• Městská rallye

  Publikováno: 02/08/2012

  „Bylo horký letní odpoledne, vzduch se přímo vlnil nad silnicí, fakt, a měl jsem za sebou už pár kilometrů, takže ten motor už měl teplotu jak má bejt. Moje hustokára se na to ten den prostě cejtila, sice jako jenom 55 koní, ale v tak malým autě to je dělo, však to sám znáš. Zrovna jsem jel v Ústí nad Labem po serpentinách nahoru. Nejdřív pár zatáček, pak rovinka, pak zase dvě velký zákruty, dva pruhy, tam všichni jezděj co to dá. Akorát jsem minul ceduli se sedmdesátkou když v pravým pruhu vidím bávo – pětka, trubodýzl. Měl tam asi pětašedesát a ruku na vokýnku. Protože já mám ruku na vokýnku vždycky když jedu na plno, asi tomu zrovna pěkně nakládal. Hodil jsem tam teda za dva, trochu se to zaklepalo, ale pak začal Fiat zrychlovat. Když jsem tam měl asi devadesát, už byl za mnou a přišla rovinka. Abych mu to ještě trochu ukázal, hodil jsem trojku a dotlačil jí někam ke sto deseti. Pak už přišla zatáčka a jelikož nemám posilovač to auto trochu klouzalo. Kára v protisměru začala troubit a uhejbat, nevim ale proč, měl jsem to pod kontrolou, ten týpek nemá jezdit když se bojí! Nahoře na padesátce už často měřej, tak sem dupnul na brzdu a sundal ruku z okýnka, dělám radši jako že nic, body už mám jenom dva, až si udělám tu školu smyku, bude to zase oukej. Jako já to řikám pořád, tyhle malý káry jezděj jako drak, na dálnici by možná už měl šanci, ale jako nevim, minule jsem z toho dal sto pade na čtyrku…“

  Říkal jsem si, že s prvním blogem je to jako s první láskou, zanechá nejhlubší dojem. Ale stejně jako se poprvé stydíme a snažíme být tak dokonalí, až ztratíme jiskru, měl jsem strach o jiskru blogu. Proto jsem radši skočil po hlavě. Pokud vám tenhle blog nic neřekl, můžu garantovat, že příště bude určitě jiný, možná i lepší. Pokud se vám líbil a pochopili jste jeho sdělení, super. Stejný ale slíbit nemůžu, co však vím, je, že budu psát o lásce k autech a všem, co k tomu patří.

  Tak ať  to jede!

GTIho test Škody Rapid – úvaha