• Opět za volantem závodní 1er a tentokrát s videem :)

  BMW Publikováno: 18. 8. 2009

  Famous BMW opět poslal Ondřeje, aby usedl za volant vzteklého závoďáku 130i Challenge a ukázal všem těm rádoby sporťákům o čem, že to okruhové jezdění je.

  Ano, výkon totiž není vše. To už světu ukázal Lotus, nebo Caterham a stejným přístupem eliminuje ostatní účastníky na okruhu i malé BMW řady 1, to totiž dosahuje výkonu asi „jen“ 330 koní, což není žádná závratná suma, jenže pak se stačí mrknout na váhu auta – 1050 kg! A to už je docela slušná porce, která z malého BMW dělá krvežíznivou bestii, která kolem sebe řve jako král monster. Sebevědomí tomuto vozu rozhodně nechybí. Jak se mi seriová jedničková řada až na pár vyjímek nelíbí, tak na této specifikaci můžu oči nechat – je to prostě nádherné agresivní auto s dokonalým závodním bodykitem, mmmm! Pochopitelně nemá asi cenu zmiňovat, že auto má zcela upravený motor, podvozek, převodovku, výfuk a nechybí samosvorný diferenciál, tolik potřebný k dokonalému přenosu síly na vozovku.

  
  

  Když jsem s jedničkou jel naposled, byl brněnský okruh mokrý, vůz na adekvátních pneumatikách a jen, co jsme vyjeli, tak se vyjasnilo, trať začala schnout a mokré pneumatiky opravdu na suchu nefungují. Takže jízda vypadala jako japonské mistrovství v driftování a aby toho nebylo málo, jezdil jsem mezi vozy, které trénovaly na Epilog 2008. Takže Zonda, MC12 a podobně! Dnes je však vše jinak – slunce svítí, je příjemné teplo, sedím v paddocku v salónku týmu Flex Motorsport, který závodní jedničky provozuje a kochám se nepřehlednutelným pozadím vnadné blondýny lascivně se opírající v uplé kombinéze o kapotu žluté Corvetty, ehnnnm, ideální způsob koncentrace před usednutím do kokpitu, zejména když vám další sličné blonďaté slečny připravují kafé a v předklonu jej servírují. Po čtvrtém kafé se tedy řádně nabuzen převlékám do závodní kombinézy a spolu se svým spolujezdcem se jdeme doslovně nasoukat do kabiny auta.

  

  Prvním krokem je nahodit palivové pumpy, přepínám spouštěč, vyřazuju, mačkám spojku a tláčítko start. Motor se bleskově probudí a začne vydávat velmi agresivní hlasitý zvuk. Rozjíždím se a pomalu jedu kolem boxů k semaforu, který je poslední bránou do velkého světa okruhu. Se zařazenou jedničkou najíždím na trať a plně seznamuji plynový pedál s podlahou. To, co následuje mě vyráží dech – obrovská rána do zad, řev, vybočení zadku a neskutečná akcelerace, řadím za dvě, tři a přichází první zatáčka, auto se zakusuje, stále mám na mysli, že pneumatiky se musí nejprve zahřát, takže netlačím vůz na limit. Na výjezdu z první táhlé zatáčky na trojku akceleruji a cítím, jak Jednička přechází do driftu, kontra, čtverka, rychloměr ukazuje 180 během několika málo vteřin, poprve přichází ostřejší zatáčka, brzdím a mé orgány chtějí opustit svou drahou tělesnou schránku díky razanci s jakou auto deceleruje. Do morku kostí cítím, co dělá podvozek a kde jsou přední kola. Kontra přichází ještě před samotným smykem a já si to neskutečně užívám. Volant se mi snaží utrhnout ruce, ale jeho přesnost a cit je perfektní. Ve druhém kole začínám přitlačovat a eliminovat všechna auta na okruhu. Dnes jsou tu členové Klubu sportovních vozů se svými seriovými sporťáky a několik nadšenců se závodním BMW vlastní výroby. Prohání se tu také dvě Ferrari 430 Challenge taktéž týmu Flex Motorsport, první z nich potkávám ve druhé zatáčce mimo okruh v kacírku (viz. video). Vůz na slickách a suchém teplém okruhu drží naprosto nevídaně a urvat ho je téměř nemožné, než přejde do driftu, začne se zvlaštně pohupovat a tak dá najevo, že tady končí limit adheze. Poté však stačí jeden pohyb zápěstím a je srovnáno. Tlačím jedničku na uplný limit, snažím se dodržovat ideální stopu a bojuji zejména s vozy Porsche, které jsou všude kolem mě. Zjišťuji, že na rovinkách mi ujíždějí (ne o moc na to, že mají asi o 200 koní víc), ale jakmile se musí brzdit a přijde zatáčka tak se sklopenýma ušima pouští uřvané BMW před sebe bez jediné šance na odplatu, protože Brno je plné esíček a tady prostě lehké závodní auto nemá pokořitele.

  

  Jelikož je táto Jednička na kost odlehčená, je třeba si hlídat přetáčivost, protože na zadní nápravu nic netlačí, vše lehce zachraňuje zadní přítlačné křídlo, ale i tak je auto brutálně přetáčivé. Rázně však pociťuji, že specifikace pro rok 2009 prošla decentní úpravou podvozku a není tak agresivní na brzdách jako bylo loňské auto, celkově se s ní dá jet větší pila. Užívám si tedy dokonalých jízdních vlastností, tlačím Jedničku přes obrubníky a snažím se pojet vše, co se dostane do cesty. V poslední sekci okruhu potkávám po několika kolech černé Porsche Caymann S, které je zřejmě poladěné a tak se zuby nehty snaží ujet, daří se mu to přes cílovou rovinku, první zatáčku, pak se naštvávám a do následujícího esíčka, kde se brzdí asi ze 200 kilometrové rychlosti předjíždím Porsche na brzdy, Jednička má, co dělat, aby se vešla do zatáčky a přechází do smyku, takže nakonec předjíždím Caymanna smykem, snad z toho nemá velké trauma. Další kolo nás stahují do boxů, v poslední zatáčce boura ono Ferrari, které jsme hned po nájezdu na okruh viděli mimo trať.

  
  

  Po vysednutí v paddocku si jdu opět, ehmm, na kafé a jak tak sedím tak mi opět přichází na mysl, že žádné silniční auto vám nemůže nikdy nabídnout takovou porci zábavy a tak dokonalý požitek z jízdy. Pak mě rozesmutní srovnání s Mkovými BMW, ze kterých se staly silné GT a veškerá sportovnost je založena na elektronické proměně pomocí tlačítka M. Jaká chyba. Ať žijou stará dobrá nenáročná auta – M3 E36, E46 atd…

  famousbmw.autofun.cz

  DSC_0034.jpg

  DSC_0037.jpg

  DSC_0056.jpg

  DSC_0057.jpg

  DSC_0060.jpg

  DSC_4849.jpg

  DSC_4852.jpg

  DSC_4857.jpg

  DSC_4858.jpg

  DSC_4908.jpg

  IMGP1345.JPG

  IMGP1383.JPG

  IMGP1393.JPG

  IMGP1398.JPG

  IMGP1418.JPG

  racing4.jpg

  racing5.jpg

  
  

  

  OndrejD se představuje:

  http://famousbmw.autofun.cz

  Zobrazit všechny příspěvky, jejichž autorem je OndrejD →

BMW 850i – Rande s legendou