-
HISTORY©ARTICLE Jaguar (1)
Pred niekoľkými mesiacmi som v článkoch CONCEPT©ARTICLE „nakusol“ tému najvýznamnejších modelov značiek Ferrari a McLaren . Teraz, po nejakej dobe som si povedal, že by snáď stálo za to vrátiť sa k myšlienke. A vrámci návratu urobiť niečo trochu inak. To „niečo“ malo byť vytvorenie „federálneho joint-venture“ autorstva s niekym z pravidelných diskutérov na auto.cz. Voľba padla prakticky okamžite na Ricarda, pretože to bol on, kto ma upozornil na chybné historické fakty v mojom článku o budúcnosti Jaguaru. Voľba značky už potom bola samozrejmosťou…
Ricardo s mojím návrhom súhlasil, a tak sme sa v uplynulých týždňoch pustili do práce. Poskytol som mu návod k výberu áut (tak ako som ho uplatnil už v minulých článkoch), kde kľúčovú úlohu zohrávali: historická úspešnosť modelu, sériová a závodná produkcia (s vylúčením concept-cars, ktoré obvykle neformujú tvár značky), ale aj primeraný časový rozstup medzi najvýznamnejšími reprezentantmi, tak aby sa čo najrovnomernejšie pokryla „dejinná línia“. Samozrejmosťou boli čo najkvalitnejšie obrázky predstavených áut. Spolu s týmto návodom som mu poslal aj môj pohľad na „short-list“, ktorý sme potom spresňovali až do podoby, v akej vám ho predkladáme.
Súčasťou nášho plánu bol aj malý teaser, s ktorým ste sa mohli stretnúť včera. (Mimochodom, na obrázku v tme je silueta Jaguaru D-type). Bol parafrázou na podobný inzerát, ktorý William Lyons uverejnil v roku 1931 v londýnskych novinách, krátko pred predstavením modelu S.S. I.
Ešte predtým než sa „pozrieme na zuby“ Jaguarom, rád by som sa poďakoval Ricardovi za jeho podporu a nasadenie pri vzniku tohto pojednania.
V úvode sa aspoň krátko pozrime na okolnosti vzniku a ranné obdobie firmy, ktorú dnes poznáme pod značkou Jaguar:
Cesta od malé severoanglické dílny k nejluxusnější značce v portfoliu koncernu Ford byla, jak už tomu u britských značek bývá, zajímavá a plná zvratů. Na začátku byl nápad Williama Lyonse a Williama Walmsleyho založit si firmu na výrobu postranních vozíků k motorkám. Už o pět let později ale začali vyrábět karosérie na šasi různých výrobců a odtud už byl jen krůček k představení auta vlastní konstrukce.
Po druhé světové válce se Jaguar rychle vzpamatoval a díky bravurně zvolené modelové strategii se postavil na vlastní nohy. Sportovně laděné modely – vytvářené stále plně pod kontrolou jednoho ze zakladatelů Williama Lyonse – vybudovaly unikátní image značky. Konec samostatnosti pak přišel v závěru 60. let, kdy se Jaguar Cars spojil s British Motor Corporation zahrnující např. značku MG a následně Roverem a Leyland Motors, aby vytvořili obří koncern British Leyland.
Tento neuváženě vytvořený kolos nakonec poslal některé značky na věčnost a jiným způsobil zásadní problémy. Jaguar se dokázal osamostatnit až v roce 1984, kdy se stal veřejně obchodovatelnou společností. O pět let později ho pak zakoupil Ford, který je jeho majitelem dodnes.
S.S. I
Rok: 1932
Motor: 2552 ccm
Výkon: 62 hp
Max. rýchlosť: cca. 113 km/h
Sajdkáry Swallow a autá Austin Swallow, Swallow Morris Cowley, a Swallow Fiat,… Všetky tieto konštrukcie z rannej éry existencie spoločnosti „preskočíme“. Začneme tak prvým vlastným modelom britskej značky, ktorého konštrukcia je spoločným dielom firiem Swallow a Standard Motor Company. S.S. I (One), spoločne s menším modelom II (Two) mali premiéru koncom roka 1931. Výroba auta začala základnou verziou Fixed head coupé (na obr.), ku ktorej sa po technickej modernizácií od roku 1933 pridala aj otvorená karoséria Tourer a rok neskôr 4-miestny cestovný Saloon. Vrcholom celého radu bol v rokoch 1935-1936 elegantný, aerodynamicky optimalizovaný model S.S. I Airline Saloon.
SS Jaguar 100
Rok: 1936
Motor: 2663 ccm
Výkon: 102 hp
Max. rýchlosť: cca. 151 km/h
Rok 1935 priniesol automobilovému svetu jednu najväčších legiend. Vrámci „radu“ nových vozidiel sa toho roku v londýnskom hoteli Mayfair predstavil aj športový roadster s novým označením SS Jaguar 100. Bolo to naviac prvýkrát, keď sa písmená SS prestali oddeľovať bodkami, a do názvu pribudlo slovo „Jaguar“ (…s ktorým William Lyons súhlasil až po obrovskom naliehaní zástupcov reklamnej agentúry, ktorá ho navrhla). Originálna verzia (na obr.) z roku 1935 bola designovo aj technicky prepracovaná v roku 1937. V rovnakom období vznikol aj jediný kus s karosériou Fixed head coupé, ako vizuálna „reminiscencia“ francúzskych Bugatti tej doby (Atlante a Atlantic).
SS Jaguar 3 1/2 Litre
Rok: 1939
Motor: 3485 ccm
Výkon: 125 hp
Max. rýchlosť: cca. 161 km/h
Spoločne s modelom SS Jaguar 100 mal v roku 1935 premiéru aj nový cestovný sedan (označený Saloon). Do roku 1937 bol ponúkaný s motormi 1,6 a 2,7 a od následnej modernizácie pribudli k druhému spomenutému agregátu aj nové pohonné jednotky s objemom 1,8 a 3,5 litra (na obr.). Štvordverový sedan je zároveň posledným autom, na ktorom sa objavili písmená SS. Po vojnovej „prestávke“ boli z názvu vypustené, a výroba mierne prepracovaného modelu pokračovala štyri roky pod názvom Jaguar Mark IV.
Jaguar XK120
Rok: 1949
Motor: 3442 ccm
Výkon: 160 hp
Max. rychlost: cca 193 km/h
Vůz, který měl původně sloužit jen jako prototyp pro testování nového motoru XK, vzbudil na London Motor Show v roce 1948 takový zájem, že nakonec bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě. První kusy měly hliníkovou karosérii, ale definitivní podoba z roku 1949 má nakonec tradiční ocelovou. XK120 stál na počátku poválečné řady sportovních Jaguarů a dočkal se řady karosářských verzí i výkonových variant. Nejrychlejší auto své doby je dodnes ukázkou elegance klasického britského designu.
Jaguar C-type
Rok: 1953
Motor: 3442 ccm
Výkon: 260 hp
Max. rýchlosť: N/A
Prakticky okamžite po uvedení nového modelu XK120 sa vedenie automobilky rozhodlo podporiť jeho predaje aktivitami v motoršporte. Vrcholom mala byť účasť v 24 hodín Le Mans, ale prvé vystúpenie trojice áut v roku 1950 sa skončilo neúspechom. Šéf teamu Lofty England preto rozhodol, že pre nasledujúci ročník bude pripravený závodný špeciál. A auto označené XK120C, viac známe pod označením D-type, prinieslo očakávaný úspech s dvojicou Peter Walker / Peter Whitehead. V ročníku 1953 sa úspech podarilo znásobiť, keď posádka Tony Rolt / Duncan Hamilton zvíťazila (auto so štartovným číslom 18 na obr.) pred svojimi teamovými kolegami Stirlingom Mossom / Peterom Walkerom. V priebehu celej kariéry C-type bolo postavených 54 áut, z ktorých 43 bolo predaných do súkromných rúk.
Jaguar Mark VII Type M
Rok: 1954
Motor: 3442 ccm
Výkon: 188 hp
Max. rychlost: 168 km/h
Po pětce měla následovat šestka, ale nová řada limuzín dostala jméno Mark VII. Jaguar tím zdůrazňoval posun od předchozí generace, ale také svůj náskok před konkurenční Bentley Mark VI. Vylepšená verze označovaná písmenem M získala o třicet koní silnější motor ze sportovní XK140. Tento vůz ve vínové barvě používala až do sedmdesátých let královna Alžběta II. a v roce 1956 se stal vítězem Rally Monte Carlo.
Jaguar D-type
Rok: 1955
Motor: 3442 ccm
Výkon: 270 hp
Max. rýchlosť: N/A
V histórii motoršportu je len málo áut, ktoré by mali tak charakteristické tvary ako úspešný Jaguar z polovice 50. rokov. D-type mal nadviazať na úspechy staršieho C-type, ale jeho prvé vystúpenie v Le Mans 1954 skončilo „len“ stupienok pod najvyššou priečkou. Upravený továrenský model (známy ako „long-nose“) v nasledujúcom roku už v Le Mans kraľoval. Zvíťazila posádka Mike Hawthorn / Ivor Bueb. V ročníkoch 1956 a 1957 potvrdili nadvládu Jaguaru v Le Mans 50. rokov autá súkromného teamu Ecurie Ecosse (s dvojicami Ron Flockhart / Ninian Sanderson a znovu i Hawthorn / Bueb). Príbeh D-type má ale aj druhú časť: keď sa automobilka rozhodla po sezóne ´56 ukončiť továrenské motoršport aktivity, ostalo jej niekoľko závodných chassis. Padlo teda rozhodnutie postaviť na nich sériu civilných áut. Vznikol tak Jaguar XK SS, ktorý je prvým z radu „super-Jaguarov“. Kvôli ničivému požiaru vo fabrike však bolo nakoniec vyrobených iba 25 kusov XK-SS.
Jaguar E-type
Rok: 1961
Motor: I6, 3781 ccm
Výkon: 265 hp
Max. rychlost: 239 km/h
Automobilová legenda – na rozdíl od jiných se jí E-type stal už v době svého vzniku. Pomohl k tomu také fakt, že každý kus, který opouštěl brány továrny měl už svého majitele. E-type má všechno, co se od klasického sportovního vozu očekává – řadový šestiválec se třemi karburátory umístěný za přední nápravou, čtyřstupňovou manuální převodovku a v neposlední řadě hliník a kůži v interiéru. K tomu přidává netradiční zavěšení zadních kol na samostatném rámu, nadčasový design bez jediné hrany s dlouhou dopředu vyklápěnou kapotou, která tvoří celou příď vozu, a na svou dobu vynikající jízdní výkony. Roadstery z první série jsou považovány za nejhezčí, jsou nejvzácnější a dnes mají největší hodnotu.
Jaguar Mark 2
Rok: 1966
Motor: S6, 3781 ccm
Výkon: 220 hp
Max. rychlost: 194 km/h
Na první pohled se Mark 2 od svého předchůdce příliš nelišil. Ve skutečnosti přinesl řadu vylepšení, která se promítla nejen v jízdních výkonech, ale například v podobně výrazně tenčích sloupků také v designu. Vrcholná verze s motorem 3,8 litru si získala velkou oblibu. 220 udávaných koní v autě této velikosti znamenalo maximální rychlost kolem 200 km/h. Tehdejší hustota provozu a neomezená rychlost na britských dálnicích z Mark 2 3,8 Litre dělaly neodolatelný vůz.
Jaguar XJ6
Rok: 1969
Motor: I6, 4235 ccm
Výkon: 245 hp
Max. rychlost: 200 km/h
„Experimental Jaguar“ byl čtyřdveřovým kupé dávno předtím, než byl tento termín vymyšlen. Svůj vliv na to kromě filozofie značky měl fakt, že výsledkem vývoje měl původně být sportovní vůz. To se nakonec změnilo, ale některé znaky už autu zůstaly. Když byl na podzim 1968 XJ představen, dostal smělý úkol nahradit všechny ostatní modely značky. Vůz ve sportovním střihu a s upravenou technikou z E-Type vzbudil velký zájem. Extrémně nízká karosérie se vyznačovala dlouhou kapotou, relativně stísněným vnitřním prostorem a řadou originálních řešení, jako bylo použití dvojité přepážky mezi motorem a kabinou nebo dvě oddělené nádrže v zadních podbězích. Poslední vůz, jehož návrh řídil Sir William Lyons určil směřování osobních modelů značky na dalších 35 let.
HISTORY©ARTICLE Jaguar (2) WAIT! SOMETHING IS COMING…
23 Responses to HISTORY©ARTICLE Jaguar (1)
[1]
30. 10. 2007 v 8:34ojo
pekny clanek, az na ten slovensky text
[2]
30. 10. 2007 v 10:53spiritual
mne tam ta slovencina vyborne pasuje ojo
[3]
30. 10. 2007 v 10:53spiritual
vlastne slovenstina lol
[4]
30. 10. 2007 v 11:12element5
Krásné Marko, dík.
[5]
30. 10. 2007 v 12:12Marko
element5: Dakujem za pochvalu, ale polovica jej patri Ricardovi 🙂
[6]
30. 10. 2007 v 13:37XJ
Velmi hodnotné čtení zvláště pro ty, kteří si neuvědomuji, jak bohatou historii a tradici má značka Jaguar – byl bych rád, aby se i na základě takovýchto článků rozrostla skupina fanoušků značky.
[7]
30. 10. 2007 v 15:32kuní xicht
vďaka za výborný článok. Je chválihodné, že niekto si dá námahu a priblíži nám históriu legendárnej značky, z ktorej necitlivým zásahom akože designérov z fordu, nakoniec bohužiaľ veľa neostalo.
[8]
30. 10. 2007 v 15:45GTI
Tohle je čtení pro ty, co umí číst. Umět jen abecedu ovšem nestačí. Teď tedy dojat, stojím u klávesnice a volám BRAVO MARKO + RICARDO. Je to až na dřeň.
[9]
30. 10. 2007 v 15:48Ricardo
Děkuji všem za svůj díl pochvaly.
Větší polovina úspěchu patří Markovi, protože je to celé jeho nápad. Jsem rád, že jsem k tomu přispěl svým dílem, a jsem rád, že se vám history©article líbí.
[10]
30. 10. 2007 v 16:29Sleeper
ojo: pekny clanek, az na ten slovensky text. Sleeperova odpověď: Nesnáším xenofoby :o(
[11]
30. 10. 2007 v 16:36Sleeper
Kluci, bezva práce, až na „Tehdejší hustota provozu a neomezená rychlost na britských dálnicích z Mark 2 3,8 Litre dělaly neodolatelný vůz.“ U Mk. 2 uvádíte letopočet 1966. OK. Ovšem má to jeden maličký zádrhel: rychlostní limit 70 mph (112 km/h) platil v Británii už od roku 1964… To si to takhle hasil chlápek s Cobrou po dálnici 305 km/h (změřeno radarem, zřejmě shellbyna 427S/C a ještě wotuněná :o)) a Jejich lordstva se ve sněmovně vzbouřila…. Spojené království bylo zřejmě první zemí, která rychlostní limity na dálnicích zavedla. Alespoň první evropskou…
[12]
30. 10. 2007 v 20:13da_b0mb
cast zlate ery divoky kocky…parada! Kde je micka ? 🙂
[13]
30. 10. 2007 v 20:16Alessio
XJ6…klasika klasik, nesmrtelné dílo.
[14]
31. 10. 2007 v 7:45Dinar
Super čtení, autorům uznání a (palce).
Ty jaguáří kočky jsou jedna lepší než druhá, nevím proč, ale nikdy mě nějak extrémně nebral E-type, ale nad Mark 2 bych se uvzdychal. :-)) A nejvíc se mi líbí informace o Mark VII type M, auto, které umělo povozit královnu i vyhrát Monte Carlo; krásná doba, skvělá auta.
[15]
31. 10. 2007 v 8:50Marko
Sleeper: Ten letopocet 1966 a neobmedzena rychlost na UK dialniciach sa nutne nebiju. Mk.2 sa totiz vyrabal od roku 1959, takze stihol este zasiahnut do ery neobmedzenej rychlosti.
To, ze je v clanku uvedeny rok ´66 (pomaly ku koncu modeloveho cyklu) je dane tym, ze som sa rozhodol neuvadzat rozmedzie rokov vo vyrobe, ale vyberal som jeden konkretny rok. Mozno to je takto nie uplne presne, ale je to kvoli tomu, aby som vytvoril po jednotlivych rokoch akesi pomyselne, aspon trochu rovnomerne „skoky“ od jedneho serioveho modelu k dalsiemu. Ak by som dal hned prvy rok (59), bolo by to blizko E-typu Mk-I (a ten som zas nechcel posuvat nikam dalej v case, pretoze ten v roku svojho uvedenia urobil vacsi prielom do sveta aut, nez cokolvek pred nim i po nom).
[16]
31. 10. 2007 v 8:52Marko
4 All: dakujeme za pochvalne reakcie 😉
[17]
31. 10. 2007 v 12:44jan
e-type max rychlost iba 150? nie snad 250?
[18]
31. 10. 2007 v 14:16Marko
jan: jezkoveoci, mas pravdu. To bol udaj v mph. Ospravedlnujem sa, uz je to opravene 😉
[19]
2. 11. 2007 v 0:39Alessio
Můžu dotaz – jste si jistí, že XJ 6 nemá 3,4 V6 ? PS: dále nesedí rychlosti například u SS 100 – kartičky říkají, že je to 161 a ne 151. Hmmm. 🙂
[20]
2. 11. 2007 v 10:13Ricardo
jediné XJ co kdy mělo motor V6 je současné dieselové a 3.0 benzín. Originální XJ6 mělo řadový motor XK 4,2 a 2,8 v roce 1975 nahrazený 3,4 ovšem stále řadový.
[21]
2. 11. 2007 v 16:12Alessio
KARTIČKY SE NEMOHOU MÝLIT!!!! 😀
[22]
2. 11. 2007 v 16:56Ricardo
Není to nejaká americká konverze? Američani s oblibou dávají do XJ místo osvědčených a výkonných XK ti svoje vidlicové Chevrolety apod.
[23]
6. 11. 2007 v 13:33Sleeper
Máš pravdu, že Mk. 2 se vyráběl od roku 1959, jen ten rok 1966 mi k neomezené jízdě na briutských dálnicích prostě nepasoval… proto jsem se ozval. Je to trochu matoucí :o)
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.