• Tak kterou? (díl 2.)

  Publikováno: 30. 11. 2010

  Standard (530d, 535i)

  Tyto dvě motorizace představují standard pro pětkovou řadu. Ani ne tak standard v tom smyslu, že by měly být nejprodávanějšími motorizacemi, tou nejspíš dlouhodobě bude, vzhledem ke svým kvalitám, základní 520d, tedy alespoň na evropských trzích. Standardem je myšleno, že tyto motorizace jsou pro pětkovou řadu nejvhodnější a tvoří jakési třídní optimum z hlediska dynamických schopností v kombinaci s pořizovacími a provozními náklady.

  530d

  Motor – převodovka

  Dýzlové šestiválce s objemem kolem tří litrů opanovaly v poslední dekádě vyšší střední. Nutno říct, že s velkou zásluhou toho bavorského, který se objevil poprvé v E39. Jeho aktuální inkarnace posouvá celkový projev zase o kousek dál, a to až na hranici, kdy je to poprvé, co jsem u BMW ochoten začít přemýšlet o volbě mezi naftou a benzínem. Totiž zvukový projev 530d (uvnitř) je při běžné jízdě naprosto nevtíravý a neobtěžující a pod zátěží spíš připomíná hlubšími tóny nějakou benzinovou vé šestku. A protože ručička otáčkoměru bez trápení, tedy hladce a bez turbokopanců, doběhne až k pětce, není mu prakticky co vytknout. Takže, díky lepšímu odhlučnění a ještě lepšímu zvukovému projevu samotného motoru je 530d i pro náročné ucho naprosto akceptovatelné. A to jsem ještě nezmínil jeho dynamiku. Měl-li bych ji vystihnout jedním slovem, pak asi nejlépe se hodí suverenita.

  Ve spolupráci s omsmistupňovým automatem nelze nalézt slabé místo, 530d jede od volnoběhu, při běžné jízdě se ručička otáčkoměru povaluje kolem patnácti set a motoru nevadí ani otáčky těsně nad tisícem při pohybu městem. Pravá show ale nastává při potřebě zrychlení, jedno z jaké rychlosti až ke 200 km/h reaguje 3,0d okamžitě a vždy s porcí výkonu v zásobě. Zmíněná suverenita je asi nejpatrnější při dálničním provozu, kdy nenucenost s jakou 530d zrychluje od sta do dvou set až bere dech, hlavně při uvědomění si, že takto se předvádí nějakých 180 papírových kilowat. Odpověď, je jako u dýzlů vždy, v točivém momentu, ale to řidiči může být lhostejné, protože aby mu něco benzinového v podobně těžkém autě ukázalo záda, musí to mít buď osm válců nebo nějaký hodně dobrý oturbený  šestiválec. A to je u standardní dýzlové motorizace určitě na velký potlesk přerůstající v aplaus při pohledu na hodnoty spotřeby, protože jezdit s tímhle autem dlouhodobě za osm není problém.

  Technická na závěr, o manuálu pro tento motor bych ani neuvažoval, nepřinese žádný užitek, 530d nikdy sportovním náčiním nebude, a nový automat je i ve spojení s tímto motorem dokonalý. Stejně tak nejsou potřeba pádla, řekl bych, že 530d je motorizací, která se bez nich obejde nejlépe ze všech.

  Podvozek – řízení

  BMW se léta vyznačují dokonalým rozložením hmotnosti, až úpornou snahou o padesát na padesát a tím i o co nejneutrálnější charakteristku chování v zatáčkách. Posunutí motoru až do kabiny je pro ideální rozložení váhy velmi podstatné a také znamená, že BMW jsou méně než jiná auta citlivá na velikost, resp. váhu motoru, jinými slovy, jestli je vpředu lehký čtyřválec či těžký osmiválec, hraje z hlediska vyvážení menší roli než například u Audi. Ale neplatí to absolutně a ani nová pětka není výjimkou. Vyšší váha 530d v přední části ve srovnání s 520d je znát, není to nic dramatického, ale v přímém srovnání je 530d nedotáčivější.

  Přesto, jízdní vlastnosti z hlediska ovladatelnosti a agility jsou u 530d špičkové a v rámci relevantní konkurence bych řekl, že jsou nejméně poplatné rozměru kol a šířce pneumatik. Jinými slovy, rozdíl mezi E 350 cdi na standardním podvozku a sedmnáctkách a stejném autě s AMG paketem na devatenáctkách je mnohem větší než u 530d v základu a na devatenáctkách M-packetu. Přesto bych u 530d doporučoval aktivní tlumiče, resp. celé Adaptive drive, protože zde už je pomoc např. aktivních stabilizátorů znát, nejvíce na ovladatelnosti, bez nich výborná, s nimi excelentní, naprosto srovnatelná s těmi nejmrštnější sedany o třídu níže.

  Jakou výbavu

  Standard je standard, a v tomto smyslu třídní, takže na palubě 530d by měly být veškeré podvozkové vychytávky, (ale podvozek M-packetu přenechejte jiným motorizacím, pro 530d nemá žádný přínos) pro pohodlné typy bych zde přimhouřil oko i nad aktivním řízením, kvalitní kůže a komfort sedačky, palubní infotainment a další závisí na osobních potřebách, ovšem obecně platí, že 530d v holobytu je výrazem finanční nedostatečnosti kupce (sahám, na co nemám), tohle je motorizace, která si výbavu vyžaduje, jde o jedno z nejlepších aut pro denní ježdění spojující dálniční cruiser s velmi schopným požíračem zatáček.

  535i

  Motor – převodovka

  Tento motor to má těžké, má totiž zastávat hned několik úkolů najednou. Jednak má pokračovat v tradici řadových benzinových šestek z Mnichova, což znamená hlavně kombinaci skvělého výkonu, spotřeby a charakteristikého projevu, a musí to, vzhledem k tlaku na zvyšování výkonu a snižování papírových emisí dělat s turbem. Jednak má další, neméně snadný, úkol, a to dávat smysl vedle dýzlových motorizací.

  Zadání je to těžké, protože kolíky na hřišti se mění, jak z hlediska legislativy, zvyšujme výkon a přitom vykazujme nízké emise (jinými slovy držme objem a přidejme turbo), tak z hlediska dýzlové konkurence, která se stále zlepšuje, hlavně co do zvukového projevu. Výsledkem je přímovstřikový turbomotor, který se snaží v rámci oněch kolíků pohybovat a přitom se držet odkazu svých předchůdců. V něčem mu to držení se jde, skvělý poměr výkonu a reálné spotřeby, nebo zachování točivého charakteru přes implantaci turba, v něčem je to horší, a tím myslím hlavně zvuk. Ne, že by ve vyšších otáčkových patrech nezněl šestkově bavorsky, ale kvůli přímému vstřiku přišel o sametovost v nižších otáčkách, kde se, díky turbu, pohybuje nejvíce. Tedy při srovnání s 530d není v běžných otáčkách (řekněme do 3tis.) ve zvuku uvnitř auta zásadní rozdíl, a netrénované ucho může mít opravdu problém rozeznat, co je pod kapotou, jenže hlavní díl tohoto malého rozdílu netkví v zásadní zvukové změně dýzlu (směrem k benzínu) ale změně benzínu směrem k dýzlu, kvůli přímému vstřikování.

  Takže, jaké zbraně nám tu proti dýzlu vlastně zůstaly? Přesto, co jsem napsal, je to zvuk, resp. zmíněný zvukový bonus od čtyř tisíc nahoru, který dýzl nemá, kovové ječení vytočené bavorské šestky je návykové, hladkost pohybu ručičky k omezovači před sedmi tis. otáčkámi je pořád stejná jako u atmo předchůdců, a protože z hlediska dynamiky jsou v reálu 530d a 535i prakticky nastejno, zůstává pouze otázkou, jestli je člověk ochoten za tento bonus každých sto kilometrů nalít dva litry do nádrže navíc. Spojení s osmikvaltem opět dokonalé, a přestože musím říct, že 535i s manuálem jsem nejel, vůbec bych o něm neuvažoval, dostatek toč. momentu v nízkých otáčkách a bleskové podřazování automatu manuál u tohoto motoru mažou. Za to bych doporučil pádla, tohle je motor s velkým rozsahem využitelných otáček a „manuální“ řazení může zvýšit zážitek za volantem, má-li řidič chuť.

  Podvozek – řízení

  Pro 535i platí beze zbytku to, co pro 530d, jel jsem ta auta i přímo po sobě a nebyl jsem schopen zaznamenat nějaký rozdíl v nastavení. I pro 535i platí, že je to schopné auto v mixu, tj. skvělé na dálnici, schopné v zatáčkách, a přestože by se k němu, coby silné benzinové motorizaci, měl hodit podvozek M-packetu, nedělal bych to, větší jistota a tuhost bude znamenat větší nadšení při deseti minutách jízdy na náročné silnici, ale kompromis a neustálé omluvy na dálnici a při pojížďkách po městě, budou znamenat, že 535i přišla o svůj druhý cruiserovský rozměr. I když chápu, že u ní M-packet svádí, je to třistakoňový benzín, co jiného už by mělo jezdit v emku. Ať tak či tak, rozhodně se i 535i obejde bez aktivního řízení, tím spíš, že v kombinaci s pádlovou převodovkou může být úroveň zábavnosti s tímto motorem a standardním řízením o kus dál než u 530d, aniž by to znamenalo ztrátu zmíněné dvourozměrnosti charakteru.

  Jakou výbavu

  Zde můžu jen opsat vše zmíněné u 530d, 535i je postavením v hierarchii modelové řady stejné auto určené tomu, komu více voní benzín.

  V příštím díle:

  Okrajový-výjimečný (528i)

Tak kterou? (díl 3.) Tak kterou? (díl 1.)