• Verbiest Steam Turbine Vehicle (1679-1681) – Zrodil se automobil v Číně?

  Publikováno: 8. 5. 2007

  Misionář Ferdinand Verbiest (některé údaje uvádějí místo křestního jména iniciály R. P.) byl zřejmě prvním člověkem, který sestrojil parní vozidlo.

  Narodil se 9. října 1623 v belgickém městě Pittem, které se ovšem tehdy jmenovalo Pitthem a patřilo španělskému Nizozemí. Pod přísně katolickou vládou nemohla cesta ke kvalitnímu vzdělání vést jinudy, než přes kněžské školy, a tak 2. září 1641 vstoupil mladý muž do jezuitského řádu. Záhy nato odcestoval do Španělska, kde vystudoval teologii.

  Roku 1658 se Verbiest přidal k misijní výpravě vedené otcem Martinem Martinim, směřujícím do Číny. Jezuité si byli dobře vědomi toho, že christianizace říše, jejíž kultura je starší než evropská, vyžaduje jiné postupy, než v barbarských krajích Afriky či Jižní Ameriky.

  Úkolem Verbiesta ve skupině bylo přesvědčit vzdělané Číňany o převaze evropského vědění, zejména matematiky a astronomie. Jezuité si pro tento obtížný úkol nevybrali Verbiesta náhodou – právě v těchto oborech začal vynikat už během studií.

  Verbiest dorazil do Macaa v roce 1659 a začal misijní činnost v oblasti Shen-si. O několik let později byl povolán do Pekingu, aby pomohl páteru Schallovi v jeho působení v císařské astronomické kanceláři. Krátce na to však v Číně vypuklo jedno z mnoha období nepřátelství vůči cizincům a misionáři se ocitli ve značných problémech.

  Konečně v roce 1668 mladý císař Kchang-si (vládl v letech 1661 až 1722) rozhodl, aby jeden čínský a jeden evropský astronom předvedl své schopnosti – a tuto záležitost mělo vyřešit samo nebe. Tak se také stalo: Verbiest na minutu přesně předpověděl zatmění Měsíce, zatímco jeho čínský kolega Yang se zmýlil díky nedokonalosti tamního kalendáře.

  Matematický výkon talentovaného jezuity vedl nejen k návratu vězněných či vyhnaných misionářů, ale také k toleranci vůči křesťanům po značnou část vlády císaře Kchang-si. Teprve roku 1709 vladař mnichy opět vyhnal, protože už měl dost jejich vzájemných sporů.

  Verbiest se po svém výkonu ocitl na výsluní císařovy přízně. Podílel se na přestavbě staré císařské astronomické observatoře, pro kterou navrhl a postavil celou řadu velmi kvalitních přístrojů. Pro práci tohoto ústavu napsal také řadu příruček a návodů, aby v jeho práci mohli pokračovat jiní. Podle dochovaných svědectví observatoř fungovala až do konce 19. století, kdy byla patrně zničena při tzv. povstání Boxerů. Mezi další Verbiestovy významné skutky patří reforma čínského kalendáře.

  Vedle astronomie a matematiky se jezuita zabýval také technikou. Pro císařský arzenál zkonstruoval nová moderní děla, jimiž nahradil zastaralé kusy, stavěl ale také hrací hodiny, teploměry a barometry a mimo jiné i mechanické hračky pro císařovy děti. Odtud byl již jen krůček k údajně prvnímu parovozu v dějinách…

  O tomto stroji se však dochovaly jen stručné a kusé zmínky. Většina historiků se shoduje na tom, že nešlo o skutečný vůz, ale jen o model, nepochybně ovšem funkční. Ústrojím pohonu nebyl klasický pístový parní stroj, ale jakási parní turbína, podobná té, kterou zmiňoval ve svých spisech již alexandrijský mechanik Heron.

  Historici se také většinou shodují na tom, jak Verbiestův vůz vypadal. Šlo o trojkolku, nesoucí topeniště s mohutným parním kotlem. Pára z něj byla vedena do jedné trysky, namířené na lopatky oběžného kola zmíněné primitivní turbíny. Ta pak přes jednoduché převody poháněla dvojici zadních kol, zatímco jedno přední kolo patrně sloužilo k řízení. Ovšem existují i jiné kresby, které zobrazují parovůz jako čtyřkolový s pátým, vysunutým kolem vpředu. I to zřejmě sloužilo k řízení vozu. Existují dokonce verze, v nichž se píše to, že tříkolka byla podle Verbiestových popisů postavena až v roce 1775 pod názvem Eolipyle a tudíž se přiklánějí spíše k existenci onoho vícekolového vozu.

  Značně se liší také údaje týkající se data vzniku vozíku, většina autorů udává rok 1681, jiní 1676 nebo opatrněji léta 1679-1681. Jisté je jen to, že „praotcem automobilu“ je tento muž, jezuitský misionář Ferdinand Verbiest, a místem jeho zrození Peking.

  Verbiest už se do Evropy nevrátil – zemřel v hlavním městě Číny 28. ledna 1688 a byl zde pohřben s nejvyššími poctami. Za svůj život napsal více než třicet knih, z nichž většina se věnovala astronomii. Nejznámější jeho knihou je obsáhlý astronomický almanach, mezi Verbiestovými díly ale nechybí ani knihy týkající se christianizace Číny.

  

  

  Prameny: Novinky.cz, Brumm, Automobile chronos

Benz Patent-Motorwagen (1885) – První skutečný automobil v dějinách Selden Road Engine (1877-1907) – Podvodníkův „vynález“