• Limuzíny ZIL – navzdory osudu

  Publikováno: 6. 6. 2017

  V 3000 hektarovém areálů původní továrny AMO ZIL v ulici Avtozavodskaja 23 dnes funguje jediná původní část továrny – Mechanical assembly shop No. 6 . Místo, kde se vyráběly slavné limuzíny a minibusy ZIL.

  Ale začněme pěkně od začátku.

  V roce 1991 po rozpadu SSSR došlo k privatizaci závodu a automobilku získala počítačová firma Microdean. Jenže zatímco počátkem 90. let se výroba nákladních vozů pohybovala ještě v desítkách tisíc ks, Microdean dovedl firmu do záhuby – za prvních 9 měsíců roku 1996 se prodalo pouze 3000 ks. V té době za částku 6 milionů dolarů získal kontrolní balík opět stát – tedy přesně moskevská radnice.
  Microdean například půjčoval Zilu peníze přes jednu ze svých „dcer“, která si účtovala za opožděné platby horentní penále. Za poslední dva roky se tak dluhy Zilu zečtyřnásobily na 122 milióny dolarů. Radnice a Lužkov se snažili ZIL odlužit a zajistit zakázky, většinou turné po Rusku ve stylu zachrante ZIL a kupujte jeho výrobky nebo barterovými obchody s partnery radnice. Leč bez peněz do vývoje a kvalitního vedení neuspěli.

  Zpět k osobním vozům a minibusům: kolik vozů bylo v letech 1991-97 vyrobeno nevíme, ale byly to jednotky kusů.
  Zato víme naprosto přesně, že v letech 1997-2000 bylo na základě objednávky moskevského starosty Lužkova vyrobeno 20 ks sedanů. V roce 2009 byla vyrobena poslední limuzína ZIL 41047 pro kazašského prezidenta. Od té doby už nevyjelo nic – až do zakázky z roku 2010 na výrobu 4 ks kabrioletů – viz slavný dokumentární film ZIL – last russian limousine (http://www.youtube.com/watch?v=cHRX_6rBs6M).

  Už začátkem 00.let se ale nadšenci, fanoušci a lidi ze závodu rozhodli zmodernizovat limuzínu 41047 a za pomocí soukromé firmy – Depo-ZIL také byl v roce 2012 představen známý prototyp ZIL 4112R.

  V roce 2011 moskevský starosta Sobjanin sliboval, že produkce aut zůstane zachována a že areál nepohltí developeři a stavaři a celý ho nepřemění na administrativní, kulturní a obytné budovy. Leč sliby sou chyby a realita dopadla úplně jinak. Jinak perlička – v době největší slávy závodu za SSSR v továrně pracovalo 80 000 lidí.

  V roce 2014 dochází k nejhoršímu – MSC-6 byl navržen pro aukční nabídku. Chcete mít legendární výrobu – kupte vše od obráběcích strojů až po mopy. Do aukce se s největší pravděpodobností nikdo nepřihlásil, shromáždění bylo prohlášeno za neplatné a obráběcí stroje a náhradní díly byly odevzdány kovovému šrotu – nikdo nevěřil v jiný výsledek. A pak přišel zázrak – najednou se objevili lidé, kteří koupili obsah assembly shopu č. 6 (ačkoli samotná budova zůstala majetkem závodu). Kdo jsou? Pod zkratkou LLC „MSC-6 AMOZIL“ (AMOZIL znamená „Automobilová společnost závodů jednotlivých limuzín“) se skrývá skupina majitelů, kteří se nazývají „nadšenci ruské automobilové historie“.

  2015 – nově tak vzniká společnost, která zachránila práci 50 zaměstancům tohoto závodu, kteří se starají o servis, údržbu renovaci a pozor – výrobu nových kusů. Ukázalo se totiž, že závod má dostatek náhradních dílů, plně funkční vybavení a prostředky pro výrobu nových vozů. Koupit si tak nově vyrobený ZIL není nereálné.

  V odpadu a připravené do šrotu nacházejí Rámy, karoserie, motory, převodovky a další důležité součásti – všechny jsou převzaty z nahromaděných rezerv. V odpadu se nenacházejí pouze panely karoserie, a proto musí být ručně vyklepány (!) na dřevěných přípravcích a kopytech. Současně nedošlo k implantaci moderních komponentů – v závodě se snaží používat co nejvíce autentické stroje a původní výrobní prostředky. Většina práce je ruční.

  Od ledna 2015 tito nadšenci zrenovovali 8 vozů – trio kabrioletů 410441, přehlídkový ZIL-117V a obrněnný vůz bývalého ministra obrany SSSR – ZIL-41051 Dmitrije Ustinova – který byl v divokých 90. letech užíván účetním oddělením Zařízení na přepravu mezd.

  Většina kupujících, kteří chtějí historický ZIL chce zachovat skromné ​​kouzlo původní sovětské nomenklatury, ale někdy existují výjimky. Například jeden z budoucích majitelů minivanu „Junost“ chtěl mít interiér ve stylu „jachty“.

  Kromě toho se v dílně nyní obnovují jedinečné záchranné terénní vozy PEU-1 a „Blue Bird“, stejně jako šnekový SHN67. Práce probíhají na limuzíně ZIS-110, sedanu ZIL-117, autobusu ZIS-127 a obnově minivanu „Junost“. Takže práce mají – víc než dost! Podle našich zpráv měly být vyrobeny i některé zcela nové vozy, ale čísla nemám k dispozici.

  Proto jsou majitelé Assembly plant No.6 plní optimismu. Chtějí pokračovat ve svých plánech – nejen pokračovat v sestavování nových a restaurování starých vozů, ale dokonce otevřít muzeum historie Lichačevského závodu (stará expozice muzea je zničena: na jejím místě se nyní nachází Muzeum hokejové slávy).

  Společnost LLC MSC-6 AMOZIL uzavřela smlouvu o pronájmu až do roku 2018 se společností, která nyní vlastní území závodu. Ve skutečnosti by změny pozemku (a následně demolice dílny) neměly začít před rokem 2021.

  A co bude dál? Zatím se neví, ale přes těžký osud limuzíny ZIL pořád žijí dál. A doufáme, že dál žít budou i když třeba v nové lokalitě.
  

  Stránky LLC MSC-6 v ruštině: http://msc6.ru/

Německý+ ruský trh: Ameriky 1-8/2017 Český trh 2017 – skokan roku Chevrolet