• Benzin ve vyšší střední

  Publikováno: 22. 6. 2009

  Rád se účastním testů aut, která nějak oslovují mé osobní potřeby, a i když se rád svezu třeba autem typu Clio RS, vždycky se víc těším na srovnání aut, mezi kterými by mohl být i můj koník.  

   

  V poslední době se s příchodem nového éčka tyto příležitosti objevují více, protože se znova utkávají tradiční rivalové z německé trojky. Před několika týdny to byly jejich naftové verze, které mě ale nezajímaly tolik jako test aktuálních benzinových motorizací stojících v hierarchii jednotlivých modelů někde pod vrcholem motorové nabídky.

   

   

  Takže, MB E350 CGI vs. BMW 530i vs. Audi A6 3,0TFSI.

   

   

  Tato auta, snad vyjma nejnovějšího éčka jsou notoricky známá, vynechám tedy slohové cvičení na téma design nebo popisy ergonomie a zaměřím se na motory a jízdní vlastnosti.

   

   

  E350 CGI

  Nové éčko dostalo další inkarnaci véčkového šestiválce 3,5 litru, tentokrát s přímým vstřikem. Motor dává 215 kW a 365 Nm a je spojen se známým sedmikvaltovým automatem. Po nastartování se pohnou ručičky a tím představení končí, ticho a klid, prostě nastajaščij mercéděs. Pohnu páčkou stěračů, tedy vlastně zařadím déčko, a medvídek se s tichou nonšalancí rozjede. Jenže ouha, jedu sotva šedesátkou a slyším odvalující se kola? V éčku? Snad je to dokonalým odhlučněním motoru a jiných mechanických hluků, ale kola jsou slyšet. No, nic, tak dál, první várka děr a kanálový deklík, to už je lepší, cítit díry i deklík jsou, ale slyšet ne, fajn, jenže pořád tu je něco jinak než posledně (ve starém éčku), mírné chvění a malé otřásání se auta, nervozita, co mi to jen připomíná, no jistě, stejně se chová aktuální pětka. Pryč je plavné plutí předchozí generace, tenhle projev podvozku je mnohem více na bavorskou notu. Bude to ale platit i při přitlačení na pilu? Nebudu to protahovat, ano, tohle éčko (mám tu verzi s AMG paketem se sport. podvozkem) je velmi velmi zatáčkově šikovné auto, při nájezdech neutrální, snadno řiditelné plynem s perfektně přesným a vyváženým řízením, tohle už není nastajaščij mercéděs, chtělo by se říct, jenže vzpomeňme na céčko, to šlo stejnou cestou, takže kolíbkovitý projev předchozí éčkové generace se asi čekat nedal. Přesto, agilita na MB E nevídaná a klidně ji přirovnám k pětce. Jenže i zde platí jako vždy něco za něco, byl-li projev podvozku v malých rychlostech mírně nervozní, pak ve vysokých sice oplývá vysokou mírou agility, ale za, z mého pohledu, až přílišné ztráty jízdního komfortu. Stručně řečeno, v této komfiguraci je éčko tvrdší než pětka, a pro mě je to už za hranicí použitelnosti, beru-li toto auto hlavně jako luxusní cesťák. Ne zcela vyrovnaný projev podvozku pomáhá vylepšovat motor, ten naopak svým projevem zcela naplňuje charakter luxusního cesťáku, je silný, má hutný zvuk a točí se přesně tak, aby v člověku zaplašil chutě na nějaké sportování a přitom mu stále dával pocit dostatku síly v případě potřeby. Prostě posledních tisíc otáček před omezovačem už moc nemusí, zvukem i zátahem vzkazuje, že kolem těch pěti mu to tak nejlíp vyhovuje, ono stejně, na déčko ho převodovka moc dál ani nežene a má-li řidič přece jen sportovní choutky musí sáhnout do manuál módu, protože tahle převodovka má sice sedm stupňů, ale na déčko člověk stačí říct při kickdownu „ser.u na sport“ než převodovka přeřadí, a vyjádří tím tak nějak svůj názor na celou věc, éčko má být přece dálniční křižník.

   

  Plusy: tichý a silný motor, perfektní agilita podvozku, výborné řízení i brzdy

  Minusy: nekomfortní podvozek, krátké sedačky

   

   

  A6 3,0 TFSI

  S faceliftem dostala A6 i nový motor z S4ky, se sníženým výkonem 213 kW ale stále pěknými 420Nm!! Tento motor vzbuzuje velké naděje a slibuje oživení a větší konkurenceschopnost audiny. Po nastartování se podobně jako v MB nic neděje, ticho po pěšině. Automat má, díky bohu, klasickou páku na tunelu, šest stupňů a pádla pod volantem, takže D a jedem. Tahle Audi není naštěstí zprasená S-linem, ale má standardní podvozek, což se projevuje tak, že jede klidně a tiše beze stopy nervozity v malých rychlostech. Takže přitlačíme, a vrůůům, tenhle motor je fakt třída, to turbojetové zatlačování bude silně návykové, navíc se bez protestů točí i přes šest tisíc, dá se z něj vydolovat jak sportovní tak cestovně silácký projev, určitě bych jej ve svém autě měl raději než V6 od MB, i když si uvědomuju, že je trochu nefér srovnávat atmo. a přeplňovaný motor, jenže tyhle verze MB a Audi jsou přímými soupeři. A co na to podvozek? Možná má A6 po fl překalibrované quattro nebo nevím, ale rozhodně to není taková tragedie, jak se všeobecně tvrdí. A6 se sice citelně více naklání než nové éčko a klasicky předokolkařsky zakleká na přední kolo, ale taky se dá řídit plynem, a podobně jako v S4ce se počínající nedotáčivost dá přidáním přetlačit, slušné, a navíc s podstatně větší dávkou komfortu než u MB E. Potud dobrý, jenže celkový dojem velmi kazí audi řízení, v á šestce snad poslední svého druhu, je totiž velmi pomalé, kolem středu rozbředlé a příliš lehké, navíc s volantem velikosti kormidla, což bývalo typické spíše pro Mercedesy. A ještě brzdy, skoro třísetkoňové auto by mělo mít brzdy, které neumřou po dvou kilometrech zatáček, budu-li brát horší řízení za daň typickému Audi nastavení, pak pro slabé brzdy není omluva. Naopak na pochvalu je sladění motoru s převodovkou, cesťácky komfortní, ale i se slušnou sportovní odezvou, což dělá z A6ky 3,0 TFSI velmi účinnou stíhačku.

   

  Plusy: skvělý motor, dobrá převodovka, komfort, vynikající sedačky

  Minusy: přeposilované řízení, slabé brzdy

   

   

  530i

  A co na to nejstarší z trojice 530i? No, ona je pětka sice nejstarší, ale také dostala facelift a v jeho rámci i nový přímovstřikový 3,0i s výkonem 200 kW a 320 Nm. Nejmenší objem a nejmenší výkon by jej měli předem stavět do role třetího vzadu, jenže už mockrát BMW ukázalo, že kdo umí, umí. Tedy startujem, smysl řešení zasunutím klíčku a mačkáním tlačítka pořád nechápu, ale co už, i pětka chce být trendy. Motor se usadí na volnoběhu a opět stejná píseň klidu a míru, jo, jsme ve vyšší střední a já se při podobných testech vymazlených benzinových šestiválců pokaždé ptám, proč vídám tolik cdi, tdi a déček v autech této kategorie, vím litr dva, jenže ten projev, to je nebe a dudy. Tedy, kliknu joystickem a jedem. Jo, je to pořád stejné a teď velmi podobné s MB, do nějaké osmdesátky se auto ošívá a jemně chvěje, pokud není silnice jako sklo, opravdu nikdy nebyl projev éčka a pětky v tomto blíže. Jenže ze svého auta vím, že u BMW stačí sundat nesmyslné runflaty, netrvat na devatenáctkách a člověk získá naprosto klidné auto i pro plavbu malými rychlostmi. Bohužel, na tyhle nářky v BMW nějak nechtějí reagovat a stále se snaží své zákazníky přesvědčit, že udrncané auto s dvojnásobně drahými gumami je lepší řešení než rezerva. No, nic, jestlipak se něco změnilo ve sportovním projevu pětky? Šlapu na plyn a motor zabere s naléhavostí turba, to je fakt něco, jistě není to stoprocentní, 420 Nm 3,0T to umí ještě líp, ale silnější V6ka Mercedesu se musí rdít v koutě, tenhle přímovstřikáč nemá žádná hluchá místa, sbírá se zespoda při pouhém náznaku sešlápnutí (mimochodem takovou reakci na plyn nemá žádný z konkurentů)  a pak už jen táhne, aby si kolem šesti tisíc našel svůj vrchol a následně vběhl do omezovače s vervou, se kterou ani Usian Bolt netrhá cílovou pásku. Motorářský klenot, který sice žije ve stínu 35i, ale dle mého jedna z vůbec nejlepších šestiválcových atmosfér. Podvozek pětky při tlačení na pilu odvádí stále svou etalonovou práci, příkladná chuť zatáčet, výborně vyvážené řízení, i když jak jsem zmínil u mercedesu, tahle inkarnace éčka se mu v tomto vyrovná, a řízení bych řekl, má dokonce lepší. Rozdíly jsou ovšem zanedbatelné, což je pochvala pro oba, pro éčko v tom smyslu, že udělalo obrovský mezigenerační posun, pro pětku pak za schopnost obstát proti naprosté novince bez ztráty květinky. V čem se ovšem éčko pětce nevyrovná, je onen bohorovný klid karoserie při ostré střelbe na náročné silnici, kdy člověk doslova cítí pracovat každý tlumič, pružinu či silentblok a auto se jen vyrovnaně hrne kam volant zatočí. A taky sladění motoru s převodovkou, zde opět BMW ukazuje oběma konkurentům jak se to má dělat, minimální prodlevy při podřazení, naprosto nezmatkující převodovka, která to motoru nekazí.

   

  Plusy: výborný motor, skvělá převodovka, vynikající brzdy, výborné sedačky

  Minusy: udrncaný projev v nízkých rychlostech, nemožnost více přitáhnout volant

   

   

  Závěr: vím, že by tu ode mě těžko někdo očekával jiné hodnocení, než že by 5er neobhájil, ale vlastnictví pětky v tom nehraje roli, pokud by mi některé z konkurenčních aut vyhovovalo, neměl bych ani problém změnit dres. Jenže, přestože je éčko z řidičského hlediska velmi povedený stroj, je jeho zásadním nedostatkem rezignace na komfort, což v této třídě neberu. Krátké sedačky nebo pomalejší převodovka už nejsou takový problém, ale na vrchol to nestačí. A6 je skvělým mixem, s tímto motorem velmi chutným a peprným, menší volant se dá asi objednat, ale lepší řízení nejspíš ne, a to je jeho největší slabinou, byť i ty brzdy jsou na zdvižený prst. Takže zase pětka, aktuální 30i nemá chybu, dynamicky se s ním 530i soupeřům vyrovná, projevem je předčí, kromě diskutabilního komfortu v malých rychlostech jdoucího na vrub runflatů, to auto nemá zásadní slabinu, do které by se jeho soupeřům podařilo zasadit úder. A to pořád mluvíme o staré dobré E60, nová F10 už klepe na dveře a já se těším. Zatím tedy, Freude am Fahren, pánové! 😉

   

   

   

OCHUTNÁVKA Blues Blues info