-
Božkův umělý vůz parní (1815) – Poprvé v Čechách
Josef Božek, český mechanik, konstruktér, vynálezce a průkopník techniky, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích, se narodil 28. února 1782 ve slezských Biercích. Ty tehdy stejně jako Čechy ležely na území habsburské monarchie, dnes patří Polsku. Božek však pocházel z ryze české mlynářské rodiny. Vystudoval gymnázium v Těšíně. Už tam projevil své technické nadání, sestrojil prý na čtyřicet důmyslných mechanismů, z nichž některé se zachovaly dodnes. Touha po vyšším vzdělání vedla studenta poté do Brna, kde strávil dva roky studiem matematiky a mechaniky. V roce 1804 odešel do centra české vzdělanosti – Prahy. Vydal se tam pěšky, s modelem stroje na postřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse.
V Praze se zapsal na univerzitu a zároveň přijal místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Srdce jej však táhlo k technice a tak opustil nemilovanou filozofii a pohodlné místo a nastoupil jako mechanik na nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný František Josef Gerstner.
V Praze si brzy získal skutečný věhlas u široké veřejnosti, a to trochu kuriózně sestrojením umělé lidské ruky – pohyblivé protézy. Vytvořil ji pro knížete Ypsilantiho, který tu svou ztratil v bitvě u Chlumu. Kníže s protézou dokázal psát, udržel v ní sklenici a dokázal se i obléci. Ruskému důstojníkovi Danilevskému sestrojil Božek protézy nohou, o které přišel v bitvě s Napoleonem u Drážďan. Danilevskij se na nich naučil chodit bez hole a dokonce stoupat do schodů.
Josef Božek je také považován za zakladatele moderního českého hodinářství. Vyučil se ještě před příchodem na polytechniku u známého pražského hodináře Petra Heinricha, do řemesla však rychle přinesl vědecký přístup a moderní řešení. Konstruoval hodiny pro účely výuky i pro speciální použití. Postavil věžní hodiny pro karlínskou Invalidovnu, svého času největší věžní hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové, jeho specialitou však byly přesné chronometry či astronomické hodiny. Například jeho přesné kyvadlové hodiny, sestrojené v roce 1812 pro hvězdárnu Klementinum, byly používány až do roku 1984.
V době, kdy Božek v polytechnickém ústavu prokazoval při sestavování nejrůznějších přístrojů svůj neobyčejný talent, přivezl hrabě Buquoy do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. To byl úkol pro Josefa Božka a zároveň jeho největší životní vášeň. Vývoji parního stroje věnoval maximální úsilí – narozdíl od svého představeného, profesora Gerstnera, viděl jeho použití nejen v továrnách, ale také v dopravě. Jen Božkovou zásluhou „jezdila“ pára vedle své kolébky v ostrovní britské říši a ve Francii také v Čechách. V září roku 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události – poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota, skončených roku 1772, se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Božek tedy předvedl první parou poháněný automobil na našem území. „Parní“ jízdu se zdokonaleným strojem zopakoval na témž místě Božek znovu 1. června 1817, kdy vedle „umělého vozu parního“ předváděl i „loď parní“ na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem v dopravě.
Nedopadlo to tedy dobře, otevřít a rozvinout parní dopravu bylo nad finanční síly nemajetného mechanika. Svou pozornost obrátil ke konstrukci a stavbě čerpadel pro vodárny. Nakonec se však k dopravě stejně vrátil. V letech 1820-1832 konstruoval a vyráběl vagóny pro první železniční trať na evropské pevnině – koněspřežku z Českých Budějovic do Lince. Josef Božek zemřel v Praze 21. října 1835 s nesplněným snem, přesto však byl za své zásluhy ctěn a vážen celým národem.
Ve šlépějích svého otce šli i jeho synové František a Romuald, oba vynikající konstruktéři a technici.
Prameny: Wikipedia, Třetí pól, Quido.cz, archiv autora, České erby
PitStop – VC Malajsie 2007 Neznalost neomlouvá…
10 Responses to Božkův umělý vůz parní (1815) – Poprvé v Čechách
[1]
9. 4. 2007 v 12:55Alessio
Díky za pěkný článek! Jenom doplním, že F.J. Gerstner rozhodně nebyl žádný zpátečník, jeho návrh trasování koněspřežky z Č.B až na pomezí s Rakouskem byl dělán už s myšlenkou budoucího parostrojního provozu. Stálo to sice zhruba dvakrát více než mělo, došly peníze a byl průser, zato se tato trať stala z velké části základem pro trať dnešní.
[2]
9. 4. 2007 v 13:56Sleeper
Alessio… zatímco na rakouské straně se pro parní provoz celá předělávala a nakonec jí Rakušáci, pokud se nepletu, ani s českou stranou nepropojili… ale zas takový železniční historik nejsem, takže se možná mýlím…?
[3]
9. 4. 2007 v 15:04Alessio
ano, na rakouské straně se musela komplet předělávat – malé poloměry, velká stoupání a klesání. Nejsem z jihu čech, ale myslím, že upravené tratě pro parostrojní provoz propojeny nakonec byly, vznikaly přece za rakouska uherska (nevím to z hlavy, někde kolem roku 1870). Zase na druhou stranu je fér říct, že rakouskému inženýrovi Schonererovi nic jiného, vzhledem k prázdné pokladně, nezbývalo než snažit se stavět „za hubičku“.
[4]
9. 4. 2007 v 15:19Alessio
Ještě oprava, stavitel nebyl F.J. Gerstner ale jeho syn Antonín (též prvním jménem Franz)
[5]
9. 4. 2007 v 15:20GTI
Krásnej článek… fakt jsi to napsal výborně. BRAVO
[6]
9. 4. 2007 v 18:07luky
Skvělé!
Jestli tě historie techniky zajímá, s dalšími podobnými články sem! Moc fajn čtení, člověk je línej jít do knihovny a přitom mě životopisy vědců atd. vždy fascinovaly…
[7]
10. 4. 2007 v 10:07Sleeper
Luky: jsem spíš historik než technik, ale Božek si pozornost zaslouží, protože to byl takový technický všeuměl…. Jen je škoda, že toho svého oře tenkrát rozbil, kdyby se dochoval, bylo by to jiné…. Ovšem, vyobrazený model prý neodpovídá popisu vozu, spíš mu odpovídá replika, která vznikla asi před patnácti lety…. Ovšem pán, co tuhle repliku postavil, tvrdí, že originálu do detailů taky neodpovídá…. tak si vyber :o)
[8]
7. 11. 2007 v 17:35Petra
Mno… Jinak dííky za referat jen mne mrzi ze tu nemas kolik ujede atd. A takove zajimavosti tohle presne potrebuju!!Na ziiitraaa!!!!Do skoly!!!Aáááách jo… To zase bude za 5 !!!
[9]
23. 11. 2007 v 11:56radek
Bozek umel kde co, a jeho synove rovnez – viz. http://www.brdek.net/fotoalbum.php?adresar=technika/Boskovice-2006-04-22
Docela stoji za to se tam zajet podivat.
[10]
23. 11. 2007 v 12:24radek
Moc pekne clanky z historie, rad bch vas pozadal o kontakt mailem. Prosim ozvete se. S pozdravem RB
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.