V dalším pokračování mých příspěvků o práci prodejce bych se rád věnoval další zajímavosti, která mě při mé cestě potkala. Poprvé jsem zažil tréninkový program k představení nového modelu. Tím modelem je samozřejmě nový Seat Tarraco. Předně chci říct, že celá akce pro mě byla obrovským zážitkem. Nikdy jsem nezažil naplánování 3 denní akce, které by sedělo na minuty. Zvládli jsme tak nejen důkladné představení modelu, testovací jízdy a bohatý společenský program, ale i poznat, byť zrychleně, krásy Barcelony. Nyní bych se rád věnoval mým dojmům z nového modelu. Pro zákazníky bude k dispozici na showroomech Seat koncem ledna/začátkem února.

Objektivně musím uznat, že Seat Tarraco je doopravdy dospělé auto. Pokud někdo u předchozích modelů pochyboval o rovnosti kvality mezi koncernovými vozy, nyní již nikdo nemůže řadit Seat na vedlejší kolej. Kvalita zpracování a použité materiály odpovídají Volswagenu Tiguan Allspace, k tomu věřím, že i výroba ve Wolfsburgu je pádný argument pro zákazníka poměřovat Tarraco právě s německým „bratrem“.

Vůz samotný, jak je již známo, nese nový designový směr přední části vozu, která se později promítne i do nového Leona. Zadní část ve mě na fotkách nebudila moc důvěry, vůz mi přišel dost zavalitý. Ve skutečnosti je zadní část celkem kompaktní a nemám s ní problém, k tomu zadní světla s propojenou, zatím jen reflexní, lištou působí velmi dobře. Přesto přední část je pro mě nejhezčí z celého vozu, byť někdo může namítat, že se příliš unifikovala do středního designerského směru, pořád tam je to Seatí DNA.

Interiér samotný působí velmi hodnotně, kvalita materiálů je vyšší než v Atece, nicméně trochu mě mrzí, že vůz není víc orientovaný na řidiče, jako v případě Atecy a Leona, tento starší směr mě seděl více, nicméně vzhledem k běžnému zákazníkovi se jedná asi o lepší řešení, jelikož někde může ve starších modelech mít pocit stísněnosti. Zkrátka módě neporučíš, a skupině zákazníků, na které Tarraco míří toto řešení asi bude vyhovovat víc. Plovoucí displej infotainmentu je do přístrojové desky začleněn nerušivě, jeho reakce jsou rychlé a spojení s digitálním přístrojovým štítem funguje dobře (na rozdíl od Leona lze zrcadlit navigaci na oba displeje).

Prostorové poměry ve voze jsem v rámci třídy dobré, nicméně zadní sedadla v Kodiaqu dokáží asi nabídnout trochu víc, jak je u Škody zvykem. Nicméně nikdo v zadu strádat nebude, jen vyšším lidem pravděpodobně bude vadit panoramatická střecha. Jinak polohování zadních sedadel a jejich variabilita je velmi dobrá, pro převážení dlouhých předmětů lze sklopit i přední sedadlo spolujezdce.

Třetí řada sedadel je spíše nouzová, v tomto jsou i přímí konkurenti na tom stejně. Zkrátka MPV typu Alhambra v tomto dokáží nabídnout mnohem víc. Nicméně oproti konkurentům je super, že i při 3.řadě sedadel zbyde poměrně slušný prostor, i na přepravu menších zavazadel. K tomu zavazadlový prostor je posazen o několik cm výš než nakládací hrana (5ti i 7mi místná verze). Působí to zvláštně, ale prakticky by to nemělo vadit. Výhodou je, že lze pohodlně pod dvojitou podlahu uložit roletku a to i v 7mi místné verzi.

Z motorů jsme měli možnost vyzkoušet pouze top verzi 2,0 TDI 140kW DSG 4WD. Motor má na auto této velikosti adekvátní výkon, ale přebytek ho není. Převodovka DSG řadí slušně, nicméně při dynamické jízdě občas zmatkuje, podřazuje zbytečně i o 2 stupně. Při běžné jízdě je DSG super, myslím, že v porovnání s konkurencí se stejnou koncepcí patří k tomu nejlepšímu. Sám jsem zvědavý, jak bude auto fungovat v kombinaci základní 1,5 TSI 150k v kombinaci s manuálem. Čekám pravděpodobně rozumný kompromis pro rodinné cestování.

Všechny vozy měli samozřejmě DCC a 20″ kola. Komfort vozu pro mě byl celkem překvapením, i při těchto rozměrech fungoval podvozek výtečně, žádné natřásání. V terénu je tento rozměr samozřejmě limitní, ale popravdě s těmito koly bych se do terénu asi moc nevydával ani nepředpokládám, že se někdo z budoucích majitelů podívá dál než na zasněženou cestu na hory.

Celkově je Seat Tarraco vůz, který v rámci designu stále může nabídnout z koncernového trojlístku nejvíc. Jízdně se řadí na vrchol své třídy a kvalita zpracování staví Seat na stejnou úroveň jako Volkswagen. Pro člověka, který hledá vůz této kategorie se může jednat o zajímavou alternativu k zavedeným SUV na českém trhu. 

Nové zaměstnání je pro člověka jakousi výzvou, novým začátkem, který Vám do žil vlije „čerstvou krev“. Velice jsem se těšil na to, co mě čeká, i proto jsem se rozhodnul absolvovat několik krátkých zaškolovacích dnů už před svým oficiálním nástupem. Nebylo to proto, že bych se někomu snažil zalíbit, ale jakýkoliv soudný člověk si musí uvědomovat, že cesta k prvním prodejům není úplně jednoduchá a je potřeba mít doopravdy ucelené informace a zlepšovat své prodejní know-how. Z toho důvodu jsem se rozhodnul několik volných dnů obětovat prvotnímu seznámení se všemi systémy, které budu potřebovat.

Po dvou dnech mě ze všeho šla hlava kolem. Naučit se s několika různými systémy, zorientovat se, kam co vyplňuji, kde co kontrolovat…no zkrátka ten pocit, že tohle si nikdy nemůžete zapamatovat, to není prostě nic moc. Nicméně snažím se být optimista, věřím, že po pár obchodech se vše nějak „zautomatizuje“. Systémová práce byla ta část mojí úlohy, na kterou jsem se moc netěšil, ale je to velká část toho, co na této pozici děláte…alespoň, že jsem s tím tak trochu počítal a neprošel rychlým „vystřízlivěním“. Za co jsem velmi rád, že mám kolem sebe kolegy, kteří mě se vším rádi pomohou a vysvětlí mi to, co je potřeba.

Můj oficiální nástup byl již spojen s příjemnějšími úkoly. Důkladně studovat technické informace, konfigurátor, ceníky a především se pak důkladně seznámit se všemi nabízenými modely a samozřejmě je důkladně projet. Poprvé v životě jsem měl vlastně šanci si v průběhu jednoho dne vyzkoušet v přímém srovnání všechny motorizace a udělat si na ně subjektivní i objektivní názor. V dalších příspěvkách bych se rád věnoval právě nabitých dojmů.

U SEATu je kladen velký důraz na důkladné zaškolení, každý prodejce musí složit za určitou dobu prodejní certifikaci. Tím se samozřejmě hlídá, aby prodejce měl potřebné znalosti, dobré vystupování a prodejní know-how. Za to dávám velký palec nahoru, netuším, zda to stejně funguje u všech značek, ale rozhodně by to tak mělo být. Úvodní zaškolení mám za sebou, a zcela narovinu přiznávám, že ač jsem si myslel, že vím o našich modelech vše, několik zcela nových informací jsem se dozvěděl. Proto se těším i na další moduly.

Nyní mám za sebou i první jednání se zákazníky, tomu bych se chtěl věnovat v dalším příspěvku. Zatím autům zdar a vám, kdo jste dočetli až sem hezký zbytek dne

Jak jsem dospěl k rozhodnutí tuto práci dělat? Jsem velmi impulzivní člověk. Snažím se vždy dělat to, co mě naplňuje a v čem mám chuť se rozvíjet. 9 let jsem se živil jako fitness couch a osobní trenér. Do toho přišli do naší rodiny dva nové přírůstky v podobě dětí a tím se i značně změnili životní priority. Potřeba stálého zaměstnání a „jistoty“ ve mě rostla, až jsem se jednoho dne probudil a položil si otázku, proč nezačít dělat to, co je mým největším koníčkem?

S touto otázkou jsem zasedl k počítači a sepsal svůj první CV a motivační dopis. Asi netřeba podotýkat, že vzhledem k nevalné formě nepřišla odpověď z žádné firmy. Možná jsem člověk, který se velmi kamarádí se svým egem, ale zároveň mám většinou i jistou míru sebereflexe, takže po pročtení obou dokumentů jsem musel vyvodit, že bych si asi neodepsal sám sobě. Takže přišla na řadu kompletní úprava všeho a nakonec z toho vylezlo něco, čemu by se dalo říkat obstojný CV.

Netrvalo dlouho a ozvali se hned dva dealeři z koncernu VW Group, první z pobočky Škoda Auto, druhý z pobočky SEAT. Čekali mě dva pracovní pohovory, ve kterých jsem si přeci jen věřil trochu víc, jelikož komunikace s lidmi byla doteď, mimo jiné, mou pracovní náplní. První pohovor jsem absolvoval v dealerství Škoda Auto. Pracovní pohovor se točil nejen kolem mých pracovních zkušeností, ale i nastíněním prodejních a pracovních činností. Pohovor to byl mimořádně příjemný a uvolněný. Za necelý týden zazvonil telefon s odpovědí, že jsem byl na základě všech pohovorů vybrán. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a mezitím absolvoval druhý pohovor v dealerství značky SEAT. Pohovor probíhal v podobném duchu, nicméně začali se ukazovat rozdíly v prodejním zaměření obou značek. Za několik dní opět zazvonil telefon s oznámením, že jsem získal i toto místo. Bylo tedy na mém důkladném zvážení, pro jakou možnost se finálně rozhodnu.

Proč právě SEAT? Moje finální rozhodnutí ovlivnilo hned několik faktorů. I přesto, že mám velmi rád obě značky, SEAT je pro mě o něco více osobitý, vzbuzuje ve mně více emocí a více mě chytnul za srdce, než vynikající, praktická avšak chladná Škoda. O odstavec výše jsem také psal, že již na pohovorech se ukázali rozdíly v prodejním zaměření obou značek. Je asi všeobecně známé, že Škoda vládne fleetovým flotilám. A práce s fleetovými zákazníky funguje prostě trochu jinak. Vše se řeší převážně elektronicky či telefonicky, takže mnohem méně přímého kontaktu se zákazníkem. SEAT je naopak zaměřen více na retailové zákazníky, což znamená více přímého kontaktu a trochu odlišná forma jednání. Ze své dosavadní praxe jsem zvyklý na přímý kontakt s lidmi a práci bez této formy komunikace si nedokážu představit. Takže i přesto, že výchozí podmínky jsou u SEATu trochu těžší, rozhodnul jsem se právě pro tuto značku.

Mám za sebou prvních pár dnů v nové práci. Vždy jsem si myslel, že jsem relativně dobře informován o novinkách, konkurenčním prostředí a nové technice. No realita je trochu jiná, ale o tom zase příště…