-
Srdcový král?
Sportovních vozů je dnes celá řada – abych byl přesnější, vozů, které budí dojem, že mají sportovní ambice. Někdy oprávněné, někdy je to jen hra designérských doplňků, vhodně zvoleného názvu a marketingu. V jakém případě co platí, ať si raději posoudí každý sám. Já vás tady seznámím s relativní novinkou na našem trhu, která se chce počítat do první skupiny.
Japonská značka Suzuki vyslala ostrou verzi svého modelu Swift do světa s označením Sport. Staré Swifty GTi už pomalu hnijí v garážích tunerů a u Suzuki se rozhodli na jeho někdejší slávu navázat. Jméno není ale vše, stejně jako stárnoucí vzpomínka na předchůdce.
Swift Sport se u nás prodává už téměř rok, ale zatím na silnicích není vidět. Přitom ho už na první pohled rozeznáte od běžné verze. Přední nárazník má uprostřed mohutný nasávací otvor. Okolí mlhovek v antracitovém laku tyto linie neobvyklým způsobem doplňuje. Zadní část vozu je taky přepracovaná a po zásahu stylistů vypadá mnohem dospěleji. Tím mám na mysli hlavně nová zadní světla a jakýsi „schod“ na nárazníku. Střešní spoiler je u takového vozu samozřejmostí, dvě chromované koncovky výfuku oprávněné. Sedmnáctipalcová litá kola s deseti paprsky jsou pak elegantním doplňkem.
To vše ale má za úkol jediné – ukázat, že pod povrchem se skrývá na danou třídu výkonná technika. Vysokootáčková šestnáctistovka má výkon 125 koní při 6800 otáčkách. Kroutící moment má maximum 148 Nm při 4800 otáčkách. To podle údajů výrobce zaručí zrychlení z 0 na 100 km/h lehce pod devět sekund a nejvyšší rychlost 200 km/h. Silný motor by byl ale k ničemu nebýt dalších úprav – zesílené nápravy, vyztužení skeletu a sportovní tlumiče jsou pro dobrý zážitek z jízdy taky důležité.
Interiéru dominuje účelná palubní deska, prakticky stejná jako v běžném Swiftu. Tu považuji za vydařenou, a proto ani zde si nemám na co stěžovat. Nejdůležitějším bodem je určitě volant. Ten pro verzi Sport získal zajímavé kožené obšití. Nejen, že dobře vypadá, ale taky skvěle padne do ruky. Chromované prvky na přístrojovém štítu mohou tvořit dojem určité exkluzivity, ocejchování rychloměru do 240 je asi v dnešní rychlé a zběsilé době nezbytné. Čalounění v kombinaci černé a červené vytváří ve voze správnou atmosféru. Sportovní pedály vnímám jako neviditelnou „frajeřinku“, ale tuner aspoň za tuto položku ušetří.
Výbava vozu zahrnuje snad všechny myslitelné položky – vyhřívání zpětných zrcátek, vyhřívání sedadel, rádio s MP3, elektrickou výbavu, jednoduchý palubní počítač nebo šest airbagů. Odemykání a startování bez klíčku je asi zbytečnost, ale sympatická. Automatická klimatizace se ovládá přehledně, vše důležité najdete na dvou velkých kruhových ovladačích.
Takže dost řečí, teď už nasedáme, abychom se mohli projet. Sportovní sedadla Recaro jsou skoro jako šitá na míru pro mě. Nejprve jízda ve městě – můžeme si po večerech snít o utažených obloucích, pískotu nízkoprofilových pneu a volné silnici. Ve skutečnosti ale mnoho Sportů stráví většinu času v tomto živlu. Zde musím ocenit, že jízdní projev je dostatečně civilní, aby jízda v běžném provozu nebyla otravná. Spojka je tuhá tak akorát – nezapomenete, že sedíte ve sportovním autě, ale zároveň pojíždění po městě zbytečně neunavuje. Kola dávají vědět o každé díře, přes kterou je pošlete, ostatně není divu. Z čeho jsem neměl dobrý pocit je výhled dozadu. Sice se říká, že rychlý řidič se za sebe nikdy nedívá, ale asi byste nechtěli, aby to do vašeho miláčka někdo zezadu natankoval. Aerodynamicky tvarovaná zpětná zrcátka mají relativně malé pokrytí. Při jízdě v koloně nemá smysl se ohlížet přes pravé rameno. Masivní C-sloupek a sportovní sedadlo spolujezdce tvoří skoro dokonalý mrtvý úhel.
A teď trochu rychlejší jízda. Nepotřebuji světu nic dokazovat, a tak nechávám ze začátku ESP zapnuté. Nakonec ho nevypínám vůbec, protože nemám pocit, že by mi do řízení zasahovalo. Při jízdě po klikaté silnici člověk nejvíc ocení hladký chod řadicí páky. Velkou jistotu nabízí i řízení. Zpětná vazba a odpor, který klade, by mohly být lepší, jeho přesnosti ale není co vytknout. Komplexní pocit kontroly nad autem je vynikající. Swift Sport drží stopu přesně a jistě a ani v nejmenším nenaznačuje, že by chtěl z určeného směru někam uhnout.
Motor se i přes značnou sílu necítí v nejnižším pásmu otáček dvakrát nejlíp (při 50 km/h na pětku je cítit, jak trpí), takže svádí zcela přirozeně k vytáčení. Výkon narůstá pravidelně až k omezovači – při chvilce nepozornosti na rovném úseku ručička rychle vyběhne až někam k 7 tisícům a motor nejeví žádné známky únavy. Takové zacházení ale nemá valný smysl, protože menší množství kroutícího momentu v těchto výšinách způsobuje, že nárůst otáček není doprovázen tak výraznou akcelerací. Zrychlení a hlavně pružnost je přesto na slušné úrovni, nesmíte se však vydávat daleko za 100 km/h. Podvozek je excelentní a mohl by zvládnout i daleko větší příděl výkonu.
Ještě jsem nezmínil dvě věci. Především brzdy – i při opakovaném použití mají velmi silný nástup a s lehkým autem nemají nejmenší problém. A také jsem opomněl zvukový projev Sportu. V nízkých otáčkách si jen tak přede; ve středním pásmu zesílí, ale nezhrubne a ve vysokých otáčkách je možná až příliš hlasitý. To je zklamání, k charakteru auta by se hodilo působivější naladění výfuku.
Zajímaly mě i dvě docela nepodstatné věci. Zkusili jsme změřit průměrnou spotřebu. Při většinou ostré jízdě se dostala podle palubního počítače na 13 litrů. Sedl jsem i na pár kilometrů dozadu. Místa je tam pochopitelně málo, ale vydržet se to dalo. Jízda na zadním sedadle je stísněná, přes mohutná přední sedadla není valný výhled vpřed, ale potřebný komfort zůstává zachován.
Závěr? Dle mého názoru vyvážený mix. Swift Sport mohl být víc bestiální ale taky víc mdlý. U Suzuki se trefili tak akorát do středu. Těch pár nedostatků vyvažuje skutečně bohatá výbava a příjemná cena. Jediné, na co jsem nepřišel, je význam tohoto auta – na skutečně sportovní jízdu je přeci jen trochu pomalé a na běžné ježdění postačí obyčejný Swift, který je s motorem 1,3 a v obdobné výbavě o více než sto tisíc levnější.
fotky: suzuki-auto.de
ricardo.blog.auto.cz
- Srpen 20083 Posts
- Červenec 20081 Příspěvek
- Červen 20081 Příspěvek
- Leden 20081 Příspěvek
- Prosinec 20072 Posts
- Listopad 20071 Příspěvek
- Říjen 20072 Posts
- Srpen 20073 Posts
- Červenec 20071 Příspěvek
- Červen 20071 Příspěvek
- Květen 20073 Posts
- Duben 20074 Posts
- Březen 20073 Posts
- Únor 20075 Posts
- Leden 20075 Posts
- Prosinec 20067 Posts
- Listopad 20064 Posts
- Říjen 20066 Posts
- Září 20062 Posts
5 Responses to Srdcový král?
[1]
23. 8. 2007 v 21:10da_b0mb
zdravim. Konecne nejaky dalsi clanek na blogu…a jeste k tomu od tebe. Diky…K Swiftu – zevnejsek se mi libi,dve koncovky vyfuku pusobi dobre,ale ten interier na me pusobi moc bakelitove. A cena cca? Promin, jsem linej brouzdat 🙂
[2]
24. 8. 2007 v 11:33sword
pokiaľ viem najväčšia slabosť swiftu sport je absencia 6.rýchlostného stuňa….na dialnici v rýchlosti 130 a viac je to potom utrpenie hlavne kôli hluku,nepríjemné je že swift spor nepapá bežný 95natural ale 98natural takže jazdenie sa o pár korún predraží…inak dizajnovo sa mi velmi púči a velmi dlho som rozmýšlal nad jeho kúpou..
[3]
24. 8. 2007 v 14:30Ricardo
da_b0mb: stojí 430 tisíc
[4]
25. 8. 2007 v 14:34Petr
Opravdu papa 98natural? Kvuli 125 PS? To potom chapu ze jich moc nejezdi.
Kdyby tak aspon svist mel 160PS+ to bych tu 98 chapal. Toto je opravdu volovina. To to jenom karikatura stare dobre GTi.
Swift ma dobru reputaci z JWRC ale toto by koupil jenom iracionalni Suzuki fanda.
Za ty prachy je Fiesta ST a papa 95.
[5]
25. 8. 2007 v 21:29Ricardo
S tím 98 oktanovým benzínem je to pravda, podle toho co mi bylo řečeno má ale model 2008 jezdit i na 95 a bude točit víc otáček.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.