-
Banská Bystrica – Telgárt
Začnu jednou ze svých nejkrásnějších milenek. Znal jsem jí nejdřív jenom zahalenou závojem tmy a jen podle toho, jak se vlnila při dotyku mých kol a občas někde pískla, když jsem se do ní trochu víc opřel, jsem zjišťoval, jak je nádherná a co má ráda. Ale pěkně popořádku.
Všechno se začalo ve městě, které mám moc rád, Banské Bystrici. Možná i díky ní jsem si ji zamiloval. Když jsem sem poprvé přijížděl, bylo už hodně pozdě a z rádia mi Honza Nedvěd zpíval
Za život člověk vidí kdesi cosi
kde všade bol a čo si v sebe nosí
já jsem se do tvé krásy Bystrice zamiloval
Taky bych chtěl se k horám ráno dívat
Otevřít okno slyšet dřevo zpívat
To jak se kmeny stromů snaží po větru dátA asi tady to všechno začalo. Prošel jsem město, ale protože mě na jednom místě nikdy nic moc dlouho neudrží, svíral jsem už za pár minut zase volant a upíral oči do kuželů světel přede mnou a mířil na východ, podél Hronu, který je tu stejný jako ta silnice: místy divoký, to když jseš si jist, že za horizontem určitě pokračuje rovně, ale ona se stáčí do ostré levé. A místy zase mazlivý, jako když uháníš dlouho rovnou alejí, světla patníků na tebe blikají jako blesky fotografů v cílové rovince a ty víš, že tu příští, nádherně klopenou zatáčku, zvládneš líp než Burns – dokonce už pod tebou ani nevzlyká, když se do ní hezky opřeš – tak dobře už ji znáš a víš, co jí udělá dobře.
Za Breznem ti tahle holka teprve ukáže, co doopravdy umí a jak je vášnivá. Vesnice jsou čím dál kratší a je jich čím dál míň – až zůstanete sami – jen ona, ty a tvůj auťák. Je noc, a ty víš, že teď se musíš ukázat, teď jí konečně můžeš dát všechno, co v tobě je. Už sis s ní párkrát užil a tak víš, co má ráda, kde tě odmění táhlou pravou v mírném stoupání a kde si musíš dávat pozor, aby to vaše dovádění nezůstalo bez následků. Hlavně v tom horizontu za Pohorelou, kterého si všimneš na poslední chvíli a pokud jsi se brácho rozpálil víc než na devadesát, máš s touhle holkou celkem problém, protože právě tady, kde to nečekáš, se schoulí do klubíčka a čeká, co to s tebou udělá. A ty máš co dělat, abys nespadnul z postele. Pokud jsi to tady ustál – bude tě už navždycky milovat a příště tě uspokojí tak, že se ti o tom ani nesnilo, věř mi.
Za Telgártem už toho oba máte určitě dost. Dávej dobrý pozor a v pravý okamžik se hoď na levou stranu a zastav. Nech ji v klidu odpočívat a sám se vydej kousek po cestě – objevíš pramen Hronu, který vás celou cestu doprovázel. Hezky se rozluč, poděkuj a opláchni si obličej. Voda je tu studená jako led, ale osvěží tě líp než 10 Redbullů.
Pokud jsi chlap, co má srdce a dokážeš se sklonit před krásou, sedni do svý káry a pojeď kousek dál. Je stále ještě noc, vyjeď nahoru na sedlo, vypni motor, zhasni světla a lehni si na kapotu. Nad sebou vidíš Mléčnou dráhu, kolem Tebe je jen černo černá tma a silnice – ta se kterou jsi poslední hodinu dováděl jako když Ti bylo osmnáct – tu leží tiše a čeká, kdo se jí zmocní a pohladí ji na vrcholcích zatáček a vymete prach a jehličí z každé její krajnice. Dívej se nahoru – když budeš mít štěstí, napočítáš „911 hvězd“, které se rozhodly opustit oblohu a sestoupit dolů a blikat na nás z odrazek všech patníků. A když už si myslíš, že nic krásnějšího nikdy nezažiješ, všimneš si, že se na východě zvedá opona a vycházející Slunce rozehrává to nejkrásnější představení. A v ten okamžik možná pochopíš „jak moc miloval Pán Bůh tenhle kraj, že takovou krásu mohl mu dát….“
Svítání Silnice, řeky, tratě a stezky
3 Responses to Banská Bystrica – Telgárt
[1]
25. 10. 2006 v 21:50GTI
Krásné… Pite. P.S. 911 hvězd… tys čet „Havanu“ 🙂 šibale 🙂
[2]
25. 10. 2006 v 23:03Pit
To víš že jo 😉 To je u Tebe můj nejoblíbenější obrat – tedy hned po tom pohladit řadičku a mrknout do zpětnýho zrcátka 😉
[3]
25. 10. 2006 v 23:38GTI
🙂
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.