Zkušenosti s Das Rent Auto

V zimě dostali prarodiče jako dárek dovolenou v Bibione a objevil se problém – jak je tam dopravit? Jelikož děda nemůže ze zdravotních důvodů do letadla, bylo třeba vyřešit cestu po silnici.

Jízda v jedničkové Octavii ve 4 dospělých lidech mi přišla jako dost špatný nápad. Navíc se postupně rozrůstal počet lidí, kteří se chtěli téhle výpravy zúčastnit. Skončili jsme na 7 lidech, což by se dalo řešit dvěma auty, ale vzhledem k počtu řidičů, kteří by cestu bez problému zvládli, to taky nevypadalo nadějně.

Už vloni jsem zaznamenal, že Volkswagen provozuje v užitkových vozech svou autopůjčovnu Das Rent Auto. V únoru jsem na Smíchově řešil zapůjčení vozu. Dohodli jsme se na Caravelle na 10 dnů. Zdálo se, že je všechno vyřešeno.

V dubnu jsem si řekl, že by bylo asi dobré, zkusit si, jak se do dodávky naložíme a jak se nám s ní pojede. Kdo všechno ji zvládne řídit. Zavolal jsem tedy k dealerovi, že bych chtěl půjčit auto ještě na víkend. Neměli volný termín, až někdy v květnu. Jen mi pán, jiný než se kterým jsem řešil původní zápůjčku, řekl, že Caravelly už dlouho nemají a bude jen Transportér.

Ok, půjčil jsem si na víkend Transportéra. Sice půjčovné nižší než za Caravellu, ale v prázdném autě byl poznat ten rozdíl. Zadní část auta pro cestující je dost dodávkoidní a zadní podběhy nejsou zakryté, takže od nich šel dost hluk. Ještě se objevil problém, že auto stálo na zimních kolech, což Italové pokutují. Při vracení jsem si dohodl, že na další zapůjčku potřebuji auto na letních kolech, s manuálem a smlouvou v cizím jazyce.

Když přišel den D, dorazil jsem k prodejci. Auto bylo skvěle připravené. Letní kola nafoukaná na zátěž plného vozu, manuál, všechny potřebné dokumenty, dolité kapaliny. Po naložení posádky a všech zavazadel se ukázalo, že naložený kufr dost utlumil hluk od zadních kol.

Cesta byla pohodová tam i zpátky. Parkování pod hotelem v Itálii také. Tranportér se na takové cesty ukázal jako ideální vozidlo.

Při zpáteční cestě jsme potkali Caddy Maxi a Caravellu z tohoto programu. Všichni byli s vozy spokojení.

Za mě rozhodně super služba. Zapůjčení skoro nového auta přímo od dealera za rozumnou cenu. Přístup, až na to neinformování o nedostupnosti původně vybraného vozu, byl fajn. Alespoň místo Caravelly rovnou přiřadili Transportér. Rozhodně, pokud budu potřebovat zvolím je znovu.

Ještě bych dodal poznatky z jízdy s Transportérem.

Bylo to mé první ježdění s dodávkou. Do té doby bylo největší auto v mých rukou X5. Musím říct, že mě překvapilo, jak s tím dokázal hýbat motor 2.0 TDI 110kW. Říkal jsem si, zda to nebude moc slabé, když je to běžný motor pro Octavii. Kupodivu rozhýbal tu bednu s aerodynamikou padající cihly bez rozdílu, zda je naložena nebo ne. Nejvíc mě fascinoval rozhled z auta. Bylo z něj vidět fakt dokonale kolem sebe. Snad jen zadní křídlové dveře malinko omezovaly výhled vzad. Tam by byla výhoda Caravelle a jejích vyklápeček. Interiér byl klasicky koncernový, takže usednout a všechno je tam, kde je člověk zvyklý.

Prostor pro cestující vzadu byl dostačující. Pravda, provedení poněkud spratanské, ale co už. Na sedadla si nikdo nestěžoval, jen trochu na prostor na nohy za jejich easy cokoliv sklápěcím sedadlem. Ze stropu koukaly průduchy topení, které při delší době nezvládalo foukat studený vzduch a muselo se pomáhat naplno klimatizací zpředu.

Prostor pro zavazadla byl famozní. Transportér měl prodloužený rozvor, takže i při 3 řadách sedadel se za nimi usadily ještě dvě řady kufrů.Tašky utemovaly prostor nad podběhy a vše se pro 7 lidí vešlo maximálně po výšku zadních opěradel. Při cestě zpátky, kdy toho klasicky jede víc se ještě pod sedadly našlo místo na balení šampaňského. 🙂

Opravdu mi dodávky tak učarovaly, že místo osobáku budu jako své auto asi hledat něco většího. Jen s parkováním v centru Prahy to asi nebude úplně výhra.