-
Mému nejlepšímu příteli aneb 3,0 CSi
Odešel jsi. Včera, pátého dne nového roku, náhle a bez rozloučení. Tvé tělo již odmítlo dále snášet útrapy tohoto světa. Zpráva o Tvém odchodu mě zastihla někdy kolem půl šesté hodiny podvečerní.
Nezapomenu na naše výlety do ciziny, do Drážďan, do Pasova, na dovolenou v Itálii. Na naše jízdy smrti na kolech, blbli jsme spolu jako malí kluci nestále, vždyť jsem Tě viděl poprvé ještě v kočárku, ač nás dělilo jen necelých dva a půl roku….
Tvůj tříapůllitrový Renault Vel Satis barvy kvalitního šampaňského osiřel…. Stejně jako Tvá sbírka modelů. Naposledy jsem Ti do ní přispěl o Vánocích Škodou 130 LR…. A Ty mně?
Zůstalo mi na Tebe šestnáct krásných vzpomínek. Dvanáctiválcový otevřený Packard ročník 1934. Kompresorový Cord 812 s výklopnými světlomety. Četnický Citroën HY, i se sedačkami pro vězně. Stačil mi tenkrát malý, ale přivezl jsi mi osmnáctinku… Opět Frantík. Zelenkavý Renault Juva4 Break. Až do té doby, co jsem ho zahlédl v obchodě, jsem netušil, že se tohle ato vyrábělo i v kombíku. Amerika. 1955 Chevy Nomad. Červený 300 SL Roadster ročník 1957, asi technicky nejdokonalejší auto padesátých let… Policejní Opel Kapitän. Taky amerika, vzhledem k Opelově příslušnosti. Limitka od Minichamps, kterou jsem od Tebe dostal k Vánocům 2006. Šestistovka déčko, originál Fiat, ještě s obráceným zavěšením dvěří. Pan Lamborghini, ten, který vyráběl traktory, vynadal velkému commendatoremu, že ta jeho auta za nic nestojí…. Pak si postavil vlastní…. 350 GT v roce 1964 bylo první Lambo v řadě. Vybral jsi mi tu správnou barvu. Červenou. Překrásný Aston DB7 Vantage. Na modernu jsem nikdy nebyl, ale čisté tvary tohohle krasavce mně stále imponují. Soutěžní Renault Maxi Mégane a Focus WRC. Závodní S-Type V8 Star a Porsche 917K. Při každé návštěvě té pumpy v Řepích jsem devětsetsedmnáctku vzal do dlaní a kochal se. Za rok a půl, co ji tam měli, několikrát. Před čtyřmi lety jsem jí našel pod vánočním stromkem. Enzo. Hypermoderna, ale to auto je také svým spůsobem skvost. A naposledy snad nejhezčí kousek mé sbírky osmnáctinek, krasavec 3,0 CSi z jedenasedmdesátého, v bílé barvě. Víš, jak miluju klasické bavoráky…
Zvedám oči od displeje a i když mi právě do oken svítí sice zimní, ale ostré slunce, dívám se znovu a znovu na Tvé dárky…
Odpusť mi mé občasné netaktní chování a nezájem o Tebe v časech pubertálních. Už se Ti bohužel nemohu omluvit z očí do očí….
.Děkuji Ti za všechny minuty, hodiny, dny, týdny,. měsíce a roky, které jsem s Tebo mohl strávit.
Nikdy z mé paměti nevymizíš…
Sbohem
Mors 60 HP (1901-1902) – Vstříc vítězství Bugatti-Gulinelli T2 (1900-1902) – Pro pana hraběte
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
9 Responses to Mému nejlepšímu příteli aneb 3,0 CSi
[1]
6. 1. 2008 v 23:02da_b0mb
Chlapi neplacou…chlapi napisou to, co ty Sleepere. Takovej je zivot…i kdyz zmizi, tak vzpominky zustanou…a Ty jich mas evidentne obrovskou hromadu, vcetne tech osmnactinkovejch!
[2]
7. 1. 2008 v 0:41Ricardo
Nakonec po nás zbydou je vzpomínky našich blízkých. Tvůj kamarád bude s tebou dokud na něj nezapomeneš…. a jak píšeš on udělal hodně pro to abys nezapomněl
[3]
7. 1. 2008 v 12:34Sleeper
Bombo, chlapi pláčou. Stranou, tak, aby je nikdo neviděl. Za své slzy se nestydím… Děkuju za oba komentáře….
[4]
7. 1. 2008 v 23:30yoyo
hlavu hore, chlape!
…boli, su…budu…
[5]
7. 1. 2008 v 23:33yoyo
…i ked len pekne spomienky…
[6]
10. 1. 2008 v 4:04robi
V jedné písni jsem kdysi zaslechl, že: „chlapi nepláčou, to jen na řasách jim roztává sníh“ …
Asi jako u každého řidiče, který řídí rád a řídí to, co zrovna vlastní, na co si musel vlastníma rukama horko a těžko vydělat budeš vzpomínat na tuhle éru, tohle auto … Buďme si upřímní, udělalo pro tebe hodně, ukázalo ti kus světa, spousty kilometrů silnic.
Vzpomínej, vzpomínej v dobrém, nezapomeň, protože zapomenout ani nelze, chval a hýčkej jej ve vzpomínkách za všechny ty společné chvíle co jste spolu prožili a kilometry, které jste společnými silami zdolali.
Sám už teď jistě víš, že budou ještě další auta, každé jiné, silnější, slabší, lepší, horší a každé jedno se ti nezapomenutelně vryje do paměti. O tom je ten život co tu žijeme.
[7]
28. 1. 2008 v 9:39Rewa
[6] Pěkně napsaný. Některý se nám prostě zaryjou pod kůži víc, aniž bychom si to kolikrát byli schopni roacionálně vysvětlit.
[8]
29. 1. 2008 v 0:26Petr
Stará láska nerezaví. Auta jsou duševní záležitost. Velká i ta malá!
[9]
19. 4. 2008 v 13:35marty321
víte co byste měli udělat pokud si chcete pořídit levné pneu, alarmy apod.?? kliknout na web přece :-))
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.