Jsem rád, že jste zavítali na můj blog. Možná by Vás zajímalo kdo zde píše a proč jsem tento blog založil.

Takže nějaká technická data o mé osobě:

Rok výroby: 1980

Rozměry: typicky evropské

Výkon: dostatečný

Jinak žiju v jednom větším městě, kde jsem vystudoval univerzitu (Fakultu strojní, obor Konstrukce dopravní a manipulační techniky). No a mojí skoromanželkou mi bylo vysvětleno, že je dobrý nápad se zde usadit a žít. Když už jsme u práce, tak pracuji v „Automobilovém průmyslu“ na technické pozici. Dodáváme do několika automobilek. O které to jde, tu asi říkat nebudu. Ne že bych se za to styděl, ale nechci vypadat jako ten, kdo dělá skrytou reklamu svému zákazníku. Ale než dojde na modely, do kterých vyrábíme komponenty hodně nafty proleju nádrží a to snad si vydobudu kredit soudce přísného ale i spravedlivého.

Dále bych chtěl napsat, co se zde v mém blogu bude rozebírat.

Tak podělím se o názor na auta, která jsem vlastnil či je alespoň delší dobu užíval. Na každé auto se podívám okem chlapa, který má auta opravdu rád. Nechci a ani neumím psát oslavné ódy, které si moc rád čtu u GTIho. Můj názor ovlivní oči když hodnotím design, srdce, které se roztluče, když motor naskočí a otáčky nesoucí maximum kroutícího momentu ženou auto vpřed. Dále mozek, který zase bere v úvahu bezpečnost auta, výbavu, cenu a bohužel i spotřebu paliva. Možná je to nedostatek představivosti, ale jak říkám zde se dočkáte spíše literatury faktu než červené knihovny (ale nic ve zlým červeno-knihovníkům).

Pokusím se poradit a dát pár tipů „Tunerům“ a v neposlední řadě snad vysvětlím pár věcí týkající se konstrukce motorů a aut obecně.

Občas připojím nějakou moji reakci či komentář k aktuálnímu tématu. Ale to takhle na začátku těžko předjímat.

Každý článek bych rád doplnil i o glosu pro mojí skoromanželku Lidušku, v které bych rád shrnul obsah článku do pár větiček, aby i naše něžnější pohlaví, autům neholdující si nepřipadalo odtrženo.

Takže Vás tu všechny vítám a rád si přečtu i Vaše názory, které tu zanecháte.

Zdraví Vás Mihál

PS: Proč Mihál? Inu proto, že moji jižanští zaměstnavatelé neumí říci „ch“, tak si všichni v práci zvykli mě oslovovat Mihále, což mi nevadí. Tak proto.