• Nová dimenze podle Fordu

  Publikováno: 8. 8. 2017

  Aktuálně běží poměrně zajímavá cenová akce na zapůjčení osobní dodávky  na dovolenou.

  Potřebovali jsme dostat 8 dospělých i nedospělých lidí na jih, tak padla volba na nejnižší cenu. Nechci dělat reklamu, ale kdo shání, tak to vygooglí asi za pár vteřin. Za ten peníz nic lepšího nikde není.

  Ford Tourneo Custom Titanium L2 2.0 TDCi 125kW
  Rok výroby 2017
  Nájezd 30.000km

  Na stránkách výrobce se uvádí, že se jedná o luxusní dodávku, jenž nastavuje nové dimenze… tak jsem byl na to zvědav.

  Začnu vzhledem. Nový Transit mi přijde nepěkný a ani 9 dní soužití s tím moc neudělalo. Okopírovat 10let starou šilhající Gazellu, jenž kopíruje 20let starý Transit není zrovna designový meisterstuck.
  Celé auto je opticky nakoplé do výšky, snad jen záď to trochu zachraňuje.

  Začal jsem jako řidič, takže usedám za volant a kvituji, že věnec je jak má být. Trochu škoda, že nemá moc velký rozsah nastavení. Tlačítka na něm mají slabý stisk a nejdou poslepu nahmatat. Ať nastavuji jak chci, pořád mám volant daleko a současně pedály blízko. Pocitově tedy na ně šlapu jakoby seshora, což je tedy velké rozčarování. Ovládání multimédií vynechám. Tlačítek je všude mraky, ale v zásadě mě nezajímají a je to spíše o zvyku k dané značce (i když mně to nevyhovuje)
  Zrcátka super, výhled dobrý. V podivné poloze vyrážím.  Motor naskakuje nebývale kulturně a především z venku je výborně odhlučněn. O tom si třeba nové Véčko může nechat jenom zdát.
  Než stihnu zmáčknout spojku, start/stop mi radost bere a chcípá motor. Tlačítko na deaktivaci je v dosahu, ale bohužel si to nepamatuje. Neznámo proč se při každém startu uzavře přívod vzduchu, takže mačkací procedura před vyjetím se rozšiřuje.

  Je to nové auto, očekávaně vše funguje bez zádrhelů.
  Převodovka učebnicově cvaká, je hezky po ruce, jen krátká jednička vs. dlouhá dvojka není pro popojíždění po městě nic moc. Krom toho překáží k výhledu i  ovládání manuální klimatizace. Neochota motoru pod 1500ot. je až otravná, jelikož duní do karoserie jak staré TDI. Moje auto to není, rádce řazení se tváří spokojen, tak ho nechávám trápit se. Po překonání turbo díry se ale hrnou téměř 3 tuny vpřed s velkým elánem a ve výsledku i úsporně. Pořád jsme se pohybovali mezi 7,5 a 8 litry.
  Při vyšších otáčkách jede opravdu hezky a stále motor neproniká do kabiny. Akustický klid se změní na prvním výmolu, kdy si člověk uvědomí jak je Tranďák tvrdý.  Není to vyloženě prkno, ale o nějakém plavném plynutí krajinou nemůže být řeč, a to jsou obuta menší  16“ kola z nabídky.  Série výmolu také prozradí, že půl roku staré auto celkem dost chrastí v interiéru, především od posuvných dveří se ozývá drnčení z každého spoje. Výklopná okénka vložená doprostřed bočního okna vibrují za jízdy v podstatě neustále. Řinčení plastů a zvyšující se hluk od těsnění  by hned nabízelo použití systému vnitřní komunikace, tj. zabudovaných mikrofonů, leč bohužel. První s třetí řadou si od 100kmh už nepopovídá a ostatní hulákají. Po chvíli tedy přijde na řadu přebytí hluku hudbou a to splňuje vestavěné audio na jedničku. Všichni pasažéři mají „svůj“ reprák a ten hraje exemplárně.

  Pohled okolo nabízí klasický novodobý Ford,  skládačka tlačítek a prvků od Fiesty po Mondeo. Víceméně s tím nemám problém i když palubní deska není můj šálek kávy. Sedačka vypadá velmi obyčejně a bál jsem se delší cesty, ale podporu všech končetin má dobrou a ani po hodinách se člověk neošívá. Nastavení až na výslednou neuspokojivou polohu dostatečné. Z pohledu řidiče kabina není v nové dimenzi, ale působí kvalitně a pohodlně.

  Jízdním vlastnostem jako takovým se vyhnu zcela. Vezou se děti, jede se v poklidu, takže jízdní vlastnosti nepodstatné. Jede to dopředu, dozadu, doleva i doprava, brzdí to, směr to drží = OK.

  Po mnoha hodinách a kilometrech spokojeně přesedám na místo spolujezdce. Až v tu chvíli si uvědomuji pitomý tvar přístrojové desky, kterou mám nepříjemně opřenou o holeně. Velký kastlík překáží téměř až nártům a tak si v 5,5m dlouhém autobuse není kam dát komfortně nohy.  Když se otočím za sebe a vidím, že mají cestující za mnou asi metr před koleny, tak závidím. Zkouším si tedy posunout sedačku, což záhy zjišťuji, že není čím. Bezva. Zkouším si alespoň trochu položit opěradlo abych tam neseděl jak na židli, ale zjišťuji to samé. Přední trestná lavice je naprosto fixní. Hrůza.
  Hledám alespoň loketní opěrku, ale nacházím jen plastový sklopný dekl v prostřední sedačce, který je na opření příliš daleko a nízko, takže také nic. Při hledání akceptovatelné pozice několikrát odemknu a zamknu auto. Ovládací tlačítka jsou chytře umístěna přesně na pravé koleno. Fajn.

  Následně usedám do druhé řady. Po vyzvednutí vozidla jsem byl obeznámen, že nefunguje zavírání posuvných dveří zevnitř a abychom moc nehýbali s klapkami přívodu vzduchu. OK. Hned zjišťuji proč, protože výdechy ventilace ve druhé a třetí řadě jsou snad z petky a celé se kroutí. Nevim z čeho jsou použity ale chatrnost je tedy zarážející.
  Vibrující boční výklopné okénko mě rozčiluje velmi záhy, přičemž si všímám systému vyklápění, které je opravdu inženýrské kvality. Tuhé, komplikované, hlučné, tlučné a vyklopené okénko se po zavření posuvek vycvakne ze své pozice a musí se zaaretovat znovu. Okukují místo kolem a všímám si křivého světýlka ve stropě. Myslel jsem, že se zapíná jeho zmáčknutím, což mě vyvedlo z omylu, když po stisknutí „netlačítka“ se celá stropnice okolo probořila a vypadla z gumového těsnění. Uf…
  Další rána na oko přichází pohledem na ovládání topení nad hlavou. Pomineme-li kvalitu tak v esteticky moderně pojatém bílém stopu, s bílou ventilací, bílými světýlky se ocitne černý panel ze sporáku Mora, popřípadně z Fordu Escort. Huh…

  No nic, sklápím si sedadlo do příjemnější polohy (sláva, i když rozsah je spíše symbolický) a přemýšlím kam si dám lahev s pitím nebo časopis. Ve dveřích téměř u kotníků je neopracovaný plastový výlisek určený pro plechovku či lahev do půl litru obsahu a to jest vše. Trestná lavice nemá zezadu kapsu, stolek, držák, nic… Hmm.
  Spolujezdec si všiml mé sklopené sedačky a začíná hledat obdobnou funkci, a nepřekvapivě ji nenachází. Sklopit jdou pouze dvě krajní. Prostřední SAMOSTATNÉ sedadlo je opět fixní. Hmmmm.
  Sedíme tedy v prostoru o zhruba 4 kubických metrech a máme 2 držáky na kávu o které si člověk tak akorát rozřízne chodidlo a jednu úchytku na pověšení saka. Na stropě není ani madlo (což se ani nedivím, jestli by bylo upevněno stejně kvalitně jako celý stop a zařizovací předměty v něm).
  Nohy si mohu natáhnout až do tramtárie, ale kromě podlahy je není kam opřít. Hledání pozice jak pavouk ve skleničce většinou nemělo výsledek.
  Třetí řada je naprosto stejná, akorát ochuzena o monumentální panel topení. Uživatele třetí řady mají na průchod dozadu asi 10cm průrvu, ti šťastnější vpravo si mohou odklopit opěradlo a důstojně projít.

  No a jsme v kufru. Ten i v nejosobnější variaci má dobré dva kubíky a vejde se tam toho opravdu hodně. Gigantické zadní výklopné dveře mají ukrutnou sílu a drobná žena se na ně může téměř pověsit a stejně je nazavře. Proces je navíc zakončen ohlušující ranou. Tady však nelze kritizovat, bez elektriky je to zkrátka kus plechu. Křídlové by byly asi obecně lepší.

  A co závěrem? Nevim co si Ford pod tou jinou dimenzí představoval, ale obávám se, že Tourneo trochu kulhá na obě nohy. Text zní téměř výhradně negativně, ale je to dáno tím, že to jsou věci co si člověk zapamatuje především. Samo o sobě je to dobré auto, jen má extrémní množství nedomyšlených detailů. Otázkou je, do jaké míry je to dáno příplatky, ale přeci jen ceníková cena za námi provozované Titanium je přes 1 milion a nějaká ta kapsa, opěrka, stolek apod. by měl být asi samozřejmost.

  PS: po ujetí pár stovek km se rozsvítila kontrolka, že auto nemá močovinu a je třeba jí urgentně doplnit. Po občerstvovací pauze se alarm uklidnil a oznámil, že je třeba doplnit do 2000km. V cca půlce dovolené přestal hlásit zcela, že je vše OK. Zajímavé.

  PS2: Chtěl bych se potkat s autorem nastavení systému Start/Stop. Tato sebevražedná záležitost je opravdu výborná. Pokud pominu důsledky pro motor, tak není nic lepšího, než čekat na křižovatce na správný okamžik vyjetí a přesně když ten okamžik nastane, tak motor zhasne. Následná ztráta 1-2 vteřin může být i fatální…

Kosočtverec Klokan