-
Ke tchýni s láskou
Telefon s tchýní nepatří mezi moje nejoblíbenější kratochvíle a včera to nebylo jiné. Jedním uchem poslouchám plochou historku okresního formátu stran nefungujícího světla v koupelně a druhým to zas pouštím ven. Opravář se tam o víkendu nedostane atd atp. Jak se tak chystám číslit paní mámě rozsáhlý seznam svých povinností, kvůli kterým rozhodně nemohu přijet, v hlavě se rozsvítí červená kontrolka signalizující, že těch celkem cca 130 km je vlastně docela fajn trasa na projetí. A v sobotu brzo ráno ? Ideál. Dobře, v 7 jsem u tebe.
Už večer vím, že GTI protentokrát nechám odpočinout a vezmu Swifta. Už dlouho jenom poskakoval po městě a výlet si zaslouží. Silnice budou prázdný, dáme nějaký cédéčko a pohoda, jazz.
Ráno do sebe nahážu snídani, do Swiště vercajk a odhadem nějakej materiál a vyrážím. Vypadá to na pěknej den. Deset kiláků do krajského města a na poslední chvíli to beru přes most na pravou stranu Labe. Na státovce do Lovosic pořád něco kutaj a tady přes kopečky to bude zajímavější. Ještě než se objeví cedule konec obce, první ostřejší zatáčku Swišť krouhne takovým způsobem, že musím brzdit, abych se nepodíval do kufru kombíku přede mnou. Jo takhle, no jo vlastně, málem už jsem zapomněl.
Rádio a ESP letí do režimu OFF a mně se začínaj zdvihat koutky. Co na tom, že jakmile se dostanu do kopcovitějšího terénu, těch 93 japonských kobyl chrlí krev, motor vřeští stylem mixéru těsně před odesláním do sběrného dvora a maximální dosažitelná rychlost je v tu chvíli „dramatických“ 120 km/h. V každé zajímavější zatáčce se tunové autíčko s převisy měřitelnými možná tak šuplerou chová jako ryba ve vodě. Sjíždím z Kamýku dolů do Litoměřic, nechám motor vydechnout a při pohledu na monumentální kříž na Radobýlu vzpomínám, kterak odtamtud Mácha běžel pomáhat hasit. Škoda ho, kdyby na těch sedm, osm kilometrů použil Swift Sport, ještě si mohl za jízdy stihnout pokecat s obláčky: „Vy, jenž dalekosáhlým během svým co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra z nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sami sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posly volil mezi všemi.“ A ani by se nezadýchal. 😀
Klid sobotního rána v „Liťáku“ rozčeří pouze drobné zaúpění Continentalů na kruháči směr Č.Lípa a už následuje 20 km pasáž, kterou mám nejraději. Rovinatý profil a ostré zatáčky. Bedna s vercajkem si v kufírku vesele poskakuje a mění pozice, zatímco já činím totéž o něco více vpředu na nijak zvlášť tvarovaném standardním sedadle. To mi neposkytuje dostatečnou oporu, takže levé stehno je prakticky neustále zabořeno ve výplni dveří a pravé drtí středový sloupek. Stejně jako v Cliu RS, jen narozdíl od něj tady nic nevrže. Většinu cesty si užívám samoty a svobody projíždění zatáček podle libosti. Když už něco dojedu, chvilku se bavím tím, o kolik dřív auto přede mnou brzdí. Pokud tedy vůbec brzdím. Swišť je průhlednej jak sňatkovej podvodník z NDR. Řízení není bůhví co, ale podvozek to vynahrazuje. Hvízdnutí gum je jasnej signál ke korekci, ale stejně se mi občas stane, že schopnosti auta podcením a zatáčku by šlo projet rychleji. No, na nějaký opakování teď nemám čas.
Silnici na kopec nad Hoštkou „zdobí“ křížky těch, co si možná moc mysleli. Jsou tu jen dvě zatáčky, ale zato pěkně utažené a se změnou sklonu. Swišť se jimi, byť zřejmě i z důvodu nedostatečné rychlosti, protáhne s grácií Ingemara Stenmarka a do Štětí sjíždím v rozverné náladě. Hele, tohle byla zábava. Snad jsem nerozflákal vadasku….
PS: Nejel jsem novou Mazdu 2, ale jinak mám tyhle prcky celkem dobře vyzkoušený. S vyjímkou exotů typu Mini v téhle třídě zábavnější podvozek než u Swifta nenajdete. A obzvlášť to vynikne při srovnání s univerzálně-amarounovým naladěním rádoby „dospělých“ konkurentů. Na druhou stranu, v pěti na Ještěd bych se Swiftem nerad. To zvládnou jen opravdoví premianti.
Když méně je více Jeden den v životě petrolheada
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
18 Responses to Ke tchýni s láskou
[1]
30. 5. 2015 v 11:53webpaja
Fantastický! od teď Ti budu posílat bodově ve zkratce svý názory a ty je sepíšeš 🙂
[2]
30. 5. 2015 v 12:40šmoula nešika
Wow! 😉 Jo, tohle se čte úúúplně samo… 🙂 Díky 😉
[3]
30. 5. 2015 v 16:33MariAchi
Koule.
Velky koule to chce, jet se projet a nechat doma smrdet geteicko s perfórmenc paketem a osedlat si misto nej Rosinantu. Super, woody, fakt super textik, dik za nej!
[4]
30. 5. 2015 v 16:39MariAchi
P.S.
Samozrejme jsem nemel na mysli koule z podvozku staryho beikska, a taky je jasny, ze ty kule musi mit i to auto 🙂
[5]
30. 5. 2015 v 19:24_Karel_
Mám rád Tvůj humor!!
[6]
31. 5. 2015 v 19:41Nimra
10 kilometrů do krajského města a pak na pravou stranu Labe… autor je z Povrlů? Jestli jo, tak tam jsem vyrůstal. 🙂
Jinak popisovanou trasu znám spíš opačným směrem, když si chci cestou z Prahy do Ústí zajezdit a nemusím spěchat – na 18. kilometru pryč z D8 na Spomyšl a Mělník, podél vody do Liběchova, odtud Štětí, Hoštka, Křešice…
[7]
1. 6. 2015 v 06:02woody-alien
[6] Nimra: Úplně z Povrlů ne, ale je to jen těsně vedle. 😉 Jinak přesně – z D8 rychle do Mělníka, Liběchov, Štětí, Hoštka, Svářenice, Vrutice, Polepy,podél chmelnic do Windows (Okna :D), Křešice atd. Někdy, když mám dost času, tak z Liběchova na Dubou až do Jestřebí a v Zahrádkách uhnu na Úštěk a Litoměřice. Taky moc hezká trasa, když není zrovna velkej provoz. No, s GTI se dá i tak. 😉
[8]
1. 6. 2015 v 06:06woody-alien
šmoula, mariachi, -Karel : Díky. 😉
[9]
1. 6. 2015 v 06:10woody-alien
[1] webpaja: Jasný, to už dělal Dumas. Načrtni Tři mušketýry, já jen rozepíšu souboje a tu omáčku kolem. 😀
[10]
1. 6. 2015 v 06:52Dinar
Teda, woody, nádhera. Jednak jsem se skvěle bavil příběhem, jednak mně ten popis švihání šwiftem tak navnadil, že si ho snad půjdu projet. Super. 😉
Jen jsem čekal, že na závěr přijde tchýně s kritikou provedené opravy ve stylu, „až to woody budeš dělat příště…, a ty, až to budu dělat příště maminko, tak vy…“ :-))
[11]
1. 6. 2015 v 07:32iudex
Nájsť si to pozitívne aj na nepríjemnej povinnosti je umenie a spraviť z návštevy svokry bývajúcej v pr.eli ďaleko výlet pre radosť ním rozhodne je. 😉
Btw. som presvedčený, že keby sa v dobe kúpy Tvojho Swišťa robil Sport päťdverový, tak teraz spokojne fičíš na ňom a žiadne GTI nemáš.
[12]
1. 6. 2015 v 07:46Ronault.
Woody, co dodat, příjemné čtení
[13]
1. 6. 2015 v 07:53webpaja
Tchyně jsou samostané kapitoly…nemůžu si nějak stěžovat, ale taky neřičím nadšením, když je potřeba dělat taxikáře ve chvílích, kdy člověk nemá příliš času. Až na jednu nutnou cestu, kdy první ve výjezdu stála V8. Cesta pro tchýni nezapomenutelná a pro spoustu obyvatel vesnice, kde má chatu taky 🙂
[14]
1. 6. 2015 v 09:16woody-alien
[10] Dinar: 😀 Jo, ten závěr z reklamy na barvu mi občas prolítne hlavou. Ale abych byl spravedlivej, s tchýní nemám zásadní problém. Jen občas se mi při jejích nápadech zdvihá obočí…nicméně za tu projížďku má u mě plusový body. I kdybych to jel piánko, sluníčko svítilo, silnice prázdný,hezká cesta, kolem krásná příroda – taková dovolená ve zkrácený formě. 😉
[15]
1. 6. 2015 v 09:29woody-alien
[11] iudex: Ano, prošvihl jsem to o pár měsíců. Být už tehdy SSS pětidvířko, tak mi stojí v garáži stoprocentně. Ale na druhou stranu jsem Blíženec, rozdvojená osobnost. Výkon, zrychlení, dynamika…to všechno je pro mě důležité, ale zrovna tak mám rád pocit lehkosti a mrštnosti, který mi dává Swišť. 😉
[16]
1. 6. 2015 v 11:04MariAchi
[15]
Vyyyyyykooooon!!!!
Lehkost a mrstnost ocenis u holek 😀
😀
[17]
1. 6. 2015 v 11:46iudex
(15) Tak v GTI taký blíženec fakticky je: je dostatočne výkonné, ale pritom pomerne ľahké a obratné, žiadna Astra. Mmch. paja po zvezení s Cuprou zopakoval Tvoje slová, že teda čakal viac, vraj ten náskok 50k nejak necítil, naopak niektoré detaily že pokrivkávali.
(16) Tak aj u tých báb oceníš výkon, zrýchlenie a aj primeraný zdvihový objem. 🙂
[18]
1. 6. 2015 v 14:23Emel
Parádní textík… brzda je nepřítel rychlosti 🙂
Komentáře nejsou povoleny.