1) Motory s Trionikem 5 mají řízenou klapku sání jen ve variantě s protiskluzem TCS. Ostatní ji mají ovládanou mechanicky, myslím proto, že Trionic 5 algoritmy na snižování čerpacích ztrát touto cestou nemá. Až Trionic 7 u B205/235.
2) Trionic 5 byl v roce 1993 první systém, který integroval přeplňování do řízení ostatních funkcí, ostatní to ale časem dohnali. Bosch ME7 z roku 1999 umí řídit jak sání a turbo, tak navíc proměnné časování ventilů. Poslední motor vyvinutý Saabem, 2.8V6t, používá jednotku Bosch ME9.
3) Ionizační detekce pracuje s dodávkou 80V a detonaci od samozápalu rozeznává spíše z doby a průběhu přeběhu napětí než z jeho intenzity. Také tuto funkci už konkurence nějaký čas používá. Napětí výboje u SDI není 150 ale 40kV, což je stále dost, ale energie jiskry je vzledem k extrémně krátké době trvání poměrně nízká a i v běžném provozu je třeba ji opakovat (jednotky milisekund), což má svá technologická úskalí. Tlak ve válci zvyšuje energii potřebnou k zážehu, což kapacitní zapalování u turba z principu znevýhodňuje, generace B207 (SportSedan, Vectra C) se vrátila k jednoduššímu a spolehlivějšímu indukčnímu systému.
Ad Vectra – jde o motor vyvinutý v triu Saab, Opel, GM USA za spolupráce Lotusu. Je zcela jiné a modernější konstrukce (hliníkový blok, ostřik pístů aj.) a ze zkušeností to vypadá na návrat k bytelnosti starých motorů Saab.
Ad účinnost při nízkém zatížení – zde ještě hraje roli kompresní poměr: jeho celkem nízkou statickou hodnotu kolem 9:1 za provozu značně zvyšuje tlak turba, odtud lepší účinnost. Při nízkém zatížení dynamická hodnota klesá a účinnost s ní. Ideální je proto spojení turba s přímým vstřikem – ochlazování spalovacího prostoru sníží riziko detonací a umožní statickou kompresi zvýšit. Při nízkém zatížení komprese neklesá tak nízko (2.0 TFSI 10,5:1) a výsledkem je nižní spotřeba. Pod kapotou Saabu jsme takový motor viděli loni ve Fankfurtu, bohužel se zdá že naposled.
Ještě jednou díky za skvělý článek. Držím palec Saabu i Saabistům.
]]>Další problém je to, že i když je Ferrari nesporně bezpečnější než Smart, mají jejich nehody statisticky významně jiný charakter (Smart budou převážně plechy ve městě, Ferrari bude mít vysoký podíl nehod ve velké rychlosti). Z tohoto pohledu jsou ideální nárazové testy v laboratorních (stále stejných) podmínkách, protože nabízejí srovnatelné výsledky.
I tak to ale není marná statistika, takže pokud můžeš přispět statistikou umrtí na 1000 nehod Saab 9000 třeba proti Renault Modus, nebo jakékoliv nové auto – sem s tím.
Jedna věc je naprosto jistá a potvrdí ji kdokoliv, kdo se v konstrukci aut trošku vyzná – dnešní auta jsou mnohem bezpečnější než ta, která se vyráběla před 10 lety nebo dříve. Euro NCAP samozřejmě zohledňuje i nesmysly typu připomínač pásu a nálepka kvůli airbagu, obrovský pokrok je ale hlavně v použitých materiálech, poznatcích o deformačních zónách, elektronických systémech (aktivních i pasivních) a v počtu a kvalitě airbagů.
]]>Pokud chceš něčím přesvědčit, zkus vytáhnout něco konkrétního z té statistiky… třeba nějaké staré Volvo a proti němu nové malé auto s pěti hvězdama.
]]>Ano, nevíme, v jakém stavu Volvo bylo, ale při vnější inspekci se jevilo vše dobře. A stejně na tom budeš u jakéhokoliv starého auta…
Na tu statistiku se podívám, jenže ta zase nenastoluje rovné podmínky a zřejmě nebude obsahovat evropská auta.
]]>