• ZIL 410441 – příběh nekončí

  Publikováno: 26. 12. 2020

  Ti co si mysleli, že výroba osobních ZILů skončila v roce 2010 výrbou 3 ks kabrioletů a dokončením prototypu nové limuzíny ZIL 4112R v roce 2012 se mýlili.

  V roce 2014, už jako samostatný MSC6 AMOZIL (Mechanical assembly shop No. 6) vyrobil čtvrtý kabriolet 410441, původně určený pro bývalého moskevského starostu Lužkova, ten ho ale nikdy neobdržel, protože model byl po několik let nedokončený.
  Na přelomu let 2014/2015 vznikl pátý kabriolet, ten MSC AMO ZIL představil dokonce na 2016 Moscow Motor Show.
  Ten je ale od předchozích 4 ks odlišný několika věcmi : má klasické dvoudílné hranaté světlomety jako ZILy 80 a 90. let, má motor s karburátory namísto vstřikování a starou palubní desku. S předchozími 4 ks z let 2010 a 2014 má shodné nárazníky, sedačky a multimediální systém.
  Auto bylo postaveno ke 100 výročí založení značky (2016) a je vystaveno v muzeu ZIL v Sokolniki park.
  

  Jestli byly vyrobeny další kusy i po roce 2016 mi není známo, ale pokusím se zjistit. MSC6 ale veřejně deklaruje, že je schopný postavit nový ZIL pokud dostane objednávku, a to ze zásob dílů nebo je schopný vyrobit i některé nové díly na původním výrobním zařízení.

  A ještě několik nových informací o vývoji těchto kabrioletů – vývoj stál pouhých 8 milionů rublů, vývojové práce začaly v roce 2008, ZIL dostal peníze od moskevské radnice (Lužkov). Zdálo se že vývoji nechybí nic v cestě, zkušenosti s výrobou byly, peníze dorazily, takže co chybělo? Ano, lidi.
  Z původního týmu MSC6 zbylo jen torzo, navíc většina těsně před důchodovým věkem, takže se povolali i pracovníci co už do důchodu odešli a na vývoji se stejně jako u limuzíny 4112R podílela i soukromá společnost Depo-ZIL.
  Výsledkem byl klasický design s osvěžením v podobě nových světel ve stylu Range Roverů , nové nárazníky a kompletně nový interiér.

  Celková konstrukce a rozměry karoserie zůstaly nezměněny, dokonce i podélné boční nosníky rámu byly vyztuženy přesně stejným způsobem jako v 80. letech . Panely karoserie byly znovu „vyklepány“ (jejich reliéf je odlišný od starých Zilů), pro které bylo nutné znovu oživit již opotřebované vybavení. Motor (s výjimkou systému napájení a vstřikování), podvozek a zavěšení s torzními tyčemi a pružinami byly převzaty beze změn z modelu 41041.

  Všechny další věci byly objednány od subdodavatelů – Depo-ZIL dodal vstřikování Bosch, výkon původního motoru 7,7 vzrostl na 340 HP, údajně šlo z motoru dostat i víc, ale technici nechtěli výkon zbytečně šponovat.
  Světla, zrcátka a nárazníky byly objednány v moskevském ateliéru Cardi a skládací měkká střecha byla objednána od málo známé německé společnosti FMS. Německá střecha je ale náročná na seřízení a promazávání a navíc je poměrně rozměrná.
  Převodovka je americký automat Allison.

  Do konce roku 2008 byl design vozu téměř kompletní, byla otevřena pouze otázka interiéru: nebylo možné použít starý interiér ze sedmdesátých let a nebylo možné ho znovu „nadesignovat“ v továrně . ZIL se nejprve obrátil na Cardi, ale jejich služby byly příliš drahé. Mezitím byly v jednom z pronajatých prostorů v areálu ZIL v plném proudu práce na prvním supersportu Marussia – na vytvoření prototypu se podílel tým ze studia Wiesel-Design v čele s Glebem Wieslem. Vedení závodu se na něj obrátilo s návrhem na vytvoření interiéru pro tyto kabriolety.
  Gleb sám osobně se zapojil do práce a pomáhal mu Valerij Chelnokov, který pro něj pracoval a který měl patnáctileté zkušenosti vývojem prototypů ve Vědeckotechnickém centru Avtovaz. Museli pracovat v nouzovém režimu: ministerstvo obrany čekalo na nová auta do začátku roku 2010, to znamená, že Wiesel a Chelnokov měli jen rok na to, aby od začátku vytvořili interiéry pro tři auta.
  Všechny 3 inteiéry byly postaveny prakticky téměř ručně, samozřejmě za použití moderních metod, 3D modelu atd.

  Samotný výsledek však dopadl docela dobře. Sedadla a všechny panely jsou potaženy kůží nappa a Daytona (šití se zabývala moskevská firma Maxitek). Výplně palubní desky a dveří jsou vyrobeny ze skutečného dřeva a byla použita poměrně vzácná a drahá dýha afrického madrona, zatímco u strojů co jezdily Parde show na rudém náměstí, což je onen slavný Děripaskův dar od frimy Atlant-Delta (staré ZIL na podvozcích GM) a je celý interiér vyroben z plastu. Sdružené budíky vyrobili na zakázku v továrně Avtopribor. Za použití importovaných dílů. Výrazné jsou například ventilační deflektory od Audi, v designu sedadel jsou použity pružiny a rám ze série Mercedes S-Class W140 – ale naprosto perfektně pasují.

  Ne vše se však stihlo realizovat, byl ve vývoji vlastní systém klimatizace, ale stihl se vyrobit jen v počtu 2 ks, takže nakonec vozy dostali sysém klimatizace z Lady Priora. Multimédiální systém byl dokončen jen z části. Ale kdo potřebuje multimédia v přehlídkovém voze, že.

  Jak známo, zakázka byla zrušena.

  Ačkoli se lidé ze ZILu vytrvale snažili, využili zbývající spojení a známé ve vládních agenturách. Nejprve přivezli auta přímo do budovy ministerstva obrany a později dorazili na cvičiště v Alabino poblíž Moskvy, kde už byly průvodní zkoušky v plném proudu za účasti nových automobilů do Atlant-Delta. Poté během přestávky mezi jízdami na ZDěripaskových vozech jeli řidiči určení pro Parade show na těchto 3 ZILech přímo z továrny a zdálo se, že jsou dokonce spokojení. Ale jejich názor už nebyl důležitý. Ani Lužkov, který rychle ztrácel politickou váhu, nedokázal prosadit vozy od ZILu. Formálním důvodem pro opuštění těchto strojů byl neúplný cyklus přejímacích zkoušek na vojenském cvičišti v Bronnitsy.

  Jeden kus kabrioletu ZIL 410441 si pak koupil bývalý ukrajinský prezident Janukovič do své sbírky.

  Zbývající 2 ks zůstaly ve vlastnictví závodu, přežily jeho zánik a spolu se šestou dílnou byly převedeny do soukromé společnosti MSC6 AMOZIL (Mechanická montážní dílna č. 6) a to i přesto, že bylo mnoho sběratelů připraveno poskytnout značné částky za tyto jedinečné kabriolety.
  MSC6 tak zůstaly 4 ks, 2 vyrobené v roce 2010 pro Ministerstvo obrany, které následne zakázku zrušilo a 2 nově vyrobené.
  Jisté je, že jeden kus je v muzeu ZIL, 1 ks je nabízený na prodej a jestli zbývající 2 kusy již byly prodány nevím.

  Vývojový tým 410441: zleva elektroinženýr Rudolf Levinson (pracoval v továrně od 50.let), zástupce šéfdesignéra Mikhail Popov, zástupce výrobního ředitele Andrei Ovchinnikov, vedoucí MSC6 Mikhail Mikhailov
  

Prodeje nových amerik v ČR 2020 Prodeje nových amerik za rok 2019 v ČR