• Lekce 7: Jak vyhrát

  Publikováno: 6. 4. 2007

  Vy, čtenáři, jste rozhodli, že sedmá lekce bude o předjíždění. Není to jenom o tom dlouhým táhlým, který tak čtivě a trefně popsal GTI, předjíždět se dá i jindy. Nejsem si jist, jestli to každý umí. A tak natáhněte závodní rukavice, dovolím vám i ty sluneční brýle, a vyrážíme…

  ---

  Hned na začátku mám dobou zprávu pro majitele vozů s „vysokým“ točivým momentem, tedy High Torque Performance, tedy HTP, že dnes mají volno, probíraná látka se jich netýká. Pro předjetí traktoru není třeba nic zvláštního dodávat, tenhle pocit vítězství už jistě znají.
  Vy ostatní si zkuste sami sáhnout do svědomí, jestli se vám už stala situace, kdy jste si říkali, že to předjetí bylo fakt už o prsa, a pomalu jste museli čistit sedačku. A nebo jste byli těmi, koho o ta pověstná prsa dvanáctileté korejské školačky, slovy Míry Bosáka, někdo podobný minul?

  Vidět za roh
  Základem úspěšného předjížděcího manévru je dobrý rozhled před jeho zahájením. Ideální k předjíždění jsou proto rovinky. Nestane se vám pak, že v momentě, kdy je váš závoďák na úrovni toho „debila, co jenom zdržuje, když po tý okresce jede trapnejch stodeset“, na vás ze zatáčky vybafne nažhavenej kamion. Ostatně, i v zákoně (já vím, Novák, neznáte) je jasně napsáno, že máte jet tak rychle, aby jste stihli zastavit na vzdálenost, na jakou máte rozhled, což u ostré zatáčky odpovídá rychlosti, která je silně pod limit, jakým se zatáčka dát projet v průměrném voze.
  Druhým opěrným bodem úspěšného předjetí je vůz, který je toho schopen. Toho se dá docílit dvěma způsoby. Buď si koupíte nadupaný dělo s výkonem přes 300 koní (ne, tolik nemá ani oktáfka f tédéíčku, pane manažere firmy s vložkami), nebo je potřeba naučit se pracovat s řadící pákou. A k tomu je zase potřeba znát charakteristiku motoru, je dobré vědět zejména, v kterých otáčkách má motor co nejvyšší výkon a krouťák. Tady opět narážíme na zmíněná HTP, u kterých by se z marketingových keců automobilek mnohlo znát, že se jedná o závodní stroj, nicméně ať děláte se šaltpákou co děláte, auto jenom víc řve. U ostatních vozů je potřeba před předjížděním dostat otáčky do optima. Buď podřazením a nebo předčasným rozjetím, aby byly otáčky v optimu bez podřazení.

  Nejste king
  V poslední době se obzvlášť na širokých silnicích první třídy, jako je například na několika úsecích silnice I/3 z Mirošovic na Dolní Dvořiště rozšířil velmi nebezpečný nešvar, kdy předjíždějícíc auta dávají najevo těm v protisměru, že krajnice je dost široká, aby jim mohli uhnout. Vznikají pak z toho komické situace, jako třeba polibek zpětných zrcátek (viz lekce 2) v souhrnné rychlosti přes 200 km/h, případně pěkné náměty na reportáž pro TV Nova s končetinami vpletenými do součástek motorů a podobně.
  Tito řidiči by si měli uvědomit, že přednost nemá ten předjíždějící, ale ten co jede ve svém pruhu. Ve dne se dá ještě o uhnutí uvažovat, ale v noci může takový dobrý skutek skončit dlouholetým vězením za sražení cyklisty, který jel předpisově osvětlen po krajnici.
  Pokud se chystáte předjet pomalejší auto, nelepte se mu na zadek (já vím, že Enge to tak ve Formuli 1 taky dělal, aby jel v aerodynamickém pytli), ale auto před vámi zas tak velké vakuum nevytváří, odpor vzduchu tam stejně bude. Rozjeďte si auto, koukněte do zpětného zrcátka, jestli za vámi nic nepředjíždí, dejte blinkr, znovu zrcátko, podřadit a vyražte. Zpátky postup opakujte. To vše udělejte pouze, máte-li jistotu, že to stihnete. Terénní nerovnosti nebo zatáčky tuto jistotu výrazně snižují až někam k minimu.
  Pokud jste náhoudou předjížděni (já vím, Novák, že to se vám nestává, ale ostatním třeba ano), hlavně nezrychlujte. Do teď jste jeli svých osm pětek, tak je tam ještě chvíli udržte. Být předjet totiž není potupa.

  Příště se z volných mimoměstských silnic vrátíme zpět do měst a podíváme se na vjíždění do ucpaných křižovatek.

Lekce 8: Do křižovatky nevjedeš Lekce 6: You´ll never walk alone