-
Má ji motorovou
2009 Ungelt – 13, 2010 Semilaso – 200, 2011 Lucerna – 1500, 2012 Holešovice – 4500 platících. Jo, pořád to není nic proti padesáti tisícovkám na Kabátech, ale není to s hudebním vkusem tohoto národa zase tak zlé.
Joe Bonamassa Tour 2012. (28.2. Tipsport Arena)
Dvě a půl hodiny kytarového nebe. Thanks a lot, Joe.
Čtyřkruhová vrtule Krosouvrem tam, esuvéčkem zpátky
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
6 reakcí na Má ji motorovou
[1]
29. 2. 2012 v 13:41GTI
Známe, známe, zrovna včera jsem ho brousil na cedečku v autě. Musel jsi škytat… Tvrdej, živočišnej, ostrej bluesovej řízek. Špica.
[2]
29. 2. 2012 v 20:20Tomik_1
Nebyl jsem a mrzí mě to. Můj názor na blues už znáš. Člověk by měl být důslednější i v tom co chce. Doufám, že příště. Bohužel to „příště“ se mi nevyplatilo s Garry Moorem :-(((
Jinak mometálně brouzdám cesty s Yvonne Sanchez (Invitation).
[3]
29. 2. 2012 v 22:39Tomik_1
Kdybys chtěl svázat dokonalou píseň s dokonalou károu, tak jdi, otevři garáž, nakopni vrtuly, stáhni střechu , nalad – Buddaheads – Howlin´ at the Moon, (6) 911
…..volume doprava a plnej plyn!
[4]
1. 3. 2012 v 6:55Dinar
GTI, Tomik: myslím, že jak Joe tak Češi pochopili, že je dobře se jednou ročně vídat, takže doufám, že příště nevynecháte.
Letos to bylo extrémně do rocku, ono v hale už blues tolik nevyzní, i když jeden starší kousek z Blues de luxe si střihnul, a akustickou vložku taky. Ale většinou to byl virvál jak na AC/DC, ale s takovýma kytarama (jeho basák je taky bůh), že všechny legendy museli v hrobech jen spokojeně pomlaskávat. A na závěr, pro něj už klasicky, zeppelinovský mix, tohle už nikde v podobné kvalitě naživo slyšet nejde.
Já ho mám fakt rád, bez debaty jeden z party světových kytaristů, na jejichž spočítání stačí prsty jedné ruky, takže hvězdné manýry? Ne, on přijde na pódium na minutu přesně, dvě hodiny absolutně bez přestávky do toho buší a pak půl hoďku přidá, je u toho vtipnej a je na něm vidět, jak ho ta muzika neuvěřitelně těší.
Já na koncerty prakticky nechodím, Bonamassa je výjimka, z toho vždycky svítím ještě dva dny potom.
[5]
1. 3. 2012 v 12:06GTI
[4] Jasně
Tohle znám… Dinare, já jedu Johna, a natáhl jsem si do auta z těch CD mix, mám tám i známou pecku – So Many Roads, je to na živáku z 2008. To je takovej nářez, že se dokonale rozvalím v autě, pustím to na hodně silný grády a jedu, jedu… letím 
Sakra a ty zmiňuješ z koncertu ty led zepp… uuua… normálně se mi ježí chlupy. Jedny zeppelíny hraje i na cd… a jestli tam dával i to blues z trojky L.Z…. to bych příště musel! Já zažil v Praze Planta a žiju z toho dodnes…
[6]
1. 3. 2012 v 12:59Tomik_1
Dinare, muzika Bonamassy je neskutečně plná. Jde z ní cítit nadšení. Tak to totiž vypadá, když si chlap s něčím doopravdy hraje…Jde to z hloubky a není to dělaný pro prachy. Pokud se klučina s tím přitvrzováním nenechá svést, tak je to už teď živoucí legenda rockbluesu. To Ti tu klidně podepíšu.
Tuhle jsem si postahoval (nakoupil aby bylo jasno ;-)) právě kapely jako Chickenfoot, Liqiud Tension Experiment, Black country comunation, apod. Dlouho jsem měl pocit, že to jde s tou muzikou postupně do… Ale tím, jak se promíchají hráči, sejdou se nejlepší s nejlepšími, se doslova otvírají další a ještě lepší možnosti muziky.
Mě hodně potěšilo, když jsem právěš tuším v Black Country s Bonamassou objevil klávesáka z mý uplně nejvíc nejoblíbenější kapely – Dream Theater, Dereka Sheriniana…. Když si představím tyhle dvě kapely dohromady, tak je to doslova orgasmickej zážitek
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.