Archiv pro měsíc: Březen 2007
-
Poslední léto
Vítr češe kukuřičné vlasy zatímco mé vlastní se mi zpocené lepí na čelo. Já a Ike proplouváme po silnici skrze lány jako pstruzi, co táhnou proti proudu řeky. Oblé čumáky našich gété tiše proráží horkou atmosféru letního večera; žít takhle na věky. Tichý hřmot, jak se jim láme vzduch v nozdrách. Obě ruce pevně zaťaté do černého věnce, kolem kterého se točí svět. Oba vplouváme do zatáčky. V rychlosti, která hraničí s osudovou. Zatnu pěsti, jde to ještě víc? Nepouštěj mě. A zase. Znova nás oba vytáhnou bezpečně nad hladinu. Ike se nadechne o něco dřív, hnal se po vnitřní …
16 komentářů