• TOUR DE FRANCE (nesouvisí s cyklistikou)

  Publikováno: 12. 7. 2007

  Asi si říkáte, že jsem musel utrpět nějaký úraz hlavy, když do blogu píšu o cyklistickém závodu…shodou okolností v době, kdy je právě v plném proudu. Zvolil jsem trošku matoucí název mého dalšího článku, ale za chvíli pochopíte, že je vlastně naprosto odpovídající a přesně článek vystihuje.
  O co tedy jde ? Minulý týden jsme s partou mých kámošů podnikli tzv. „Legendary Trip“. Loni jsme se vydali do Švýcarska a po úžasném zážitku jsme se letos rozhodli projet Francii. Ja vím, říkate si „Francii za týden? Nemožný“ a máte naprostou pravdu. Ale s tím jsme ani nepočítali…Vybrali jsme několik waypointů, které chceme projet a vidět a jelo se.
  Takže bych se s vámi teď chtěl podělit o zážitky, zkušenosti a informace…Pro někoho by mohly být přínosem, pokud plánujete návštěvu Francie.

  Na úvod bych chtěl říct, že se jednalo o docela dobrodružnej trip 🙂 Našim křižníkem se stalo Volvo V40 červené barvy…1.8 benzin, r.v.1998…najeto 222.000km

  

  Na začátku bylo tak naložený, že při bočním pohledu ve vás evokovalo pocit, že se nejedná o Seveřana, ale spíš o Citroen…zadní kolo se vážne špatně hledalo…kdesi v podběhu. Není divu…4 lidi plus plnej kufr potravin,zavazadel,spacáků,karimatek atp. Jo, přesně tak…my nehrajem na hotely a na komfort 🙂 Přeci jen jsme „chudí“ studenti…Takže jeden stan pro případ deště a jinak pěkně pod širákem. Ale k tomu se ještě dostanu.
  Vyjeli jsme v poledne v sobotu 30.června. Z Východních Čech > Praha > Rozvadov…(prosim vás, kdybyste někdo našel na cestě mezi Prahou a Rozvadovem stříbrnou poklici Volvo, tak se ozvěte, díky 🙂 ) přes Německo a hurá do Francie. Francouzi jsou na tom s omezením rychlosti stejně jako my tzn. obec 50 km/h, mimo obec 90…rychlostní silnice 110 a dálnice 130km/h. Chtěl bych upozornit na značení jednotlivých komunikací…konkrétně dálnice jsou značeny modře a rychlostní silnice zeleně. Co se týče poplatků : FRANCOUZI NEVEDOU NĚCO JAKO DÁLNIČNÍ ZNÁMKY…pokud se pletu, tak mě opravte…hrajou jen na mýto. Tomu jsme se chtěli také vyhnout, takže jsme se pohybovali pouze po neplacených usecích dálnic a po rychlostních silnicích. V souvislosti s tímto bych chtěl říct GOD BLESS GPS 🙂 Navigace je úžasná věc, nikdy více s mapou…Nemít navigaci, tak tam jezdíme ještě dneska a jsme možná v půlce cesty.

  

  Další důležité info by mohly být ceny PHM…Uvedu pouze natural 95 a 98, protože nafty jsme si nevšímali. Takže ceny 95ky se pohybovaly od nějakých 1,27euro po 1,44….98 jsem viděl nejdražší za 1,48 euro. Jedna věc je cena, ale druhou věcí je dostupnost. Čerpací stanice byly téměř v každé „díře“, ale problémem byla jejich otevírací doba. Počítali jsme s nonstopem a nebo automaty na bankovky nebo platební karty…ale hned první noc jsme zjistili, že to byl omyl. Pumpy zavírají cca kolem 20:00..pak už jste odkázaní na automaty…JENŽE bankovky neberou a platební karty pouze nějaké jejich…VISU to nechtělo. Tak jsme ve 3 hodiny ráno čekali u jedné z pump až dorází někdo tankovat. Nakonec jsme měli stěstí a po krátké konverzaci anglicky, lámanou francouzštinou a „rukama&nohama“ jsme se s mladým domorodcem domluvili, že nám pujčí kartu a my mu dáme cash. Bylo vidět, že domorodec to nedělal poprvé – asi jsme nebyli první.
  Těď několik postřehů ohledně dopravy a provozu na silnicích. Jak se říká „jiný kraj, jiný mrav“ – přesně to platilo i ve Francii. Na jihu to byl vážně masakr…velká obliba skútrů…Takže se kolem vás řítily zleva zprava po chodníku…prostě všude. Rychlost relativně dodržujou, ale blinkry jim do aut snad nemontujou. Takže to na mně zanechalo znatelné následky a celkovou změnu stylu jízdy. Řekl bych, že k lepšímu. Nyní neustále kontroluju všechna zrcátka jestli se za mnou neřítí nějaký motorkář. Ne že bych to doposud nedělal, ale v téhle míře je to až abnormální…degenerace 🙂 Oproti tomu Normandie na severu byla mnohem klidnější.
  Co se týče naších noclehů, tak téměř všechny noci jsme strávili na odpočívadlech ve spacáku. Já vím, je to hardcore, ale naše finanční situace jinou variantu nepřipoustěla a taky to takhle mělo správnej šmrnc 🙂 Pro jednu noc jsme využili hotel ze sítě Formule 1 ( hotelformule1.com ). Ceny od 28 do 34 euro za noc ve 2-3 lůžkových pokojích. Pořádný spánek a pořádná sprcha nám vlily do žil novou krev na další cestu.
  Co se týče stravy : konzervu fazolí Heinz a sušenky BeBe už nemusím zase rok vidět viz. foto

  

  ale jako satisfakci lze brát 24 plechovek značky G…Gé jako Guru…eeeeh teda vlastně Gé jako Gambrinus a 6 kousků Plzně 😉 Nesmím zapomenout na Havana Club (1ks) …samozřejmě jako desinfekci pro případ úrazu! Jeden člen naší posádky ho kloktal proti bolesti v krku (a následně polknul samozřejmě). Doma se ale nakonec ukázalo, že má angínu.

  Ještě mě napadá téma „jazyková bariéra“. Francouzštinu jsem dělal 8 let. Jenže pak přišlo studium na VŠ a s francouzštinou jsem naprosto ztratil kontakt. Ať už z důvodu lenosti, nebo toho, že mě nikdy moc nebavila (každopádně je to škoda). Asi by to byla otázka několika týdnů a znalosti by se oživily, ale to je fuk…prostě když to přeženu, tak jsem uměl akorat OUI, NON, MERCI a PUTAIN DE MERDE (francouzštinář pochopí:-) ). Takže jsme spíš komunikovali anglicky. No jo, jenže už jsem několikrát slyšel, že Francouzi angličtinu zrovna moc nemusej, což jsem doposud považoval za fámu. Až do doby, co slečna v McDonaldu na naši ang. komunikaci odpovídala výhradně francouzsky 🙂 A to až do doby, než jí došlo, že jsme naprosto v….háji. Tak potom už přešla na angličtinu, ale házela na nás pohledy jak na lidi z prasela.

  Nyní už zbývá jen doplnit jednotlivé waypointy naší cesty a několik fotografií :
  1) Marseille – velké město, velký přístav, velký bordel…Neříkám, že město není z historické stránky zajímavé, ale…Problém s parkováním (to platí všeobecně pro celou Francii), všude bordel, nachcáno (omlouvám se,ale jinak to fakt říct nejde) a smrad…absence jak veřejných WC, tak i toalet ve fastfoodech…město z velké části tvořeno přistěhovalci

  

  

  2) Nice – největší rekreační středisko na Cote d’Azur – moc pěkné město, snad jedině pláže na můj vkus moc „hromadné“, ale to je jen subjektivní názor.

  

  

  3) Monako – jóóóóóó Monako…přehlídka toho největšího luxusu…ráj pro každého automobilového nadšence a pro fanoušky F1…obchody značek Maybach, Aston Martin, Lamborghini, Rolls-Royce, Bentley a McLaren…Přístav plný luxusních jachet vybavených heliportem s vrulníkem…Ceny realit – nejdražší byt, který jsme v nabídce našli, stál 2 800 000 euro 🙂 Jinak jednoznačně nejpopulárnější značkou mezi luxus. vozy byl Bentley a Porsche. Ještě na závěr jeden detail : ulice Monte-Carla jsou vybaveny defibrilátory upevněnými na zeď. Upřímně se ani nedivím – občas jsem měl pocit, že to tam se mnou sekne 🙂 fotky se vám snad budou líbit:

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  4) Saint-Tropez – město četníků 🙂 město Luxusu…cca 7000 obyvatel…přístav plný jachet, ve městě najdete obchody značek jako Louis Vuitton, Cartier, Dolce Gabbana atp…prostě takové menší Monako. Parkování u pláží – cena za auto/den 4 eura – pohoda…Parkujete opět vedle značek Porsche, Bentley nebo Ferrari…Úžasné písečné pláže, úžasné moře…a po písečných cestách podél pláže se prohání rudá F612…no není to ráj chlapi ? 🙂

  

  

  

  5) Avignon – město s bohatou historií…jen pro připomenutí : Palais des Papes (papežský palác – určitě každý aspoň tuší o co tenkrát šlo…“čachry machry“ s papežem :-)) a samozřejmě Pont St-Bénézet (znamější jako Pont d’Avignon). Hned na první pohled je jasné, že město žije kulturou.

  

  

  6) La Rochelle – přístavní město na atlantském pobřeží mezi Nantes a Bordeaux…ráz pevnosti…historie spjata s boji hugenotů za kardinála Richelieu…nedaleko známá pevnost Boyard (bohužel 20 euro za plavbu k pevnosti jsme litovali, tak snad otec Fura ještě nějakej ten pátek vydrží a mrknem tam jindy 🙂 )

  

  7) Normandie – Omaha Beach – je vůbec nutný komentář ? 🙂 Vojín Ryan,hm ? Jo,to je přesně ono…Bloody Omaha Beach…tohle místo prostě nešlo vynechat, jelikož půlka naší posádky je zažraná do opevnění z II.SV…Bylo to jedním slovem úchvatný, ta atmosféra tam stalé ještě je a bude. Úcta k Americe je tam cítit na každém kroku…vlajky, pomníky…Taky jsme se mrkli na Point du Hoc. Ten trošku připomínal golfové hřistě – všude samá jáma! Pozůstatky opevnění…ale bohužel ta nejzajímavější část byla oplocená a nepřístupná, přitom tam stál pamatník s nějakým textem, přišlo nám to dost nelogický…jednalo se o pozorovatelnu na samém kraji útesu. No jo, jenže to bysme nebyli my, kdyby někoho z nás nenapadlo těch pár drátu přeskočit a běžet se tam mrknout…všimli si toho i 3 další návštěvnící a vydali se přes oplocení taky…Jenže ejhle – najednou se od moře zvednul vrtulník 🙂 Scéna jak z akčního filmu…vrtulník měl pod kabinou připevněnou otočnou kameru, která neustále monitorovala pozorovatelnu…podniknul ještě několik náletů aby zkontroloval, že v pozorovatelně nikdo není a pak dosednul zpátky na zem. No a my jsme usoudili, že asi bude lepší vzít nohy na ramena a pláchnout. Ještě jsme navštívili americký hřbitov – pokud se vám vybavily stovky křížů z bílého mramoru, tak máte pravdu…byl to zážitek, ale bohužel trval pouhých 10 minut, protože zavírali v 18:00. Celá naše posádka (kromě mě, já to dokumentoval) ještě okusila pocit při vyloďování a dali si koupel v moři (16,5 °C – těžko bych ho hledal :-)). Jinak Normandie je krásnej kus země s nejasným počasím a vůní Calvadosu.

  

  

  

  

  

  

  

  

  Nápis je špatně čitelný takže :

  HERE RESTS IN HONORED GLORY A COMRADE IN ARMS KNOWN BUT TO GOD

  

  8) Paříž – no comment…snad jen k dopravě >>> prasečina 🙂 kruháč se šesti POMYSLNÝMI pruhy tam není nic nenormalního…všichni permanentně ruku na klaxonu, stažený okýnka, aby na sebe mohli líp křičet 🙂 hodně tunelů, podjezdů, takže navigace se občas ztrácela,ale nakonec to dopadlo dobře. Co se týče cen parkovného, tak víkendy a svatky jsou zdarma. Jinak jsem byl svědkem parkování jedné zánovní A3…řidič objevil volný místo podél chodníku…nejdřív couval, náraz do za ním stojícího auta byl znamením, že dál to už nejde, tak pro změnu prásknul do auta před ním…potom už zbývalo akorat dorovnat auto 🙂 Borec vystoupil, zamknul a v klidu odešel, neřešil ani svoje ani jiné auto. Oni to tam maj holt jako nákupní tašku a přemisťovadlo A->B. (dodatek viz. příspěvek [7] dole pod článkem)

  

  

  Náklady : jelikož jsme najeli téměř 5500km, tak nejvíce financí padlo na benzín…v průměru téměr 4000 Kč na jednoho…připočtěte jídlo a dostaneme se na nějakých 6 tisíc (+-)

  No to je asi zatím všechno…Půlku věcí jsem stejně určitě zapomněl napsat, tak snad třeba časem doplním. Pokud máte nějakej dotaz nebo nějakou připomínku, tak sem s ní. Rád to opravím. Chyby v textu sám časem opravím – nechtělo se mi to po sobě znova číst 🙂 , takže před váma smekám pokud jste dočetli do konce. Ještě mě napadá jeden takovej detail : Francouzky nejsou vůbec pěkný, pěknou ženskou jsem viděl jen v pěkným autě…takže co se žen týče – žijeme v ráji 🙂

AUTA V SERIÁLECH Count with me…3…2…1…COUNTACH !