-
Kupujeme nové auto 1/2
První, kdo bude muset být nekompromisně vyřazen je Hyundai Getz, jehož současná generace je na českém trhu od roku 2002. Koncem roku 2005 prošel Getz mírným omlazením, a to prodloužilo jeho životnost až po současnost. Jak už jsem řekl, šlo o facelift, nikoliv novou generaci, takže na celkové technologii modelu se toho příliš nezměnilo. Nejvýraznější změnou, o kterou nám však právě jde, byl příchod nového motoru 1,4 16v 71 kW, který nahradil zastaralý agregát 1,3 a zvýšil výkon o 8 kW. Zároveň se výrazně zvýšila kultivovanost a odhlučnění motoru. Dostatečný výkon pak dává majiteli větší jistotu při předjížděcích manévrech a zvyšuje tak pasivní bezpečnost. Zároveň s přechodem z 1,3 na 1,4 se však také zvýšila sazba povinného ručení, která často bývá v této váhové a velikostní kategorii rozhodujícím parametrem. Tužší nastavení podvozku poskytuje sebejisté jízdní vlastnosti i v extrému, daní za to je ale snížený komfort cestování, a to je zejména na českých silnicích poznat. Velikost zavazadlového prostoru a variabilita interiéru, stejně tak, jako kvalita a zpracování použitých materiálů, jsou oproti konkurenci spíše podprůměrné. K tomu přidám ještě fakt, že Hyundai Getz se v tabulkách spolehlivosti TÜV za rok 2007, ve stáří 1-3 a 4-5 let, nevyskytuje ani v první stovce. Jediným zástupcem automobilky ve stáří 1-3 roky je na 94. pozici krčící se Accent a ve stáří 4-5 let Elantra se 76. místem. Za rok 2006 je to to samé, v bledě modrém.
To jsou pro mě dostatečně silné argumenty, abych Hyundai Getz znemožnil postoupit do užšího finále. Jednoho jsme vyřadili, a tak nám zbývá posledních sedm statečných. Možná ale budete překvapeni, jakým šmahem se zbavíme dalších čtyř.
Podle indexu spokojenosti zákazníků JD Power, které vedle vlastních průzkumů automobilek znamenají nejdůležitější zpětnou vazbu od zákazníků, jsou na reprezentativních trzích Německa a Velké Británie zákazníci dlouhodobě nejspokojenější s japonskými vozy. Konkrétně se jedná o značky Toyota, luxusní divize Toyoty – Lexus a Honda. Dále se na předních místech objevují např. značky, jako BMW.
Podle tabulek spolehlivosti TÜV je jednoznačně nejspolehlivějším vozem z poslední sedmičky Honda Jazz s naprosto minimálním procentem vážných závad. V těsném závěsu za ní se již dlouhodobě objevuje na předních příčkách Toyota Yaris, která je tedy z nabízených sedmi vozů druhá nejspolehlivější (dlouhodobě narozdíl od Jazzu, který se vyskytuje pouze v reportu za rok 2007 ve stáří 1-3 roky). To jednak dokazuje, že ve spokojenosti zákazníků a spolehlivosti vozů existuje přímá úměrnost a druhak, že máme první dva finalisty.
Auto, které mě asi nejvíce zklamalo je Renault Clio. Motor 1,2 TCE se 74 kW, tedy s nejsilnějším motorem nejen z poslední sedmičky, ale z celé původní osmnáctky vozů, navíc při nižší sazbě povinného ručení a standardně vysoké míře bezpečnosti, byl jistě jedním z hlavních favoritů na vítězství. Při pohledu do tabulek se však člověk nestačí divit. Clio je s průměrným počtem vážných závad, překračujícím 20%, jedním z nejméně spolehlivých vozů ze sedmi nabízených. Za cenu značkové obuvi přece nebudu chodit v botech ze stánku.
Velkou neznámou je pro mě Fiat Grande Punto. Aktuální model není na trhu dostatečně dlouho, aby mohl mít, podle tabulek, plně vypovídající vlastnosti. Jak s příchodem dvojice Bravo/Brava, tak i s příchodem Stila nebo Cromy Fiat hlásal, že se kvalita a spolehlivost posunula výrazným směrem kupředu a přiznejme si, nikdy to nebyla pravda. proto považuji za neopodstatněné, důvěřovat jim nyní. Takže pokud bych měl Punto posuzovat podle tabulek TÜV, je na tom s průměrem 20,1% za rok2007 a 18,2% 2006 vadných kusů ve srovnání s Toyotou Yaris podobně, jako Renault Clio, tedy abychom byli spravedliví, Punto tím třetím do party nebude.
Pak tu máme Mitsubishi Colt a Opel Corsa. Ti se v tabulkách spolehlivosti pohybují spíše v lepším průměru, nabízejí podobné užitné vlastnosti, a tak oba dva vozy mohu s klidným srdcem doporučit. Jsou dobré a solidní; zákazník, který se rozhodne právě pro jeden z nich rozhodně neprohloupí.
I pomaleji myslícímu čtenáři je již jasné, že tím třetím, který se postaví na bednu je pro mě asi největší překvapení – Škoda Fabia. Ta se již dlouhodobě, se svými 7,5 a 7,6% vadných kusů za roky 2006 a 2007, drží za Toyotou Yaris, a proto je ze semifinálové sedmičky třetím nejspolehlivějším vozem. To jsem rozhodně nečekal, už z toho důvodu, že její sestra Ibiza a brácha Polo se dlouhodobě pohybují v číslech o nějakých 10% vyšších, takže patří spíše k průměru, až podprůměru. Prodejnost české značky v zahraničí a její popularita např. ve Velké Británii také není náhoda. Je to samozřejmě zejména cenou, ale nemyslím si, že by to byl jediný faktor.
Tak a je to tady. Po nekonečném prodírání se ceníky, výbavami, tabulkami a testy jsme nakonec našli trojici nejlepších vozů segmentu „B“, nikoliv podle subjektivních pocitů, vkusu nebo preferencím k určité značce, ale podle maximálního množství dostupných objektivních a měřitelných parametrů. A tady je mé pořadí:
1. Honda Jazz 1,2
Absenci silněšího motoru považuji v případě tohoto modelu za jedinou slabinu, avšak jak už bylo jednou řečeno, mezi tříválcovými 1,2 patří k tomu nejlepšímu na trhu. Svou praktičností by mezi osmnácti soupeři hledal konkurenci jen těžko.
2. Toyota Yaris 1,3 VVT-i
Optimálně výkonný čtyřválcový motor s variabilním časováním ventilů překonává parametry mnohých 1,4, ale zachovává tolik důležitou nižší sazbu povinného ručení. Na celkově průměrnou velikost interiéru a zavazadlového prostoru dává zapomenout vysoký standard bezpečnosti s kvalitou a spolehlivostí tradiční pro značku Toyota.
3. Škoda Fabia 1,4
Dlouhodobě patří mezi ty nejspolehlivější vozy segmentu „B“. Svými jízdními a užitnými vlastnostmi je spíše průměrná, nikoliv však výrazně horší, než ostatní a jako jediná z této trojice disponuje motorem, který spadá do vyšší sazby povinného ručení. Je ale česká, a to pro ni bude v Česku vždy velké +
Takže jsme se s přítelkyní dohodli, že hned příští týden si vezmeme volno a půjdem se podívat do autosalonu Hondy, pořádně si to auto prolezeme a necháme se povozit. Pak se rozhodneme, ale stěžejní je, že napřed půjdem do Hondy.
Pozn. autora:
1. Ceny, které v tomto článku uvádím, jsou ceníkové. Prakticky na každý z těchto 18 modelů je v současné době poskytována nějaká akce nebo sleva. Všechny jsou však časově omezené, proto jsem je záměrně neuváděl.
2. V dalším dílu se budeme věnovat kategorii SUV.
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
8 reakcí na Kupujeme nové auto 1/2
[1]
10. 8. 2007 v 23:33Humbert
Tak a už jsem na úplném konci. Jak můžeš říct, že Punto je nové a proto nemá známé výsledky spolehlivosti, ale to samé neaplikovat na FII, Corsu a počítat špatné výsledky předchůdce Clia i na nové?
Zrovna tak první poznámka je prostě mimo, když vybíráš auto, tak vždy podle aktuální nabídky včetně aktuálních cen. A jak jsem psal, až doběhne platnost akce třeba na Citroën, tak obratem bude jiná. A to velmi mění poměr užitek k ceně.
Takže tvoji stupnici beru, ale zapomeň na to, že by ses dobral nějakým nestranným závěrům. Prostě by ses takhle rozhodoval ty, ale už tolik nadřazené kritérium TÜV/JD Power je prostě tvá volba a jiný by to nezohlednil.
[2]
10. 8. 2007 v 23:54džejár
1. Dá se předpokládat, že pokud Fabia byla do současnosti nějak spolehlivá, bude taková i nadále. Stejně tak Punto, Clio a Corsu posuzuji podle jeho historie. V tom není žádný rozpor.
2. Já nevibírám auto, které si koupím. Vybírám auto, které je podle objektivních parametrů nejlepší. Ceníková cena je spíše obraz toho, jak si automobilka svůj model cení.
3. Podle čeho by ses tedy řídil ty? Pokud nepžaduješ za své peníze kvalitní vůz, jsi buďto milionář, nebo blázen. A nezapomínej, jde nám o segment „B“, nikoliv o vyšší střední.
[3]
11. 8. 2007 v 0:32Humbert
ad 3) jistě že požaduju za své peníze maximum. Ale „kvalitní vůz“ bych přeložil jako „vůz dle mých požadavků (všech)“ tedy i na spolehlivost, zpracování, ale i líbivost, cenu a milion jiných drobností.
Přiznám se, že bych zákeřně některé značky vyškrtl – bylo by to auto pro mě a nemusel bych se nikomu zpovídat, proč. Třeba na současnou Ibizu bych si ani nevzpomněl a nezařadil ji do hry. Dál bych nedal do slosování Corsu, prostě se mi nelíbí a to mi stačí. Jiným značkám bych přidal + jen tak ze sympatie. atd. Prostě bych se rozhodl úplně subjektivně, podle vah, které mám v sobě. Když bych si obešel salony finalistů a zjistil aktuální ceny (ano, včetně akcí, slev, …), svezl se, ovlivnilo by mé rozhodování i jak se ke mně chovali – s provozem auta to nesouvisí, ale určitě bych to zohlednil (ikdyž možná nevědomě).
Snažil bych se si vybrat auto, které má možná nějaké mušky, nemá zrovna nejlepší spotřebu, má malý kufr, v TÜV nebylo první, ale přesto mě nepřestává oslovovat. Chápu jej. Nerad bych se probudil s dokonale kompromisním autem, které mi nemá co říct.
[4]
11. 8. 2007 v 0:46džejár
Tvůj pohled na věc naprosto chápu, stejně tak, jako ty by se asi nakonec rozhodoval každý. Ale znovu opakuji (asi jsi to nepochopil): Nejde o to, které auto bych si koupil já nebo ty nebo kdokoliv jiný. Jde o to, které z těch aut je, při zachování co největší míry objektivity, nejlepší. Honda Jazz není nejlepší podle mého názoru a já, jako džejár bych si ji nekoupil, nekoupil bych si ani Yaris, ani Fabii. Jazz je prostě nejlepší auto z nabízených osmnácti a s tím nic nenaděláš. Prostě je.
[5]
11. 8. 2007 v 1:09Humbert
Asi jsem to nenapsal dost jasně, tak to zkusím znova. Nic jako největší míra objektivity neexistuje. Když budeš mít v hodnocení 20 kritérií na které bude odpověď měřitelné a porovnatelné číslo (cena, zrychlení, spotřeba, počet dveří, pojistka, pořadí v JD Power, …), když tam budeš mít kritéria true/false (klima, nosič kol, německé, …) a budeš porovnávat dva modely a jeden z nich ti v každém jednom z nich vyjde lépe, přesto to není lepší auto. Protože tady na začátku byl někdo (subjekt), který stanovil kritéria a rozhodl, že nižší spotřeba je lepší, měkčí nalazení podvozku je lepší, … Nebo auta se budou lišit ve 2 položkách (jedno rychlejší zrychlení, druhé nižší spotřeba, jinak totožná), musí přijít někdo a nastavit váhy, že třeba 0,5l/100km = 2 s z 0 na 100… A nakonec to stejně skončí u designu…
Závěrem (dál bych to nerozebíral), je důležité, které by sis vybral ty, já, třetí osoba. A když uděláme těchto osobních voleb mnoho (všechny), pak nám nezbyde nic jiného než reálný trh a ten ukazuje, kdo je nejlepší – ovšem v průměru.
Co bych zdůraznil, je aby měli všichni vybírající dokonalé informace.
[6]
11. 8. 2007 v 9:56džejár
Humberte, hned na začátku jsem se pokusil popsat modelového zákazníka, který se rozhodl pořídit si auto. Miloň nikdy auto neměl a až dosud jezdil MHD. O auta se nikdy příliš nezajímal a ani nemá nějakou vyhraněnou značku. Co ví jstě je, že chce malé auto s optimálně výkonným motorem, aby uvezlo i více lidí s bagáží a taky aby tam tu bagáž naložil; na standardní výbavě mu až tak nesejde, jediné, co musí auto mít je klima rádio s CD; pro přítelkyni pak nezbytná červená barva;o)
Zkus se alespoň na chvíli vžít do jeho situace. Co bys dělal ty? No Miloň na to šel od lesa. Nejprve prosurfoval stránky výrobců a prodral se houštinou ceníků, výbav a technických parametrů. Pak si na netu našel nějaký server o autech a začal projíždět katalogové listy a testy aut. Nakonec si vzal na pomoc ještě tabuky spolehlivosti a výsledkem jeho bádání bylo, že nejprve asi půjde do autosalonu Hondy.
A to je celé, o co mi šlo. Udělat si nějakou předběžnou selekci před tím, než vůbec někam půjdu a do toho auta se posadím. Popsat ten postup, kterým se Miloň rozhodl jít a dosáhnout nějakého výsledku, tedy najít určitý počet aut, které se na první dojem zdají, jako nejlepší volba.
Miloň si pak nakonec možná vybral úplně jiné auto, kvůli nějakému aktuálnímu cenovému zvýhodnění, protože Jazz se mu vůbec nelíbil vzhledově, nebo si třeba vybral auto, které vůbec nebylo v těch 18 nabízených. O to ale nešlo.
A k tvé poslední větě: ta to vlastně celé vystihuje nejlépe. Ano, Miloň je teď dokonale informován. Samozřejmě, že všechno, co zjistil, se do článku nevešlo. To by totiž musel být na 10 dílů, ne na dva. Když bude chodit po autosalonech, žádný prodejce ho neopije rohlíkem.
Až budu psát druhý díl o SUV, budu se snažit být ještě konkrétnější, aby bylo jasné, jak jsem se k tomu či onomu dostal, ale zdá se mi, že pokud má auto výkonnější motor, při zachování nižšího povinného ručení, větší a variabilnější interiér a přitom je levnější a podstatně spolehlivější, je to rozhodně podle těchto objektivních kritérií papírově lepší auto. To je snad jasné každému, i tobě. Neznamená to však, že si právě tohle auto koupím.
[7]
31. 8. 2007 v 20:39Pavla
ahoja, psala jsem ti na první díl, ale koukám druhý je na světě, není pravda, že clio je nejvíce poruchové, opravdu tomu tak není a plno mojich zákazníků co má clio by ti to potvrdilo a vlastně i moje rodina ti to potvrdi maj jich celkem 3 a budou mít 4 a jsou maximálne spokojeni jak to rikam, kdyz je to auto dobre nikdo o tom moc nemluvi, ale nekomu se stane nedej boze neco a je zle, ale nazor je nazor, mej se chtela jsem ti udelat nabidku, ale nic, mej se Pavla
[8]
31. 8. 2007 v 20:54Pavla
jeste jeden poznatek a co Thalie Renault ma vetsi kufr a je na stejne bazi jako clio, ale ma tri motory 1,2 16V /75k, 1,4 16V/100k a 1,5dCi 70k co ty na to?? Vybavove dobra a je tam taky limitovana serie…
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.