• Božkův umělý vůz parní (1815) – Poprvé v Čechách

  Publikováno: 8. 4. 2007

  Josef Božek, český mechanik, konstruktér, vynálezce a průkopník techniky, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích, se narodil 28. února 1782 ve slezských Biercích. Ty tehdy stejně jako Čechy ležely na území habsburské monarchie, dnes patří Polsku. Božek však pocházel z ryze české mlynářské rodiny. Vystudoval gymnázium v Těšíně. Už tam projevil své technické nadání, sestrojil prý na čtyřicet důmyslných mechanismů, z nichž některé se zachovaly dodnes. Touha po vyšším vzdělání vedla studenta poté do Brna, kde strávil dva roky studiem matematiky a mechaniky. V roce 1804 odešel do centra české vzdělanosti – Prahy. Vydal se tam pěšky, s modelem stroje na postřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse.

  V Praze se zapsal na univerzitu a zároveň přijal místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Srdce jej však táhlo k technice a tak opustil nemilovanou filozofii a pohodlné místo a nastoupil jako mechanik na nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný František Josef Gerstner.

  V Praze si brzy získal skutečný věhlas u široké veřejnosti, a to trochu kuriózně sestrojením umělé lidské ruky – pohyblivé protézy. Vytvořil ji pro knížete Ypsilantiho, který tu svou ztratil v bitvě u Chlumu. Kníže s protézou dokázal psát, udržel v ní sklenici a dokázal se i obléci. Ruskému důstojníkovi Danilevskému sestrojil Božek protézy nohou, o které přišel v bitvě s Napoleonem u Drážďan. Danilevskij se na nich naučil chodit bez hole a dokonce stoupat do schodů.

  Josef Božek je také považován za zakladatele moderního českého hodinářství. Vyučil se ještě před příchodem na polytechniku u známého pražského hodináře Petra Heinricha, do řemesla však rychle přinesl vědecký přístup a moderní řešení. Konstruoval hodiny pro účely výuky i pro speciální použití. Postavil věžní hodiny pro karlínskou Invalidovnu, svého času největší věžní hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové, jeho specialitou však byly přesné chronometry či astronomické hodiny. Například jeho přesné kyvadlové hodiny, sestrojené v roce 1812 pro hvězdárnu Klementinum, byly používány až do roku 1984.

  V době, kdy Božek v polytechnickém ústavu prokazoval při sestavování nejrůznějších přístrojů svůj neobyčejný talent, přivezl hrabě Buquoy do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. To byl úkol pro Josefa Božka a zároveň jeho největší životní vášeň. Vývoji parního stroje věnoval maximální úsilí – narozdíl od svého představeného, profesora Gerstnera, viděl jeho použití nejen v továrnách, ale také v dopravě. Jen Božkovou zásluhou „jezdila“ pára vedle své kolébky v ostrovní britské říši a ve Francii také v Čechách. V září roku 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události – poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota, skončených roku 1772, se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Božek tedy předvedl první parou poháněný automobil na našem území. „Parní“ jízdu se zdokonaleným strojem zopakoval na témž místě Božek znovu 1. června 1817, kdy vedle „umělého vozu parního“ předváděl i „loď parní“ na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem v dopravě.

  Nedopadlo to tedy dobře, otevřít a rozvinout parní dopravu bylo nad finanční síly nemajetného mechanika. Svou pozornost obrátil ke konstrukci a stavbě čerpadel pro vodárny. Nakonec se však k dopravě stejně vrátil. V letech 1820-1832 konstruoval a vyráběl vagóny pro první železniční trať na evropské pevnině – koněspřežku z Českých Budějovic do Lince. Josef Božek zemřel v Praze 21. října 1835 s nesplněným snem, přesto však byl za své zásluhy ctěn a vážen celým národem.

  Ve šlépějích svého otce šli i jeho synové František a Romuald, oba vynikající konstruktéři a technici.

  

  Prameny: Wikipedia, Třetí pól, Quido.cz, archiv autora, České erby

  
  

PitStop – VC Malajsie 2007 Neznalost neomlouvá…