//blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/ Blog o Maserati a dalších zajímavých italských vozech Tue, 30 Sep 2008 10:43:16 +0000 hourly 1 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-62 Fri, 30 May 2008 08:40:27 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-62 harous: Budeš asi šokován, ale podlaha je jednoznačně součástí samonosné karoserie.
autor: když už píšu nesmysly, tak je slušnost uvést zdroje, kde jsem k nim přišel. Z tohoto důvodu je poněkud nezvyklé vyzývat čtenáře, aby si ověřili, že nelze zjistit kde k nim autor přišel… Ale pokud chceš, tak zdroje odkud čerpám já, klidně uvedu. Jedná se mimo jiné o http://www.alfa156.net/ A tento net doporučují kupříkladu na cuoresportivo.net, což je podle mých zkušeností velmi solidní zdroj. 🙂

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-61 Fri, 30 May 2008 07:16:38 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-61 Pokud za platformu povazujes samonosnou karoserii, tak uz zacinam chapat, proc si myslis, ze jde o stejny platformy… :-)))))

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-60 Fri, 30 May 2008 07:11:52 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-60 můžeš si poslat oficální dotaz na automobilku,resp zdejší zastoupení. víc k tomu nemám co dodat.

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-59 Thu, 29 May 2008 23:00:45 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-59 Mohu tě ujistit, že podobní „chytráci“ jsou i na http://www.alfa156.net , kde v sekci „history“ se o 156 dočteš totéž, co píši já. A není to samozřejmě pouze tento web, ale vzhledem k tomu, že se jedná o známou věc, je tato informace celkem rozšířená. 156 zkrátka navazuje vývojově na 155, která je první z rodiny FIAT. Takže tyto vozy tvoří skupinu sdílející společnou platformu a jde o:
Fiat Tempra
Fiat Bravo/a
Fiat Coupe
Fiat Marea
Alfa 155
Alfa 145/146
Alfa GTV/Spider
Alfa 156
Alfa 147
Alfa GT
Lancia Dedra
Lancia Delta II
Lancia Lybra
Existenci Fiata Tipo, který je doslova „otcem“ výše uvedených modelů snad nepopřeš. Je pravdou, že u jednotlivých modelů se používaly odlišné podvozkové skupiny, které si vyžádaly určité, větší či menší modifikace originálu, ale v zásadě se jedná v tomto směru o stejná auta. Ostatně na 156 byla nejzajímavější kombinace líbivého designu a na svou dobu pokročilé řešení náprav. Ale celé to hradili akcionáři firmy FIAT, tak jim nemůžeš mít za zlé, že miliardy investované do vývoje samonosné karoserie použili i v tomto případě 🙂

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-58 Wed, 28 May 2008 07:04:10 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-58 marc: 156 má novou plošinu, s Tipem to má společné jen název (Tipo je v italštině Typ). ty platformy jsou rozdílné, a každý kdo je někdy viděl na nákresu od Fiatu (ePER), případně pod těmi auty ležel, tak ti řekne to samé. vycházíš ze špatných překladů na wikipedii, od které to převzali další chytráci.

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-57 Tue, 06 May 2008 17:09:47 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-57 Baracudaj: To je zajímavé, ale myslím, že odstranění škrtící klapky je u JTS (a benzínových motorů obecně) principiálně nemožné. Narozdíl od dieselů totiž benzínový motor nedokáže efektivně spalovat chudou směs, takže potřebuje ke svému běhu tzv „stechiometrickou“, která činí myslím 1/14,7 váhového poměru. V praxi to tedy znamená, že narozdíl od dieselu, který lze regulovat pouze dodávkami paliva, musíme u benzínu, abychom tento poměr zachovali, regulovat kromě množství paliva i množství vzduchu. A to bez škrtící klapky nelze. Je pravda, že se u přímého vstřiku používá tzv. „vrstvená směsi“, což v praxi znamená, že správný poměr je pouze v blízkosti svíčky, čímž dojde k jejímu zapálení a chudší směs, která vyplňuje zbytek válce, se zapálí již snadněji. To ovšem funguje bezvadně jen při dostatečné variabilitě délky sacího potrubí a výsledný efekt není odpovídající nákladům. Zpravidla je tedy motor naladěn, aby tohoto efektu dosahoval pouze v nízkých otáčkách.
A pokud jde Alfu 156, tak „originální“ plošina, která se stala základem pro Alfu 147 či Alfu GT, se používala již ve FIATu Tipo. To jen pro pořádek 😉

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-56 Sun, 13 Apr 2008 09:36:28 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-56 Velmi dobré,poučné a skvelé!!Ďakujem pekne!!

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-55 Thu, 10 Apr 2008 15:34:19 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-55 Ještě dodám, že to škrcení průtoku vzduchu je při nízkých otáčkách a zatížení. Při zátěži je klapka naplno otevřena.

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-54 Thu, 10 Apr 2008 11:11:32 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-54 Baracuda: díky

]]> //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/comment-page-1/#comment-53 Wed, 09 Apr 2008 17:16:33 +0000 //blog.auto.cz/raddik/2008-04/alfa-romeo-156-1997-2005-dil-i/#comment-53 Moc pěkný článek. Jen bych doplnil u toho JTS. Hlavní výhodou přímého vstřiku benzinu je odstranění škrtící klapky. Ta se využívá ke škrcení průtoku vzduchu, kvůli nízké dávce paliva, při snaze udržet v motoru lambda=1 kvůli katalyzátoru. Jenže škrcení= výrazné ztráty. Navíc se u motorů přímých vstřikem využívají dva typy spalování. Při nízkém zatížení, jde o difúzní hoření. Směs hoří na hranici s lambda=1 a přisává vzduch z okolí. Vstříknuté palivo musí mít velkou kinetickou energii. Snaha dosažení chudé směsi s minimální obsahem paliva pomocí recyrkulace výfukových plynů. Jde o vrstvené spalování směsi, využívají ho třeba motory VW s označením FSI. Směs je obecně problematicky zapálitelná, ale správným tvarováním pístu a umístěním vstřikovače se dosahuje lokálně bohaté směsí, od které je zažehnuta ta chudší. Výhodou je nižší spotřeba. Problém tvorba NOx, je třeba extra katalyzátor. V běžných režimech a při plném zatížení jde o směs homogenní s lambda=1. Další výhodou přímého vstřiku je smíšená regulace. Tedy jak množství vzduchu, paliva tak i stechiometrického poměru. V tomto případě se lambda mění jen v malém rozmezí kvůli emisím.

]]>