-
Rolls-Royce vs. VW Brouk – tak různé a při tom tak stejné
Tentokrát bude můj příspěvek trochu neobvyklý (a dlouhý). Před několika lety jsem byl na své milované Univerzitě Masarykově v Brně postaven před úkol porovnat „díla reprezentující polární subkultury euroamerické kultury“. Nenapadlo mně tehdy nic jiného než srovnat prakticky nesrovnatelné – automobily značky Rolls-Royce a lidového Volkswagena Brouka. Zde je výsledek tohoto zdánlivě protikladného srovnání. (pozn.: Text je velmi povrchní, protože rozsah zadání nedovoloval jít příliš do hloubky problému. Ponechána je také původní struktura textu, po dnešním pročtení jsem si však vědom toho, že některé věty by si zasloužily přepracování.)
Díla reprezentující polární subkultury euroamerické kultury: Rolls-Royce vs. VW
Úvod
V posledních letech 19. století vrhla lidská touha po rychlosti a krácení vzdáleností na svět řvoucí, kouřící vehikl, který změnil svět. Tento vynález dostal jméno automobil. První automobily byly vlastně jen kočáry se zabudovaným spalovacím motorem a možností ovládat přední kola, když takový automobil projížděl městem, dostalo se jeho řidiči jen posměchu a nejapných poznámek, přes to tito hoši ve svém nadšení vydrželi. Automobil tak zasáhl prakticky všechny oblasti kultury, společenského života a průmyslu. Významnými automobilkami, jejichž produkty v sobě skrývají nejen technické vymoženosti, ale jejich názvy v sobě skrývají dlouhou historii a nejeden lidský osud jsou Rolls-Royce a Volkswagen. Obě tyto firmy však stojí na protikladných pólech automobilového světa, přesto se jejich příběhy prolínají a v lecčems jsou si velmi podobné. Posledním modelem Rolls-Royce, který buduje budoucnost firmy je Phantom, kultovním modelem Volkswagenu pak model známy na celém světě jako Brouk, Käfer či Beetle.
Příběh stříbrné lady
Vznik automobilky Rolls-Royce se datuje dnem 4. května 1904, kdy se v anglickém Manchesteru inženýr a konstruktér automobilů Frederick Henry Royce setkal s mladým automobilovým nadšencem a dobrodruhem pocházejícím z aristokratické rodiny Charlsem Stewartem Rollsem. Tato událost začala psát stoletou historii automobilky, která se dnes koncentruje v hyperluxusním modelu Phantom. Rolls-Royce se vždy snažil stavět auta pro bohaté zákazníky, i když v průběhu let se v nabídce automobilky objevovaly vozy pro méně majetnou klientelu. Do roku 1955 byly automobily Rolls-Royce stavěny plně podle přání zákazníka, tzn. „firma postavila podvozek a zákazník si určil, jakou karosérii má jeho vůz mít“ (Wood 1996: 262). Teprve model Silver Cloud znamenal posun ke standardizaci karosérií. Rolls-Royce byl však vždy rozeznatelný podle „staromódního stylového pojetí, které bylo blíž k architektuře než automobilovému průmyslu“ (Wilson 2002: 510); vysoké střechy, aby gentlemani sedící na zadních sedadlech mohli cestovat v cylindrech; přední části karosérie charakteristické svou mohutnou maskou chladiče připomínající Parthenón. Interiér vozu pak v mnoha ohledech připomíná obývací pokoj luxusního bytu s kvalitním dřevem a kůží. Ještě jedna věc se stala symbolem automobilů této britské automobilky, byla to malá figurka ženy, třímající ve větru vlající šátek. Tato soška zvaná Spirit of Ecstasy se na masce objevuje od roku 1911. Autorem tohoto maskota je sochař Charles Sykes, modelem mu stála „Eleanor Velasco Thornton[1], sekretářka vydavatele motoristického magazínu The Car, která byla obdivována pro svou krásu, šarm, inteligenci a duchaplnost“ (www.rolls-roycemotorcars.com 6.12.2004). Důkazem toho, že automobily Rolls-Royce byly určeny pro klientelu z řad lordů, venkovských šlechticů a bossů průmyslu, je fakt, že Spirit of Ecstasy byla vyráběna ze stříbra. Sofistikovaný design dostal do vínku i nejnovější model Phantom, jehož mohutná karoserie v sobě kloubí modernost s prvky typickými pro design limuzín značky Rolls-Royce, zajímavým retro prvkem jsou zadní dveře otevírané proti směru jízdy. Rovněž interiér vozu vychází z nejlepších tradic automobilky, sedadla potažena tou nejkvalitnější kůží, přístrojová deska připomínající kus kvalitního dřevěného nábytku, prvky z leštěného kovu dodávají karosérii punc elegance. Toto všechno má za úkol ukázat majetnost a společenské postavení majitele.
Rolls-Royce Silver Cloud Život brouka
Na druhém konci automobilového světa najdeme „Brouka“ automobilky Volkswagen. Auto výrazně odlišné od bohatsví a přepychu Rolls-Royceu se vyrábělo v letech 1945-2003. Podívejme se, jaký příběh se za tímto autem skrývá. Jednoduchý design připomínající příslušníka hmyzí rodiny v sobě kloubí dlouhou historii a je dnes stejným symbolem jako Spirit of Ecstasy.
KdF-Wagen Brouk byl postaven geniálním automobilovým návrhářem a konstruktérem Ferdinandem Porsche[2] na popud říšského kancléře Adolfa Hitlera, který si, jako nadšenec motorizace, vyidealizoval představu Němce prohánějícího se ve svém voze po husté síti kvalitních dálnic. Naplnění toho snu mělo název volksauto, tedy auto pro dělnický lid, který by si lidé mohli pořídit při malých finančních nákladech, k tomuto účelu dokonce Hitler vymyslel systém spoření, jež mělo umožnit Němcům zrealizovat sen o KdF-Wagenu[3]. Bohužel se Hitler realizace snu o volksautu kvůli válce nedožil. V období války továrna produkovala vozy na potřeby armády – německého „konkurenta“ amerického Jeepu – Kübelwagen a obojživelné auto Schwimmwagen, které svým vzhledem připomínalo vanu na kolech. Tyto vozy byly v armádě velmi populární a spolehlivé.
Kübelwagen Schwimmwagen Teprve rok 1945 však znamenal začátek legendy VW Brouka. Bombardováním zničená továrna, která se nacházela v oblasti britské samosprávy byla rekonstruována a výroba Brouků se rozběhla naplno. Automobil se díky svému sympatickému designu karosérie, jednoduché konstrukci a spolehlivosti brzy stal populární nejen v Německu, ale vypracoval si dobré jméno i v jiných zemích. Avšak jak praví popiska Museum of Modern Art, New York, USA „v Německu byl spojován s chudobou a těžkými časy, ve Spojených státech pak se zábavou, hospodárností, mládím a nezávislostí“ (www.moma.org 6.12.2004). Během 60 let bylo vyrobeno kolem 25 milionů Brouků, které stály u zrodu masové motorizace v mnoha chudých zemích světa.
Broučkiáda
Zamysleme se však, jak se tyto dva tak odlišné světy prolínají. Jak už bylo řečeno ovlivnil automobil mnoho oblastí lidského života. Rovněž Rolls-Royce a Brouk nezůstávají v tomto ohledu pozadu. Zvláště Brouk díky své kultovnosti je navždy spjat se všemi oblastmi kultury.
Volkswagen „Herbie 53“ Brouk Pokud jde o filmový průmysl hrál Volkswagen vedlejší role v mnoha filmech, v Disneyovské sérii o autíčku zvaném Herbie se pak Brouku dostálo pocty zahrát si hlavní roli. Také v malířství se Brouk stal inspirací mnoha umělců, za všechny jmenujme významného představitele pop-artu Andyho Warhola.
The Beatles Andy Warhol’s VW Beetle Pokud jde o hudbu tak Brouk zdobí např. obálku alba Abbey Road kapely Beatles, na které je zobrazen zaparkovaný žlutý Volkswagen. Synonymem pro kulturu hippies je pak „mladší bratr“ Brouka VW Bus[4].
VW Bus Phantom v opeře
Podobný osud v historii měl také Rolls-Royce. Například film Anthonyho Asquitha „Žlutý Rolls-Royce“ z roku 1965 vypráví na základě tří povídek příběh žluto-černého Rolls-Royce Phantom a jeho majitelů. Rovněž ve filmech o Jamesi Bondovi se objevilo několik aut se Silver Lady[5] na masce. Růžový Rolls-Royce s výstředním designem hrál významnou roli v britském televizním seriálu Thunderbirds.
Rolls-Royce FAB1 (Thunderbirds) Významnými majiteli Rolls-Royce z oblasti populární hudby byli např. Elvis Presley nebo kytarista a skladatel kapely Beatles John Lennon.
Rolls-Royce Johna Lennona Současný model Phantom je často k vidění ve videoklipech amerických raperů, kteří tímto chtějí nejspíše manifestovat svoje bohatství, úspěch a nadřazenost nad svými černými bratry, kteří žijí v ghettech amerických měst. Pokud jde o politiku patřil k majitelům vozů Rolls-Royce Vladimír Iljič Lenin, i když auta této značky v sobě koncentrovaly vše nenáviděné bolševiky.
Dvě strany jedné mince
Zajímavé je, jak se tyto dva světy vzájemně prolínají, na první pohled dva úplně odlišné přístupy k automobilu, na straně druhé konstrukce, která se stala základem sportovních automobilů, jež Ferdinand Porsche začal vyrábět pod svým příjmením, a které se staly symbolem luxusu podobně jako RR nebo „vítězství lidu nad kapitalistou“, kdy automobilka Volkswagen v roce 1998 Rolls-Royce pohltila. Podobné relace můžeme vysledovat ve všech kulturních oblastech, všechny polární kultury se vzájemně ovlivňují a obohacují, jedna bez druhé nemůže žít, jedna druhé je sluhou i pánem. Díky tomu se jednotlivé kultury mohou rozvíjet a nabírat na síle a ne se dusit v mantinelech svého malého omezeného světa.
Použité zdroje
Guzzardi, Giuseppe – Rizzo, Enzo: Kabriolety, Historie a vývoj automobilů snů, Praha: Rebo Productions, 1998.
Seume, Keith: Brouk, Úplná ilustrovaná historie nejpopulárnějšího vozu na světě, Praha: Václav Svojtka & Co., 1998.
Wilson, Quentin: Auta Legendy, Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2002.
Wood, Jonathan: Velká kniha automobilů za posledních 50 let, Nejslavnější automobily světa, Praha: Nakladatelství Knihcentrum, 1996.
Encyklopedie automobilů, Značky – Modely – Technické údaje, Praha: Gemini, 1994.
http://www.carenthusiast.com/news0910/bond_4.htm – James Bond 007 – The Films and the Vehicles – 6.12.2004
http://www.cdnauto.org/amh.asp – 9 Automobiles that made history – 6.12.2004
www.moma.org – AutoBodies: Speed, Sport, Transport – 6.12.2004
http://www.sd455.com/movieyrr.htm – The Yellow Rolls-Royce – 6.12.2004
www.rolls-roycemotorcars.com 6.12.2004
Spririt of Ecstasy – http://www.telegraph.co.uk/motoring/graphics/2004/10/18/rolls1b.jpg
[1] Eleanor Thornton tragicky utonula v moři v prosinci 1915 (www.rolls-roycemotorcars.com 6.12.2004)
[2] Dr. Ferdinand Porsche se narodil 3. září 1875 v rakousko-uherském Maffersdorfu – součást dnešního Liberce (Seume 1998: 10)
[3] „Kraft durch Freude“ – Radost ze síly – název používaný před II. světovou válkou.
[4] VW Bus využíval techniku Brouka.
[5] Hovorové označení pro sošku Spirit of Ecstasy
Tak tohle mně ovlivnilo na celý život…. Riskantní byznys, aneb jak zabít Porsche!!!
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.