„CSA 114, ready for departure runway 24″…“CSA 124, cleared for takeoff runway 24,wind calm“…“Cleared for take-off, CSA 124, naslyšenou!“

Ne, nezbláznil jsem se. Dnes jsem konečně poprvé v mnou řízeném autě poslouchal cizí hlas a řídil se jím – dnes jsem podlehl kouzlu navigace.

Jako amatérský pilot jsem na navigaci zvyklý…na sklo větroně si připlácnete Garmina, díváte se na vaši polohu a užíváte sluníčka – už žádné dlouhé listování v mapách. Je to neuvěřitelně pohodové a „hi-tech“. Tak proč jsem až to dneška zavrhoval navigaci do auta? Mlhavě si vzpomínám, že jsem hlásal něco o tom, že dvourozměrnou navigaci snad zvládnu a že s autem můžu kdykoliv zastavit v trávě u silnice, podívat se do papírové mapy a pak se zase vydat na cestu (což sice s letadlem jde taky, ale Harriera mi v aeroklubu nevím proč nechtějí půjčit). Nebo že by to bylo tím, že staré navigační DVD nemělo v databází Českou Republiku? No, rozhodněte sami…

Jeden můj známý říká, že s navigací zmizí jisté kouzlo cestování. Ano, je velmi romantické bloudit v římských jednosměrkách, ale já se o to na přeplněných silnicích (a často spěchajíc) rád nechám připravit.

Dnešní jízda byla zajímavá – slečna (navolil jsem si „british female“) četla itinerář a já kroutil volantem. Podle hlasu je děsně sexy a i v mapě se teda vyzná…když má přijít samotné odbočení vyndá gong a dvakrát jemně uhodí. Hru na gong má očividně ráda, protože tím zvukem doprovází každý svůj hlasový projev. Naštěstí to není vtíravý zvuk a ani po vícehodinové jízdě netrhá uši.

Při jízdě samotné si, když se nudíte, můžete hrát s různými funkcemi jako je okamžitá poloha, hledáním trasy do Santiago de Compostely, různým měřítkem, stylem mapy, 3D navigací…

Je to rozhodně zábavné ale asi tak na deset minut. Pak už zase přichází nuda v podobě pomalé kolony na plné čáře. Ještěže jsme narazili na objížďku! Slečna se jala přepočítávat cestu a já jen sledoval, jak jí silničáři pěkně komplikují práci – přikázaná objížďka byla totiž úplně jinudy, než nás chtěla Jane (jak jsem si jí familiérně pojmenoval) vést. Takže chudinka pořád přepočítávala a přepočítávala až se konečně dopočítala (proces přepočtu trasy trvá zhruba 1 sekundu včetně zakreslení do mapy, přepočítání časů a perfektně zahraného gongu) a my najeli, po několika minutách jízdy po silničce pokryté mazlavým blátíčkem, zpátky na hlavní. Auto bylo navedeno přesně před garáž a Jane se rozloučila (ano, tušíte správně – cítil jsem záchvěv smutku v jejím hlase).

Takže celkový dojem z navigace je pozitivní – když už tam v tom autě ten velký dotykový display je, byla by škoda ho nechat zahálet. Po Praze už žádné hledání „Lovosická 254 , Praha 6″ pomalou jízdou a sledováním čísel popisných. Dneska jen „naláduju“ navigaci (slangový výraz zdlouhavé práce druhého pilota) , umístím vlaječku přímo na dům číslo 254 a vyrazím. Už se neztratím…tedy…neztratíme, viď, Jane.


10 reakcí na Kurz 324 pane Čechove aneb navigace do auta

  • [1] 4. 3. 2007 v 1:31

    To je náhoda. Dnes som vymontoval tachometer. Je spolu s rýchlomerom. Takže tam mám veľkú dieru. Cez deň v pohode, no večer ma oslepuje jeho podsvietenie. Tak som to zakryl mapou. A hele! Navigačný systém. Iný za to platia veľké peniaze. Asi si to dám patentovať.

  • [2] 4. 3. 2007 v 15:21

    :-) Hezké. P.S. Tobě to nehlásí Jarmila a česky?

  • [3] 4. 3. 2007 v 18:59

    Vidím Alessio, žes už taky propadl kouzlu navigace :-) Tak ještě pozor abys mu nepodlehl – jezdit bez mapy na dlouhé cesty (mám přece všechno v navigaci) se nevyplácí… ;-)

  • [4] 4. 3. 2007 v 19:20

    Ne…musím být trochu „světový“. Ještě tam zkusím dát japonštinu, když se budu nudit :-)

  • [5] 5. 3. 2007 v 10:56

    Ricardo: Já jezdím dlouhé cesty bez mapy i bez navigace a jde to :-)

  • [6] 5. 3. 2007 v 13:19

    Delphin: jistě, jde to…ale ten pocit 21 století je teprvá s navigací ;-)

  • [7] 7. 3. 2007 v 7:37

    Pěkné, o jaký typ navigace šlo?

  • [8] 7. 3. 2007 v 10:08

    Je to Kenwood, zabudovaná (typ myslím 3200,ale to si pamatuji jen mlhavě z hlavy) od prodejce.

  • [9] 22. 3. 2007 v 14:55

    Praktická poznámka: Lovosická ulice je v Praze 9

  • [10] 22. 3. 2007 v 21:16

    Harry: :-D…dík ;-)