Porovnání koncepce Tatra s tradičním řešením podvozku

24 Responses to Porovnání koncepce Tatra s tradičním řešením podvozku

• [1]

  22. 11. 2008 v 10:31Mýtus Tatra

  Existuje jeden stroj, který je v terénu ještě o stupeň dále. Je to terénní ruské auto MAZ, které se používá jako odpalovací rampa raket středního doletu. Zvnějšku vypadá podobně jako tatra. Má vícenápravový podvozek, ale řešení náprav je odlišné. Je samozřejmě daleko větší. Já osobně jsem byl svědkem v roce 1980 v zimně na cvičení jak nová tatra 148 zapadla v rozbahněné louce. Bylo to na začátku zimy, všechno bylo pod první vrstvou čerstvého sněhu, zrádný podklad nebyl na louce vidět. Už při najetí tatry na louku bylo zřejmé, že to nebude zadarmo. Tatra se sice pohybovala, ale stále zpomalovala a na druhém konci louky u lesa po cca 50ti metrech se zastavila a zapadla. Situace vypadal zcela beznadějně. Tatra byla zahrabaná a ležela na břiše. Tento MAZ, který má téměř 40 tun najel na louku, k tatře zacouval a přes ocelové lano zapojené za traverzu předního nárazníku tatry ji vytáhl ven. Tatru zapadlou až po osy nevytáhl samozřejmě plynulým tahem. Musel k ní couvnout na kontak a rozjetím do napnutého lana škubnutím tatru popotáhnout. Traverza na nárazníku tatry měla po akci tvar šípu, ale auto bylo venku. MAZ neměl s pohybem na tomto terénu žádné velké problémy. Pro tatru byl tento terén zcela neřešitelný. Lepší terénní stroj s velkou nosností jsem před tím a ani po tom neviděl. Byla to pro tatrovácké srdcaře jako jsem já velká lekce a velké prozření. Při hodnocení ruské techniky jsem od té doby velmi obezřetný.

• [2]

  22. 11. 2008 v 11:30GTI

  To video pustit na sněmu hlávkovejch salátů, končilo by to na ARU, a jak jsem spatřil ty břízky, scházela mi tam už jenom nějaká ta Nataša a garmoška…

  Kdo, nebo co to je ten Special-line? To je Tatro tvoje přezdívka či co?

  Tatra (auta)… to je naše legenda. Zůstal bych ovšem rovnejma nohama v tý oranici. Že by v roce 2008 byla Tatra jediná na světě, která umí udělat pořádný terénní nákladní auto, tomu se mi ani nechce věřit. Považuji to vlastně i za vyloučené. A to zejména s odkazem na omezené možnosti aktuálního vyvoje, na lopingy, kterým po revoluci prošla, koneckonců i s ohledem na komunistickou éru, která jí neumožnila konfrontovat se s vyspělým světem. Tatra těžila z toho, že to co nám komouši kradli z paněženek, lili třeba i do Tatry a ta zase mohla zásobovat postkoloniální země levným (a poctivým, to uznávám) výrobkem.

  Pocitovou analogii bych viděl někde u motorek Jawa. Všem se nám rosej voči – pérák, Indie…. „jawa „jezdi“, patnáct ušmudlanejch indickejch zaklínačů hadů na jedné jawě, a podobné pohádky z rozvojových socialistických nadějí lidstva.

  Výsledek – nula, zbejvá jen pár nostalgiků co v garážích oprašujou temně červenou pětistovku.

• [3]

  22. 11. 2008 v 11:54ladlen

  (1) Podobnú situáciu s Tatrami 148 som zažil aj ja na vojenskom cvičení v r.1983. Náš delostrelecký oddiel rozvinutý na plné stavy mal zájsť do palebných postavení na lúke, ktorá bola v miernom svahu. Bol február, podklad mokrý, tráva a na nej asi 5 cm čerstvého snehu. Výsledok bol podobný, Tatrovky vo svahu sa začali šmýkať, preklzovali kolesá a zastali v polovoci svahu, Pragy V3S v pohode prešli, odpojili delá, a zašli aj po tie, ktoré Tatry neboli schopné tam dotiahnuť. Boli to „strategické“húfnice 122mm, vzor38. Zhodli sme sa tam, že Tatrám chýbala väčšia záťaž, zaberali len vonkajšie zadné kolesá, vnútorné boli v ľufte kvôli známej konštrukcii zadnej nápravy.

• [4]

  22. 11. 2008 v 11:56jurajos

  (2) Tipujem že Special-line je niekto, kto nerozchodil blog a má podobnú military/Tatra úchylku, ktorá mu dovoľuje použiť tento blog ako nosič informácii! 😀

  Tatrovka jediná rozhodne nie je, takto z fleku ma napadá americký Oshkosh. Ale predpokladám, že tak ojedinelú konštrukciu, s výkyvnými polonápravami a nosnou centrálnou rúrou( a s tým spojeními výhodami ) už nik nedisponuje.

• [5]

  22. 11. 2008 v 11:58T613

  Nick Special-line není můj, je to nick mého přítele, či spíše známého, který zde občas na blogu publikoval, leč prošvihl převod na nové blogy a již se na něj nedostane. A admini jej ignorují…

  Tatra zcela jistě není jediný terénní náklaďák a zcela jistě v některých ohledech za konkurencí zaostává, tím především myslím na ergonometrii řidiče. To nemám ze své zkušenosti, ale ze zkušeností pánů řidičů, které si vyměňují mezi sebou na svých forech.
  Můžeme spekulovat jaký by byl vývoj Tatry nebýt komunistů, ale to dělat nebudu, protože je to oblast sci-fi. V každém případě si Tatra vydobyla pozici výrobce velice odolných nákladních vozů s velkou průchodností, vyvinutých pro ty nejextrémnější podmínky jaké jsou zde k planetě k nalezení. Velká obliba Tater v Indii (kde je Tatra hlavní dodavatel těžkých nákladních vozů pro jejich armádu – jungle, Himalaye etc), v Rusku (slavná to Sibiř) a vzrůstající obliba v Austrálii o něčem svědčí. A ať se nám to líbí nebo ne, tyto vlastnosti získala vývojem pro SSSR. Samozřejmě vycházela ze svých předválečných genů.
  Tatru je obtížné s čímkoliv srovnávat. Je to jako bys porovnával Defender nebo Hummera s Touaregem nebo Tiguanem. Bratři od VW dokáží to samé, ale jak dlouho než se rozpadnou? Musíš je tedy porovnávat jen s Oshkoshem, Kamazem a mnoha dalšími výrobci speciálek.
  Mimochodem ten podvozek se neustále vyvíjí. Není to stále ta samá konstrukce co vymyslel Ledwinka.

• [6]

  22. 11. 2008 v 12:03Navtech

  Přiznám se, že nic jinýho neznám, než tu Tatru. Snad ještě Zil. Pokud tedy neberu ty soutěže, kde se jezdí mezi klackama v bahně. Jen mi zaráží, proč se teda nedostala Tatra k hasičům v tom 200 megovym balíku na rozdíl od MB, Renaultu a Mana. Cena?

• [7]

  22. 11. 2008 v 12:27Special-line

  Ano je to tak prošvihl jsem nové blogy a zatím se mi navázat na svoji tvorbu nepodařilo vyřešit. Jeden z článků byl třeba o Škodě 130 RS.

  Je fakt že z mýho pohledu tatrováckýho nadšence sem to prezentoval možná trochu nadneseně, ale i tak výhody tatry nelze upřít. Nenapsal sem že je nejlepší a že projede nejvíc. Zkušenosti s u váznutím Tater tu budou vždy. Vždy to záleží na hodně podmínkách, zatížení, pneu atd. Ty speciálky co jsou výše jmenované určitě projedou více, např. kvůli velkým kolům, přesně rozloženému tlaku na půdu atd. Ty nosiče raket atd. jsou pro to účelově vyvinuty, takže ta průjezdnost bude větší. Tatra je spíše normální nákladní auto než speciálka. A z této kategorie bych řekl že je nejlepší. Je pro své podmínky účelově vyvinuta, ostatní vozy jsou většinou odvozovány ze silničních provedení. Jsou samozřejmě výjimky, jako třeba Praga V3S nebo Mercedes Unimog, určené hlavně do terénu, ale to je trochu jiná hmotnostní kategorie.
  Napsal jsem že je to auto s nejlepšími vlastnostmi. Napsal jsem to protože, že nejde říct že Tatra je nejlepší a vše projede, ale jak už sme viděli, je Tatra mnohem pevnější v ohybu a v krutu a pohlcuje velké množství vibrací. Umožňuje jet v terénu vyšší rychlostí, chrání hnací trakt atd. atd.

  To že se Tatra nedostala k hasičům jak píše Navtech říci nemůžu, protože to nevím a nezkoumal jsem to. Na nějakém hasičském webu bude určitě informací mnoho. Ale i třeba na pozary.cz se dozvíme že Tatra je i tak velmi oblíbená a pro hasiče je hlavně důležité, že nástavby u Tatry jsou o dost níže než u jinýho aut, i při vynikající průjezdnosti.

• [8]

  22. 11. 2008 v 12:55T613

  

  (6) Ony slavné Many (nad kterými hasiči kroutí hlavou, protože to je podle nich pěkný zmetek. Za to nemůže podvozek jako takový, ale podmínky výběrovky) vyhráli soutěž, kde byla určena celková váha nižší než byla, resp. je, než má Tatra ve svém katalogu. Kdo viděl na letošním Autotecu vystavený Man a mohl ho porovnat s hasičskou Tatrou Terrno nebo Scanií musel být vcelku překvapen jeho zlomeností za kabinou. Vypadalo to přinejmenším děsně a důvěru to rozhodně nevzbuzovalo. Spíše úšklebek.

• [9]

  22. 11. 2008 v 21:43re: hasicarna

  jasne: tatra a zetor…
  a liaz a uaz a 1305 a „o 106“..
  a na louce za tatrou pak bank & olufsen..

• [10]

  22. 11. 2008 v 22:00T613

  

  (9) přiznám se, že jsem vůbec nepochopil smysl příspěvku. 😀

• [11]

  22. 11. 2008 v 22:21Perun

  

  Tatro, tohle je Tatra jako hrom! Kde ty to bereš, to snad ani není možný 😉
  Lesní zvířátka leží mrtvá na jehličí, hned vedle se na hedvábná kravatě houpá na větvi Bursík..
  Úplně mě zamrazilo, když jsem si představil tu strašlivou sílu, jako to před sebou hrnulo ty tuny písku jako nic…
  Super!

• [12]

  22. 11. 2008 v 22:31re: q5, x5, c5 ...

  T613: to neres, proste hasicarna.. -snad nejsi v sobotu vecer doma, 613 ?!
  a krematorium za polygonem snad znas, ne..?

• [13]

  22. 11. 2008 v 23:11T613

  

  (11) tohle není můj článek, ale od kolegy Special-line! nechal jsem se inspirovat velikým Dumasem a hodlám si založit tady dílnu! Už lanařím i Pierra! 😀
  (12) krematorium tam neznám takový starosti ještě nemám

• [14]

  22. 11. 2008 v 23:13PepaSFI

  tak vezměme třeba tu podivnou geometrii podvozku. Ty výkyvné poloosy způsobují že při odlehčení nebo naopak plné zátěži se kola vyklání v takovém úhlu že to vůbec nesvědčí pneumatikám. U hasičského speciálu, vpodstatě konstantně zatíženého to moc nevadí ale třeba na sklápěčkách které vlastně polovinu kilometrů najezdí prázdné to bylo dost problematické. Nosná roura vydrží hodně ale všechno má své meze. Uváznutí spodkem může i pro tatru znamenat havárii. Navíc ta konstrukce výrazně omezuje světlou výšku a hlavně přechodový úhel, laicky řečeno tam kde jiné auto riskuje poškození kardanu tam už tatra dávno leží na břiše a hrabe kolečkama ve vzduchu. Vojenské to řeší pneumatikami obřích rozměrů, s velikýma kolama s taktickým vzorkem v terénu pojede cokoliv. Hlučnost motoru byla vždycky děsivá, v těch nejnovějších jsem nejel tak to se snad zlepšilo. Teď si uvědomuju že ty tatry vůbec nějak nevídám. Kupodivu jezdí ještě dost T148 sklápěček, lesáci používají 815 ale třeba tu novou sklápěčku s čumákovou budkou(nevím jak je označená a hledat se mi nechce) jsem v reálu ještě nepotkal. Ten pružný rám se třeba u Pragy V3S považoval za přednost. Pokud si dobře vzpomínám tak měla křížitelnost asi třičtvrtě metru na přední nápravě a kdyby se to vzalo úhlopříčně přes celé auto tak by to možná vypadalo jak točitý schodiště. Jo a takové stromečky jsme vyvraceli s V3S taky a to váží ani ne polovic a motor má směšných sto koní

• [15]

  22. 11. 2008 v 23:23T613

  

  (14)
  1) Ano, Tatra projede vše pokud si nesedne na rouru
  2) taktické pneumatiky obřích rozměrů používají všechny vojenské automobily
  3) hlučnost motoru byla u starých náklaďáků vždy děsivá bez ohledu na značku. Ty nové jsou tichoučké jako porovnatelné „zahraniční“ vozy
  4) Jamaly těžko poznáš, protože jsou určeny především do dolů. A nové Terrna, že jsi nepotkal?
  5) stromečky vyvrací každý náklaďák, je to na efekt 😀

• [16]

  22. 11. 2008 v 23:57Special-line

  Tak je jasný že při výkyvu se nerovnoměrně opotřebovávají pneumatiky. Dřív to byl problém jen u prázdného vozidla nebo u vozidla přetíženého. Dnesšní King Frame si poradí s oběma alternativami. Takže při prázdném vozidle už se tohle nestane.

  Nevím jako havárii čeho zapříčiní uváznutí spodkem.

  Toto řešení světlou výšku ani tak neomezuje, je srovnatelná s tuhou nápravou. Samozřejmě že portálové nápravy (Praga V3S) mají světlost vyšší. Tyto nápravy dělala Tatra také, např. u Tatry 805 nebo i teď nová sedmičková řada je má myslím také ale to si nejsem jist. I normální náprava má diferencíál který je vždy nejnižším bodem nápravy. V tomhle na tom budou auta naprosto stejně.

  Přechodový úhel závisí především na rozvoru za přední nápravou a ani u Tatrovácké roury není nic co by jej extrémně omezovalo. Spodní kraj trubky je zhruba ve stejné výši jako u normální nápravy spodek diferenciálu. Tím pádem pokud tatra někde lehne na rouru tak auto s tuhými neportálovými nápravami leží na diferenciálu.

  Hlučnost a emise jsou nyní velmi šněrovány legislativou, takže vše je srovnatelné. 1 nebo 2 dB nepoznáš.

  Kdo se dívá vždy nějakou uvidí. Někdy se až divím kolik těch novejch je. Čumákový Jamaly se na silnici skoro vůbec nevidí to auto má trošku jiný poslání, lomy, doly a tam taky jezdí. Prodej nejen na českém trhu roste a automobilka je po sestěhování výroby ve skluzu na nové Tatry se dlouho čeká. Teď se to sice s krizí trochu snížilo ta výroba ale poptávka určitě klesat nebude.

  Křížitelnost náprav byla u V3S lepší, to je pravda.

• [17]

  23. 11. 2008 v 8:58PepaSFI

  přechodový úhel závisí i na rozvoru ale ne jen na něm. Třeba taková dvounápravová stará zemědělská Ifa, ještě dnes s tím občas někdo jezdí trucktrial nebo Unimog nebo již jmenovaná V3s. Nebo to mám nakreslit? Každý snad chápe že když je v půlce rozvoru o půl metru víc místa tak to má mnohem větší přechodový úhel než když je tam rovná troubel. S tím uváznutím na břiše, mám takový pocit že na vojně bylo jakési nařízení že po jízdě v terénu se mělo kontrolovat jestli roura není ohnutá nebo šrouby poškozené ale možná se pletu, už je to dvacet let. Ale někdy to byly rány strašné a nic nevydrží věčně.

• [18]

  23. 11. 2008 v 10:48T613

  (17) s přechodovým úhlem se potýkají všechny náklaďáky. Amíci a Rusáci tam rvou megaobří pneumatiky nebo doprostřed vozu dávají další nápravy (Zil-135). Ty zemědělské Ify taky nemají zrovna malé kolečka. Díky nižšímu těžišti má Tatra zase větší úhly náklonu. Prostě nic není zadara a vše je o kompromisu.
  Taky je si třeba uvědomit, že ne každá Tatra je do těžkého terénu. Ono Terrno je určeno pro smíšený provoz s převážným podílem terénu, a čistě do terénu má podvozek odvozený od Armaxu. A Jamaly jsou zase úplně o něčem jiném. Jinak doporučuji najít na youtube testy kalifornských hasičů, které prováděly s Tatrami (a také se tam začínají hojně rozšiřovat).

• [19]

  23. 11. 2008 v 11:27Special-line

  Celá věc je trochu složitější. To co říkáte vy o půl metru více místa tak to je nesporně pravda. A pokud to takto nakreslíte že vezmete dvě čáry a spojíte je uprostřed rozvoru tak vyjde přechodový úhel mnohem příznivější. Hlavně u Pragy V3S kde jsou portálové nápravy a vše je umístěno vysoko tudíž i placatá nádrž. Jenž vozidlo je věc trojrozměrná a tudíž, když se podíváme na nákres třeba Renaultu Kerax tak tam uvidíme že převodovka je stejně pod rámem a tak z této výhody není půl metru ale jen nějaké centimetry. A to už vůbec nemluvím třeba o nádržích a dalších věcech které ná Tatra vždy nad rovinou spodního okraje roury (sestupné převodovky). (čest výjimkám jako šikmo uložené rezervě nádrže u tahačů a některým spec. nástavbám).
  I určení toho úhlu bude složitější. Přechodový úhel se správně neudává (i když v některých prospektech Tatry tomu tak je) úhlem mezi těmi čarami co jsem psal výše ale tím menším vedlejším úhlem který doplníme do 180°. Někdy se udává také jako úhel nájezdu na rampu a z praktického hlediska bych řekl že důležitější. Kreslí se tak jako když auto jede z roviny zlomem z kopce a měří se úhle mezi kopcem a rovinou. Krásně je to vidět v pdf souboru ke stažení na stránkách Tatry s názvem sedmicka_CZ. V tomto případě je zase rozhodující výška kardanu ne rámu a to číní výhodu zase pár centimetrů nikoliv řádově půlmetr.

• [20]

  23. 11. 2008 v 13:34Teorie a praxe

  Můj otec je celý život řidičem a vlastní malou autodobravu… Specializuje se na práci v lese, v terénu, hlavně na navážení lesních cest. Má 3 Tatry T 815 a jedno Terrno. Pokud nebereme vojenský speciály a lehký nákláďáky jako ta zmíněna V3S, tak na Tatru nic nemá v terénu… Hlučný starý T 815 jsou, Terrno je krásně tichý a dokonce pohodlný na cestě, netřepe to sebou jak T 815, „gumy“ se u Terrna sjížděj rovnoměrně…

  Ad řeči o malé světlé výšce a přechodovém úhlu: To, co právě nejvíc kritizoval můj otec na jiných náklaďácích s kterýma jezdil nebo je zkoušel (Liaz, Man…) bylo to, že jsou „vysoký jak koza“ a nesnesou boční náklon, což je v praxi (pokud bereme les a né polygon) větší problém než přechodový úhel… Ačkoliv myslím, že přechodový úhel náklaďáků s ortodoxní konstrukcí nebude podstatně lepší…

• [21]

  24. 11. 2008 v 1:23Jiny uhel pohledu !

  Vsude, kdykoliv jsem se s lidmi prel o kvalitach Tatry, tak se argumentovalo tim, kde, co, v terenu projela a tim, jak je spolehliva. Lidi uvedomte si, ze toto samotne nestaci! Cim Tatra nejvice vybocuje z prumeru je jeji vysoka prazdna vaha a jeji vysoke vyrobni naklady, dane komplikovanym podvozkem s vykyvnymi napravami ! Lidi uvedomte si, ze tenhle koncept jiz nikdo na svete nepouziva ! A neni to proto, ze by byl patentovan. Vaha v pomeru k nosnosti, je u silnicnich kamionu jedno z rozhodujicich kriterii, ktere urcuji hospodarnost provozu. Nemyslete si, ze lide kteri rozhoduji o nakupu stovek kamionu, jsou hlupaci. Tatrovka se vsude nabizi podstatne lacineji nez konkurence a presto nejde na odbyt! A podivejte se jak ruzne armady kupuji rakousky Steyr, ktery je temer 2x tak drahy !

• [22]

  24. 11. 2008 v 7:12T613

  (21) to řekni takovému Ivecu Trakker, které je při náhonu 6×4 a nosnosti 18,7tuny lehčí o 600 kilo proti Terrno 6×6 se stejnou nosností. Přičemž Tatra má o 500kilo vyšší technickou maximálku tedy 28,5t proti 28tunám Iveca. V soupravě utáhne o nepodstatných osm tun více než Iveco.
  Ostatní prodejci pro jistotu technická data svých vozů radši neuvádějí.
  Zajímavé, že po období, kdy člověk na novou Tatru nenarazil tak čím dál více stavebních firem tady v okolí začíná mít Terrna? Krom Tatry používá stejnou koncepci Pinzgauer, který navrhl syn Hanse Ledwinky, a který je proslavený svou obrovskou průchodností a používají ho armády po celém světě?
  Jediné stesky co jsem narazil na profiforumech řidičů a majitelů byla vysoká cena, vysoké zálohy a dlouhé dodací lhůty. A taky si dost stěžovali na servis, ale na to nějak kritika už utichla, tak se v tom asi udělal pořádek. Což potvrzuje brek hasičů, na jejich webech, které označují podvozky Tatra jako jedny z nejdražších na trhu. Mimochodem produkce Tatry roste každým rokem.
  Nějak ti ta teorie hapruje…

• [23]

  24. 11. 2008 v 11:52strejda

  Tatra v akci :)))

  http://www.youtube.com/watch?v=0GGrHhywzsA

• [24]

  24. 11. 2008 v 16:04Special-line

  (21)
  Tak ona ta hmotnost je někdy relativní zrovna na Truck fóru se to řešilo taky a někdo tam dával příklady aut který sou těžší třeba i o víc jak jednu tunu. Navíc je u Tatry možný kotvit například domíchávače, hasiče, možná i jeřáby přímo na příčníky od roury což snižuje těžiště a je o dost lehčí. Navíc T 613 nezdůraznil to že Iveco je lehčí ale při konfiguraci 6 x 4, to znamená že když připočítáme rozdělovací převodovku, spojovací hřídel a hnací přední nápravu ten rozdíl se smázne. A rozdíl v terénu bez předku a s předkem je nebe a dudy. I ve videu kdo se na to koukal bylo že ten kostkovej kopec 45%ní je bez předku nepřekonatelnou překážkou.
  Ano máte pravdu o hmotnosti nákladech samozřejmě jenže Tatra není silniční auto, ale auto především do terénu kde má sice o něco větší hmotnost ale robustnost je úplně někde jinde.
  Na odbyt bych řekl že jde sice počet kusů není vysoký ale pod pojmem odbyt a zájem si představuju že auta nestojí před halou a nemůžou je prodat, to není případ Tatry musí se na ně dlouho čekat. Navíc se teď po revoluci musí natlačit na trhy kde nebyla a udělat si reputaci. Což bude trvat dlouho po minulém režimu a po tom co po revoluci Tatra strádala.

Komentáře nejsou povoleny.