-
BENTLEY 4
Autorem známého rčení „There’s no replacement for displacement“ není nikdo jiný než Walter Owen Bentley, zakladatel stejnojmenné automobilky. Věrný svému heslu převrtal řadový čtyřválec předchozího typu 3 Litre a výsledkem byl model 4
Aston Martin – shooting brake ROVER P6 (1963-1977)
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
22 Responses to BENTLEY 4
[1]
29. 10. 2006 v 19:17GTI
Krásné… srdeční téma. BRAVO Ricardo… Mám jednoho zeleného desetiletí… od Matchboxu 🙂
[2]
29. 10. 2006 v 19:23Ricardo
Díky GTI… a kolik ti ten tvůj žere? 😀
[3]
29. 10. 2006 v 20:01Romus
Skvělá práce… 240 koní v roce 1930… tleskám autorovi.
[4]
29. 10. 2006 v 20:27Ricardo
Romus: 😉 a to tu někdo nedávno v diskusi pod článkem o Bentely psal že jsou to 100 let starý kraksny.
[5]
29. 10. 2006 v 20:32Science
Jaguar E-Type, Ford Mustang Shelby, Porsche 356, Aston Martin DB6, Alfa Romeo Giulietta, Duesenberg, BMW 507, Triumph TR3, Saab 96 Alpine A110, Volvo P1900….
Tak tyhle všechny krásky mám. Každý den se procházím kolem nich, občas nějakou přeleštím…ale co to odněkud táhne mi na záda….
Ach jo to jsem se musel probudit zrovna teď? Do háje tuhle část snu mám nejraději. Je sychravé ráno a přítelkyně zjistila, že má moc malou část deky. Budu asi muset vstát…
Je půl osmé, venku je zima a mlha. Co kdybych sjel alespoň pro rohlíky?. Obléknu se. Jdu po parkovišti moje kroky se odrážejí od neviditelných stěn. Už se blížím k té bestii. Říkám si už „jdu si pro tebe ty mrcho“. Hází po mne okem a její červený lak se nádherně leskne. Odemknu tenounké dveře a nasoukám se dovnitř. Chvíli jen tiše sedím a vnímám pach interiéru. Slabě je cítit benzín.
Vyřadím rychlost a šlápnu na spojku. Pedál lehce zavrže. Ještě prošlápnout plyn. Skoro cítím jak se směs připravuje v karburátoru. Přichází ten okamžik otáčím klíčkem v zapalovaní. Ozve se zaštěkání a motor naskakuje. Všechny čtyři válce běží v dokonalé shodě. Sytič obohacuje směs a motor získává nádherný baryton. Ten zvuk mnou přímo prostupuje. Cítím jak se chvěju očekáváním. Mám chuť vykřiknout „tak pojď bestie už se čeká jenom na tebe“.
Řadím za jedna a s hvízdáním vyrážím kupředu. Silnici znám jako svoje boty a auto jakbysmet. Silnice jsou prázdné. Týrám tu potvoru na hraně možností. V každé zatáčce cítím jak mi ujíždí zadek a slyším hvízdání pneumatik. Motor se častěji a častěji dostává k červenenému poli. Bestie správně pochopila mé ranní choutky a sytič nechává zapnutý. S hlasitým barytonem a ulehčujícím pocitem v srdci se blížím k parkovišti supermarketu.
Konečně chci zaparkovat. Řadím nesinchronizovanou zpátečku. Ozve se hlasitá „cvak“, které mizí kdesi v mlze. Snažím se zacouvat vedle modré Fabie. Odněkud zezadu tlumeně slyším ženský hlas. „Pepo, On nás nabourá. Udělej něco!“. Klepání na okno. Zastavuju se. Stahuji okno. Omšelý padesátník na mne vykřikuje cosi typu „nemoh byste si s tou plechovkou zaparkovat jinde?!“. V duchu si myslím cosi o blbcích a říkám „s jakou plechovkou?“. „no s toudle nebo jste majitelem něčeho jinýho než tohohle červenýho Formana??“…
Jo mimochodem Ricardo moc díky za článek člověk si rád přečte něco o zajímavých autech dob dávno minulých…
[6]
29. 10. 2006 v 21:40GTI
Science… 🙂 špica.
[7]
29. 10. 2006 v 21:46Ricardo
Science – to by sneslo vlastní blog, nemusí se to zrvna krčit tady. Opravdu pěkná povídka a je vidět že ze života :yes: A ty auta dob dávno minulých, to nejsou jenom auta, to jsou taky umělecká díla.
[8]
30. 10. 2006 v 14:17Sleeper
Science: povídka super… Ricardo: nemám co bych dodal, jedno z mých nejoblíbenějších aut…. Bohužel ho nevlastním, ani jako model. Jeden bentley by se v mé sbírce našel, ale větší Speed Six… 4,5litr od Matchboxu musím někde jako vášnivý sběratel modelů, zejména starých aut, sehnat… Měli jsme doma dva, jednoho má otec, druhý se poděl bůhvíkam….?
[9]
30. 10. 2006 v 17:06Science
Ricardo- Tyto automobily každopádně uměleckými díly jsou. Byly dělány s láskou lidmi, kteří jim opravdu rozuměli a „motali“ se okolo nich celý život. Mám tyto časy kolem třicátých let minulého století moc rád. Bohužel jsem v té době nežil…
Jo mimochodem k tomu vlastnímu blogu…pochybuji, že by to bylo něco pro mne. Nebyl by tam skoro žádný článek. Jednou za čas mám prostě náladu a něco sesmolím někdy je to dobré a někdy otřesné… Navíc cokoli vymyslím je přeci jenom krátké… Takže to asi vždy „narvu“ někam k Vám pod článek, který mne zainspiruje
[10]
30. 10. 2006 v 18:18Ricardo
Sleeper: dík 😉 … kouzlo autíček je v tom že můžeš mít tisíckrát lepší sbírku než Ralph Lauren
[11]
30. 10. 2006 v 18:20Ricardo
Science: ano, nádherná doba, tehdy nebylo nic nemožné. Pokrok byl ještě pořád na počátku, možnosti v porovnání s dneškem minimální ale ti lidé dokázali stvořit věci nad kterými i dnes žasneme. Ten blog.. no škoda. I tak si tě ale rád přečtu protože dneska jse ukázal co v tobě je 😉
[12]
30. 10. 2006 v 19:10Science
Ricardo: Já žasnu pořád a „furt“ 🙂
Dodnes jsem se třeba nedokázal vzpamatovat z potkání Bugatti Atlantic (1936). Byl jsem v Itálii a tuhle bugatku tam vytahoval nějaký stařík z garáže. Byla modrá, naleštěná, prostě nádhera. Vím, že jsem u ní strávil asi dvě hodiny a stále jsem neměl dost. Bohužel nevládnu anglickým jazykem natolik, abych pochopil všechny technické podrobnosti. Takhle jsem si mohl s oním pánem maximálně promluvit a počasí 🙂
Ty jo já, že jsem ukázal co ve mne je? To zavání pochvalou….
[13]
30. 10. 2006 v 19:39Ricardo
Jestli jsi viděl Atlantic na vlastní oči tak to musel být zážitek na celý život. Znám ho bohužel jen z fotek 🙁 A ten pán… kua já mu závidím. Vždyť Atlantiků jestli vzniklo 10 tak je to moc. PS: měls tehdy u sebe foťák?
[14]
30. 10. 2006 v 19:43juko2
Ohromné. Moje srdiečko by potešili ďalšie články a autíčkach z dôb dávno minulých.
[15]
30. 10. 2006 v 19:45Science
Bohužel ne…
Byl to opravdu zážitek…každý detail byl dopracován skoro do dokonalosti (nebo mně to alespoň tak přišlo). Bohužel jsem neviděl ani motor. Auto jsem mohl oblézat jak jsem chtěl, ale dovnitř jsem se podívat nemohl….
[16]
30. 10. 2006 v 19:53Ricardo
Juko2: Ďakujem pekne 😉 Nějaké články v tomto blogu už jsou a další určitě budou. A rozpětí bude velké, teď se chystám na něco novějšího
[17]
30. 10. 2006 v 19:59Ricardo
Science: Tak to bohužel bývá… karosérie musí být fantastická jak tvarově tak i tím snýtováním. O Atlanticu jsem už uvažoval pro svůj blo ale jestli bude tak až někdy později. Jinak gratuluju k neobvyklému osobnímu setkání za vyjíměčných podmínek.
[18]
31. 10. 2006 v 10:34Pierro
Tady musím poznamenat, že Bugatti Atlantic bylo k vidění před rokem na podzimní výstavě veteránů v Praze Holešovicích. Byl na civilní italské značce a v kombinaci barev černé a světle hnědé (bílá káva). Ve fantastickém stavu a jako nový… Vzpomínám na něj dodnes… Ricardo, kámo, jestli budeš mít něco k Atlanticu, prosím napiš…
[19]
31. 10. 2006 v 16:46Ricardo
No prosím… tak na Atlatica se taky vrhnu, beztak už jsem dělal na internetu „předvýzkum“. Teď sice mám předchystáno něco jiného ale potom 😉
[20]
5. 6. 2007 v 19:39Ricardo
Muže mi někdo z vás poslat nějaké barevné obrázky dělám plastové modeli a potřebuju veškeré detajli karoserie,motoru a ostatních věcí kolem tohoto modelu unevím na koho se obrátit tak to skouším touto cestou ozve se někdo a nějaké fotky nebo obrásky pošle Děkuji moc Michal.
[21]
5. 6. 2007 v 19:41Michal
Omlouvámse ale mapsal jsem špatné meno do předchozí správí Michal.
[22]
13. 12. 2007 v 19:49atlantic
pokud nekdo ma zejem Bugatti atlantic z roku 1936 je v Praze ,jsou pouze 3 na svete a jeden z nich je u nas!!!! je k videni na praze 5 strakonicka ulice prague classic car centre
http://www.old-timers.cz
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.