Strašně mi chybíš, táto..

Publikováno: 10. 6. 2008

Vzpomínám na své motoristické začátky – jak si mě v patnácti pustil poprvé k volantu. V první pravé jsme málem nabourali – že se to kormidlo vrací samo jsem pochopil později. Dík, žes mě tenkrát přemoh´ a zatáčku jsme nakonec s chlupem vybrali. Pár let poté – to už jsem byl starší, ale pořád zelenáč, co sbíral svoje první nesdělitelné zkušenosti u sousedů, co tak rádi roztáčejí modrobílou vrtuli, nezapomenu na ten červnový podvečer. Tys na tom už nebyl kdovíjak, ale zkus, zkus vydržet! „Tá..“,vzlykalas do telefonu.“..tátu, tvýho tátu odvezli“. Podvědomě jsem to čekal, ale byl to čistý průstřel srdce. …

číst dále