Ve Ferrari na místě spolujezdce

Projet se ve voze Ferrari je snem mnoha fanoušků rychlých kol. Přestože mými osobními favority jsou rozzuření býci ze Sant‘ Agaty, možnost svézt se v maranellském vzpínajícím se oři jsem nemohl odmítnout. Umí postarší Ferrari 360 Modena potěšit i spolujezdce, nebo si všechnu radost vezme pilot sám pro sebe?

Ferrari 360 Modena bylo na trh uvedeno v roce 1999, otevřený Spider přišel na trh o rok později. Modena je tak již více než deset let starým supesportem, během této doby ji nahradily již dva modely, a to F430 (rok 2004) a nejnověji 458 Italia (2009). I po letech ale stále disponuje uprostřed uloženým vidlicovým osmiválcem o 420 koních, který vozu umožňuje dosáhnout téměř magické hranice 300 km/h. (Výrobcem udávaná maximálka je 299 km/h). Výkon je posílán přes šestistupňovou manuální, popřípadě robotizovanu převodovku na zadní kola.

Dost bylo teorie, nyní je čas usednout do sportovního kokpitu. Do Modeny se nastupuje lehce (konkurenční Gallardo je na tom v tomto ohlednu hůře), nicméně následný posez je omezený (v tom naopak Gallardo vítězí). Přesto si řidič může najít dobrou pozici za volantem. Na palubní desce je již znát více než desetileté stáří, nicméně pokud máte rádi sportovní styl, nenajde se tu žádná chyba. Interiér je účelný bez zbytečných kudrdlinek a obsahuje to nejnutnější, klimatizaci a rádio, které stejně moc poslouchat nebudete.

Hudbu totiž zařizuje ta „věc“ za zády dvojice pasažérů. Symfonie osmi válců se line kokpitem jen co řidič trochu šlápne na plyn. Je to hit, který by mohl vyhrávat napříč evropskými hitparádami. Hlasitý motor lahodí uším, ale i očím, je na něj totiž krásně vidět. Kolemjdoucí si jej prohlédnou pod proskleným krytem, spolujezdci se stačí na něj otočit.

Motor postavili v Maranellu dokonale, naopak robotizovaná převodovka – u Ferrari ji nazývají „F1“ – pochvalu nezaslouží. S ohlédnutím zpět je vidět, že byl její vývoj před dvanácti lety stále v plenkách. Za to desetiletí se robotizované systémy v mnohém zlepšily. Zvláště v automatickém režimu převodovka trhavě řadí sem a tam. Někoho možná cukavé pohyby baví, nicméně v ranní špičce (pokud se majitel rozhodně vůz používat každý den) je tato vlastnost na škodu. I proto se nyní dává přednost dvouspojkovým systémům…

Užije si tedy spolujezdec svezení ve Ferrari 360 Modena? Jistě, ale musí mít k tomu určité předpoklady. Musí jej bavit zpěv osmiválcového motoru za jeho zády (přece jen, každý hit se časem oposlouchá) a nesmí mu vadit spartánský interiér. Pokud mu tyto vlastnosti lahodí, jízdu si vychutná i ze sedadla spolujezdce. Bude však tajně doufat, že mu řidič vzpínajícího se oře alespoň na chvilku půjčí…