-
Kodiakem sem, Kodiakem tam
Hned ze startu musím napsat, že velká auta nemám zrovna rád. Nejsem z těch, kdo sní o BMW X6M, nebo Range Roveru v plné palbě. Podobné tanky jsou zcela mimo můj zájem. Velikost kompaktního HB je pro mě absolutně dostačující a výbava mě – až na pár drobností, které jsou dnes už stejně samozřejmé – nijak nezajímá. Takže když se mi do kapsy zatoulal klíček od Škody Kodiaq, nejásal jsem, byl jsem rád vlastně jen proto, že jsem měl možnost po dlouhé době zkusit zase něco nového. O to víc mě pak kouďák překvapil.
Auto především vypadá menší, než je. Jeho velikost vynikne, až když se postaví vedle auta standartní velikosti, třeba vedle Octavie, nebo Passatu. Hranaté tvary mi ke stylu rodinného SUV sedí, stejně jako celkově minimalistický design. Ano, je to krabice, pro mě sympatická krabice. Zezadu vypadá spíš jako zvětšená Fabia kombi. Barevnou paletu nebudu komentovat, no je rozsáhlejší, než u kdejaké – i prémiové – konkurence. Osobně bych byl pro vínovou metalízu, ale ani tmavě modrá, kterou jsem dostal, nevypadala na sluníčku zle.
Otevření dveří už jde konečně s dobou, stačí mít kliček v kapse, a potáhnout zakliku, auto se otvře a rozsvítí. A v tu chvíli můj pohled padne na příplatková sportovní sedadla, která nejen dobře vypadají, ale jsou také pohodlná a připravená řidiče a spolujezdce podržet jak v zatáčkách, tak v terénu. Vzadu není na šířku místa kdovíjak moc, to je ale u Škody poslední dobou normální, no na délku je ho více než dost. Pokud nejste rodina basketbalistů, nebudete mít s místem na délku ani na výšku problém. A třetí řada sedadel? Je to nouzovka, dva pygmejové tam chvilku vydrží, ale na dlouhé cestování to není. Nicméně pokud taťka jede pro caparty do fotbalu a nahonem musí nabrat i pár kamarádů, bude za frajera. Dokonce vzadu zbyde trocha místa na kopačáky, kopačky, rukavice a propocené hadry. Interiér je vůbec příjemné místo k životu, i v černo-černé variantě. Dekory na palubní desce připomínají karbon, osvětlení je ambientní a největší obrazovka infotainmentu je přehledná, s dobrým rozlišením a rychlou odezvou. Jen bych moc rád pověsil za koule do průvanu toho dementa, který vymyslel a nainstaloval ovládání gesty. Je fakt super, když ukazuju stopařce, jak ho mám velkýho, a ten bazmek si to přebere po svém a začne vytáčet číslo mé ženy. Nehledal jsem v menu moc dlouho, takže nevím, jestli to jde vypnout, ale pokud nejde, tak je třeba asi nějak přelepit tu snímací kameru, jinak může dojít k nepříjemnému faux-pas. Volant padne dobře do ruky (píšu to proto, že tento obrat je právě teď uveden v jubilejním stopadesátitisícím případě), jen nechápu tu módu dolního zploštění. Budíky jsou přehledné a mezi nimi je displej, ve kterém se dá rychle zorientovat. Ergonomie je po koncernovsku dotažená, ovládání palubních systémů je intuitivní a jednoduché a není třeba si zvykat na nějaké podivnosti.
Takže startuju. A co vlastně? Motor 2,0 TSI, spojený se sedmirychlostním DSG a pohonem všech kol. Vážení to ticho – to je ukázkové. Motor jen ševelí tam někde vpředu, nějaký zvuk se začne dostávat do kabiny až kolem tří tisíc otáček, a tak vysoko jej DSG pustí jen pokud řidič šlápne po plynu opravdu zprudka až na podlahu, nebo když si sám podřadí pádlem – či spíše tlačítkem – pod volantem. Na palubě je tedy ticho a klid, jako v málokterém jiném voze v této cenové kategorii. DSG se sedmi kvalty je vůbec ústrojí, kterému stojí za to se trochu pověnovat. V módu ECO umí rozepnout spojku a plachtit po ubrání plynu, což oceňuji. Rozjezdy jsou velmi jemné a plynulé, zapomeňte na starší ucukaná DSG a rozjezdy jako v autoškole, tohle je plnohodnotná konkurence těch nejlepších automatů. Pouze pokud je třeba zrychlit, je lepší pořadit manuálně, neboť DSG ani ve sportovním módu moc podřazovat nechce a tohle bude moje další výtka k jinak skvělému vozu. V módu Normal je DSG opravdu neochotné k nějaké akci směrem dolů, a auto tak působí líným dojmem. Bohužel ani v módu Sport se tento přístup moc nezlepší, i na kickdown má celkem dlouhou prodlevu. Při předjíždění je tedy třeba vzít řazení do teplejch a nečekat na techniku. Po akci se automat automaticky stane zase automatem, a udělá to přesně v tu správnou chvíli, aby se řidič už nemusel více starat. Vím, že budu poslouchat kydy petrolheadů ohledně radosti z kvedlání šaltrou, ale v rodinném SUV s takto dobrým automatem je ruční řazení středověk.
Až doposud vlastně nic překvapujícího, no dostávám se k jízdě. A ta mě překvapila ze všeho nejvíce. Už po rozjezdu se velikost a hmotnost auta někam vytratí a pocit z řízení je pomalu jako o třídu menším voze. To umí i dost jiných aut, ale většinou až při pokusech o sportovní jízdu, no Kodiaq se takto projevuje prakticky hned po rozjezdu. A k tomu ještě nastoupí až neskutečná plavnost jízdy na devatenáctipalcových balónech s adaptivními tlumiči. Přitom řízení není nijak umrtvené, auto reaguje na pokyny volantu rychle a bezprostředně, přitom o dost přesněji, než bych od podobně velkého vozu čekal. Ano, volant pochopitelně nedává žádné informace o povrchu cesty, ale to je vzhledem k určení a celkově komfortnímu ladění Kodiaqu pochopitelné a chvályhodné. Řízení to nepřehání ani s účinkem posilovače, při parkování se dá točit jedním prstem, při dálniční rychlosti ale není auto nijak rozevláté, jak se to často dá pozorovat u některých přeposilovaných konkurentů. Do sportování se Kodiaqu moc nechce, v zatáčkách je neutrální, ale celkem brzy začne hmotnost překonávat přilnavost balónovitých devatenáctek (tím fakt nemyslím operátorky ze škodováckého call centra) a auto začne dávat najevo, že na řezání zatáček si měl majitel pořídit nějakou víkendovku ála MX-5. Nicméně i na hraně se projevuje slušné vychování a dobrá technika, žádný tanec a zbytečné vyvolávání krizových situací nejsou povoleny. V zatáčkách pomáhá nejen Haldex, ale i přibržďování kol, a i na kluzkém povrchu se tak dá dosáhnout slušný rychlostní průměr. Na dálnici je pak Kodiaq oázou klidu, jízda je plavná, o nerovnostech je řidič sice informován, ale vždy tak, aby z toho nemusel vyvozovat žádné závěry. Kodiaq filtruje i velké díry, příčným nerovnostem se směje a o přejezdu v Kostelci se řidič doví jen podle blikajících modrých světel. Ani tankodrom mezi Olomoucí a Brnem Kodiaqa nerozhodil. Relax je slovo, které jízdu Kodiaqem po dálnici vystihuje asi nejlépe. Není roztěkaný jako Octavia, ani těžkopádný jako Superb. A k tomu musím připočítat velice tichý motor, celkově hodně dobré odhlučnění – a je tady příležitost pro audio Canton. Ano, já, odpůrce rádia v autě, jsem si cestou s chutí pustil oblíbenou hudbu. Po hromadě kilometrů, které jsem s Kodiaqem absolvoval, se mi ani nechtělo vystupovat, klidně bych si dal Graz, nebo Košice a vím, že bych z Kodiaqu vystoupil odpočatý, jako z málokterého jiného vozu. Pokud někdy vznikne Kodiaq RS, budou se ladiči muset asi hodně snažit, aby auto neobrali o plavnost, ale dali mu trochu nadšení pro rychlou jízdu v zatáčkách.
Nečekal jsem, že se Kodiaq projeví nějak parádně i v terénu, v této kategorii jsou auta i přes marketingové proklamace v podstatě jen jednoúčelová, ale i v pískových a šterkových brodech, výjezdech a sjezdech, přejezdech kolejí a pražců, v bahně i na trávě – tam všude Kodiaq proplul s naprostým klidem, který dokáže dobře přenést i na řidiče a posádku. Připokusu o zastavení v U-vaně, kdy bylo ve styku s povrchem jen levé přední a pravé zadní kolo, se Kodiaq bez problémů s klidem rozjel, nenachytal jsem ho ani bočním náklonem, nájezdové úhly jsou vzhledem k určení auta až naddimenzované. Pořád se bavíme o rodinném voze, byť se marketing snaží z něj dělat něco mezi supersportem a armádním terénním vozem.¨
Takže – slušná výbava, dobré zpracování, hromada místa, sametový motor, doladěná převodovka, schopnosti, které typický zákazník ani nevyužije, to vše korunuje relaxovaná jízda a odpovídající cenovka. Osobně si střihnu rouhačské tvrzení, že Kodiaq je nejlepší auto, které má dnes Škoda v portfoliu. A to dost dobře může znamenat, že to je nejlepší škodovka vůbec. A je to.
Sto tisíc mil Nehoda a chladná hlava
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
19 Responses to Kodiakem sem, Kodiakem tam
[1]
08/10/2017 v 14:25_Karel_
Díky za blog, je fajn přečíst si hodnocení škodovky, kterému se dá věřit! Doufám, že se podobně dobře povede i Karoq.
Ovládání gesty mě fakt rozesmálo, holt příště ho musíš rovnou vytáhnout a nejen gesty popisovat!
[2]
08/10/2017 v 15:14Emel
Karel: no to ještě nevíš, jak by bylo takové gesto interpretováno 🙂
[3]
08/10/2017 v 15:20Emel
mariachi: hmm, SUV jsou tvůj osud i prokletí 🙂
2.0TSI vypadá jako ideální motorizace, jak jsi na tom byl se spotřebou? Jak to jede v takových těch běžných 160+ rychlostech?
Jako „nefandu“ SUV mě případná převaha Kodiaqu nad Superbem zase tolik netěší, ale beru tu možnost na vědomí…
[4]
08/10/2017 v 17:35MariAchi
Emel: 160+ jsem sice zkousel, no ne moc dlouho. Ale stabilita a relax nikam nezmizely, auto bylo porad v pohode.
Jeste pripomenu, zejsem mel i nastavitelne tlumice, mozna to taky hraje roli.
Spotreba 8-10 litru, ja mel po tydnu celkovou 8,3.Ale kolega s dieselem 140 kW mel v podobne konfiguraci (4×4, DSG, 19″) celkovou 7,5. Takze zadny brutalni rozdil se nekona a i kdyz i diesel je dobre utlumeny, porad bych dal prednost sametovemu benzinaku.
Je mozne, ze ta prevaha muze byt pro jineho na opacnou stranu, no ja to vidim prave takto. Sup na 19″ mi prisel uskakany (ve srovnani s koudakem), pro Kodiaqa hraji asi i ty balonovejsi gumy.
[5]
08/10/2017 v 17:38MariAchi
[1]
Pry se pak automaticky sklapi sedadla, mrkni nekam do navodu 😀
[6]
08/10/2017 v 20:48Emel
mariachi: spíš jsem myslel, jestli ten motor už nemele z posledního… přece jen je to těžká kráva a výkon je tak akorát… ale pro chvilkový výlet nad 160 při celkově pohodové jízdě to musí stačit. 8-10 zní skvěle.
Já mám Supa najetého na 18″ a to je spíš uhoupaný než uskákaný 🙂 , ve výchozím režimu. Ale nějaký silnější benzín bych ještě rád zkusil.
[7]
08/10/2017 v 21:45iudex
Hm, zaujímavé hodnotenie, pomerne prekvapivé a keď presvedčil Kodiaq Teba, asi je to fakt vydarené auto a vzbudil si moju zvedavosť. Akurát sa zrejme nezhodneme na hodnotení Superba, slovo ťažkopádny by som pri ňom rozhodne nepoužil, naopak ja ho hodnotím ako prekvapivo ľahkonohého na tie rozmery, pocitovo ako Octavia. A ak Kodiaqa hodnotíš podvozkovo lepšie, ako Supa, tak to sa musel naozaj vydariť.
[8]
09/10/2017 v 07:22Redmex
Necakane mnozstvo chvaly. Ale kedze SUV a este takto velke ma neberu, tak osobna skusenost hrozi az ked mi ho niekto dovezie ukazat 😀
Musis vsak povedat, ze interierovo je to bezkonkurencne najkrajsia Skoda.
Zaujali ma ale dve veci – neohrabanost Superbu na dialnici vs. tento tank? Ako mame chapat Superba, zataca ochotne a dynamika bude vyrazne lepsia vo vyssich rychlostiach.
A tiez to ticho. Ako odlhlucnenie bude urcite fajn, ale zeby bolo vyrazne lepsie ako zvysok strednej triedy v cenovej hladine 40k euro (t.j. uz je aj na priplatkove okna a pod)? Dokonca uz aj Super moze mat laminovane predne okna, co by mu malo dost pomoct a to je z tych najhorsich. Velke SUV musi na dialnici nutne hucat, skrz odpor vzduchu a velke spatne zrkadla. S cim to porovnavas?
Inak fakt dobre citatelny test, ale to je uz u teba standard 🙂
[9]
10/10/2017 v 10:41MariAchi
[8]
Nepsal jsem, ze je Superb neohrabany, ale tezkopadny a vztahoval jsem to k jizde po dalnici. Jinymi slovy v dalnicni rychlosti je auto stabilni, no nedela mu problem hbite (vzhledem k velikosti a hmotnosti) zmenit smer. U supa mi to prislo obracene – v zatackach je samozrejme agilnejsi, ale na dalnici jak se rozjede rovne, tak se mu uz smer moc menit nechce, je tam v reakci na rizeni takova mala, ale pozorovatelne prodleva, neochota. Mozna to bylo temi nizkoprofilovymi 19″, Kodiaq mel taky 19″, ale s vyssim profilem.
[10]
11/10/2017 v 08:24Redmex
[9] jasne uz chapem.
Moze to byt geometriou prednej napravy. Vysoka zbiehavost robi McPherson neochotnym zatacat, teda brani sa natoceniu kolies pri malych korekciach. Naopak rozbiehavost robi auto pocitovo agilnejsim, ale je menej ochotne k jazde rovno.
Z tvojho popisu to sedi na Superb vs Kodiaq.
[11]
12/10/2017 v 05:43webpaja
Asi budeš označen za agenta ŠA, ale v zásadě se nedá s hodnocením Kaďáka nesouhlasit. Mám problém s nesmyslně objemově navrženou karoserií, která nesedí na podvozku, ale utápí ho pod sebou. Zcela to degraduje hodnocení vnějšího vzhledu a aby se tento xindl eliminoval, je potřeba dát podložky nebo jiná, neoriginální kola.
Interiér nevypadá ve vyšších výbavách vůbec zle, je prostorný, jen trochu užší (opět klasika).
Sedadla pohodlná, řízení v rámci konkurence slušné (na hony vzdálené gumě u Tucsonu), podvozek lepší a tišší než u Superbu.
Opět mě dojalo, že 150HP TDI nevyzní nijak pocitově hůř než jeho o 40HP silnější bratr, benzín jsem nejel. Tady se škodovákům někde unavily koně.
Ke geometrii…přesně jak píše Redmex, její agresivnější nastavení je pro mě taky příjemnější i za cenu „neuadinovského“ cestování po dálnici, které většinu řidičů akorát nutí přidržovat volant několika prsty na nesprávném místě. Auto se má řídit, pokud není plně autonomní. Pro některé je pak ještě negativem rychlejší sjíždění hran pneumatik, ale i na nízkoprofilových 20″ u sakra ostře nastavené geometrie jsem dal téměř 40tkm na jednom obutí.
Závěrem…Kaďáka beru v rámci cenové a třídní konkurence jako typické čtyřhvězdičkové auto, s lehce nadprůměrným mixem vlastností.
[12]
15/10/2017 v 22:39Ronault.
Nejlepší Škodovka vůbec… No…., řekni to Ježkometovi do očí… 😉
PS: prostě je to SUV, nikterak zajímavá kategorie aut o které může klidně rozhodovat manželka na základě designu a ten je u Kaďáka prostě disproporční a nehezký. Měl jsem teď na 3 dny Kadjara 1.2 tce a byl jsem v rámci očekávání mile překvapen, ale asi se mi o tom psát nebude chtít…
[13]
16/10/2017 v 07:12MariAchi
[12]
Ja pujdu – jako se mi to stava casto – proti proudu, a napisu, ze SUV je prave naopak velmi zajimava kategorie aut. Doby, kdy to byla vysoka, nevzhledna, jizdne neschopna, uvnitr mala a veskrze hodne kompromisni auta, je totiz davno pryc. Vetsina dnesnich SUV muze i s prumernym ridicem pred sebou na okresce hrnout kdejakou raobysportovni mutaci bezneho HB/LB, pritom umi vyjet v zime po zasnezene sjezdovce az nahoru k vleku a mista je uvnitr jako v prifouknutem kombiku. Pro bezneho ridice neni na SUV nic, co by mohl s klidnym srdcem oznacit za kompromis, neni nic, co by mu moderni SUV nedokazalo splnit. A to mi pripada hodne zajimave 😉
[14]
16/10/2017 v 08:09milic
Pokud to dobře chápu, tak v SUV jako je Kodiaq vidíš ideál (nebo téměř ideál …) rodinného vozu. Tedy role, kterou hrály dnes ustupující MPV. Pro mě je otázkou, co takový Kodiaq umí lépe, než např. S-max ? Též možnost třetí řady sedaček, možnost 4×4, podobná motorová paleta, přitom prostor a praktičnost a jízdní vlastnosti budou spíše na straně S-maxu. Zbývá jen ten módní SUV look a o pár cm vyšší posaz, dělá to skutečně tolik, abych dal Kodiaqu přednost?
[15]
16/10/2017 v 09:41iudex
(13) Dovolím si nesúhlasiť s tou absenciou kompromisu u dnešných SUV. O tom, že obľúbené zdôvodnenie kúpy SUV „je z neho lepší výhľad“ je len mýtus, bol aj na ACZ nedávno článok. Ja som nedávno staticky probol Jag F-Pace, zvonku robustné auto na obrovských kolesách (tuším 20″), ale vnútri šokujúco málo miesta, najmä vzadu na úrovni nižšej strednej triedy. Takže jasný priestorový kompromis. Podobne mnohé SUV prémiových značiek, kde ten priestor vnútri nezodpovedá vonkajším rozmerom (o priestorovej skromnosti niektorých BMW by si mohol sám rozprávať. 🙂 ). Áno, mnohé SUV už dokážu jazdiť ako hotheče, ale to sú športové verzie tých SUV typu 40i či Macan GTS (ktorý ostatne aj vyzerá ako zvýšený hatch). A mať SUV so zdvihnutým podvozkom, aby som ho následne v športovejšej verzii dal nižšie, to je tiež len prejav kompromisnosti (keďže to zase negatívne ovplyvňuje tú priechodnosť základného vyššieho podvozku). Preto ten prístup k vleku je v podstate na úrovni štvorkolkových bežných áut.
Jasné, sú SUV ako práve Kodiaq, kde tie priestorové kompromisy nemáš, ale práve preto vyzerajú ako hranatá krabica s nulovou vizuálnou príťažlivosťou.
Takže áno, SUV prešli dlhú cestu od prvých modelov, ale tvrdiť, že dnešné SUV už neprinášajú žiadne kompromisy, rozhodne nie je namieste.
[16]
17/10/2017 v 09:25MariAchi
[14]
To uz zalezi, kam a jak jezdis. Ja jezdim s rodinou do hor casto a nepotrbuju tam sice 4×4, to v podstate nepotrebuje v nasich sirkach skoro nikdo, ale zvyseny podvozek hraje do karet prave SUV, nez MPV. Ano, S-Max hlavne s ST paketem je neskutecne delo a asi nejhezci MPV, chapu, ze to pro nekoho muze byt rozhodujici.
Gro toho, co jsem chtel napsat je fakt, ze pokud nekdo nechce SUV jen proto, ze „ma vysoke teziste a tudiz mizerne jizdni vlastnosti“, tak by mel minimalne toho Kodiaka prohnat, aby zjistil, ze jen malokdo je schopny jeho jizdni vlastnosti na silnici naplno vyuzit a vyuzivat.
[17]
17/10/2017 v 09:32MariAchi
[15]
HH bych do toho neplantal, na to jsou tu jini odbornici, kteri tvrdi, ze SQ7 vypraska na ringu vsechny supersporty, psal jsem o sportovnich mutacich, muzem je oznacit jako warm-hatch, nebo proste HB se sport lookem. A to to SUV nemusi byt ani se sport paketem, aby se dokazalo udrzet vpredu.
Ja ti taky napisu par prikladu aut, ktera jsou totalne kompromisni jako MPV co se tyka prostoru, nebo jako HH kdyz se mrkneme na jizdni schopnosti a dynamiku, ty priklady s Jaguarem, nebo Macanem GTS jsou okrajove. Pisu obecne o tom, ze pokud chces SUV a namitkou by byly obecne spatne jizdni vlastnosti, tak na to uz muzes v podstate zapomenout, stejne jako na kompromisni vnitrni prostornost. Sedels nekdy vzadu v Hjondeee Grand SantaFe? 😉
BTW.: Taky si myslim, ze koupit SUV a pak na nej lepit sportovni pakety, kterym jej priblizim zpatky k silnici, je podle me stejna pitomost, jako koupit kombajs a snazit se ho oplastovat a zvednout, aby byl „jako SUV“…
[18]
17/10/2017 v 19:25milic
Dal jsem si tu práci a našel světlou výšku, Kodiak 188, S-max 128-148. Takže ano, to už je rozdíl, nehledě na vyšší rozvor (= menší přechodový úhel) Fordu. Do hor to pak dává smysl.
[19]
18/10/2017 v 11:09MariAchi
[18]
Nemusi to byt jen hory, kamarad ted stavi dum, cesta k nemu jeste nevede, jen sterkovy podklad, a SMax by mel jiste problem, a nejen ten. Za par let uz bude i cesta, pak se da klidne SUV vyenit za MPV… Nebo za kabrio, pokud se stihne i rozvest 😀
Komentáře nejsou povoleny.