• Mustangem po Kalifornii

  Publikováno: 7. 8. 2013

  Zdravím přátelé, vzhledem k tomu, že se jedná o můj pvní blogovej příspěvek, nečekám, že by se mi ho podařilo, nedejbože s fotkama, odeslat.. leč nechme se překvapit.

  Rád bych Vám předal pár poznatků (a keců) ze čtrnáctidenního cestování po Kalifornii v půjčenym ‚stangu. Vzhledem k tomu, že jsme na serveru o autíčkách, ušetřím Vás keců o panoramatech a skvělejch lokálních pivech a Yosemitu.. teda, pokusim se:) Pro Vás se zkušenostma s ježděním v USA to bude házení hrachu na kapotu, takže.. sorry.

  Když jsme plánovali s čerstvou manželkou svatební cestu.. Kalifornie byla jasná volba. Ne že bych byl nějak moc zcestovalej, ale v roce 2008 jsem tam s bráchou strávil parádní tři tejdny.. a neuměl jsem si představit lepší místo na “honeymoon”. Ve zkratce – je tam všechno. Takže letenky do L.A. zakoupeny. Konečně se proletim 747, ještě než ji British vyměněj za tu velrybu 380.. no nic.

  Poněvadž se nám nějakym zázrakem podařilo mít k dispozici něco peněz, usoudil jsem, že se to pokusíme pojmout lehce nad naší běžnou životní úroveň – zejména tím, že si pučíme kabrio. Pár měsíců před plánovanym odjezdem (přelom květen/červen) jsem začal studovat nabídky půjčoven a zprostředkovatelů.. byl to hezkej tejden špekulování. Moje tajný přání, tj. zkusit něco.. zábavnějšího, jako je Corvette, vzalo brzo za svý – běžný půjčovny typu Hertz, National, Dollar atd končej právě tim Mustangem. Ne, že by se v L.A. nesehnalo něco zajímavějšího, ale to už jsou specialisti. Z čehož vyplynulo například to, že Corvette by nás vyšlo minimálně na pade (v přepočtu, čtrnáct dní). Hehe, děkuju. Takže zpátky na zem.. nakonec jsem vzal přes “rentalcars.com” kabrio na čtrnáct dní za nádhernejch 13 tisíc. Přímo přes konkrétní půjčovnu by to bylo minimálně o 5  dražší. Ovšem má to pár háčků, přirozeně – dokud to nezaplatíte (kreditkou), nevíte, z jaký půjčovny to dostanete. Každá má troche jiný podmínky (pojistný, záloha..). A hlavně – netušíte, cožeto dostanete za auto. V “convertible” kategorii to bude nejspíš ten Mustang.. leč, taky můžete skončit s Chryslerem 200. Ouch.

  Mno, my měli štěstí – po třinácti hodinách v dobytčáku, vystání fronty na imigračnim a u celníků, konečně k našemu.. ano, Dollaru. Dle ohlasů na netu asi nejhorší možný půjčovně. Hlavně v L.A. na letišti. Ovšem pět minut u sympatickýho zaměstance, dva podpisy, potvrzení, že máme kabrio, a už nás lifruje do garáže, do sekce “C”. Přijdeme tam (sami se ženou), nikde nikdo, akorát vedle sebe devět naleštěnejch Mustangů s klíčkama v zapalování – vyberte si. Nádhera.. prolezli jsme to, vzal jsem si ho v šedý metalize s pěti tisíci mil na tachometru. Samozřejmě modelovej rok 2013 (tj. šestiválec, lehce přes třista koní, stovka kolem 6). Měli tam i novější.. ale tenhle vypadal ve formě. Jednu chybu jsem ale u výběru udělal.. viz dále.

  Takže konečně poprvé za volantem kabria. První dojmy – při rozjezdu až nepříjemně citlivej plyn. Houpavější než můj služební Superb. Fouká mi na hlavu, sakra..

  Po čtrnácti dnech a nějakejch 3500 najetejch mil se o tom autě trochu rozepíšu.

  Za prvé – hlavně ať si nikdo nemyslí, že je to sportovní auto. Neni! Nevim, jak moc to upravujou směrem do Evropy.. ale nic zásadního to asi nebude. Je to relativně pohodlný, houpavý, pohodový auto s nějakou tou výkonovou  rezervou. Nebejt malý nádrže, úplně v pohodě pro dlooouhý trasy. A ta převodovka.. viz dále.

  Interiér. Na první pohled vypadá dobře.. na druhej, jakejkoli další a na dotek je to.. slabota. Nelakovaný plastový kliky dveří? Máme, hehe. Ovšem co se týče kvality zpracování, nelze si úplně stěžovat – slícování v pohodě, nic nevrzalo. Akorát prostě tvrdý a pocitově.. levný. Jakože docela dost. Do středovýho panelu se ovšem nacpou dvě velký petky. Rychlost se odečítá blbě. Na kabriolet pěknej, velkej kufr! Zadní sedadla tak pro hobity.

  Exteriér. Mně se to auto líbí. Jasně, malý kola.. ale má to správný americký tvary. Tam mi to fakt sedlo. Jo, bacha – je to v tý Kalifornii na začátku turistický sezóny totální masovka. Možná ne úplně oktávka.. ale Superb už jo. Nebylo výjimkou, že na odpočívadle stály vedle sebe tři (!) Mustangy kabrio 2013.. z toho 2 v šedý metalíze. Todle je hlavně podél pobřeží (Highway 1, L.A. – San Francisco, mimochodem parádní kus kochací silnice). Když zajedete víc do vnitrozemí, kamsi za Mojave třeba, občas se Vám dostane pochvaly od parádního americkýho vidláka.

  Jízda. Mno.. nebejt tý ……… převodovky, celkem dobrý. Já nevim, přijde Vám toddle normální? Modelová situace: Jedete po dálnici, 65 mil/h, pohoda, tempomat. Motor točí na šestku nějakejch 1200 – 1300 otáček. Přichází mírnej kopec.. převodovka podřazuje. Cuknutí. Kopec pokračuje.. rychlost klesá. Podřazení na čtyrku. Cuknutí jako prase. Manželka se tváří, že neumim řídit. Sakra motor přes třista koní neni schopnej dát běžnej dálniční kopec na pětku? Jinými slovy, strašlivě dlouhý převody. A převodovce se podřazovat moc nechce. Sportovní režim nepomáhá. Pádla nejsou – silný doporučení – pokud budete vybírat z více aut jako já, koukněte se, jestli nemá náhodou některý pádla.. mě to bohužel nenapadlo. Na voliči převodovky je jakejsi kolébkovej přepínač, plus/minus.. úplně k hovnu. A dálnice samozřejmě neni ten největší zádrhel – horší je, že jakejkoli pokus o sportovní jízdu skončí dřív, než začal. Serpentýnky (a že tam maj parádní kusy silnice) jsou utrpení.. přitom ten motor sám o sobě je výbornej. Celkem vysokej objem, hezkej zvuk, při podřazení fakt umí zamáčknout.. co je to ovšem platný, když vám tam šoupne v apexu pomalejší zatáčky z dvojky pětku. Po zašlápnutí plynu na zem a nějaký tý vteřině, kdy už jste pryč, zase dvojka. Bejt to manuál.. ovšem v USA z půjčovny, haha.  Ještě mě napadá spotřeba.. celkově jsem měl tak 10-11 litrů. Nesmyslně malá nádrž!

  Na pokusy o sportovnější jízdu, i s ohledem na gumy, jsem se tedy brzy vykašlal.. ovšem ještě předtím jsem stačil dostat vynadáno od šerifa, co se zjevil proti mě v nějakym strašlivym pick-upu v takový slepý zatáčce.. Nic nebezpečnýho, prostě trochu rychlejc projetá zatáčka, s přehledem ve svym pruhu.. leč gumy lehce zaskřípěly. Čumim do zpětnýho zrcátka, a taky že jo.. sjíždí ke straně, zapíná majáčky a otáčí to. Takže jsem zastavil na prvnim odpočívadle a bylo mi vysvětleno, že mám jet opatrně. Celkem.. respekt musim říct. Nechyběly zrcadla Ray-Ban a pomalý sundavání koženejch rukavic:)

  Ještě pár slov k tomu kabriu – je to moc pěkný. Ale jako.. třetí auto, možná? V ČR asi vůbec. Prostě, ráno a večer je tam celkem zima (a mně je tak nějak proti srsti jet se staženou střechou a mít naplno topení), kolem poledne pere slunce – nutnost mít kšiltovku a pokud možno si namazat ruce. Já vim, samozřejmost.. pro mě už taky. Stahovací střecha fungovala v pohodě, v SF jsme chytli slejvák, žádnej problem. Na dálnici, kolem těch 60-70 mil to chce mít střechu nahoře, nebo minimálně vytažený všechny okna – vlasy lítaj, hluk. Nemělo to vzadu za sedačkama takovej ten.. hm.. větrnej štít, nebo jak se tomu řiká. Obecně, nejhezčí pocit v kabrioletu mi přišlo to, když jsem si o pár vyfoukanejch hlučnejch hodin později tu střechu zase natáhl. Balzám!:) Aby to neznělo jako zbytečná kritika.. máloco v životě na mě udělalo takovej dojem, jako odpolední projížďka podél pobřeží Tichýho oceánu s ženskou, se kterou hodláte strávit zbytek v života, v legendárnim americkym kabrioletu. Zvlášť když padesát metrů od vás/pobřeží skáče rodinka delfínů.

  Tak, bolej mě prsty. Dalo by se toho napsat mnohem víc.. kdyby někoho něco zajímalo, doplnim.  Ještě se teda pokusim nahrát jednu fotku našeho vozu z Joshua Tree National Park, aspoň pro představu.. Ještě mám vyfocenýho černo-žlutýho Veyrona (jo, žlutý kola) na Rodeo Drive, ale tim nebudu obtěžovatJ

  Díky za pozornost a respekt a slávu těm, kdo to dočetli.

  P.S. Ještě bych rád dodal – v USA, a to myslim I třeba v centru L.A., se jezdí mnohem příjemnějc, než v ČR. Všude je víc místa, všichni relativně dodržujou předpisy – na dálnici jsem za nejakech celkem 10000 km celkem (i s tou cestou předtim) nepotkal jedinýho fešáka, řítícího se 180. A že by tam na to ty dálnice byly..

   

   

   

   

Auto pro ženu?