-
Laird Centaur
Kdo by neznal ikonu nesjízdných cest Land Rover Defender (prý kopie Jeepu, pche), kdo by neznal britský tank Scorpion? No očividně už většina bručí jen tak, aby nevypadalo, že jsou za neználky. Ale budiž … A představte si co se stane, když zavřete do garáže tento nejrychlejší tank světa (maximální rychlost sériového tanku je okolo 80km/h, při testech na okruhu dosáhl průměrné rychlosti 82,5km/h – zapsána v Guinessově knize rekordů) s touto ikonou? Samozřejmě je ponecháme samotné, zapálíme svíčky a pustíme jim něco od Louise Armstronga. Ano, ti perverzní již vědí.. po několika měsících spatřil svět jejich potomek – kentaur, tedy přesněji Centaur.
Této „perverzní“ činnosti se zhostila britská společnost Laird Ltd. Tato firma si všimla nevyužité části zbrojního trhu a chtěla ji zaplnit svým výrobkem. Požadavky vojáků se prakticky nemění od první světové – co největší průchodnost, při co největší nosnosti. Jak vědí všichni co se zajímají o off-roady je tento požadavek dosti protichůdný – obzvláště u kolových vozidel. Měrný tlak na půdu je u těchto vozidel vysoký, a do nekonečna velikost kol zvětšovat nejde (i když se o to arktické speciály z Islandu a Ruska snaží). Vše toto splňuje podvozek pásový, leč ten je příliš drahý, pásy mají velmi omezenou životnost, ničí komunikace atd. Laird se rozhodla tento problém vyřešit tzv. polopásovým vozidlem, jehož typickým představitelem jsou československý OT-810 „Hekl“, či německé Sdkfz 250/251 (z „251“ je odvozen „OT-810“, či americký M3 „Halftrack“. Princip polopásového vozidla je jednoduchý. Teoreticky kombinuje všechny výhody kolových a pásových vozidel. V praxi to vypadá tak, že v přední části je umístěna řídící automobilová náprava a v zadní části je pak umístěn pásový podvozek, který je současně hnaný.
Tento typ podvozku má jasné výhody – díky nižšímu měrnému tlaku má větší průchodnost, a zároveň díky velikosti styčné plochy dobře přenáší výkon na silnici. Nevýhodou je vyšší komplikovanost podvozku (a od toho se odvíjející cena) a také díky odporu způsobovanému pásy neochota vozidla zatáčet patřičným směrem (čím delší je pás tím se toto zhoršuje). To se samozřejmě dalo částečně vyřešit tím, že se každý pás dal zvlášť přibrzdit a tím pomoci zatočit. Ale to opět zvýšilo komplikovanost podvozku a jeho cenu. Vyšší spotřeba a hluk oproti kolovým vozidlům vojákům nevadil a asi ani nikdy nebude … Ale zpět k Centaurovi
Aby byl daný výrobek co nejlevnější bylo rozhodnuto použít již osvědčené sériově vyráběné produkty, a ty upravit pro svou potřebu. Volba padla na dva špičkové britské produkty – Defender a osmitunový lehký tank Scorpion, z něhož byl využit pouze zkrácený podvozek. Vývoj byl zahájen v říjnu 1978, přičemž první prototyp byl představen v dubnu 1979. Celkem bylo vyrobeno sedm prototypů. Všechny prototypy byly poháněny zážehovým motorem V8 o obsahu 3,5 litru s výkonem 132bhp při 5000ot/min. Svůj výkon přenášel na přední hnací kolo pásového podvozku, přední kolová náprava byla nepoháněná. Většina prototypů byla vyrobena ve verzi soft (bez střechy). Dále byly první tři byly vybaveny řízením na pravé straně, zbývající pak na té správné levé straně. Nenaložený vážil 3880kg, naložený pak 6970kg. Maximání rychlost byla okolo 80km/h.
A jaký vlastně Centaur byl? Při testování prvního prototypu (najel 5596km, což odpovídá 10letům služby a dále pak strávil 3měsice zimního testování v Norsku) se zjistilo, že jeho ovladatelnost při vysokých rychlostech je vynikající, nicméně čím jel pomaleji tím hůře se díky valivému odporu pásů ovládal. Také řešení pásu bylo nevyhovující neboť dosti často poškozoval samotnou karosérii. Celkový hluk vozila dosahoval 108dB! Což musela být pro strojníky úžasné pošušňáníčko. Také vibrace byly značné, nicméně všechny tyto problémy byly víceméně odstranitelné. Byť se to nezdá celkově vozidlo prošlo armádními testy poměrně hladce a britská armáda byla s tímto vozem nadmíru spokojena a ukecávala vládní administrativu k financování dalšího vývoje a nákupu těchto vozů. Což však nebylo britskou vládou bráno v potaz a Británie o tento vůz ztratila zájem. Jedinou nadějí byl tedy export.. První prototyp byl odeslán na testování do Libye, kde následně také zůstal. Nicméně ani Libye neprojevila bližší zájem a objednávka se nekonala. Nicméně prototyp zde zůstal dodnes (?)
Druhý prototyp byl odeslán na africké prodejní turné, ale přes užaslé pohledy zdejších diktatorů se žádná objednávka nekonala. Dnes by měl být v soukromé sbírce p. Petera Blancharda.
Třetí prototyp byl jako jediný vyroben s pevnou střechou. Byl postaven a vybaven co by radiokomunikační vůz. Nicméně posléze byl přestavěn na „soft“ verzi. Opět by měl být v majetku Petera Blancharda.
Čtvrtý prototyp byl prodán do Ománu, kde byl intenzivně testován zdejší armádou. Od prvních třech se lišil dvěma lafetami pro kulomety (jeden na korbě, druhý před spolujezdcem řidiče). Dále byl vybaven motorem Chevy 5,7 litru a automatickou převodovkou. Objednávka se, ale rovněž nekonala. Vůz je dnes k vidění v soukromém vojenském muzeu v Británii.
Pátý prototyp byl zhotoven na konci léta roku 1979 a byl využit jako technologický demonstrátor. A tak byl viděn v Německu co by pokladač protipěchotních min, později byl na korbu umístěn kanón ráže 20mm. Předváděn byl dlouho ve státech Perského zálivu, ale opět bezúspěšně. Nakonec skončil v tankovém muzeu v Bovingtonu.
Šestý prototyp byl prodán do Iráku, kde byl rovněž testován iráckou armádou. Ale opět bez obchodní odezvy. tento vůz byl objeven britskými vojáky roku 2005, a převezen k restaurování zpět do Británie.
Sedmý a poslední (osmý prototyp byl nedokončen) využíval již nové verze Land Rover Denfeder 110.Opět byl nabízen, ale bez úspěšně. Stejně jako pátý a šestý prototyp je dnes majetkem tankového muzea v Bovingtonu.
Celý projekt byl definitivně ukončen roku 1984 co by ekonomický průšvih. Své výborné jízdní vlastnosti prodával za příliš vysokou cenu, která zákazníky odrazovala.
Koncepce polopásového podvozku de facto od časů druhé světové války již nenašla uplatnění (s vyjímkou OT-810) a byly vytlačeny levnějšími a víceméně stejně schopnými kolovými vozidly s náhonem všech kol. Přesto se z času na čas tato koncepce ukáže, aby opět zapadla na smetišti dějin. Tak trochu je to stejné jako se vzducholoďmi ..
Leepu & Bernie Fineman aneb tuzingoví bohové Marek Eben : Na plovárně se Sébastien Loeb
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
48 Responses to Laird Centaur
[1]
31. 1. 2010 v 3:30prekladys
vždycky když spatřím tuhle příď, vybaví se mi dvě dámy – lvice elsa a její adoptivní matka z opavy. tehdy se ale auto nejmenovalo defender a pod kapotou se skrýval směšný počet válců v řadě…
který kus je na obrázku? oproti tvému popisu má přední náprava evidentně diferenciál
[2]
31. 1. 2010 v 8:59marek.g
jsem rád,že jsi se vrátil k blogu 🙂
Myslíš,že tento projekt nebyl prodejně úspěšný jen kvůli té ceně?Nebyl tam ještě nějaký zakopaný pes?Státy Perského zálivu a Libye měly přece dostatek prostředků na takové nákupy(třeba Kaddáfího nákup Lamborghini LM)
[3]
31. 1. 2010 v 9:57T613
prekladys: Zvolená fotka patří prototypu č.1 a na pozadí by měl být měděný důl nedaleko Amberley, kde jej testovala britská armáda. Mé zdroje tvrdí, že poháněn byl pouze onen pás, proč je tam onen diferenciál je otázkou .. Buď kecají ony zdroje (nic neobvyklého by to nebylo), kterých je málo nebo se s tím firma Laird Ltd. nemazlila a prostě nakoupila sedm Defenderů, a ty prostě jen přeřízla.. odpověď leží v anglickém Bovingtonu, kdo jede se mnou? 🙂
gutenmarek: dobrá a správně položená otázka, která mě také napadla. Důvody prodejního neúspěchu byly všude uvedeny jako politicko-ekonomické. Libye jako trh padl neboť vztahy mezi tímto státem a USA se vztahy rapidně ochlazovaly a od nástupu Reagana přerostly v otevřené ozbrojené přestřelky. Takže zde se možnost obchodu uzavřela zcela jistě. V Iránu proběhla islámská revoluce, takže tam to bylo pasé rovněž. A zybtek kdo ví .. mohu se dohadovat, že dali přednost raději Unimogům apod. před tímto polopásem. Přeci jen byli určitě jednodušší na obsluhu a uměl je opravit každý vesnický kovář …
[4]
31. 1. 2010 v 10:16prekladys
[3] T613
máš-li na mysli virtuální pouť, můžeme vyrazit hned 😉
[5]
31. 1. 2010 v 12:04Perun
Člověče, ty jseš ale encyklopedie 😉
Tahle příšera by byla do Prahy úplně ideální.. a moc za to nedám, že jich v Ostravě i pár jezdí 😛
Ta paralela se vzducholoděmi je dobrá!
P.S. Nevíš jako je to s rychlostí u Le Clercka? Myslím, že o mnoho nezaostává… včetně Abramsu s turbínou, jehož oficiální údaje jsou (jak už to u Američanů bývá) hrubě pod realitou..
[6]
31. 1. 2010 v 12:51T613
Prekladys: No jo, ale to bychom ho nemohli rozebrat, aby jsme zjistili kde je pravda 😉 Musím to říc šalamounsky – nevylučuji, ale ani nepotvrzuji, že vůz měl poháněn ani přední nápravu (jen mě nenapadá proč by ji měl).
Perun: tyhle malé „úchylné“ vozy jsou fajn. Kam se na ně hrabou plasty 😉
Oficiální maximální rychlosti současných MBT (main battle tank) jsou tyto:
Leopard 2 (Německo): 72km/h (hmotnost cca 55tun, motor o výkonu 1119kW)
Leclerc (Francie): 71 km/h (hmotnost cca 54,6tuny, motor – 1118kW)
M1A2 Abrams (USA): 67,6km/h (hmotnost 63,2t, motor – 1118kW)
Challenger 2 (UK): 56,5km/h (hmotnost 62,5t, motor – 895kW)
Merkava IV (Izrael): 60km/h (hmotnost 65t, motor 1100kW)
T-90 (Rusko): 65km/h (hmotnost 46,5t, motor 618kW)
T-80U (Rusko): 70km/h (hmotnost 46t, motor 919kW)
Type 99 (ČLR): 80km/h (hmotnost 54t, motor 1100kW)
Al Khalid (Pákistán/ČLR): 72km/h (hmotnost 47t, motor 892kW)
Type 90 (Japonsko): 70km/h (hmotnost 50,2t, motor 1120kW)
K1A1 (J.Korea): 65km/h (hmotnost 54,5t, motor 890kW)
K2 (J.Korea): 70km/h (hmotnost 55t, motor 1100kW)
Výkony tanků jsou přibližně vyrovnané, proto se mi zdá, že u Type 99 ČLR výkony poměrně nadsazuje. Rychlost je samozřejmě myšlena maximální rychlost, kterou jsou schopny dosáhnout na silnici. Osobně Abramsy nemám rád (z mnoha neideologických důvodů), a radši bych seděl v Leopardu nebo Merkavě (z tanků NATO). Jinak bych asi nejraději seděl v korejském K2, což je zatím absolutní tanková špička. Taky je nejnovější. Uvidíme co Japonci provedou se zatím experimentálním tankem KT-X, který vypadá velmi slibně.. krom toho je zde chiméra zvaná T-95 …
Přidal jsem video Centauru, na kterém je prototyp č.7
[7]
31. 1. 2010 v 13:38prekladys
no vidíš, vždyť i ta sedmička má vpředu diferák. nebo žeby balsová imitace?
[8]
31. 1. 2010 v 13:42Beaumont
Pěkný článek, díky.
K té rychlosti vojenských vozidel – někde jsem četl o kolovém obrněném vozidle britské armády (nebo minimálně britské konstrukce), s motorem Jaguar V12, které jezdilo snad 140 km/h. Nevíš, co to je zač?
A mimochodem, co Ti vadí na Abramsu? Sleduju to spíš okrajově (zbraně mě zajímají hlavně krátké palné a pak letadla), ale měl jsem za to, že po stránce pancéřování a pohonu je prakticky bezkonkurenční…
[9]
31. 1. 2010 v 14:18T613
Prekladys: vidím ho tam, ale něco tvrdí fotky něco zdroje. Musíme prolézt ten prototyp muzeu. Jinak to nevidím 😀
Beau: Právě Scorpio byl poháněn motorem Jaguar o objemu 6,2litru. Teď nejsem doložit jakou maximálku měl onen rekordní kousek. Ale o kolovém vozidle nevím .. nicméně tam bych problém z rychlostí neviděl, tam bude problém to hlavně ubrzdit 🙂 I naše OT-64 to uměla rozjet na stovku.
Ad Abrams – bezkonkurenční není. Konkurenci má poměrně značnou jak je vidět v té minitabulce, a co se týče prodejů ho na hlavu poráží německý Leopard 2 a ruský T-90. Za nejodolnější tanky světa jsou udávány izraelská Merkava a Challenger 2. Pohon právě vůbec není dokonalý. Plynová turbína má mnoho výhod, ale i nevýhod. Pro porovnání sem dám svůj příspěvek na palba.cz http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=68914#68914 , částečně je to rozebráno i zde http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3737&postdays=0&postorder=asc&start=0
Málo se ví, že v r.1993 prováděli Švédové tankové testy v rámci výběru jejich nového standardního tanku. Testování se účastnili T-80UD (T-80U má plynovou turbínu, verze UD má diesel), německý Leo 2 a Abrams. A Abrams se v těchto testech dostal na hezké třetí místo. Vítězem se stal T-80, ale nakonec byly zakoupeny německé Leopardy. Jedním z důvodů, proč nevzali Abrams byla citlivost motorů na spadlé jehličí, ledové krystalky .. dalšími byly astronomická spotřeba, náročnost na obsluhu apod. (to se týká ovšem i T-80U, proto nejnovější ruské tanky mají opět diesel)
Co se týče pohonu v prodejích vedou němci se svým MTU883 (Leopard, Type 90, Leclerc Tropic), ale nejvymakanější je francouzský dieselový motor Wärtsilä NSD V8X Hyperbar o výkonu 1500 ks. Tento pohání Leclerc francouzské armády.
[10]
31. 1. 2010 v 15:03prekladys
tož si du pro batoh, namazat sváču a můžem vyrazit :-)))
[11]
31. 1. 2010 v 15:07T613
Máš zimní gumy na trojkolce? 😀
[12]
31. 1. 2010 v 16:29prekladys
[11]
mám vpředu dvě kola a volant!
P.S. objevil jsem záhadu původu moskviče. kdeže opel! budeš koukat…
[13]
31. 1. 2010 v 16:31T613
Sem s tím a rychle 😉
[14]
31. 1. 2010 v 16:35prekladys
[13] T613
je v pořadí.
mazej nakrémovat polobotky a vykartáčovat vlas na kšiltovce, aby kámoši ze školky pukli závistí. po tatínkovi vyškemrej bůra na dva monočlánky a těš se
[15]
31. 1. 2010 v 16:48Beaumont
[9] T613: Tak jsem to našel, bylo to obrněné kolové vozidlo FV721 Fox: http://www.inetres.com/gp/military/cv/recon/Fox.html
Akorát ten motor Jaguar byl řadový šestiválec, nikoliv V12 (škoda 😀 ) a tento zdroj uvádí jako max. rychlost 104 km/h. V té knížce, kde jsem to našel já (Zbraně 20. století, překlad angl. originálu The Directory of the World´s Weapons) se píše o 140 km/h a víc, čert ví, co je pravda. Stejně by to bylo fajn, mít něco podobného na veteránských značkách… A kdyby chtěli policajti řešit překročení povolené rychlosti, 30 mm kanón by to měl pohodlně vyřešit 😀
Díky za odkazy, rád si to přečtu.
Mimochodem, asi to znáš, ale kdyby náhodou ne, tak velmi pěknou sbírku obrněné techniky mají ve vídeňském vojenskohistorickém muzeu:
http://www.hgm.or.at
[16]
31. 1. 2010 v 22:47nextrom
francouzský dieselový motor Wärtsilä NSD V8X Hyperbar o výkonu 1500 ks. Tento pohání Leclerc francouzské armády.
——————————————————————————-
ten motor asi bude z Finska
[17]
31. 1. 2010 v 23:12da_b0mb
Jako rolba na hory dobrý 😀
[18]
31. 1. 2010 v 23:16da_b0mb
hele co ta 95ka, něco novýho? nechce se mi to hledat 🙂
[19]
31. 1. 2010 v 23:20kolmar
Zaujimavy blog… cudne, ze nikto to nikdy nekupil….no ako pises, kolesove auta a napr. Unimogy boli asi vhodnejsie, hoci keby prislo na terenne schopnosti na makkom podklade tak neviem neviem…
Niekde som videl Defiky ktore mali 2 zadne napravy… no to vyzeralo asi len na individualny experiment vsak?? tusim ako nejake safari car alebo daco take….no uz pomerne nove a karoseria LR
[20]
1. 2. 2010 v 6:54T613
nextrom: jistě máš pravdu! hlava mapa ..
da_b0mb: O T-95 nikdo nic neví, všichni o ní pochybují, ale nikdo si netroufne říct, že není, protože se v Rusku něco děje 🙂 http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=66858#66858 Zatím poslední novinkou je modernizace T-90 http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=71630#71630
Kolmar: Defendery 6×6 skutečně existovaly a existují. Jmenují se Land Rover Perentie a byly vyráběny v Austrálii pro australskou armádu. Od britských se odlišovali vznětovým motorem Isuzu 3,9. Byly vyráběny ve dvou verzích 4×4 (vyrobeno 2500 ks)a 6×6 (vyrobeno 400ks). Snad se k nim časem dostanu. http://www.allempires.net/the-modern-australian-military_topic17641_post345555.html#345555
[21]
1. 2. 2010 v 15:23kolmar
Dik za link, no to su vojenske (pochopitelne) no tie ma nenapadli, myslel som tento:
http://www.youtube.com/watch?v=cbxTwK2oj5o
preto som hovoril ze expedicne… nevies nieco onich?
Inac tie vojenske vyzeraju byt velmi sikovne, a aj univerzalnejsie ako s pasami…
[22]
1. 2. 2010 v 16:47T613
Předpokládám nějaké samodomo nebo úprava nějaké firmičky http://www.lr-mad.co.uk/6×6.html . Podle této stránky se takové úpravy dělají mimo jiné i u polské firmy pod názvem Huzar
[23]
1. 2. 2010 v 19:20carmik
T613: dobrý článeček,rozhodně lepší než „poslouchat“ oslavné ódy na VW Group. Mimochodem, Ty to určitě víš, výrobcem japonského Type 90 je koncern Mitsubishi, jihokorejský K1 a K2 zase vyrábí Hyundai. Kdypak začne vyrábět VW – Leopard 3 ? 🙂
Jednou ze specialit franc. tanku Leclerc, je tak jako u ruských tanků běžné automatické nabíjení. Jo, tyhle obludy mají něco do sebe. Jinak, co si myslíš o italském C-1 Ariete ?
[24]
1. 2. 2010 v 19:56T613
Imperium, které založil Chung Ju-yung je „neskutečné“ a záběrem se na něj chytá jen velmi málo firem …
Ariete na mě působí jako Fiat Bravo .. neurazí, ale ani nenadchne 🙂
[25]
1. 2. 2010 v 20:04Pekelná Micinka
Řekl bych, že polopásové konstrukce se ukázaly jako překonané právě již během 2.SV. Ke konci války měli Němci na rýsovacích prknech již celopásové konstrukce obr. vozidel. Možná pro nějaké zvláštní aplikace (AA děla atd.) je polopásová konstrukce výhodnější, ale to pro její vlastnosti při zastaveném vozidle. Z hlediska mobility vítězí celokolové a nebo celopásové uspořádání. To je taky důvod, proč se tenhle hybrid neujal.
[26]
1. 2. 2010 v 20:20T613
No ony se polopásové konstrukce používají dodnes, například jsou takové Harvestory, kterým se na kola navlečou pásy, aby se snížil měrný tlak na lesní půdu. Jedna holandská firma pro změnu vyrábí tohle http://www.youtube.com/watch?v=DGIvijrLkaw Jinak polopás slučuje všechny výhody obou koncepcí, ale také i všechny nevýhody. Plus je poměrně drahý na provoz …
[27]
1. 2. 2010 v 20:25Pekelná Micinka
*obr. vozidel ve smyslu obr. transportérů. Z hlediska mobility a průchodnosti je zajímavý i sovětský tank BT a jeho vývoj.
Z moderních tanků je mi nejbližší Leopard II. Hodně zajímavý, a fascinující, i když zastaralý je problémový M60A2 „Starship“.
[28]
1. 2. 2010 v 20:31T613
Samo tanky řady BT a jejich podvozek Christie http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1146 http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3617
Micko chodíš na http://www.palba.cz? 😉
[29]
1. 2. 2010 v 20:38Pekelná Micinka
Tatro, nechodím. Ale stále jsem nepobral výhodu polpásu oproti celopásu (mimo svlékacích pásů). Snad jedině schopnost plynuleji zatáčet u polopásů, jinak vše další hovoří pro kola nebo pásy. Asi ta univerzálnost, ale žádné vozidlo není úplně všestranné, takže úplná univerzálnost se vlastně nehodí, tank z toho neuděláš, rychlý jako kolový transportér to taky není, průchodnost o něco horší než celopás, silnice to taky ničí… No vidíš na Christieho jsem zapoměl. Takže další britskej „patent“.
[30]
1. 2. 2010 v 20:50carmik
Tatro, už jsi koukal na ten šílený tankový kanon Rh 140mm. To už je ráže jak u houfnice. 🙂 Hele, ještě jedno pěkné „vozidlo“ bych doporučil do pražského provozu: AMX Leclerc DNG. Ta 3,5m radlice vpředu v kombinaci s jeřábem o nosnosti 30t a max.rychlostí 71km/h působí skutečně impozantně.
[31]
1. 2. 2010 v 20:53T613
Micko : Christie byl Američan 😉
Výhody polopásu byly vysoká průchodnost a menší ničení silnic. Pochopitelně po zvládnutí náhonu všech kol s centrálním dohušťováním jej začaly kolové prostředky rychle dohánět. A díky vyšší cestovní rychlosti na silnici a menším nákladům pak lehce zvítězili. V jednom ATM vyšlo porovnání naší OT-810 se sovětským BTR-152 (6×6 centrální dohušťování kol). Ale ještě jsem to pořádně nepročetl
Carmiku: Na podvozku T-80 Rusové (sověti) zkoušeli kanón ráže 152mm 🙂 Jeho fotku jsem nenašel (jmenoval se Objekt 292), ale pár fotek ze švédských testů http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3617
[32]
1. 2. 2010 v 21:02carmik
T613: jo, to jsem také četl. Pokud vím, tak tuhle ráži měly i tanky IS, když vystřelil, byla to prda, ale vzhledem k tomu, že se nabíjelo dělené střelivo trvalo to hrozně dlouho než znovu nabili. No houfnici jen tak nepředěláš. 🙂
[33]
1. 2. 2010 v 21:05Pekelná Micinka
Omlouvám se, prostě jsem žil v omylu, že to byl Brit. A co ten 140mm, to je čínský? Co budou střílet, ochuzenou rejži? Je mi z toho jejich rozpínání nějak blivmo.. 🙁
§
[34]
1. 2. 2010 v 21:05T613
IS měli „jen“ ráži 122mm s dělenou municí. Západní spojenci měli jen ráži 90mm. Němci měli 128mm, ale použili ji myslím jen u Jagdtigera.
Tu houfnici ráže 152,4, kterou máš na mysli měl KV-2. Pokud tedy nemyslíš samohybná děla ISU-152
[35]
1. 2. 2010 v 21:08carmik
Micina: Rh 140mm je německý tankový kanon zkoušený na Leopardu 2A5. Pokud vím tak Rusové s touto řáží laškují také a jak píše T613, dokonce i se 152mm kanonem, což je vážně již ráže pro houfnici.
[36]
1. 2. 2010 v 21:11Pekelná Micinka
Sorry.. Kdyby Němci postavili ten jejich pozemní křižník, asi bysme se zde neměli o čem bavit… 😀
[37]
1. 2. 2010 v 21:11carmik
T613: máš pravdu, Mea culpa, trochu jsem to popletl. Pravda je, že používali houfnice s rážemi 122mm a 152mm a já to zmastil. Hanba, už bych měl jít spinkat. 🙂 Jo, Němci to měli u Jagdtigera a stejnou ráži měli i v prototypu Mause.
[38]
1. 2. 2010 v 21:11T613
S ráží 140mm laškují všichni, u Němců ji udělal Rheinmetal, ve Francii GIAT, Rusové experimentovali s rážemi 135mm a 152mm. Amíci myslím nic takového nemají, ale ti zas koupí licenci.. jako vždy .-)
[39]
1. 2. 2010 v 21:15carmik
Máš pravdu, že s tím momentálně laškují všichni tankový výrobci, ale Rheimetal je asi nejdál. Amíci nic takového nepotřebují vyvíjet když jim to kvalitně udělají Němci.
[40]
1. 2. 2010 v 21:20T613
Tak momentálně ne, vesměs je to ještě vývoj z osmdesátých let, kdy si to mezi sebou chtěly rozdat velice odolné tanky na obou stranách. Teď to spí… nebo jen dříme?
[41]
1. 2. 2010 v 21:30Pekelná Micinka
Myslím, že zvyšování ráže je nepravděpodobné, musí pak vzrůst délka hlavně, tím se zku.ví vyvážení, stabilizace musí být silnější, aby mohl střílet za jízdy, celý je to těžký a výhoda 5mm je asi minimální. Zajímavá je spíš možnost odpalovat rakety podobně právě jako M60A2, který měl 152mm. Prostě ráže u tanku je podle mě omezená zhruba do 160mm.
Amíci imho neměli ukončit vývoj Crusaderu. http://www.primeportal.net/artillery/david_lueck/crusader_spg/
[42]
1. 2. 2010 v 21:30carmik
S tím podřimováním si u Rh nejsem tak jistý, nedávno jsem viděl poměrně čerstvé video ze zkušební střelby se 140mm. Ale je možné, že finance to přibrzdí.
[43]
1. 2. 2010 v 21:39carmik
Micka: malé srovnání 120mm vs 140mm: úsťová rychl. 1650 x 1800m.s-1
úsťová energie: 9,5 x 18MJ dopadová energie: 5,66 x 9,51MJ. Na druhou stranu to vyžaduje mnohem větší a těžší náboje: délka: 884 x 1500mm hmotnost: 19 x 38kg. (údaje pro Rh 120 a 140mm)
[44]
1. 2. 2010 v 21:40T613
Micko: dílem máš pravdu, dílem ne.. uvidíme co přinese budoucnost. Odpalování z hlavně mají zatím nejpromakanější Rusové a začínají s tím Izraelci. Mám za to, že i naše T-55AM2 to uměly a měly ve výzbroji.
[45]
1. 2. 2010 v 21:52carmik
Micka: Ještě se vrátím k těm raketám. Rusové je střílejí např. ze 125mm tankového kanonu 2A46M-1 umístěného např. ve věži tanku T-80. Jedná se o PTŘS 9M119 SVIR nebo REFLEX,jde vpodstatě o dělené náboje odpalované z tank.kanonu.
[46]
1. 2. 2010 v 21:57carmik
Tož pánové, pro dnešek konec „vo-jančení“ odcházím do peří (studovat TTD tankového podkaliberního střeliva) Dobrou.
[47]
1. 2. 2010 v 21:59Pekelná Micinka
Při rozdílu ráže 20mm je to asi znát, ale př. 128 x 135mm, to už snad nebude tak dramatický. Otázkou je, jak si tedy s projektilem 140mm poradí kompozitní pancíř a zda se to vyplatí. Asi ano, ale jen do doby, než zase naroste účinnost obranny. Faktem je, že bezvěžové tanky resp. bez posádky ve věži by možná mohli mít větší ráže na úkor množství vezené munice.
Vzhledem k velikosti je to asi blbost, nevím, jak velké jsou, ani jak hodně je lze miniaturizovat, ale co takhle vakuové/palivové bomby v hlavicích AT raket? Účinnost údajně podobná jako u atomových zbraní. Ale znovu opakuji, neznám bližší technologii, takže to může být už z podstaty věci hloupost.
[48]
2. 2. 2010 v 8:09T613
Carmik: a nezapomenout i na 100mm PTŘS 9M117 Bastion pro tanky T-55, které mala zavedené i ČSLA.
Micko: Termobarické nálože se v RPG používají, ale ne proti tankům, ale proti „měkkým“ cílům. Myslím, že na tanku by příliš mnoho neopravitelné škody neprovedly. Maximálně by ometly optiku ….
Komentáře nejsou povoleny.