• Bojová VESPA!

  Publikováno: 17. 9. 2010

  Opět zde mám jednu motoristickou zajímavost, kterou sepsal můj kolega Kopapaka z vojensko-historického portálu www.palba.cz. Příjemné čtení přeji.

  
  

  

  Scooter VESPA type T.A.P. Mle56/59 ( ACMA Type M de 148 cm3 )

  Vše začalo někdy začátkem padesátých let, kdy byla ve Francii zahájena licenční výroba skútru Vespa. Nebudu se tu rozepisovat o vzniku fenoménu Vespa v Itálii, jen bych připomněl, že tato řada skútrů postavila Itálii na kola ( 2 ) a až později je v této “ funkci “ nahradily Fiaty 500. Doslova fenomenální úspěch samozřejmě nemohl uniknout mnoha firmám po celém světě a tak se skútry rozjely do světa. Někde vsadili na vlastní konstrukce ( mnohdy řešené už před úspěchem Vespy a podobných ), jinde prostě kopírovali a firma ACMA ( Ateliers de Construction de Motocycles et Accessoires ) byla jedna z těch, kteří se rozhodli jít slušnou a jednoduchou cestou licenční výroby.

  

  

  Po několika letech od zahájení výroby si poměrně levného a spolehlivého stroje všimla Francouzská armáda. Původně se měl využívat jen pro normální ( přepravní ) účely, ale výsadkáři dospěli k názoru, že by to zvládlo i něco jiného. K prvnímu pokusu posloužil 81 mm minomet tažený za skútrem. Výsledky prý nebyly špatné, ale ani při použití druhého skůtru jako muničního vozíku to nebylo ono, protože minomet pro účelné nasazení potřebuje přece jen trochu víc munice a pokud možno i víc členů obsluhy.
  Armáda nakonec koupila na 2000 skútrů Vespa 125/150 ACMA. Většina neměla nějaké větší úpravy, dokonce i menší množství “ minometné “ verze bylo bez větších rozdílů, ale asi 800 čekaly větší úpravy.

  

  75 mm BzK M20

  Jak je známo, nejvíce bolavým místem všech výsadkových jednotek je protitanková obrana. Většinu ostatních problémů výsadkář může vyřešit i s poměrně malým množstvím zdrojů, pomůže si improvizací a přinejhorším se prostě “ schová „. Jenže tanky se jako na potvoru ukáží, když se není kam schovat, nebo to prostě nejde.
  Francouzi měli na rozdíl od obou hlavních velmocí ještě problém s velmi omezenou kapacitou vzdušné přepravy, takže řešení v podobě M50A1 Ontos či ASU-57 prostě nepřicházelo do úvahy.
  Francouzští výsadkáři v té době běžně využívali 75 mm BZK M20 Americké výroby, který vznikl už v době 2. světové války. Sice už pomalu začínal zastarávat a například čelní pancíř nejběžnějšího tanku T-34 už neprobíjel dostatečně účinně, ale zase byl poměrně lehký a výsadkáři věřili, že tuto nevýhodu dokáží zmírnit nasazením vhodné taktiky. Problém ovšem vězel v nedostatečné rychlosti přesunu a tak celkem reálně hrozilo, že přes veškerou snahu nezbude, než tanky louskat ze předu.

  

  Tedy aspoň do chvíle než někoho napadlo, že skútr obsazený jen řidičem určitě zvládne přibližně padesátikilový BZK i s pár náboji. Nejjednodušší řešení, kanón na kolové lafetě nebo vozíku skútr sice utáhl, ale problém byl s průjezdností kvůli šířce a tak bylo rozhodnuto upevnit BZK přímo na skútr.

  

  Skútr vezoucí BZK dostal upravené sedadlo ( procházela přes ně hlaveň ), bylo nutné upravit výřezem a úchyty levý přední kryt nohou a na záď skútru přibyl ochranný rám. Na boky skútru přibylo ještě 6 trubkových přepravek na náboje. Pořád to ale bylo málo, takže nakonec se počítalo se dvěma skútry, druhý podobným způsobem přepravoval 10 nábojů a trojnožku BZK plus nějaké ty drobnosti. To už bylo jiné “ kafe “ a přes určité problémy tato sestava byla bojeschopná.

  

  Skútr se pro shoz upevňoval na paletu ( samozřejmě bez řidiče ), paleta byla tak úzká, že výsadek šlo provést prakticky z jakéhokoli výsadkového letounu. Postupem času přibývalo stížností na slabý výkon motoru, při jízdě mimo silnice a ve větším stoupání řidičům obvykle nezbývalo než seskočit a jít vedle skútru, ale pořád to bylo rychlejší než ruční tažení nebo dokonce nošení.

  

  Ještě musím dodat, že 75 mm BZK rozhodně nestřílel ze skútru, to bylo jen přepravní vozidlo a BZK se pro vedení palby umísťoval na běžnou trojnožku.

  

  Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda byl tento komplet někdy vcelku nasazen bojově, ale jednotlivé části, samotné skútry i BZK M20 byly používány dost často k původnímu účelu vlastně všude kdy byly výsadkáři nasazeni. Vzhledem k ceně kompletu ( respektive ceny úpravy skútru ) to určitě nikomu nevadilo… Skútry byly využívány až do roku 1970 i když ke konci služby sloužili spíše k přepravě radiostanic a podobně.

  

  TTD 75 mm BZK M20

  Délka————-208 cm
  Hmotnost———52 kg
  Max. dostřel——6400 m
  Úsťová rychlost—300 m/s
  Náboj————–75 x 408R mm
  Hmotnost náboje–9,32 kg
  Průbojnost———100 mm

  

  Úprava pro Alžír. Vozík prý moc nevydržel, ale vypadá tak nějak roztomile…

  

  Bohužel sem nikde nenarazil na fotku muničního skútru a to vyvolává několik otázek. Byl muniční skútr upravený stejně jako “ kanónový “ ( můj odhad je, že se jednalo o totéž vozidlo )? Vozil se na muničním skútru ještě kulomet ( můj odhad, ano, při porovnání hmotností je muniční skútr o něco, cca 10 kg lehčí ) jak tvrdí některé zdroje?

  

  Scooter VESPA type T.A.P. Mle 56 (ACMA Type M de 148 cm3 )

  Údaje jsou z prozatímního předpisu k obsluze a vztahují se pouze ke skútru bez naloženého BZK!
  Takže by měly být správné ( a nebudu komentovat, že původní zdroje se neshodovaly snad v ničem ).

  TTD

  Délka——————-1,720 m
  Šířka——————-0,795 m
  Výška——————-1,040 m
  Rozvor——————1,160 m
  Hmotnost—————-110 kg
  Obsah motoru———-145,2 cm3
  Převodovka————-3.stupně
  Výkon motoru———–5,5 kW při max. otáčkách
  Max. otáčky motoru—-4 950 ot/min
  Provozní otáčky———4 500 ot/min
  Max. rychlost———–66 km/h
  Ekonomická spotřeba—2,5 l na 100/km
  Dojezd——————200 km
  Pneumatiky————–3.50 x 8
  Doporučované palivo—-SEA: 70 MT GAS ( 70 oktanů… )
  Doporučovaný olej——SEA: OM-110 ( jde o normy, nikoli značku )
  Obsah nádrže———–8,5 l
  Elektrická instalace—-6 V

  

  Zdroje:

  http://en.wikipedia.org
  http://www.darkroastedblend.com/
  http://modern-war.suite101.com
  http://www.symboles-et-traditions.com/
  http://vehiculesmilitaires.forumactif.com

  

  

  Nějaké video:

  M20 75mm Recoilless
  http://il.youtube.com/watch?v=7GDyj6Sd0Fg&feature=related

  Zdroj: původní článek na palba.cz

Rychlost má cenu zlata Ferrari F333E Lizzard