-
Sovětský jeep GAZ 64/67
Boje v Zimní válce (léta páně 1939 – 1940) mezi Sovětským Svazem a sousedním Finskem, které byly vedeny v drsném lesnatém terénu, odhalily akutní potřebu lehkých a levných masově vyráběných automobilů s velkou průchodností. V Sovětském Svazu sice již vstupoval do výroby štábní automobil GAZ 61-40 s pohonem na všechny kola, ale ten díky přímému odvození z civilního automobilu GAZ M-1 (licenční Ford V8-40) nesplňoval jak cenová, provozní, tak ani jiná kritéria Rudé armády (nehledě na to, že byl vyvinut pro potřeby nejvyšších důstojníků RA). Po dlouhém tápání a zkoušení snad všech automobilů vyráběných v sovětských továrnách se objevilo světlo na konci tunelu. Ono světlo se objevilo v americkém časopise Automotive industries, který vyšel na podzim roku 1940.
V tomto vydání byly zveřejněny fotografie a popis automobilu Bantam BRC 40, z právě probíhajícího výběrového řízení na nový standardní lehký automobil US Army. Není třeba asi připomínat, že vítězem této výběrovky se nakonec stal konkurenční Willys Overland MB. Tento článek ukázal sovětskému velení cestu po, které je nutné se vydat. Tehdejší velitel GBTU RKKK (Glavnoe BroneTankovoe Upravlenie Raboche-Krest’janskaya Krasnaja Armija – Hlavní tanková správa dělnicko roľnické rudé armády – úřad mající na starosti výběr a testování obrněné techniky etc.) Generálmajor Ivan P. Tjagunov a Národní komisař pro střední průmysl SSSR (ministr) V.A. Malyšev dali automobilce GAZ a konstrukční kanceláři NATI za úkol vyvinout v extrémně krátkém čase automobil, který by splňoval tyto požadavky:
- otevřená karoserie
- rozměry a hmotnost shodné s vozem Bantam BRC 40
- jednoduchá a snadno opravitelná konstrukce
- nosnost 400kg
- pohon všech kol
- životnost minimálně 5000km v podmínkám intenzivního využívání v přední linii
Konstrukční práce v GAZu započaly 3.února 1941 pod vedením šéfkonstruktéra Vitali. A. Gračeva. Ten již vedl vývoj vozu GAZ 61-40 (phaeton), který díky řešení podvozku měl velmi dobré vlastnosti v terénu. U tohoto automobilu se navíc chystala do výroby verze GAZ 61-73 (sedan) a frontový GAZ 61-417 (dalo by se říci, že tento vůz patřil do stejné kategorie jako populární Dodge řady WC). Gračev se pro urychlení vývoje rozhodl využít maximum ze součástkové základy automobilového průmyslu SSSR. Z řady GAZ 61-xx byla využita přední a zadní náprava, rozvodovka, kardan, řízení, brzdy a kola. Z nákladního vozu GAZ MM (nosnost 1,5tuny, 4×2) pocházel čtyřválcový zážehový motor o výkonu 50koní, spojka a čtyřstupňová převodovka s hlavním převodem 6,4. Kvůli předpokládanému vyššímu tepelném zatížení motoru byl použito silnější vodní čerpadlo ze šestiválcového GAZ 11 (civilní modifikace čtyřválcového GAZ M-1). Moderní spádový karburátor ML-1 a šestilopatkový ventilátor pocházel z vozu KIM 10 (první Moskvič). Nově zkonstruován byl šestiřadový chladič, jehož středová část pocházela z nákladního vozu GAZ AAA (nosnost 2 tuny, 6×4). Chladič byl hodně předimenován, neboť se počítalo s taháním 45mm protitankového děla o hmotnosti 1200kg v pouštních oblastech SSSR. Byl také první s uzavřeným okruhem cirkulace s hermetickým víčkem chladiče.
Aby byly dodrženy „Bantam“ rozměry měl mít nový vůz oproti „61“ kratší rozvor. To umožnilo použít jen jeden z díl jinak dvoudílného zadního kardanu GAZ 61-xx. Úpravou prošly i nápravy, kterým byl zúženy. Přední rozchod měl nyní rozměr 1278mm a zadní rozchod 1245mm (původně měl GAZ 61-40 rozchod 1446mm vpředu i vzadu). Pro dosažení 75° předního nájezdového úhlu ,nutného pro překonávání 0,5m vysokých zídek, použil Gračevův tým pro zavěšení přední nápravy 4 čtvrteliptická listova péra a 4 hydraulické tlumiče z GAZ M-1. Zadní náprava pak oproti „dárci“ získala stabilizátor. Nově zkonstruován musel být nosný rám (profily měly tloušťku stěny 3mm) s předním nárazníkem a tažným zařízením z GAZ MM. Dále byly pro automobil vybrány pneumatiky 7,00-16 se silničním vzorkem.
Karoserii dostal na starost B.T.Komarevski, který vytvořil zcela otevřenou karoserii bez dveří s dvěma řadami sedaček pro 4-6 osob. Pod zadní sedačkou byla umístěna palivová nádrž na 40 litrů benzínu. Čelní sklo se dalo sklopit a střecha byla tvořena plachtou na jednoduchém rámu. Karoserie byla navržena s ohledem na jednoduchost výroby. Tedy byla tvořena především rovnými plochami. Oblé části vyžadovaly ohyby pouze v jedné rovině, tak aby tato operace nevyžadovala složité přípravky a lisovací stroje. Plech karoserie měl tloušťku 1 až 2mm.
Chronologie prací:
3. 2. 1941 zahájení prací na projektu GAZ 64-416
9. 2. 1941 dokončen projekt rozmístění jednotlivých uzlů v měřítku 1:4
12.2.1941 předána první výkresová dokumentace do výroby
18.2.1941 předána kompletní výkresová dokumentace převodovky výrobě
1. 3. 1941 vyroben nosný rám vozu
4. 3. 1941 zahájena konečná montáž prototypu
9. 3. 1941 zkoušky všech hlavních částí
17.3.1941 dokončeny práce na karoserii
25.3.1941 lakování karoserie a první zkušební jízdy. Řídil jej šéfkonstruktér Gračev.
26.3.1941 představení generálmajorovi I.P.Tjagunovovi – pozitivní reakce na provozní vlastnosti
29.3.1941 noční představení Národnímu komisaři V.A. Malyševovi
12.4.1941 představen náčelníkovi GABTU generálplukovníkovi J.N.Fedoronkovi, veliteli dělostřelectva generálplukovníkovi N.N.Voronovi a vrchnímu maršálovi Kulikovi.
22.4.1941 je představen J.S. Stalinovi
17 až 27.4 1941 jsou provedeny vojenské zkoušky – úspěšně
12.6 až 2.7.1941 opakované kontrolní testy – úspěšné
17.6. 1941 porovnáván s GAZ 61 a německým Tempo G1200; poprvé zde tahal 57mm protitankový kanón o hmotnosti 1250kg
27.6. 1941 příprava velkosériové výroby
Celkově trval vývoj 51 dnů. (americký Bantam byl americké zkušební komisi předán 23.9.1940 po 49dnech vývoje. Willys až 11.11.1940) Na jeho konstrukci se podíleli: V.A.Gračev, G.M.Vasserman, A.G. Kuzin a B.T.Komarevski, O.A.Bogdanová, S.G.Zislin, A.L.Ivanov, S.S.Kiselev, Ju.I.Kostkina, G.A.Libedinskij, I.V.Novoselov, A. D.Prosvirin a N.A.Jušmanov.
Jak je známo pověsti se šíří rychle, a ani SSSR není výjimkou. Provozní vlastnosti a univerzálnost vzbuzovaly mezi vojáky velkou poptávku po tomto vozu. Především byla obdivována schopnost táhnout 76mm kanón ZIS-3 o hmotnosti 1850kg do 18° kopce. Dojezd 635km na silnici a maximální rychlost 90km/h vzbuzovala ve frontových velitelích velké naděje. Ta naděje se stala ještě větší po 22.6.1941, kdy Třetí říše zaútočila na Sovětský Svaz.
S příchodem na frontu se začaly projevovat i negativní vlastnosti vozu. V terénu neobyčejně stoupala spotřeba paliva. Dále měl motor díky primitivnímu systému mazání (motor vycházel z licence Fordu AA, který byl vyráběn od r.1927) snahu se při větších dlouhotrvajících náklonech zadřít. Problémové byly i brzdy, které byly na takový vůz slabé. Ovšem největším problém se ukázal zúžený rozchod kol. Rozchod kol způsoboval značně nestabilní jízdu ve vyjetých kolejích po nákladních vozech a v extrémních případech hrozilo i převrácení. Je zajímavé, že stejné problémy měly i americké Jeepy. I přesto vše znamenaly velký přínos pro modernizaci těžce zkoušené RA a ještě do konce roku 1941 bylo vyrobeno 601 automobilů.
S rychlým postupem německých armád se začala plánovat evakuace továren z evropských částí SSSR hluboko na Sibiř. Vzhledem k tomu a zavázání se vlády USA o dodávkách válečného materiálu byla značně snížena priorita výroby. Během tohoto období bylo zrušena výroba velkého množství typů techniky, ale toto GAZ 64 nepostihlo. Jedním z možných důvodů je i fakt, že na podvozku „64“ byl koncem roku 1941 vyvinut obrněný automobil BA-64. U něj se problémy s bočním náklonem, díky zvýšenému těžišti, ještě více prohloubily a už jízda s náklonem 17° byla označována jako nebezpečná. A to se pochopitelně bojovým jednotkám příliš nelíbilo. První modernizace spočívala ve zvětšení předního rozchodu kol na 1293mm, úpravou ventilátoru motoru. Použitím nového karburátoru K23 z automobilu GAZ 11, zesílením přední nápravy, úpravě zavěšení zadní nápravy a použitím nových terénních pneumatik se šípovým vzorem o rozměru 6,50-16. Takto modernizovaný vůz byl označen jako GAZ 64-416. Ani toto zvětšení rozchodu kol ovšem špatné jízdní vlastnosti nezlepšilo, a tak byla výroba po 67 kusech zastavena. Byl čas na provedení radikální modernizace..
Od zimy roku 1941 začala proudit z USA mohutná materiálová pomoc od Velké Británie a především USA v rámci zákona O půjčce a pronájmu (a zase do Velké Británie a USA ony konvoje odvážely zlato a suroviny), která spočívala mimo jiné v dodávkách automobilů Willys Overland MB a méně známějších Bantam BRC 40 a Ford GPW. Dodávky těchto vozů se na rozdíl od domácích gazíků staly pro potřeby RA klíčové, neboť dle dohod s USA se sovětský průmysl měl soustředit na výrobu zbraní, zatímco průmysl USA měl pokrývat zbývající potřeby SSSR. Tato čtveřice vozů (GAZ 64-416, Ford GPW, Willys Overland MB, Bantam BRC 40) se krom fronty střetla i na testovacím polygonu Kubinka, kde byly v roce 1943 provedeny srovnávací testy. Testy měly co nejvěrněji simulovat bojové podmínky a trvaly od 20.5.1943 do 10.7.1943. Během testů každý automobil najel 7572km. A GAZ v nich rozhodně nepropadl.
Díky vysokému kroutícímu momentu (172Nm oproti 145Nm u Jeepu) mohl krátkodobě překonat stoupání o úhlu 42°, dlouhodobě pak 38° (konkurece 37°). Při tahání děla ráže 45mm překonal stoupání 31°, zatímco konkurence jen stoupání o 26°. V terénu se tento rozdíl kroutícího momentu projevoval o 12 až 25% vyšší průchodností oproti konkurenci. Kladně byla hodnocena možnost jet na III. a IV.převodový stupeň minimální rychlostí. Plynule zrychlovat mohl na IV. rychlostní stupeň již od 9km/h. I přes mnohem větší váhu dosahoval podobných rychlostí jako konkurence (1045kg Jeepu oproti 1302kg Gazu). Průměrná rychlost na silnici GAZu byla 42,8km/h (konkurence 44km/h), na nezpevněné cestě 34,8km/h (konkurence 36,2km/h), v terénu pak 25,1 km/h proti 25,8km/h. Po zapřažení přívěsu pak byl GAZ rychlejší konkurence (29,2km/h proti 26km/h; zdroje bohužel neuvádějí v jakém režimu toto bylo naměřeno). Na druhou stranu bylo porovnávací komisí GAZ zpranýřován za nekvalitní zpracování, špatnou kvalitu materiálu, velkou spotřebu pohonných hmot a maziv oproti konkurenci.
S neúspěchem první modernizace GAZ 64-416 bylo rozhodnuto o zahájení vývoje a výroby radikálně modernizovaného typu s označením GAZ 67. Plán na tuto modernizaci byl schválen 26.9.1942, ale zahájena byla až 15.března 1943 s využitím i konstruktérů pracujících na obrněném automobilu BA-64. Konstrukční práce měli na starost G. M. Wasserman, F.A.Le-Pendin, V. Bannikov. AL Ivanov, J. M Nemtsov a šéfkonstruktéra V.A. Gračeva. Oproti GAZ 64 byl zvětšen rozchod na původní hodnotu 1446mm na obou nápravách, přičemž později byl zadní rozchod zvětšen až na 1460mm. Byl zesílen nosný rám a rekonstruována přední část vozu. Vozu přibyly stupačky a také byl upraven úhel čelního skla, aby toto neházelo sluneční odrazy. Nové zadní pružiny zvýšily světlou výšku vozu, což umožnilo vypustit stabilizátor. Další úpravou bylo ubrání jednoho páru tlumičů na zadní náprava, která měla u GAZu 64 neustále odskakovat. Opět byla zesílena přední náprava. A také byla přidána přídavná 33litrová nádrž pod sedadlem řidiče. Modernizace se dotýkala i volantu, kde dřevěný volant o průměru 385mm nahradil volant plastový o průměru 425mm. Výše zmíněné úpravy (a mnohé další) přispěly k výraznému zlepšení jízdních vlastností. Bohužel jeho velká slabina motor mu i nadále zůstal. Zkoušky nového typu probíhaly od 23.května 1943 a v srpnu 1943 je zahájena sériová výroba. Tedy měsíc před ukončením továrních zkoušek!O tempu výroby svědčí následující – první vůz vyjel z továrny 13.září 1943 a do konce roku bylo vyrobených plných 718 vozů. Za rok 1944 bylo vyrobeno 2419 vozů, a za rok 1945 pak 6068 vozů (do 9.5.45 to bylo 4851 vozů!). Po válce byla výroba GAZu 67 rozšiřována a začaly nahrazovat americké automobily a začal se také úplatňovat na civilním trhu. Byl také exportován do států východní Evropy, do Číny, Severní Koreje a dosti oblíbené byly i v Australii. V roce 1948 byla provedena další modernizace, která spočívala v instalaci nového karburátoru, palivového čerpadla, tlumičů, hydraulických brzd na místo původních mechanických apod.. Hlavním cílem této modernizace bylo sladění součástkové základny s novými automobily značky GAZ. GAZ 67 byl vyráběn až do srpna roku 1953, kdy byl ve výrobě nahrazen GAZem 69. V tento rok opustilo výrobní linku 14 502 vozů.
Snad se mi tímto článkem podařilo také zbořit mýtus, který tvrdí, že GAZ 64/67 je kopií amerického Jeepu. Dle výše uvedeného je jasné, že tento vůz rozhodně nebyl jeho kopií, ale byl jeho analogem. Přes mnohé výtky vůči konstrukci GAZ 64/67 se tomuto legendárnímu vozu minimálně vyrovnal, byť ho v době války byl i sovětským velením Jeep upřednostňován. Ale to bylo spíše dáno snahou nerozmělňovat výrobní a materiálové zdroje než nekvalitou tohoto vozu.
Počty vyrobených kusů:
GAZ 64 a GAZ 64-416 : 686ks
GAZ 67 a GAZ 67B: 93 843ks
Počty dodaných vozů v rámci zákonu O půjčce a pronájmu:
Jeep Willys, Bantam BRC 40, Ford GPW: 409 526 ks (skutečně dodaných, vyrobených bylo ovšem 437 039ks)
GAZ 64 GAZ 67 Jeep Willys MB Délka (mm) 3305 3345 3360 Šířka (mm) 1535 1690 1580 Rozvor (mm) 2100 2100 2032 Rozchod – přední (mm) 1278 1446 1225 Rozchod – zadní (mm) 1245 1449 1245 Celková výška (mm) 1690 1690 1772 (se střechou) Pohotovostní hmotnost (kg) 1040 1320 1045 Celková hmotnost (kg) ? 1672 1405 Užitečná hmotnost (kg) 400 400 363 Počet sedadel 4 4 4 Brzdy Mechanické Mechanické (hydraulické) Hydraulické Pneumatiky 7,00-16 7,00-16 6,00×16 Maximální stoupavost 84% 84% 60,00% Poloměr zatáčení (m) 5,8 ? 5,32 Průměrná spotřeba (l; na silnici bez přívěsu) 12,6 13,7 11,7 Max.rychlost 92 88 105 Počet převodových stupňů 4+1 4+1 3+1
Motor Počet válců 4 4 4 Zdvihový objem (cm3) 3285 3285 2199 Kompresní poměr 4,2:1 ? 6,48 : 1 Výkon motoru (k/ot za min) 50 54 60/3600 Max.točivý moment (Nm/ot za min) 172/? 180/? 145/2000 Zdroj:
http://avtocollection.narod.ru/gaz67/armada/1.html
http://www.brigadyr.net/pozemni_technika/vitkov_06/gaz_67b/gaz_67b.htm
http://members.aol.com/brimiljeep/WebPages/GAZWWIIJeepPage.html
http://www.o5m6.de/Numbers.html
internet
Strýc Jeepu: Kurogane Type 95 Automobilový rozstřel
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
27 Responses to Sovětský jeep GAZ 64/67
[1]
5. 10. 2008 v 22:56Navtech
Oceňuji, kolik sis s tim dal práce, ale když to vezmu v globálu, tak je tam na mě moc slov z historie, která vzbuzuje smíšený pocity a co se mi prostě nevejdou do huby.
[2]
5. 10. 2008 v 23:10T613
(1) dívej se na techniku. Kdyby si sledoval politiku, tak se nikdy nic nedozvíš. Každému národu se při zmínce o jiném národě otvírá kudla v kapse. Mimochodem je hezké od redakce, že znám tvoji celou IP adresu, přihlašovací e-mail apod. Doufám, že s tím něco provedou :-S
Edit: až zveřejním další článek, tak se ti zvedne pajšl 😀
[3]
5. 10. 2008 v 23:21Navtech
Jakou mam IP teď? To už jsem ti říkal, že je to tak nějak pofidérní…
[4]
6. 10. 2008 v 7:50GTI
Já chápu, že proti radaru je „nutno“ nasadit všechny možné páky… přesto bych uvážil, zda zrovna psaní s láskou o sovětské (bože) produkci je v Česku vůbec možné téma, tedy mimo periodikum Rudý úsvit… je to pár měsíců, co jsme tu připomínali rdoušení naší republiky. Možná okupanti přijeli v tebou uváděném autě…
A ta věta, že jeepu se vyrovnal tenhle ruskej hnůj… no, to ten tejden pěkně začíná… 🙁
[5]
6. 10. 2008 v 8:12T613
GTI, když použiji tvou logiku tak nechápu jak můžeš uctívat automobily z jiné země. Přeci jen není to tak dávno co si náš stát připomínal Mnichov. Tobě z těch historických událostí vychází, že Rusko je zlé. Mi zase, že se neoplácí spoléhat na spojence. A je jedno jestli jsou to diktátorské nebo demokratické režimy. Ale tohle není o politice, ale o autech. Takže k autu..
Ten hnůj měl negativní vlastnosti, které jsem popsal. Těmi hlavními necnostmi jako bylo převracení díky bočnímu náklonu trpěl i tvůj zbožňovaný Jeep. Nebo si myslíš, že automobil o podobné světlé výšce a stejném rozchodu kol se bude v terénu chovat jinak? Moc se koukáš na americké filmy. U razantně modernizované verze byl vytýkán na všech stránkách, které jsem našel (světe div se i amerických) pouze motor. Průchodnost (tedy to o co u tohoto typu jde) byla hodnocena jako velmi dobrá. Problém s motorem se po válce řešil tak, že byl vyměněn za jiný motor. V Polsku jej například nahrazovaly motorem z dodávky Žuk, a pak sloužil do roztrhání těla bez větších problémů. Nebo máš GTI jiné poznatky, aby si tento vůz označil jako hnůj? Sem s tím. Jinak jsou to tlachy.
Radar sem nepleť, já osobně jsem pro výstavbu radaru, takže jsi vedle jak ta jedle. Levičák nejsem a nikdy nebudu. Ale na rozdíl od jiných nepotřebuju se rýpat v něčím zadku a beru dějiny takové jaké byly. A dějiny se musí brát BEZ EMOCÍ. Bez masivní spolupráce těch „zlých“ rusáků a „hodných“ amíků bysme teď tady psali německy. Tedy pokud by tvůj(můj) děda nebo otec dávno neproletěl komínem..
[6]
6. 10. 2008 v 8:31GTI
Nezbývá mi než věřit a doufat, že názory, které tu nyní prezentuješ jsou mezi tvými vrstevníky názory ojedinělými. Jinak amen s námi…
[7]
6. 10. 2008 v 8:41T613
Názory? Jaké názory? Názor, že většinu vojenských jednotek nacistického Německa na sebe vázal SSSR? Názor, že toho byl schopen díky velké materiálové pomoci západních spojenců, tedy hlavně USA? Názor na to, že by bez vázání německých vojsk na východní frontě se nikdy neuskutečnilo vylodění v Normandii? Názor na to, že nás v 38 zradili spojenci z demokratických zemí? Názor na to, že nás v 68 zradili spojenci z nedemokratických zemí? Názor na to, že se o sebe člověk musí postarat sám a nespoléhat na stát? Nebo názor na to, že je dobré postavit protiraketový deštník? Tebe hlavně zklamalo, že sověti byli schopni postavit ve svých podmínkách srovnatelný vůz, byť s otřesným dílenským zpracováním a z nekvalitních materiálů. Ale i to má své důvody, které ty by si při své nenávisti k Rusům nikdy nepochopil (ale ten co se zabývá vojenstvím ano, nebo´t stejnými problémy se potýkala i Britská a Australská výroba). Takže mi řekni, které názory máš na mysli?
EDIT: Ale máš pravdu.. je třeba ruskou techniku zhanobit a zatratit! Doufám, že tak řekneš i lidem co sbírají materiály a píší o výrobcích z nacistického Německa (taky se na to chystám asi budu nácek-komunista dle tebe), císařského Německa a Rakouska-Uherska! A na imperiální Japonsko nesmíme v žádném případě zapomenout. A pak budeme psát jen oslavné ódy na nepřekonatelnou a božskou Americkou techniku. Jíž se nikdy nic nevyrovnalo (pod hrozbou tří let nepodmíněně). Nebylo to tady už?
[8]
6. 10. 2008 v 9:32Navtech
Tak jsem chtěl něco napsat, ale prdim na to.
[9]
6. 10. 2008 v 9:52T613
(8) Klidně napiš 🙂
[10]
6. 10. 2008 v 10:07Navtech
Nenapíšu. Ty jsi moc pro rusky orientovanej a znáš tu mojí IP adresu.
[11]
6. 10. 2008 v 10:11jurajos
No riadna šupa. Evidentne si sa s tým pohral. Bolo mi síce jasné že aj rusáci sa nejako musely po tej fronte pohybovať, ale ako mnoho ďalšich vecí, mi ostala existencia tohoto auta utajená. Som vcelku prekvapeny, že napriek vojnou zapríčínenej núdzy a všeobecnom povedomý o ruskej náture, zasadla aj nejaká komisia zaoberajúca sa hodnotením auta. Tobôž ked ešte posudzovala aj nejaké materiálove nedostatky. Ako sa vravý „Sme zase o niečo múdrejší“. Takže 1+.
[12]
6. 10. 2008 v 10:12T613
(10) koukám, že sem vám šlápl na kuří vočičko a za trest budu muset napsat něco i o emerickém Jeepu 😀
[13]
6. 10. 2008 v 10:18Navtech
To dřív šlápneš do lejna u vás v sámošce, tady to je generační záležitost a přirozeně jsou reakce takový, jaký jsou. I kdyby si to myslel z čistý lásky ke gazíkům, v někom je to asi tak, jako očekávání mojí lásky, nebo vztahu k děvčeti z Chánova.
[14]
6. 10. 2008 v 10:18T613
(11) Rusáci se po frontě pohybovali především díky americké vojenské pomoci. Čísla najdeš na http://www.o5m6.de/Numbers.html , kde jsou uvedeny všechny. Vlastně měli výhrady pouze k bojové technice. Ale to bylo způsobeno jiným způsobem bojů, které se vedly na Západní a Východní frontě. Ale i Němci si cenily více sovětské pozemní (bojové) techniky než té americké. (U letadel to bylo naopak).
EDIT: porovnávačky dělali Sověti (podobně jako ostatní státy) zcela běžně. Byl to krom hlášení frontových vojáků jediný způsob jak odladit domácí techniku. Nebo techniku dodávanou.
[15]
6. 10. 2008 v 10:25T613
(13) však já to beru.. nemáš rád Rusy, protože.. mi Rusové nevadí, protože … Stejně tak mi nevadí Němci, protože.. Já se na dějiny dívám už s odstupem, a nemusím hned napadat někoho, když píše o technice některého státu, který nemám rád.
[16]
6. 10. 2008 v 10:44Navtech
[15] já tě nenapadám, já ti to slušně vysvětlil. Jako tvůj rodič bych tě tiše sledoval, jestli je tvůj zájem obecný a v momentě, kdyby se začal nějak prohlubovat, nebo vymykat mojí realitě, jakožto rodiče, tak bych udělal opatření. Jako první bych ti rozbil především sandál. 🙂 V mojí paměti je prostě taková doba. Kdyby to byla do předešlá, tak tě moje chroptění někde z LDN nezajímá.
[17]
6. 10. 2008 v 10:51carmik
T613, pěkný článek o armádním terénním vozidle. Já, osobně za tím nic víc nehledám a chválím každý takovýto počin. Výše uvedené reakce považuji za směšné protože potom by na blogu vlastně nebylo o čem psát. Němci nás okupovali v devětatřicátém, rusové pak pro změnu v osmašedesátém a tak bychom mohli pokračovat až k dnešnímu vlezdo… amíkům. Politika je na ho… a v technických článcích není třeba ji vyhledávat, to už pak hraničí tak trochnu s hysterií.Toť můj názor.
[18]
6. 10. 2008 v 10:52T613
(16) ty ne. Myslím, že mi dva už jsme si tohle prodiskutovali již dávněji přes mejl 😉 Já prostě nevidím důvod, proč psát o Americké technice, když o ní dneska píše kde kdo. Navíc jak to vidím na GTIm, bych o ní mohl psát jen oslavné ódy
[19]
6. 10. 2008 v 11:11Navtech
Proč o americký? Jsou i jiný státy… Sedám do německýho auta vyrobenýho v americe a jdu s ruskou Natašou vařit pelmeně…paradox, co?
[20]
6. 10. 2008 v 11:12Emel
Hezký článek. V solidní strojařině (a zejména pokud šlo o bojovou techniku na kterou bylo vždy dost peněz) byli Rusové vždy dobří… a to i běžní vojáci, kteří si ten GAZík uměli většinou i sami opravit. Mimochodem, tato vlastnost je dnes ceněna i u českých vojáků. Třeba takový AK-47 je dodnes ceněn na celém světě.
Samozřejmě, i pokud připustíme, že jediným problémem auta je jeho motor, je to pořád problém zásadní.
Politické aspekty nechť si každý zváží sám. Chápu GTIho, že auta, ve kterých se bojovalo proti otci zakladateli jeho oblíbené automobilky mu nejsou po chuti. Možná kdyby si Rusové tehdy hleděli svého (a vzdali se všeho od Uralu na západ ve prospěch Führera), mohl mít VW dnes v Evropě 95% tržní podíl (zbytek Mercedes).
[21]
6. 10. 2008 v 11:19T613
(19) a proč ne o těch co mě zajímají? Já se radši budu hrabat v historii GAZu než Jeepu. Chceš vědět proč? Protože o něm píše kde kdo..
[22]
6. 10. 2008 v 11:26jurajos
(21)Ale veď sa už toľko nečerti. 🙂 Tvoju náklonosť ku všetkému motorovému z východu Ti nik neberie a skôr si myslím že ju vitana. K takýmto info by sa väčšina z nás nebyť Teba nikdy nedostala.
[23]
6. 10. 2008 v 12:44ladlen
T613: Mňa by zaujímalo, dokedy dodávali Američania tieto vozy Sovietom, keď to bolo také neskutočne vysoké číslo vyše 400 tis. kusov? Lebo v škole nás onehdy učili, že pomoc spojencov Sovietom bola len niekoľko percent z toho, čo vo vojne potrebovali a tak ju fakticky vyhrali len a len sami, z vlastných zdrojov. A čo ďalšie povojnové Gazy a UAZy, čo tie odkopírovali z amerických Jeepov?
[24]
6. 10. 2008 v 13:11T613
(23) počty dodaných automobilů, tanků etc (nemám tu stránku prolouskanou celou) máš zde http://www.o5m6.de/Numbers.html . (taky jsou tam krásné nákresy a zajímavé fotografie u jednotlivých typů. (http://www.o5m6.de/)
další dobrá stránka na západní techniku v SSSR je http://www.battlefield.ru , žel část je přeložena do angličtiny, část je pouze v ruštině (ale na co máme translate.google.com). Jestli mě paměť neklame, tak krom dobových fotografií, technického popisu jsou i ruské zkušenosti z některými typy. A následující úpravy, aby splňovaly ruské potřeby.
Počty dodávek konkrétních typů v jednotlivých letech by se daly také dohledat. Dokonce jsem je někde viděl, ale už si nevzpomenu kde. Možná http://www.palba.cz nebo http://www.valka.cz nebo někde jinde 😀
[25]
16. 10. 2008 v 19:31tonk
stare auto, ktere klidne prezije vsechny z nas 😉
[26]
4. 11. 2008 v 17:33major
Že by sme „sprechtili“ je špekulácia. Aj za protektorátu bola stále úradným jazykom (aj) čeština. Že Hitler mal po Židoch na muške Slovanov je fakt. Že časy Sovietskeho zväzu a masívnej „rusifikácie“ pobaltské štáty prežili je tiež fakt. No chcel som napísať jedno: Stalin nebol od Hitlera o NIČ lepší.
[27]
25. 11. 2008 v 16:07Robin
Velmi pěkně zpracovaný článek.
Většina lidí co kritizují jako třeba tady nikdy nic podobného možná díky svému nízkému intelektu nesepsala. Mám jeep willys mb ale rád si přečtu něco takového. Důležité je mít rozhled a racionální uvažování než jen slepě vzhlížet k symbolům….
Komentáře nejsou povoleny.