-
Na poslední chvíli
První kočičí servis se zahlásil a s ním i chvilka na náhradní auto. Po víc než roce jsem sedl do LR Freelander s motorizací 2,2d a 150-ti koňmi. Trochu jsem se ofrňoval, když na mě tenhle bílej exemplář zamrkal novými LED daylights a blinkry, ale zase na těch pár stovek kiláků…
Jednalo se o poslední modifikaci před výměnou modelu, kterej už neponese název jako doposud a naroste ve všech směrech. Měl by se tvarově přiblížit k RRS a s tím zmizí i typická zvýšená střecha za C sloupkem. Relativně malý kola, ale s hezkým designem a čistá bílá barva celkem sedí, nicméně celkový tvary jsou v dnešní době spíš zvýšených kombíků obecně nazývaných SUV víceméně staromilsky offroadový.
FLander dostal i „koncernovej“ ovladač odemykání a tak už není nutný kromě odemknutí vyndavat ten kousek plastochromu z kapsy po usazení se v interiéru.
Ten byl takovej trochu rozporuplnej…krásná kombinace černo-červený kůže s elektricky ovládanými velkými sedadly (slyšíte v Mercedesu prosím?…VELKÝMI SEDADLY), už trochu zastarávající palubní deskou, revidovaným displejem mezi budíky (potvrdí mi někdo, že jsou včetně kapličky přístroje ještě z dílen BMW?) a (ne)multimediálním rozhraním na dotykáči v horní části středový konzole. Nemultimediální proto, že daná konfigurace mělo jen rádio a CD, žádnej telefon, žádná navi a tak obrazovka zela tak trochu prázdnotou. Pak už jen klasickej volič 6°ZF a robustní ruční brzda. No nic, startuju tlačítkem opět trochu bavoráckým a vepředu to zanýtuje. Podstatně míň než před faceliftem, žádný větší vibrace se nekonají, ale novej model asi bude o něco dál. Volant klasickýho LR vzhledu, nyní potaženej stejně jemnou kůží jako jeho luxusnější bratři z divize RR nebo Jag, to je fajn. Výbornej rejd, první kanál a nic…vyjedu z areálu, mažu kolem „čerňáku“ směrem na „hradeckou“. Auto fantasticky tlumí jakýkoliv nerovnosti a neskáče. Jestli v něčem spatřuju smysl druhýho nebo kolikátýho FL, tak je to právě tahle kultivovanost.
Auto jede jak na vzduchu, jen tu a tam se ozve zadunění pneumatiky, ale bez jakýhokoliv otřesu uvnitř. První skepse opadá, nasazuju tempomatových stošestatřicet a mažu do HK. Pokud neženeš FLandera do otáček je motor slušně utlumenej někde v dálce, při podřazení se sice ozve, ale ne nijak dramaticky. To není zlý na takovýho dědka.
Cesta po dálnici žádný dramata nepřináší, ve městě je chování na úrovni posledních SUV, díky hranatý karoserii máš přehled o všem a možnost s těmi balony přejet obrubník mě jako uživatele 245/40/19 přijde úplně legrační. Povyřizuju co potřebuju, volám Andromedě a nabízím jízdu co na to on. Nebudu ho tu reprodukovat, to zvládne v komentáři případně sám, ale LR se i na okreskách chová příjemně předvídatelně a na to jak vypadá zvenku i lehkonoze. Příjemně zatáčí, nenechá se jen tak něčím rozhodit a poskytne rozumnou dynamiku jízdy na většinu situací co tě potkají.
Cesta zpátky úplně v klidu, opět na tempomat a finální spotřeba 7,4. To na buldočka s aerodynamikou krychle není zase tak špatný.
Ještě pár slov o prostoru… Neskutečně mě iritoval středovej tunel, kterej dost utlačuje pravou nohu řidiče (u spolujezdce je to lepší), sedačky pohodlný až prémiový, vzadu místo slušný, kufr menší.
Celkově se z Freelanderu II podařilo na poslední sezonu jeho života udělat velmi příjemný auto za asi i řešitelnej obnos. Způsob jakým jezdila verze před modernizací byl pro mě neakceptovatelnej a výsledky testů britských novinářů naprosto úsměvný. Neumím si představit, že bych ho dokázal dřív někomu doporučit, teď je situace jiná…takovej klidnej řidič lebedící si relativně vysoko v pohodlných křeslech občas jedoucí na ryby, do lesa za myslivostí apod si bude chrochtat. Není to rozhodně typicky ženský auto, ale je teď natolik dobrý, aby ho v klidu řídila i kopretina s čerstvým řidičákem.
Jakej bude nástupce a kam zamíří těžko říct, něco jsem slyšel, ale víme všichni dobře, že je nejlepší se přesvědčit na vlastní kůži. Jestli nabídne modernější vzhled, upravenej interiér a zachová si dobrý vlastnosti „mýho“ bílýho kousku, může se LR těšit na další auto s dlouhou dodací lhůtou kvůli množství objednávek.P.S.: vědět jak vysokou laťku udá svým blogem Stealth, tak jsem zaměstnal i foťák s kamerou…příště už napravím 🙂
Maserati Ghibli (+zvuk) Šifra mistra Leonarda
8 Responses to Na poslední chvíli
[1]
3. 2. 2014 v 19.18jazva
No tak to som teda prekvapený :-O Mám opakovanú skúsenosť s pred FL verziou a tá bola jemne povedané tragická. Ale tak zrejme v Indovia usúdili, že sa do toho ešte oplatí vraziť nejaké prachy a prekopali čo sa dalo. 🙂
[2]
4. 2. 2014 v 9.23Emel
Ve Freelanderu jsem jel vlastně jen jednou… na Jaguar Roadshow na offroadové trati. Pokud si vzpomínám, tak se mi to vevnitř vcelku líbilo – jak píšeš, takový chlapský auto, na hory a do lesa, na lov a na ryby. Na mě jakožto silničního jezdce udělaly offroadové schopnosti Freelandera dojem, ale asi by totéž zvládl třeba Touareg.
[3]
4. 2. 2014 v 9.40webpaja
(1) Byl jsem prekvapenej. Necekal jsem nic dobryho a ejhle, tato technicka modifikace se povedla.
(2) Ja zase nevim jak se chova v nejakym vetsim terenu. Srovnani s Touaregem o tridu vetsim bych nechal bejt, at uz kvuli cene nebo jiny tride. Je to trochu unikatni auto a podle me nastupce bude vic onroad. To jak se pp modifikaci zmenil me prekvapilo. Jinak by nebylo ani proc psat. Neni to uplne to co bych ja osobne v aute hledal.
[4]
5. 2. 2014 v 7.48Dinar
No, tak sláva, že z toho nakonec udělali použitelné auto. Je za tím cítit snaha o udržení modelu v podvědomí zákazníků, tak se vyplatí udělat další fl i na krátkou dobu. 😉
[5]
5. 2. 2014 v 8.23webpaja
(4) Přesně tak si představuju dobře naladěnou SUVku. Komfortní, měkčí, příjemně vyvážený řízení.
[6]
6. 2. 2014 v 9.27GTI
Text dobrej, auto na mně nezabírá ovšem ani náhodou. Modelový přešlap.
[7]
7. 2. 2014 v 6.24webpaja
(6) Preslap si nemyslim, model odpovida trhu v dobe uvedeni, ale s kratkozrakosti jeho rozvoje. Novej podle me dostane novou firemni identitu a ty se dari. Odhledneme-li od stylu, pak v poslednim vydani funguje velmi dobre.
[8]
10. 2. 2014 v 18.14Andromeda
🙂 Naprosto přesně jsi to vystřihl Pájo , bez debaty, včetně odhadu zákaznické skupiny … Ten vůz svým charakterem „generuje“ pohodu a jako by sváděl ke „kochání bez citelné ztráty „desítky“ v otázce agility ( vztaženo ke třídě ) v případě potřeby. Co je rušivé, a zmínil jsi to, je usednutí za volant, respektive posez, poloha nohou vůči pedálům. Jednak o sobě středový panel skutečně dává vědět více, než je zvykem ( slovo utlačovatel je zčásti na místě 🙂 ), a hned zčerstva to působí, že je poloha nohou ( nebo pedálů ) vyosená 🙂 , a jeden hledá jak se situací „pohodlně“ popasovat. Po chvíli ten dojem mizí, ale … Půjde o zvyk, o rutinu, a na rozdíl od Páji jsem měl tu čest jen zlomek jeho kilometrové nálože, zčásti na dálničním úseku a běžných okreskách vcelku uvolněným tempem až tak grandiozně nepřekonávajíce slavného „okouzleného“ obvoďáka , a vystupujíce jsem „nepaštikoval“ …
Multimediální výbavu jsem nezkoumal, a ač generačně starší, přesto se mi interier líbil, je uklizený, neruší …
Jinak je „Friťák“ poslušný vůz, sedí se výše, ale dle mne to k charakteru patří ( kdo že to říkal něco o hřbetu koně … ), plusem je báječný přehled. což umocňují vhodně dimenzovaná zpětná zrcátka.
Ideální vůz pro vyrovnané, v dobrém slova smyslu sebejisté kupce, kterým onu sebejistotu, nadhled vůz vrací s patřičnou porcí nenucenosti, samozřejmosti. A jde o jednoho z posledních mohykánů, jejichž koupě nenutí majitele „fasovat“ díky zženštilým zaobleným karosářským kreacím kabelku 🙂 …
A velký dík Pájovi …