-
Lopata Dýn v tekutých píscích aneb Příhoda ze smeťáku
A jéje, opět tu máme nějaké nahrubo vytesané literární typy. To zas bude v alejích nablito… Leč někdy zažívám i takové situace, kdy se schválení některých, ba troše lehce škodolibého smíchu, zkrátka nevyhnu. Jdu si takhle po ulici se svým kompaktním čtyřnohým drakem na provázku a najednou vidím zastavovat Pašíka B5, jemuž se za zádí notně kouří. Nejde však o saze, tak typiš pro hlavní tah mezi Údolím rozmazlených synáčků a Vrchem zadlužených petrolheadů, nýbrž navolejovaný klekanec. Auťák f dýzlu a metle barvy lahvové, dále vytuzen úžasnými prvky čítající například nárazníky bílé barvy, černý kryt poznávací značky či světla čiré studené optiky, jejichž účelem je zřejmě zabránit nebezpečnému oteplení právě z dveří (černá skla…) vystupujícího řidiče, jakéhosi Lopata Dýna, f žabkách vinou (?) homogenních klád f kombajnovém kufru. Lopata Dýn otevírá kapotáž, pak štrachá v brašnovinovém prostor, na chvilku rozvaluje své dvě půlky po asfaltu, aby vzápětí hupsnul zpět do svých béžových vepřů a upaloval za roh, znečišťuje přitom dvěma postranními laufy okolí přechodu, jehož služeb chci zrovna užít. Tam parkuje vadný vehikl a s cigárem f držce vobvolává kámoše se slovy, že je to f pi*i.
Tato příhoda ve mně vyvolala opětovné myšlenky ku úvaze, již jsem zasvětil předvčerejší večer. Námětem mi byl plamenný článek nějakého pisálka LL na Novinkách.cz. Jelikož visel mezi hlavními zprávami skoro celý den a týkal se automobilového tématu, věnoval jsem mu patřičnou pozornost.
Ve zkratce šlo o průměrné stáří vozového parku ČR. To se neustále a rychle zvyšuje, pročež si zasluhuje pozornost, avšak komentáře a návrhy, co si s tím počít, jsou namnoze naivní a děravé jako cedník na špagety.
Nadpis Česko je automobilovou popelnicí Evropy se tváří jako jasný bulvár. Stejně tak podnadpis, kde je stárnutí zmíněné hned třikrát a zmiňuje jako nápravné, byť nepříliš funkční šrotovné, snadno vyvolá kopřivku. Co se šrotovného týče, víme, že se jedná především o příspěvek podporující automobilky a prodejce. Jsem přesvědčen, že likvidace v řadě případů zachovalých vozů a výroba nových nic moc pozitivního nepřináší. Tedy u nás ano – zaměstnanost. Plytký závěr podnadpisu celému uvození již jen maluje velký nos.
První odstavec až na hloupou (později redakčně vymazanou) chybu v počtech stojí za zamyšlení, změny v evidenci dlouhodobě odstavených vozidel totiž dle údajů v článku nepřinesly znatelný efekt. Nepochybně bych se v této poznámce mohl rýpat a považuji ji za dobrý námět k diskusi.
Dále je míněn jako hlavní problém stáří. Jak vám jistě poví někteří energičtí důchodci, věk je jen úřední údaj, skutečný stav není dán je přirozenou vzdušnou oxidací. Mnohem důležitější je životní tempo, počáteční předpoklady, údržba. Ano, to do tabulky pochopitelně nenapasujete. Ta ještě totiž u vozů narozdíl od lidí (doufám) spoléhá na rychlý a pozitivní pokrok.
Nelze přeskočit též tvrzení o úrovni východního bloku. Toto může tvrdit jen v uvozovkách poučený bolševik. Přijali jsme kolektivní vinu, dali Východu sbohem a teď se budeme se všemi svými problémy zuby nehty držet Západu? Ale notak… Ono úsměvná by byla jen východní Evropa. Geografický střed může být u nás, na Ukrajině, v Bělorusku. Jo Ukrajina, tam se stará auta rovnou zapalují. A stejně to už prý taky nebude východní blok, ale západní, jsem někde zaslechl.
Novinky píší o 2/3 vozů starších deseti let. A pak jako by se hlavním problémem najednou stal dovoz (starých) automobilů. Druhý den došlo na kritickou zprávu o tomto jevu a nechyběl názor médii milovaného AAA Auto. Obrázek nechť si každý udělá sám.
Bylo by samozřejmě pošetilé strefovat se jen do novinářské práce (to si dnes dělají novináři navzájem) a nejít dál. Mnohem důležitější je se zaměřit na argumenty a kroky odpovědných úřadů.
V době, o níž Novinky mluví jako utišení hlasů po vyřešení problému se stářím, začala pracovat jinými médii zmiňovaná ministerská pracovní skupina. Že by nepracovala, to jistě ne, stejně jako že by od ní bylo slyšet cosi spásného a nového. Řešení hledící na více než tabulku chybí. Zato snahy o omezení provozu oněch zřejmě velmi starých aut nachází. A to takové, že to, co není řádně nahlášeno či přímo veterán, musí z registru nenávratně pryč. Zde vidím obavu o veterány budoucí. Opečovávané oldtimery se jistě dožijí, pokud je tedy nějaký ekofanatik nezruší svým složitým, podle tabulek tím správně smontovaným vozidlem, avšak dnes tak cenění nalezenci budou muset být pro provoz buď perfektně opraveni, nebo zaparkovány do depozitáře. Pokud to dobře chápu, vyřazená (ano, vím, že je zde více fází…) vozidla v původním stavu budou mít smůlu.
A jak s těmi dvěma třetinami? Máte dojem, že 10 let staré auto je staré? Že musí být nutně ve špatném stavu? Tady obdobně jako u oldtimerů hodně záleží na způsobu provozu. Za deset let se dá vůz zřídit hodně. Především pak více či méně služební. Lze se setkat i s názory, že vozy kolem roku výroby 2005 jsou nejrobustnější a dál kvalita spíše padá.
A co 15 let? Už je to nad průměr. 15 let, to není poslední stará škodovka s motorem vzadu jako před deseti lety. Dnes má 15 na haubně kdejaká Fabie. Vůz dodnes velmi vyspělý. Hledisko bezpečnosti, ekologie, komfortu a spolehlivosti je vysoké. A nebude to sjetý služebák, ale spíše rodinný vůz. OK, Octavia třeba původně ne. A tady je hlavní problém. Tady stáří nerozlišuje vrak a leštěnku. Není to tak dávno, kdy moje teda prodávala Fabii z roku 2001, najeto 31 000 kilometrů. Rodina ze sídliště mimochodem. Rodina jezdící služebními vozy… Kontrasty a protipóly nejsou anomálií, jinak bych je neuváděl. A komu jsou Škodovky proti chuti, může dosadit třeba první Focus.
To, co člověka trápí nejvíce, jsou hladiny hluku, emisí i samotná fyzická přítomnost vozidel v centrech měst. I městský urbanismus trpí na hustou dopravu. Co s tím? Omezit dopravu násilně bez alternativ? Domnívám se, že užitečnější by bylo věnovat se stavbě obchvatů a též podporovat městskou hromadnou dopravu než zavádět emisní zóny. Prioritou měst by měla být kvalitní a dostupná hromadná doprava, menší obchody v centrech a velké na periferiích. Bohužel přes velmi výrazný pokrok ve stavu infrastrukturním i vozovém se spousta velkých dopravních podniků topí v dluzích a nenabízí dostatečnou kapacitu a hygienu. Dalším nešvarem je budování velkých obchodních domů na okrajích center. Ty si přímo volají o užití vozu při návštěvě centra. Potřeba parkovacích domů a rozsáhlých prostor, co za pár let zaplní leda tak modely dinosaurů, má za následek ubývání parků a starých domů, sociální problémy, další zadržování veřejné i individuální dopravy.
Jak znám naše úřady, když už za něco vezmou, tak pořádně. A rázem se může přihodit, že (modelový příklad) faceliftovaný Passat Lopaty Dýna po miliónu kilometrů bude mít vjezd do centra ulehčený proti rodinné (ale o nějaký ten rok či emisní třídu starší) leštěnce. V lepším stavu a důležitějším posláním. Literární typ zanesený do vyhlášky zasmrděl.
Poslední oblastí k zamyšlení jsou tak stanice technické a emisní kontroly. Že hlavním měřítkem je skutečný stav opotřebení. A také osvěta motoristů. S tou to bude v našem prostředí běh na dlouhou trať, jelikož kvůli strašáku v podobě rychle padajících cen ojetin ušetří typický Čech hlavně na údržbě. Pak nezbývá než pokrčit ramena a zastáncům omlazování vozového parku říci, že oč se člověk nedokáže adekvátně postarat, to si nemá pořizovat. Tečka.
foto: zasmejse.cz
Od podlahy Šmoulova autočetba III
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.