-
Lekce 9: Rychle a zběsile
A je to tady. Téma, které má potenciál odehnat mi všechny čtenáře. Ano, v dnešní lekci se podíváme na rychlost přesunu po silnicích.
Určitě každý, kdo se pohybuje na Auto.cz už někdy vypustil z úst větu, že se na silnicích pohybuje rychle, ale bezpečně. Já taky. Ale přátelé, je to blbost. Vám možná připadá, že jedete bezpečně, ale… Všechno má svá ale.
Rychlost je relativní
Už v šesté lekci jsme si vysvětlili, že se na silnicích nepohybujeme sami. Celý silniční provoz je vlastně jedna velká interakce mnoha a mnoha subjektů. A chování každého jednoho z nich se odráží na tom, co denně sledujeme.
To, že je rychlost veličina relativní, jsme se učili už v šesté třídě na základce. Chcete příklad? Představte si, že jedete na pěkném rovném úseku okresky 110 km/h, takříkajíc na pohodu. Opravdu jedete 110? K tomu, co proti vám jede 90 km/h se blížíte rychlostí 200 km/h. Je to jasný i Novákovi? Dobře, můžeme pokročit dál.
Další situace – táhlá zatáčka, která se dá bez problémů projet i těch 110, tak to říznete devadesát, aby se neřeklo. A hele, stojí tu škodovka, co uvařila motor. A ten právě teď navštívíte.Není to o limitech
Aby v tom nebyla povidla, stanovila se jasná pravidla, slovy Jelínkova švestkového lektvaru. Ta jsou dostatečně známá – 50/90/130.
A teď jde o to, abychom na tato pravidla aplikovali selský rozum. maximální rychlosti nejsou stanovené proto, aby omezovaly vaší individualitu, ale proto, aby ten dědula ve škůdce, co se chystá vyjet z vedlejší na hlavní mohl počítat s tím, že má na vjetí pět vteřin, protože jedete devadesát, a ne jenom tři, protože to hulíte kilopade.
Stejně tak je třeba brát maximální rychlosti v potaz i tam, kde je lépe jet míň. Je to třeba ta táhlá zatáčka, do které nevidíte. Jak se říká, co neubrzdíš, to nevokecáš…
Jen debil pojede u školy padesát, i když tam žádné omezení není, a tím pádem platí „městská“ padesátka. Na druhou stranu nevidím důvod, proč nejet po dálnici 160 km/h, pokud budete myslet na ostatní a počítat s tím, že oni počítají s rychlostí vašeho vozu někde kolem 130 km/h.
A teď do mě…Příště se podíváme na jednooká vozidla…
Lekce 10: Mezi slepými… Lekce 8: Do křižovatky nevjedeš
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
36 Responses to Lekce 9: Rychle a zběsile
[1]
12. 4. 2007 v 12:56pepocoollmann
Perfektne si to vysvetlil…a suhlasim s tymi tvojimi nazormi na obmedzenia…presne, pri skole nikdy nejdem viac ako 20. Nie ze by som neveril brzdam, ale opatrnost…a po dialnici…nie je problem ani 250…ale len ked sa da…
[2]
12. 4. 2007 v 14:11GP
jo, skvěle vystižené, přesně tohle si myslím
[3]
12. 4. 2007 v 14:22josefopava
Přesně tak….za volantem se musí myslet a počítat se vším…… a né čumět po ženských zadcích…..a i tady by mělo platit pravidlo o přiměřené rychlosti….čím pěknější zadek tím pomalejší jízda….
[4]
12. 4. 2007 v 14:36McMac
výborně
[5]
12. 4. 2007 v 15:19Mr. HYUNDAI
Není co dodat, výborné jako vždy! Všechno je o přiměřenosti a používání rozumu. Mám nápad, Tvoje lekce by měly být součástí výuky v autoškolách.
[6]
12. 4. 2007 v 15:22jurajK
Do diskusie sa tu zapajam velmi zriedka, ale tu sa inak neda. Skvele napisane (vlastne ako doteraz vsetko), pokojne sa pod to hocikedy podpisem.
[7]
12. 4. 2007 v 15:27nextright
Pánové, díky za pozitivní reakce, jsem potěšen!
[8]
12. 4. 2007 v 16:42x
kecy jezdim 200 kolem školy a děti se už naučili uskakovat , bílá čára není zeď a rychlost 130 je tak dobrá na telefonování a cpaní se hamburgrama vod mekáče . sorry a bylo třeba to trochu rozdýmat nejsme všichni z kostela
[9]
12. 4. 2007 v 16:59kkk
ano, jak jsi rekl, je to o rozumu a kazdy by mel sam posoudit, co je bezpecne a co je riziko…a ta 160 muze byt bezpecna i na okresce…
[10]
12. 4. 2007 v 17:42Ricardo
Souhlasím… je zajímavé, že jak tak čas od času jezdím po různých silnicích 1.třidy tak jsem si všiml, že na některých si dokáží řidiči celkem ohleduplně uhýbat a pouštět rychlejší a jinde ti pomalejší překáží v cestě a ti rychlejší zase bezhlavě předjíždí.
Ano, mimo města jsou úseky kde se dá jet bez problémů 160 a jsou taky úseky kde i 50 je moc.
[11]
12. 4. 2007 v 17:58Stroke
Neda mi nereagovat, nasiel som v clanku vseobecne uznavany omyl a tak sa ho pokusim objasnit:
„Opravdu jedete 110? K tomu, co proti vám jede 90 km/h se blížíte rychlostí 200 km/h“
Toto neplati tak celkom. Ked idete 100 km/h na felicii a oproti ide nieco obdobne (idealny pripad – felicia iduca 100 km/h) tak v pripade stretu sa rychlosti nespocitavaju.
Bolo mi to vysvetlene presnejsie, co sa tyka fyziky, zial si to nepamatam presne (zhruba: dva rovnako velke vektory iduce presne oproti sebe sa v pripade stretu akurat znuluju). V principe ide o to ze tieto dve sustavy su v podstate rovnake (hmotnost, rychlost) a preto sa pri naraze Vasa felicia sprava rovnako ako keby narazila do stojacej steny rychlostou 100 km/h (znova – idealny pripad, neberuci do uvahy deformacne zony druheho vozidla).
Spocitavat tieto rychlosti mozte zacat ked sa stretnu dve odlisne sustavy (autobus VS cyklista, …)
[12]
12. 4. 2007 v 18:12owner26
To Stroke. Skutečně si to nepamatuješ, tak to nevybaluj ty „všeobecně uznávaný omyle“
[13]
12. 4. 2007 v 19:17nextright
Stroke: Můžeš mi prosím ukázat, kde píšu o střetu? A chceš mi říct, že když jeden předmět jede 10 a druhý 5, že není celková rychlost 15? Ty jsi si to trochu spletl, ty jsi měl na mysli okamžik střetu, ale já pouhý pohyb.
[14]
12. 4. 2007 v 20:22Tomiss
Super…po přečtení mě napadá slovo OHLEDUPLNOST…dále pak jak jsi napsal,používat selský rozum, a když to za volantem nějak rozumně skloubíme,tak všem řidičům bude lépe…
[15]
12. 4. 2007 v 20:43Ricardo
Nejsem odborní, takže to nedokážu kvalifikovaně posoudit, ale říká se že střet auta jedoucího rychlostí X s protijedoucím Y je co se týká následků někde mezi rychlostmi X a X+Y – záleží na úhlu srážky a konstrukci obou aut. Pro mě jako laika to smysl dává
[16]
12. 4. 2007 v 20:51PepaSFI
teda Stroke tys to odhalil.Takže když ty felicie nebudou stejné,třeba když jedna bude mít červenou barvu a druhá zelenou tak ta havárka bude horší.Ale teď vážně.Dva shodné vektory se při střetu nulují.Problém je v tom že auta nejsou vektory ale dvě hromady kovu a v nich živé bytosti.Nikdy nebudou stejné,nebudou se pohybovat stejně a jejich předky nebudou vůči sobě tvořit ideální nárazové plochy.Navíc se při tom nulování vektorů podle zákona o zachování energie ta síla nějak projeví.Ale tady šlo o něco jiného.Ne o náraz ale o vzájemnou rychlost.O čas na reakci,na brzdění,na vyhýbání.
[17]
12. 4. 2007 v 21:46nextright
Ricardo: Ale my se tady nebavíme o následcích případného střetu, ale o rychlosti, jakou se k sobě blíží dva předměty. Tady je souhrnná rychlost prostým součtem rychlostí obou těles.
[18]
12. 4. 2007 v 21:46milý stydlín
Perfektní a výstižné, stejně jako předchozí díl.
[19]
12. 4. 2007 v 22:10Alessio
Vynikající článek!!!!!! K tomu střetu – nejde ani tak o rychlosti, jako o energie, které je třeba zmařit – přežijeme pouze určité zpomalení a tak musí automobily pohlcovat energii pokud možno co nejvíce, protože jinak by to bylo velmi nemilé – představte si dvě tuhé koule proti sobě – obě 5 m/s…po nárazu odskočí a pokračují s velmi podobnými rychlostmi akorát naopak (zpět). človíček, který by v nich seděl by nám nepoděkoval. Lidské tělo dokáže přežít poměrně masivní G, jsou zaznamenány případy kdy člověk přežil zpomalení auta 200G…to je ale v podstatě víjimka z pravidla. Oblíbenou činností sleziny je utrhnout se jako první a to i při relativně „bezpečném“ nárazu (zaznamenány připady, kdy se slezina utrhla při nárazech do kandelábru při relativně malých rychlostech). Každopádně nespoléhejte na to, že budete mít štěstí – čelnímu střetu je nejlépe se vyhnout. Použijte pole nebo vedlejší pruhy, cokoliv. Sestřelení jiného auta ve stejném směru (třeba toho, co předjíždíte a již víte, že to nestihnete) je dosti krajní řešení, ve svém autě a se svou rodinou bych ho ale volil rozhodně spíš než čelní střet. Když jste předjížděni a nastane krizovka nikdy nebrzděte – brzdit bude skoro jistě váš předjíždějící a jak známo, brzdy mají výkon větší než motor (u silných aut i v řádu tisíců koní). To je asi tak všechno…hlavně jezděte opatrně, ať nemusím do semestrálky psát o jednu oběť za rok 2007 víc. Tak řiť, ať jedeš lip!
[20]
12. 4. 2007 v 22:13Alessio
sorry za hrubky a G mělo být malé
[21]
12. 4. 2007 v 22:23turbo
bohuzel, vzdycky se najdou „ridici“, kteri si mysli, ze par koni navic jim dava absolutni prednost a zbavuje je povinnosti dodrzovat predpisy …na tyto lidi se musime divat jako na chudaky s narusenou osobnosti, kteri to zrejme nemaji v zivote lehke
[22]
12. 4. 2007 v 22:274am
tudle sem nespěchal a řikam si pojedu předpisově (100 na okresce) po 5 minutách sem měl na nárazníku 20 tunovej MAN kterej následujících 10 minut zběsile předjížděli Oktáfky a častovali mě pohledy vrahů – tak sem to nevydržel a jel alespon 120abych se zbavil naklaďaku , avšak pro dodávky MB Sprinter i tato rychlost byla málo , vite vono se řekne uhybat ale jet 120 na kranici celou dobu neni nic moc a 90 si koledujete že se vam mrknou do kufru
[23]
12. 4. 2007 v 23:47Stroke
nextright: Ano, mas pravdu, prepac, co sa tyka priblizovania mas pravdu, je to sucet, ja som si uz predstavil dosledok prirychleho priblizovania neopatrneho vodica 😉
Ricardo: Nie tak celkom, pri Tvojom pohlade na situaciu zboku – jeden ide X km/h doprava a druhy (zhruba rovnako tazky) Y km/h dolava -> ich rychlosti sa odcitaju. Cize ked X = Y tak sa budu deformovat v mieste stretu, takze vysledny efekt je v podstate taky isty ako keby jeden z nich narazil tou svojou rychlostou do steny (znova opakujem – ciste teoreticky priklad, neberuc do uvahy deformacne zony)
[24]
13. 4. 2007 v 0:21Whoever
2 Stroke: ano, ten pohlad z boku je sice zaujimavy, zial, funguje to akurat tak s biliardovymi gulami a v teoretickych modeloch. Vsetko, co ma hmotnost a rychlost, ma automaticky aj hybnost a kineticku energiu. Len tak ako priklad, 1.2 tonove auto (Fabia) iduce 90 za hodinu ma asi tolko energie ako polovica keksiku BeBe dobre rano.. priblizne 375 kJ. (verim, ze som sa nesekol). Co je ale zaujimave je to, ze zrazka trva nanajviac 0.5 sekundy a teda za ten cas sa ta energia musi niekde vyplytvat… Vyplytva sa s vykonom 750kW, cize cca 1020 koni (takze mozete s nadsazkou tvrdit, ze aj Fabia 1.2HovnoToPojede tromfne Veyron… ale iba ked ide na crash)… Ak som sa nesekol (uz je pokrocila doba a mne sa xe spat) tak tie cisla su zarazajuce… Deformacne sily su obrovske, energia, premenou ktorej vznikaju tieto sily, je na prvy pohlad mensia nez moje ranajky, no v konecnom dosledku dostatocna na absolutnu skazu. Iny pohlad je povedat, ze z akej vysky by auto muselo padat, aby zazilo rovnaky naraz, ako pri danej rychlosti. Tak 90tke zodoveda cca 32 metrova vyska pre volny pad, cize nejake to 12te poschodie… Nikto by asi nehadzal Fabiu z balkonu, no verte tomu, ze ci uz vrazite do steny, stromu, alebo do nejakeho vozidla, tak zazijete nepeknu supu… Rozlucim sa po Subaristicky: Airbag nexete nikdy pouzit, ABS obcas vdacne pouzijete, ale rozum a Symmetrical AWD pouzijete kazdy den 🙂
[25]
13. 4. 2007 v 10:38jzk
2 stroke :
ciste faktická poznámka, kinetická energie je 1/2*m*v^2
cili : 90 km/h *3,6 = 324 m/s
1/2 * 1200 *324*324 = cca 63 MJ
trochu ses seknul – ale kdybys neuved to prirovnani s tim keksem , ani by me nenapadlo te zpochybnovat, sezral bych to bez premejsleni 🙂
2 wendy : celej serial je uplne skvelej.
[26]
13. 4. 2007 v 10:56jurajK
mne sa to s tym keksikom tiez najprv nevidelo, ale rychlost 324m/s je uz vela aj na boeing, to je tak zhruba 1mach 🙂
takze asi takto: 1/2*1200*(90/3.6)^2 = 375kJ
[27]
13. 4. 2007 v 13:43Koni
k tomu střetu protijedoucích Feld: Jako teorie je něco jiného nežli praxe. Nejsem moc dobře studovaný abych zrovna teď věděl co se dějě když se mi na papíře „srazej“ vektory, ale vim co se děje když se srazej dvě auta. Nechci zpochbyňovat některé teorie, ale představa, že když se srazí dvě absolutně stejná tělesa že se nic vlastně nestane je prostě blbost. To ví asi každej ale , ne? No a teda k tomu sčítání rychlostí v reálném prostředí: Když se srazej dvě Feldy, je to jako kdyby vaše Felda měla dvakrát dlouhej čumák a jela rychlostí vaší plus protijedoucího. Takhle bych to viděl po selsku. Prostě s tou deformační zonou pro nás navíc je třeba počítat, né že jedem proti zdi. Jako co se v případě stejně těžkých vozů pro cestující anuluje je právě energie spůsobující po nárazu opačný pohyb, protože oba vozy si ji předají cca stejnou. Myslím to v ohledu k našim orgánům, co jim ušetříme, protože to není zeď to jim ubere druhé auto, protože taky nejsme zeď. Ikdyž teď jak nad tim přemejšli čím dál víc, tak sem se do toho trochu zamotal. Kdyby obě Feldy jeli 100 a našili to do sebe přesně osově, tak každá si spotřebuje stejnou energii, a potom by teda bylo možný to přirovnávat ke zdi. Tak teď sem teda trochu na rozpacích. Moh by to někdo nějak rozumě rozseknout?
[28]
13. 4. 2007 v 14:27Mr. HYUNDAI
Sice nejsem promovaný fyzik, ale ze všech crashtestů, které jsem kdy přečetl (a že jich už bylo v mém věku docela dost :-)) vyplývá, že pokud se srazí dvě naprosto identická vozidla zcela shodnou rychlostí v dokonalé podélné ose, bude to znamenat totéž, jako když to samotné vozidlo napálí toutéž rychlostí do zdi. Pokud by tedy naše Feldy jely 100 km/h přesně proti sobě, působily by na obě stejné síly jako kdyby to jedna naše Felda naprala 100 km/h do zdi. Je to proto, že při identické rychlosti stejně těžkých těles se při nárazu navzájem vyruší „přenos kynetické energie jednoho tělesa na to druhé“. Schválně je to v úvozovkách, protože přesný fyzikální termín neznám. Pokud by to do sebe při 100 km/h napálila S-klasse a Corsa, došlo by k větší destrukci Corsy právě kvůli větší hmotnosti S-klasse a tudíž její větší kinetické energii, která by se přenesla na Corsu (po nárazu by M-B pokračoval v původním směru jízdy, kdežto Corsa by si hodně couvla). Snad jsem to popsal srozumitelně :-D.
[29]
13. 4. 2007 v 14:33Jirik_auto.cz
No, takže bych to viděl následovně: Koni to s tou sečtenou rychlostí a zdvojenou deformační zonou vystihl celkem správně. Záleží na tom, jestli bude srážka alespoň trochu pružná – dejme tomu, že nebude. V takovém případě se kinetická energie obou aut (2x375kJ) CELÁ spotřebuje na deformaci (přetvoření) obou aut (toto přetvoření bude asi z největší části plastické). Teď co se týče působení sil na vozy a cestující. Pokud dojde ke zpomalení celého vozu na dráze dané podélnou deformací vozu (jestli má předek cca 1,2m a po srážce bude mít nějakou polovinu) tak na 0,6m dojde ke zpomalení z (90/3,6)m/s na 0m/s, což dává zrychlení něco pod 900m/s2, tedy asi 100g. Při hmotnosti soustavy 1,2t je to síla 980,000N. Co z toho vyplývá pro cestující nechám na zvážení laskavému čtenáři. Samosebou je to čistě moje teorie, čísla jsou pouze orientační, ale výsledek jsem snad ilustroval dostatečně 🙂
[30]
13. 4. 2007 v 16:49Ricardo
Jirik: tak konečně to někdo fundovaně rozlouskl (palec nahoru), já jako laik v tom nevidím jediný zádrhel. Ale to co píše Mr.Hyundai zní taky rozumně
[31]
13. 4. 2007 v 18:23Jirik_auto.cz
Dekuji Ricardo. Taky nejsem promovany fyzik, ale neco si ze skoly pamatuju:) Mr. Hyundai rekl v podstate to co ja, akorat s mene cisly. Priklad s MB a Corsou je spravne (vektorovy soucet hybnosti v inercialni soustave je konstantni, cili MB by teoreticky pokracoval dal v jizde). Pro Corsu (jeji cestujici) by to ale melo horsi nasledky(pro lidi v MB o neco lehci), protoze pri absorbci stejneho mnozstvi energie(nebo mozna mensiho – ted si nejsem zcela jisty) a tim padem i stejne(mensi) deformaci by u Corsy nedoslo pouze k zastaveni, ale k uvedeni do pohybu v opacnem smeru, cili zrychleni by se pocitalo z vyssi rychlosti nez pouze (90-0), ale treba (90-(-30)), cili 120 a to na stejne ci mensi draze (stejna nebo mensi deformace predku vozu), cili celkova sila pusobici na vuz by byla vyssi. Opacne pro MB, rozdil rychlosti pro vypocet zrychleni by byl mensi a tim i pusobici sila. Z toho taky vyplyva, ze cim vetsi deformacni zona – na cim vetsi delce se auto deformuje, tim mensi zrychleni a tim mensi sila na nej pusobi. Uff, jestli ja nejsem chtrej:)))
A ten naraz do zdi je taky spravne – za predpokladu, ze se ta zed ani nehne – coz u mnoha zdi bude v zasade platit.
[32]
13. 4. 2007 v 20:09Koni
pěkně vysvětleno, prostě každá energie se někde musí „vyřádit“ a podle váhy a konstrukce toho kterého vozu , se buď víc projeví na jednom nebo druhém , pakliže to jsou stejné vozy, enrgie „řádí“ taky stejně. Další věc je teda to že osově se stejná auta nesrazila snad nikdy, takže vždycky to někam nějak odlítne. Ne nadarmo se hlavní crash test dělá s 30% přesazením nebo jak se tomu nadává.
[33]
13. 4. 2007 v 21:50štanda
dokonalé!!! tahle autoškola je dokonalá!!!!
[34]
14. 4. 2007 v 16:48Whoever
2 jzk: nesekol som sa… skutocne, pol keksika ma taku vyuzitelnu energiu ako fabia pri 90tke…
[35]
25. 7. 2007 v 21:56majatrabi
TO JZK:
90km/h určitě není 324m/s. Převod km/h na m/s se dělí 3,6 a ne nasobí.
Nevzpomínam si že by rosnička v televizi hlasila rychlost větru 324m/s. 🙂
Takže 90km/h :3,6= 25m/s
1/2 * 1200 *25*25 = 375kJ
[36]
12. 11. 2009 v 23:40fyzik
To by ma zaujimalo, preco vacsina z vas pocita enegriu dvoch rovnakych aut.. Ktosi tu spravne vypocital, ze clovek pri naraze takpovediac zastavi z 90km/h na 0km/h zhruba na pol metri.. Tomu spravne odpoveda zrychlenie asi 100g. Na hmotnosti aut a energiach uz ale nezalezi.. Ked sa stretnu dve oktavky, bude to 100g. A ked sa stretnu dva nakladaky, bude to pre ich posadky zas len 100g (uvazujuc rovnaku rychlost a pol metra deformacie).. Mne ako fyzikovi studovanemu z toho vypliva jedno jedine: Kup si tazke auto, ked bude najhorsie, skorej prezijes..
Aha, a este jeden poznatok: i stena sa obcas dokaze zdeformovat.. 🙂
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.