-
Šedesát moudrých koní
Minulý týden mně fyzikální zákony přiměly k přehodnocení některých dosavadních životních zkušeností a pohledu na žebříček hodnot.. Stačilo k tomu selhání brzd stařičkého Mercedesu 613D.. Úlek vystřídal náraz a hluk bortících se deformačních zón, chvilka otupělého zkoumání ticha kolem mně a pak zlost.. ukrutná zlost. Ale ta zase rychle přešla, nebyl jsem v tom sám a bylo třeba udělat hodně věcí.. Malá chvilka stačila na velký obrat v myšlení, takže když jsem šel pěšky domů (bylo to jen kousek), usmíval jsem se a byl rád, že se vlastně nic nestalo. Všechno fungovalo přesně tak, jak mělo a zbytek zařídí asistentka a pojišťovna.. La dolce vita!
Příští den mi ale úsměv poněkud zhořkl, když jsem se dozvěděl, jakou „raketu“ dostanu coby náhradní vůz.. Jsem zvyklý jezdit autem, jehož výkon v archaických (a počertu nostalgických) koních začíná jedničkou nebo i dvojkou.. jenže na mně v garáži čekalo červené překvapení zvíci 44 kW, tedy necelých šedesáti koníků. Rozhodování bylo rychlé, jiná volba nebyla a auto potřebuji stejně jako boty, nebo kartáček na zuby. No, i když… 😉 Ne, to si radši nevyčistím zuby! 😀
Jenže tenhle drobeček mi každým okamžikem víc a víc přirůstal k srdci.. Na nic si nehraje, nesnaží se namluvit okolí, jaký je to silný chlapík, kolik musel asi stát peněz a kolik chromu se při jeho výrobě spotřebovalo. Přesto má švih a charisma na rozdávání. A za jeho volantem se najednou začínám cítit uvolněně a klidně.. Agresivní předjíždění stodvacítek mě vůbec neláká a přestože prcek jede až neslýchaně svižně, mě je to jedno. Před týdnem jsem pouštěl autobusy s důležitým výrazem uvědomělého řidiče, teď to udělám s radostí a pitvoření dětí za okny beru automaticky jako projev milého rošťáctví namísto frackovitosti.. Je obratný, všude se vejde, nikoho nenutí k měření sil a moc nebaští… 5,7 na sto, to je sen leckerého chalupáře! Řídí se moc příjemně, má dobře tvarovaný tříramenný volant a precizně odladěný podvozek a protože je chladno, nevadí mi, že nemá klimatizaci. Je zkrátka jako dítě, malé prohřešky mu rád odpustím, protože ho mám rád a protože se jeho prostřednictvím učím mnohé o sobě samém. O tom, co je v člověku dobré a co špatné, protože z očí spadly šupiny pozérství a sebeklamu a svět je najednou mnohem barevnější.
Zanedlouho dostanu nové auto. Bude stát asi třikrát tolik, bude mnohem silnější a velmi praktické… Ale už nebude tak milé a bojím se, že začnu autobusy pouštět zase s tím důležitým výrazem sice poučeného, leč smutného řidiče..
Kolik VÁM stačí ke štěstí kilowatt?
ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA I. Simply Clever
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
5 709 Responses to Šedesát moudrých koní
[1]
6. 2. 2008 v 18:39ELAN
44kW je veľa? To musí mať to auto len jednu tonu a byť v kategórii hatchback. Ale aj tak tam nevidím ten úsmev na tváry. :o))
[2]
6. 2. 2008 v 19:16AG
Hezká sonda do hlubin vlasní duše,aneb jak jsem přišel na to,že není všechno zlato,co se třpytí.Máš plus za sebepoznání.
[3]
6. 2. 2008 v 19:39Beaumont..
Pěkný článek – dopracoval ses nicméně ke staré pravdě, že auto nemusí být silné ani rychlé, aby bylo ZÁBAVNÉ…
…nemluvě o tom, že za zábavu za volantem může každý pokládat něco jiného. Já střídám celkem často pět aut v rozmezí od 60 do 200 koní a všechna mám rád, se všemi mě baví jezdit. A mimochodem, s každým tím autem jezdím velmi odlišným způsobem.
[4]
6. 2. 2008 v 19:45ELAN
Mal by som otázku. Má na zadných sedadlách výškovo nastavitelné opierky hlavy?
[5]
6. 2. 2008 v 19:59T613
(1) když máš dobrý poměr kW/tunu a dobře navrženou převodovku moc koní k radosti nepotřebuješ ;o)
[6]
6. 2. 2008 v 20:03jumpingjoker
Že má šaltpáku na přístrojovce?, pásy se vytahují ze zadních sloupků a zpátečka se řadí klasicky za 5kou s vytažením kroužku na páce?…. Pokud je to Ona, tak tvé nadšení plně chápu….. samozřejmě tě lituji co se týče té ztráty, která této radosti předcházela.
[7]
6. 2. 2008 v 20:06jumpingjoker
Ještě odpověď na otázku: stačí dokonce i jen 40 kW, když jsou ve správném autě.
[8]
6. 2. 2008 v 20:08GTI
Počet koní důležitý není. Tedy je, ale je nutno na věc nazírat v kontextu váhy a účelům užití. Pro běžné užívání auta tím, kdo miluje jízdu, avšak nehraje si na na jezdce formule risk, je důležitá zejména pružnost motoru, tedy jde než o pocit, když sešlápneš při dvě či tři pedál a dokonale vystartuješ vpřed… Nejde o efektní prokluzy kol, jde jen o to, aby ti ta akcelerace přinášela inteligentní uspokojení. Pak jde o to, aby tě nedostatek koní neomezoval ve tvé představě o pružné ovšem neagresivní bezpečné jízdě. To se zejména pozná při předjíždění (opět ta pružnost) a samozřejmě v dlouhejch táhlejch… Neskutečná nuda v prudších kopcích u méně výkonných motorů je přesně to, co by mě od takovéto motorizace odrazovalo. Tedy, kdo jezdí mimo město, děeší trasy, má ježdění rád, ten by neměl výkon motoru házet za hlavu.
Naproti tomu potřeba koní se mění i svěkem… Kolem třiceti let (řekněme) kulminuje touha mít nejvíce koní na okrese… jak člověk pobírá roky a nabírá odpovědnost (zejména za pasažéry – děti) až tolik nepase po výkonovém nebi, o to více hledá možná jistotu v bezpečnostních zařízení v autě (počet pytlů, asistenti jízdy atd)…
Tak kolik? Subkompakt nejméně na 90 koních, Kompakt nejméně na 125, střední třída vyžaduje alespoň 150 koní… to jsou dle mého důstojné hranice pro velmi důstojnou jízdu.
A ideál? – dnes stále ve střední třídě benzínový šestiválec kolem a přes tři litry – sametový chod, potřebná pružnost, spotřeba ještě v akceptovatelném reálu. Ale vůbec nejlepší je mít jednu devětsetjedenáctku a ležérně svému okolí sdělovat, že přece vůbec nejde o to, kolik kdo má koní… 😉
P.S. formulačně i fabulačně výbornej text. Bravo Perune.
[9]
6. 2. 2008 v 20:42Perun
Oups..
ELAN: Ono vlastně vůbec není důležité, co to je za auto.. Cítím se v něm dobře. Je relativně malé, já relativně velký a objektivně spokojený. Na cestu ve čtyřech do Ženevy to ale nebude 😉
AG: Děkuji 🙂
BEAUMONT: Souhlasím, k tomu není co dodat. Smyslem textu to sice nebylo, ale vím dobře, o čem mluvíš.. 😉
jumpingjoker: Nemá 😀 Je to klasika, sic trochu avantgardní.. A k té ztrátě.. Spíše jsem získal 😉
GTI: Samozřejmě, výkon není všeříkající veličinou, jízda je souhrn celé řady proměnných a každému vyhovuje něco jiného.. Prudké stoupání jsem včera dával s vytočenou trojkou a pohledem do zpětného zrcátka – ten přede mnou zíral stejně nechápavě , dnes jsem velmi klidným tempem zdolával „dlouhej táhlej“ na čtyřku a vůbec mě to neobtěžovalo.. Text jsem ale psal v mírně jiném duchu a poslední otázkou chtěl navodit spíš zamyšlení nad obsahem, spíše než formou.
P.S. Děkuji za uznání 😉
[10]
6. 2. 2008 v 21:09McMac
skvělý článek! děkuji 🙂
[11]
6. 2. 2008 v 21:12Perun
McMac: 😉
[12]
6. 2. 2008 v 21:20ELAN
GTI: Pekne napísané. A k strednej triede. Tam stačí aj 140k. Passat ich má a dosahuje dobrej dynamiky.
[13]
6. 2. 2008 v 21:42T613
Kolik stačí koní (kilowatty nemám rád) ke štěstí? To je obdobné jako GTIho :“Jsi jen to, co je tvůj automobil“. Co mě učiní šťastnějším? Třicet koníků v Aero 30 nebo 500 ve Ferrari? Ti co to mají v hlavě srovnané učiní šťastnými i motor HTP, a naopak řidiče, kteří si neustále musí sobě a svému okolí něco dokazovat neučiní šťastné ani Veyron.
[14]
6. 2. 2008 v 22:02lorenz
Svätá pravda, pekne napísané. Ale aj so 44kW sa určite dá jazdiť s tým autíčkom dynamicky.
Mercedes 613D? To máš na mysli tú veľkú dodávku, ktorá neskôr (1996?) dostala meno Vario? Alebo ešte niečo staršie? Tak to tých 44W v malom autíčku musí jazdiť svižnejšie, nie?
[15]
6. 2. 2008 v 22:05Perun
T613: To je hluboká pravda.. fígl je v tom, že pocit štěstí vychází (tryská) zevnitř.. Ne krátké opojení následované posunutím laťky výš, je to jako tichý výkřik.. To ale nemění nic na tom, že bych se jednoho dne v tom Veyronu nechtěl svézt, až by mi adrenalin stříkal ušima.. 😉
[16]
6. 2. 2008 v 22:09Perun
lorenz: Ano, umí I dynamickou jízdu… ale to I je tam důležité 😉
Vyčetl jsem typ z policejního protokolu a dokladů viníka.. V životě jsem to auto předtím neviděl.. mělo ostatně německou SPZ a stáří odhadem skoro třicet let.
[17]
6. 2. 2008 v 22:42amadeus
Musím říct, že jsem dlouho žádný článek nečetl s takovým pochopením a přihlouplým úsměvem:-))
Asi před rokem jsem totíž pocítil úplně totéž, mám velké, silné auto, dovezl jsem ho do servisu se závadou, ale bohužel neměli volný žádný náhradní vůz. Nedalo se nic dělat, auto k životu potřebuju, musel jsem tedy s nechutí osedlat Citroena C3 s benzinem 1.1 (nebo 1.0? ani nevím jaký to má výkon), kterým silnice brázdí moje přítelkyně.
V autě jsem, ale brzy našel zalíbení… je tak mrštné, obratné… no zkrátka parádní svezeni, příjemná změna, svoje auto už mám dávno zpátky, ale stejně si „céčko“ občas rád pučím :-))
[18]
6. 2. 2008 v 23:06Perun
amadeus: Přesně 😉
[19]
6. 2. 2008 v 23:32PREMDA
Auto nepotrebuje silny motor. Kombinace vahy a sily motoru je dulezitejsi. 60 koni pro necelou tunu tezky auto uplne staci a uzijes si s nim dostatek legrace a poteseni. Je hloupost tvrdit, ze auto potrebuje silny motor. Zalezi na jeho urceni. V normalnim kompaktu ti 100-120k uplne staci. Sam si obcas rad presednu do neceho mensiho, mileho a obratnejsiho.
Vybore napsany a hlavne pravdivy a trefny clanek.
[20]
7. 2. 2008 v 9:55Sybokcz
Kdyz jsem jezdival s Escortem 1.3i OHV 60HP, tak jsem tez nemel problem s vykonem. Spis mi chybel tocivy moment na pruzne zrychleni, kdyz bylo potreba predjet kamion nebo traktor, tak se clovek musel hodne rozmyslet. To same tahle kopce. Ale vykon opravdu nechybel, byl jsem spokojen.
Ted kombinuju 130/170 koni stredni/vyssi stredni a nemyslim si ze bych zmenil styl jizdy od dob 60 koni, jen kopce se daji jet stalou rychlosti, predjizdeni je rychlejsi a na dalnici jsem zvednul cestovni rychlost ze 120 na 140 :).
[21]
7. 2. 2008 v 10:46frantisek.vosahlo
Pěkný článek. Je fakt, že aby auto poskytovalo radost z jízdy, nepotřebuje příliš výkonný motor. Pro mě osobně je pro radost z jízdy rozhodující pocit v autě a nálada, kterou mám při jeho řízení. Ze všech aut, které jsem kdy řídil ji mám největší u Citroënu 2CV, který mi stojí doma a má pouhých 21kw….
[22]
7. 2. 2008 v 11:55kuní xicht
Sqelý text, sqelá myšlienka. Akurát, prepáč za neznalosť, ale ako vyzerá Medveď 613?
[23]
7. 2. 2008 v 14:031nt3GraC2
me posledni dobou 37 kW. hlavne, ze sou pohaneny spravny kola. 😀
[24]
7. 2. 2008 v 15:29Xaver
Ono je to taky hodně o tom, jaký má člověk vztah k autům. Znám lidi, kteří se rádi svezou v jakémkoliv autu, bez ohledu na ZNAČKU, na počet „koníků“, stáří, nebo velikost a přináší jim to vždy radost z nových pocitů a poznání. O těch šupinách pózerství a sbeklamu jsi to Perune napsal výstižně. Jsem moc rád, že jsi nehodu přežil ve zdraví.
[25]
7. 2. 2008 v 16:30Alessio
Ve městě je 44 kW naprosto dostačující, i když optimum (při nájezdech na okruh atd., když je třeba „vystřelit“) bych viděl spíš na nějakých 70 kW v nižší střední. U malých autíček je to pochopitelně méně, jsou lehoučká. Ono, sice nějaké auto má šestiválec ale k tomu dvě tuny, takže jej nakonec předjede nižší střední s malým, točivým přeplňovaným motůrkem (1,4T-Jet…skvělý motor). Ideál pro SUV je asi 6 v. diesel či větší benzín (minimum 3 litry), přeci jen, potřeba rozpohybovat masu železa při předjíždění je věc, která si nasazení takových motorů vynutí. I když…XC90 s D5 na klidné plavby krajinou stačí :-). Osobně bych se tedy díval na poměr hmotnost/výkon…ten říká totiž nejvíce (resp. pak je ještě vzorec, který do toho umí započítat toč. moment…vztah přes otáčky mnozí znají). Dostačující, pohodová hodnota je někde kolem 10kg/1k , čili 1500kg auto má nějakých 150 koní. Pro auta větší a nebo sportovnější spíše pak 6kg/k a méně.
[26]
7. 2. 2008 v 17:12Perun
PREMDA: Ano, ď 😉
frantisek.vosahlo: Za 2CV palec vzhůru 😉
kx: Jako taková hranatejší Avie.. a hlavně má na nárazníku traverzu 🙁
Xaver: Děkuji. Šupin zbývá ještě dost, příště je ale raději zkusím odstranit jinak 🙂
Alessio: Zcela spávná úvaha z technického pohledu na věc.. Vzorec pro dobrou náladu za volantem se dá odvodit i z jiných věcí, ale jinak máš pravdu. PS: XC90 s novou D5 už je mohem lepší 😉
[27]
7. 2. 2008 v 22:04Alessio
Perun: ano, technický přístup je mi velmi blízký, u aut jej ale často nechávám za dveřmi a dovnitř vstoupí jen vášeň. A to je pak v hlavičce pořádné tóčo :-). PS: tak at se ti dobře jezdí
[28]
8. 2. 2008 v 7:40xpajax
Jak podobne osudy…:)
Pred tremi tydny jsem ne vlastni vinou dosti pocuchal zazrak s neuplnym olympijskym znakem na masce. Na vlastni kuzi jsem poznal funkci predpinace pasu a dvoustupnoveho, tj. mekkeho airbagu. Pohled na zpusobenou skodu byl velmi tristni a bohuzel i naslednych 14 dni jednani s hochy z mistni DP.
Od te doby jsem stravil cas na cestach v nekolika nahradnich autech (opravdu neminim vyhazovat vice nez 1,000kc/den za nahradni auto teze znacky), kdy to posledni je v zasade z moji domaci staje a pouzivam jej pouze na prepravu do kancelare a zpet. Ma pouhych 50koni, vahu pod 900kg, pasivni bezpecnost skladacky z ABC a jaksi voni po nasem retrieverovi… Prvni zmena…prestal jsem uzivat rychlostni komunikace a jezdim po okresnich cestach; druha zmena…vsiml jsem si spousty veci, ktere v rychlostech nad 100km/h nevnimas: nove domy, zahradni upravy, traktory na polich po 5h ranni; treti zmena…akcelerace kamionu se za posledni leta znacne zrychlila, stejne tak u autobusu a i lecktere zemedelske stroje jezdi ve srovnani s dobami nedavno minulymi podstatne rychleji; zmena ctvrta…vuz nema servo, jak je to se stale omilanou zpetnou vazbou v rizeni? Sebelepsi posilovac vam nezprostredkuje informace jake dostavam nyni. Tech zmen je samozrejme vic, tyto jsou vsak nejdulezitejsi. Ceka me jeste 14dni cestovani s pro nekoho smesnym vozidlem (byt zahranicni znacky), ktere nadlouho obohati me ridicske zkusenosti, vzdyt temer kazdy z nas bere zkratky jako ABC, ASR, ESP jako samozrejmost, ale rizeni je o necem jinem! Dekuji Perune za prihravku a preji Ti do budoucna mnoho stastnych kilometru, bez nutnosti pouziti nahradniho vozidla! 🙂
[29]
8. 2. 2008 v 13:06kuní xicht
Ďakujem za vysvetlenie, už viem aká to je kára.
[30]
9. 2. 2008 v 10:19hsw
aj 50koni pod kapotu ti staci na to aby si sa zabil a nechrani ta ani 50 airbagov a cela abeceda vselijakych systemov…
[31]
9. 2. 2008 v 10:20hsw
sorry myslel som „neZAchrani“
[32]
11. 2. 2008 v 23:16Chris K.
Mam len cosi vyse 100 koni a automat. Jazdim v ramci zakonnych moznosti a uzivam si pokoj. Cruising in overdrive…. Ked pridu prudke zakruty, tak mam vdaka najlepsiemu podvozku v triede a manualnemu rezimu prevodovky pekny zazitok. Kazeny akurat autami, ktorych vykon a hmotnost presahuju moznosti podvozka a/alebo inteligenciu vodica. Potom pride rovinka, z ich vyfuku sa vyvali kudol cierneho dymu hovoriac „neviem jazdit s dieselom“ a ja si opat uzivam pokoj.
P.S. Perune, vdaka za jemnocitnu uvahu o vykone a soferovani 🙂
[33]
12. 5. 2008 v 1:37hu hu koktejl
100 koni je akurat asi….Jsem klidny ale extremne rychle jezdici, nicmene nepotrebuju se tim chlubit ani predvadet, pokud je vsak cesta rovna a bezpecna….jde pedal na podlahu, skvele auticko byl seat ibiza 1994….100 konicku, rychlost tak akorat 185km/h …fantasticka trojka…bezpecne predjizdeni a spotreba 7.2 at uz jedu jak jedu v prumeru. Ted jsem v anglii a ridim vauxhall vectra 1.6 …jel jsem s timhle dalsim stokonakem v me sbirce a naprosto v pohodicce, zive auticko, …jedine co potrebuju je rovna cesta a auto ktere umi aspon 180 km/h a umi v pripade nenadale udalosti svizne reagovat…prudce zabrzdit kdyz si tupy kamionak hraje na Massu a opet zrychlit pokud je sance setrast los traktoros a pod.
Komentáře nejsou povoleny.