Maserati Ghibli (+zvuk)

Maserati Ghibli (+zvuk)

Publikováno: 12. 2. 2014

Šlechtic s trojzubcem

Jeho silueta se pomalu vynořuje zpoza horizontu. Stojí vedle showroomu, čelem ke mě s typickou nízkou přídí korunovanou obrovskou maskou. Představovat značku Maserati je speciálně na serveru ACZ naprosto zbytečný, zná ji každý malý dítě.

Stejně tak většina lidí ví, že se vedení Mase rozhodlo sestoupit o nějaký ten stupeň níž a připravilo “malej” model Ghibli. To, jak se nová akvizice v modelový řadě vyplácí je vidět na prodejích, který rychle rostou.
Parkuju auto a obhlížím typickou klínovitou siluetu, která není zdaleka tak nízká jak jsem původně očekával. Nicméně jde o velmi působivej kousek, přední část vyšperkovaná úzkými světly, předlouhá kapota s nádhernou oblinou přechází v poměrně krátkou kabinu a vrcholí v ještě kratší ostře řezaný zádi.

Kola dělají auto a pro dnešek to je základní 18” rozměr adekvátní ročnímu období. Dnes už takovej rozměr nikoho nepřekvapí a i tady je vidět, že výřezy blatníků snesou podstatně víc.
Barva je taková…no vybral bych si jinou, podle mě na Mase patří typická modrá.

Dostávám masivní ovladač k autu, tahám za kliku a poprvý si všímám bezrámových oken, vypadá to kouzelně.

Interiér béžovej, trochu neprakticky včetně koberců, nicméně moc útulnej a hezkej. Zadní dveře jsou menší a kdo by vzadu čekal přemíru prostoru bude zklamanej.
Víko adekvátně velkýho kufru se otevírá dálkově, daná verze nemá jeho elektrický zavření, nezkoumal jsem, zda-li se dá objednat.

Stejně jako je v poslední době u lahůdek podobnýho typu pravidlem i tentokrát jedeme ve dvojici s Dinarem. Každej z nás má jiný tělesný proporce a samozřejmě i požadavky, byť se ve spoustě věcí shodneme.
Zaujmu pilotovu pozici, poslechnu pár vět od technika a startuju. Pod kapotou se ozývá první naftovej motor u Maserati, ustavuju sedačku, probouzím palubní systém a chvíli věnuju systému rozmístění prvků a pozici řidiče.

Sedačky jsou pro mě akorát, čalouněný měkkou příjemnou kůží, polstrování bohatší a daří se mi rychle uvelebit. Přitáhnu volant na maximum k sobě, vypínám radio, zběžně zkouknu infotainment, kterej je plně dotykovej. Určitě velkej posun oproti tomu co se v Maserati nabízelo dosud, byť se nedá říct, že to je úplnej high-end. Sám jsem zvědavej, jestli se dotykovej display za chvíli usídlí i v německý prémii, nebo všichni bojovníci v prémii postupně přijdou na chuť ovladačům na středovým tunelu.

Grafika je každopádně pro Maserati pokrokem, real 3D modely budov ale nečekejte. Nádhernej je panel s ovladači klimatizace, ten se mi moc líbí, stejně jako použitý matný středně tmavý dřevo s výraznou plastickou texturou. Volant je ze začátku nezvyklej velmi vystouplými prvky v pozici za “deset dvě”, jinak obsahuje ovladače audia, palubního pc a tempomatu.
Budíky jsou klasicky krásný, vše modře podsvícený a příjemný.

Pozici za volantem s napevno umístěnými pádly řazení (mimochodem jsou vzhledově velmi pěkný) nacházím velmi rychle, poslechnu poslední rady k tlačítku sport a mizíme.
Motor v nízkých otáčkách vzdáleně přede hlubokými tony, řízení je hebký, přesný a jemný s rychlou odezvou na pootočení volantu, jsem zvědav jak se bude chovat při ostřejší jízdě na okreskách. Kolem metra Rajská zahrada mačkám poprvý Sport a zezadu se i v malý rychlosti ozývá “nedýzlový” bublání, spiklenecky mrknu na spolujezdce, sešlápnu plyn, zvuk do 80tky příjemně zesiluje. Vybírám rychlostní silnici na Boleslav a nasazuju ostruhy. Ghibli nenuceně zrychluje, pocit velký síly ale nepřichází, jen čísla na digitálním ukazateli mezi tradičními budíky skáčou poměrně rychle nahoru. Se zvyšující se rychlostí ale uvnitř mizí bublák výfukový soustavy a přehlušuje ho nejdřív syčení zřejmě sání, který tak libozvučný není. Stabilita podvozku je bez diskuze na úrovni konkurence, řízení I přes ostrost na dálnici naprosto v pořádku, neotravuje nutnými korekcemi. V ne úplně legálních rychlostech se projevuje neduh v podobě hluku od bezrámových oken. Ten je ve chvílích kdy se blíží číslice 2 na tachometru podle mě zbytečně vysokej, stejně tak I zvuk motoru. Zda-li to bylo záměrem konstruktérů nevím, ale tady bych rezervu našel…a je zbytečná.
Chvíli mi trvá zvyknout si na jedinou páčku pod volantem umístěnou vpravo, ovládající směrovky i stěrače.
Přehazujeme se a následně sjíždíme na boleslavskou průmyslovou zónu, směr Doksy. Doprava je hustší a tak spíš než cokoliv jinýho řešíme (nebo spíš neřešíme) v zásadě dostatek síly na běžný předjíždění (nic jinýho bych nečekal ☺ ).
Nesedí mi brzdy, který jsou sice ostrý, ale chybí jim dávkovatelnost a plynulost progresívního nástupu. Nejde mi s nimi dobrzdit jemně, nebo plynule zvyšovat či snižovat jejich účinek.
V Doksech přebírám opět řízení, nabírám směr Jestřebí a následně Dubá na jednu z nejhezčích silniček v republice. Hned u výjezdu zjišťuju slabinu v nedostatečný přilnavosti zimních pneu Pirelli (pokolikátý už???). Samozřejmě, jsem si vědom vysokýho krouťáku na zadních kolech, ale konkurence z F, D, US, FIN, J umí prostě zimní gumy lepší.
O to dřív se Ghibli dostává do situací, ve kterých je mu evidentně nejlíp! Průjezd Dubou se staženými okny v městský zástavbě dokazuje, že zvuková show pro okolí je znatelně lepší než uvnitř auta. Nádherný burácení je návykový, ale jezdit při +3°C s okny dole není úplně nej ;-).

Vysvětlivky k fotkám: za mnou, přesný měření, za Dinarem

Pak přichází řidičská nirvana, spousta utažených vracáků i rychlejší zatáčky. Přepnu na sport a manuální řazení, stabilizaci nechávám ON (gumy mi jistotu nedávají)… Blbuvzdorně nastavená kontrola stability nechává I v základním režimu zadek sklouznout působivým způsobem. Delší drifty na větších poloměrech nechává být bez zásahu a začne fungovat až v situacích, který by běžnej řidič nemusel zvládnout. Pořád se ale bavíme o kouzlu „právě teď a tady“! Vozovka byla vlhká, prochladlá a jak jsem už psal, gumy si o slušný adhezi můžou nechat jen zdát. Na suchu a s klasickým obutím by podobnej styl zřejmě nebyl možnej a rychlosti, při kterých by se „věci“ daly do pohybu by byly absurdní. Tohle je opravdu velmi dobře odvedená práce! Řízení je ostrý, přesný, podvozek citelně zatáčí zadní částí tak, jak to žádný jiný auto ve třídě neumí. Přitom je dokonale komfortní, karoserie pevná a jistá, kontrola náklonů zcela přirozená a schopnost přenášet váhu při změně směru famózní jako u závodního slalomáře. To vše v komfortním módu tlumičů, kterej fantasticky absorbuje nerovnosti a přitom je adekvátně pevnej. Režim sport je pak na opravdu kvalitní silnici a při jiných teplotách, v aktuálních podmínkách jsem ho nevyužil. Jsem nadšenej z jízdních vlastností, který jsou na vrcholu třídy! Škoda, že i presto, že se brzdy jízdou pomalu zlepšují, chybí mi v nich lineární progrese, taky jsem zvyklej na pádla volantu otáčející se spolu s ním, fixní umístění na jeho sloupku mi u takhle ostrýho řízení nedává smysl, i ve vracečkách nemusím přehmatávat volant a pádlo pak zbytečně lovím. Taky se přimlouvám za přidání třetího režimu plyn/motor/převodovka. Normální je občas příliš gumovej”, prostě by odezva na plyn mohla bejt rychlejší a sportovní zase až moc frenetickej, ten bych nazval Sport+ a dal ještě nějakej mezistupeň.
Znova se střídáme a na mě už zbejvá jen dojet zpátky do Prahy, zkouška top speed se nekoná, provoz to nedovoluje. Nicméně za “dvojku” se podíváte rychle.
Dinar zcela jistě svý, a jsem si jistej, že i poněkud odlišný poznatky napíše taky, takže udělám za sebe rychlej sumář.

Jsem nadšenej tvarem Ghibli, je nádhernej, silueta a speciálně přední plus střední část jsou lahůdkou, posaz pro mojí postavu (berme tedy cca 180cm) bez problémů s dostatkem (ne přemírou) prostoru na uvelebení stejnýho člověka na zadní sedadlo za mnou.
Slušnej motor, klasicky vynikající 8°ZF, pěkný materiály, fantastický řízení, skvostnej podvozek, bezprecedentně přetáčivá charakteristika nastavení a citlivý ESP, pevná karoserie, hezkej zvuk motoru zvenku a při malých rychlostech.

Naopak mi vadily brzdy, možná to bylo testovacím kouskem a nenaučil jsem se s nimi pracovat tak jak bych očekával. Logika fungování voliče převodovky, která zbytečně hledá svojí vlastní cestu (nakonec jsme těsně před vystoupením našli společnou řeč, ale proč, když to konkurence umí jednodušeji), lepší sladění motoru a převodovky, respektive přidání dalšího módu, upravit konstrukci bezrámových oken ke snížení hlučnostio ve vyšších rychlostech. Přimlouval bych se za potlačení syčení motoru při zátěži a naopak “vpuštění” lahodnýho bubláku odzadu, tak jak je to teď si užijete hezkej zvuk jen při malých rychlostech nebo stažených oknech (vzor TDI Biturbo).

Suma sumárum…auto určitě zapůsobilo pozitivně, výčet mínusů je obsáhlejší kvůli jejich popisu, ale nemyslím, že to jsou neřešitelný problémy. Jízdně na okreskách je Ghibli podle mě nejlíp nastaveným a fungujícím autem vyšší střední, na běžný cestování pak zbytečně ztrácí drobnostmi co otravují. V autě nic nevrzlo, všechno fungovalo precizně jak se očekává v této třídě. Podvozek jsem čekal tvrdej a ejhle, podařilo se najít stejně funkční nastavení jako má XF, A6 musí mít vzduch, aby dokázala fungovat na jakýmkoliv povrchu a M-B je o tolik míň řidičský auto (beru standardní modely), že ani není konkurencí. BMW pak I jako zadokolka neumí zatáčet tak jako to předvádí “malý” Mase.
Dávám 4* z pěti možných a děkuji zastoupení za možnost testu ☺.

Zní pěkně 🙂 :
https://www.youtube.com/watch?v=6VGs7YVj5sU&feature=youtu.be

Malý princ Na poslední chvíli

24 Responses to Maserati Ghibli (+zvuk)

[1]

12. 2. 2014 v 9.39iudex

Veľká pochvala za test, popísal si to tak zrozumiteľne a plasticky, že i ja ako človek nemajúci skúsenosti s vyššou strednou prémiou si viem predstaviť, čo od auta dostanem.
Auto je vizuálne nádherné, o triedu lepšie, ako nemecká škola, na druhej strane Jag sa mu dizajnovo veľmi približuje. Ako ale píšeš, hodila by sa zaujímavejšia farba karosérie, fádna šedá zbytočne skrýva atraktívne línie karosérie. Interiér predpokladám by ma priestorovo nenadchol (sedáky sa mi javia krátke) a tipujem, že mne rozmerovo blízky Dinar tiež bude kritickejší. Zvuk motora na dízel fantastický (usudzujúc z videa, čo si mi poslal), nie je to samozrejme benzínový šepot V6, ale taký skoro „musclecarovsky“ drsný a hlboký zvuk. Celkovo je vyznenie obdobné, aké by som od Maserati očakával: pri dynamickejšej jazde nadšenie, pri zvoľnení predsalen nejaké muchy na povrch vyplávajú. Hoci je to nevhodné prirovnanie, trochu mi to pripomína dojmy z Focusu ST: pri ostrej jazde nadšenie, pri bežnej jazde si však človek všimne viacero vecí, ktoré vadia a kazia dojem. Samozrejme vizuál nehodnotím (obludný kapor vs. štíhla fitnesska). Ešte raz palec hore!
Tak teraz ešte druhý uhol pohľadu od Dinara.

Odpovědět
[2]

12. 2. 2014 v 9.45GTI

Při čtení opravdu dobrého testu si člověk připadá, jako když sedí vedle testéra na místě spolujezdce. Zde jsem si připadal, že sedím Webpajovi přímo na… klíně. Bravo, bravo, bravo. 😉

Tak si říkám, proč by redakce nemohla učinit parádičku a nějak elegantně na hlavní testové straně neodkázala na blogový test psaný blogerem – amatérem. Amatérem? Vždyť toto je je blog s garážově velmi velkým „B“.

Webpajo, stojím v pozoru a salutuju. Skvostně odjeto, skvostně napsáno 😉

Odpovědět
[3]

12. 2. 2014 v 10.03MariAchi

Pajo, pajo, copak to tady vyvádíš?
Za chvíli dostaneš na blogy BAN, neboť po tomhle si jen těžko dovedu představit, že by redakce vypotila něco lepšího, a to jsem ještě nečet dinára 🙂
Auto parádní, testík taky a fotky jen navnadí na video, který přijde 🙂
Je fajn, že Ghibli plní to, co se od něj očekává, s tímhle modelem to může Maserati rozjet, tak mu držím palce.
Doufám, že brzy dodáte i testík benzíňáku, to bude lahůdka!
Dík za to, pajo!

Odpovědět
[4]

12. 2. 2014 v 10.06MariAchi

P.S.

Ty Pirellky → 😀

Odpovědět
[5]

12. 2. 2014 v 10.23Emel

Jak nemám rád černou, tak tady bych ji seriozně zvažoval… černou jako noc, černou jako Omar Sy a jeho QP v Intouchables 🙂 .

Odpovědět
[6]

12. 2. 2014 v 12.09woody-alien

webpaja: Krásně, krásně….jsem dost limitován množstvím palců,které bych mohl zdvihnout. 😉 A kromě těch téměř „živých“ zážitků navíc (narozdíl třeba od iudexe, aspoň myslím) dobře znám tu silnici přes Dubou na Liběchov. Pro Řidiče paráda. Pro mou ženu noční můra, protože jsem tam jednou poněkud „upravil“ třípatrovej dort, kterej jsem vezl v kufru, když jsem na něj pro samé nadšení zapomněl. 😀 Ale co, od té doby si zvykla dělat finální úpravy až na místě. 😉

Jsem zvědav na Dinarovo kontra.

Odpovědět
[7]

12. 2. 2014 v 12.22webpaja

(1) Beru to jako první pokus přiblížení se mainstreamu. Ještě dnes jsme to diskutovali, Dinar jel předchozí QP s robotem, já už se ZF. Oba jsme se shodli na tom, že tlačit to auto byla nádhera, ale žít s ním už horší. Ghibli je mnohem dál a myslím, že s pár zásahy nemusí bejt alternativou. Běžnej kupec třeba A6 o něm uvažovat nebude, nedostane ho, je jiný. Je řidičsky přitažlivý a nebejt brzd (jsem zvědavej, jak bude naladěnej benzín, možná je fakt někdo oddělal), lepšího odhlučnění a nefičet od bezrámů, tak vytahuju vlajku. I s tím, že pro lidi tvýho nebo Dinarova vzrůstu se jedná spíš o 2+2. Pro mě je to akorát 🙂

(2) Děkuju, myslím, že Dinar přidá ještě svojí optiku a bazalky trochu vypučí. Škoda včerejšího počasí, největším limitem byly pneu. Bál jsem se opřít v nájezdu o vnější přední, aby neuklouzlo. Tohle chci zkusit znova na suchu a větších kolech.

(3) Věřím, že se k benzínu dostanu. Jen bych rád počkal na jaro a vyprášit mu opravdu pořádně kožich 🙂

(5) Moc se mi líbí jejich modrá…;-)

(6) Tu silničku mám rád a byl jsem zároveň štastnej, že jsem snídal brzo ráno jen jogurt, ono z pozice spolujzdce je všechno jinak… Myslím, že Dinara tlačil hemenex v žaludku taky :-))

Odpovědět
[8]

12. 2. 2014 v 13.48Mr.Murphy

Moc pěkné čtení, díky za zajímavé dojmy….
Myslím že by bylo naivní čekat že Mase udělá auto které bude ve všem lepší než zaběhlá německá konkurence…. Z mého pohledu je podstatné že se auto líbí a že je s ním zábava 🙂 (a samozřejmě, že se tak děje za dostatečně kultivovaných podmínek…. čili jak zpracování auta, tak jeho jízdní komfort…)

Problém bude mít samozřejmě zejména s konvencema spotřebitelů a řekněme zažitými standardy, kdy A6 je takovým uměřeně luxusním autem, které nikoho nepobouří, zatímco Maserati bude vždy působit opulentně, i kdyby bylo o milión levnější…. Hochy od Mase to ale trápit nemusí, prodeje jedou hezky….

Jinak test super, mám strašný problém většinu testů dočíst, tady se mi to nestalo…. 🙂 Jediné co bych vytknul je psaní s českým přízvukem „krásnej“ atd., což mě jako moravákovi trošku tahá uši…. (a dřív jsi tak tuším nepsal….). Na dojmy od Dianara se těším, ať už budou jakékoliv 🙂

Odpovědět
[9]

12. 2. 2014 v 14.07šmoula nešika

Webpajo, co dodat. Souhlas s kolegy a opět velký dík za vynikající čtení. V benzinové verzi a modré, to by byla paráda. A až dopíšu blog, co mám od léta v konceptech, budu jsem zase s radostí chodit. 🙂

S odpovídající barevnou kombinací bych měl také problém. Černá ztratí hloubku, čímž celý vtip klínovitého profilu dokonale zazdí. No jo, ale k modré mi zase víc sedí jednobarevné provedení interiéru. A to se mi z fotek zdálo nudné, na vyšší střední. Světlá (jak se tomu nadává, Poltona Frau?) s antracitní kůží, to je jiná, chrom na volantu a volant celkově k ní sedí jak prdel na hrnec. De vo vkus.

P. S. K hrnci sedí palec… a borec. 😉

Odpovědět
[10]

12. 2. 2014 v 15.02T613

pěkný testík (y)
už jsem tu dlouho nebyl, ale od kdy se tu dělá i fotodokumentace? 🙂

Odpovědět
[11]

12. 2. 2014 v 15.27RS

Pěkný, moc pěkný !!! Ghibli je v mých očích úžasné auto, tak jsem rád, že se snad tolik nepletu. Ještě mít tu příležitost si ho vyzkoušet 🙂 I když jen v naftě, tak přece závist 🙂

Odpovědět
[12]

12. 2. 2014 v 21.09woody-alien

mariachi: Tak co bude s tím splašeným apostrofem ? Že ty už ho máš v garáži a nechceš nás vnadit, abysme nepukli závistí. 😀 Heršoft, kvůli tobě si snad budu muset zařídit testovačku sám, místní dealer předváděčku má. Ty LEDkový čtyřlístky mi nedaj spát. 😉

Odpovědět
[13]

13. 2. 2014 v 9.09Dinar

Webpaja: textík jako víno, když to čtu, připadá mi, jako bych tam byl s Tebou. 🙂 😉

V mých očích, po několika sporadických setkáních s Maserati (předchozí Qporte, akt. kupé), je i nové Ghibli typickým Mase, tedy autem, které umí být v několika aspektech velmi otravným, aby tyto aspekty zatlačilo do kouta naprosto skvělými řidičskými kvalitami.
Oproti jiným modelům Maserati je situace Ghibli složitější v tom, že chce lovit ve vodách, kde už se tolik nehledí na exkluzivitu a řidičskou zábavnost, jako spíše na cestovní komfort a komplexnost kvalit auta. Problémem Ghibli je, že zejména v té komplexnosti, díky oněm pověstným „italským“ detailům, trochu kulhá.

Takže konkrétní negativa. Ghibli je pětimetrové auto, ovšem podélný vnitřní prostor je na úrovni trojkového BMW, a to není zrovna etalonem ani ve své třídě. Infotainment má grafiku a rozlišení, které ve Fiatu Freemont ostudu neudělá, ve vyšší střední mi omalovánková navigace připadá nepatřičná. Ale musím uznat, že z funkčního hlediska tady problém není, jen ty veselé obrázky z displeje nějak nepasují ke zbytku kabiny.

Zatím prkotiny, horší jsou už věci související s cestováním, hlavně slabší zvukový komfort. Jednak hluk od bezrámových oken je výrazný a v dálničních rychlostech už otravný, jednak zvuková kulisa produkovaná motorem není v případě dýzlu nic extra. Ghibli má aktivní klapky ve výfucích, které dokážou naprosto fantasticky předvést sytý baryton osmiválcového benzinu, bohužel toto dokonalé divadlo si užijí jen ti, kolem nichž Ghibli projíždí. Uvnitř brumlající efekt funguje pouze v nízkých otáčkách a rychlostech, se zvyšující se rychlostí i otáčkami se do popředí dostává jakýsi těžko definovatelný zvuk zřejmě od sání motoru a od výfuku zezadu už jde jen hučení. V kombinaci s aerodynamickým hlukem znamenala právě zvuková kulisa pro mě nejvíce zklamané očekávání, protože po nadšených recenzích jsem stran zvuku dýzlového Ghibli čekal něco zcela jiného.

Tedy otravných aspektů, aby dostálo tradici své značky, Ghibli opravdu pár má, ale pojďme k tomu, čím nadchne. Ano, jízda, zkrátka a dobře, řečeno s panem Holzmanem, Ghibli je bezkonkurenčně nejřidičtějším autem ve vyšší střední a jezdí naprosto skvěle. Základem je excelentní podvozek, který je nastaven tak, že Ghibli nezná pojem nedotáčivost, je agilní a hravé a to vše při zachování výborného komfortu odpružení. Podvozek v jeho díle podporuje fantastické řízení, které opravdu nemá konkurenci, je to čirá radost, takto konzistentně vyvážené, přesné a přirozeně působící řízení prostě nemá nikdo. A troufám si říct, že svými kvalitami řízení ghibli přesahuje velmi výrazně hranice třídy, tak že i velká část ryze sportovních aut se může jen červenat. Tedy, základní komponenty ve skládačce ovladatelnosti auta, tj. řízení a podvozek, jsou na jedničku s razítkem a pochvalou v deníčku, bohužel další puzzlík je už trochu horší. Souvisí s motormanagementem, resp. nastavením elektronického plynu, které je v základním modu příliš ospalý a gumově působící, a naopak ve sport modu příliš nervozní a frenetický. Podvozek ghibli umí bezvadně zacházet s přenosem váhy, chce být řízen pohyby pravé nohy, a to je při zmíněném nastavení trochu problém. Věřím, že u benzinových verzí tento problém nebude, stejně jako, že mase bude dále dýzlové Ghibli ladit a tuhle mušku odchytne. Podobně by si zasloužily pozornost i brzdy, které jsou ve skládačce ovladatelnosti nejslabším článkem a mají na celkový dojem z jízdy zásadní vliv. Prostě jejich účinek prakticky nejde dávkovat. Je to buď on nebo off, první centimetr dává tušit ostrost, která se ale s dalším zatlačením pedálu nedostaví, pak najednou brzdy zaberou… Opravdu tohle se nepovedlo, ale těžko soudit, mohl to být problém konkrétního kusu, nebo bude platit to, co pro dýzlový motormanagement a mase brzdy doladí.

Zmiňuji tyhle věci obšírněji ne proto, že bych chtěl říct, že je nakonec ghibli jen průměrným autem, ale právě proto, že z řidičského hlediska jde o třídní bílou vránu, která nemá konkurenci a tyhle chybky jen narušují obraz řidičské dokonalosti. Jak píše webpaja, vzali jsme auto na zakroucenou silnici, kde mohlo projevit svůj talent, a ano, bylo to tam, nečekaná míra radosti z jízdy v pětimetrovém autě, které se nechá vodit jako ryzí malá zadokolka, naprostá fantazie. Velké ostré sedany typu M5 umějí pobavit brutalitou své účinnosti, která se dá ovšem naplno využít jen na uzavřené trati, ghibli je ale z rodu aut se sportem v genech, umí bavit i v legálních rychlostech za běžného provozu. Námi testovaný kus měl gumy značky, která nikdy pořádné zimáky neuměla, a navíc povrch silnic toho dne se nedal označit jinak než slizský, takže k limitům auta jsme se nemohli přiblížit ani náhodou, a přesto jsme se bavili, protože každý pohyb pravé nohy v zatáčce znamenal sklouznutí, dobře nastavené ESP do věci příliš nekecalo, a tak i relativně pomalá jízda mohla být velmi zábavnou a ve způsobu, jakým ghibli jelo, byl cítit obrovský potenciál. Celkově můžu jen říct, že bych se moc rád bych svezl benzinovou verzí za sucha na letních pneu, mám totiž velmi zřetelné tušení, že benzinové ghibli bude s vekou pravděpodobností řidičským třídním vrcholem. 😉

Odpovědět
[14]

13. 2. 2014 v 10.37GTI

[11] Dinare, excelentní dovětek pro… excelentní jezdce. Tady snad nehrozí (jako na hlavních diskusích) že se tu budou nyní diskusně masturbovat garáže výhradně pro maserati. Možná by však nebylo od věci kvantifikovat kvalitu excelentní jízdy vzhledem ke konkurenci. Dáme-li jízdně ghiblimu pracovních 100% kolik bys dal pětce, kolik ášetce a kolik éčku?

Odpovědět
[15]

14. 2. 2014 v 6.26webpaja

(12) Otázka byla na Dinara, přesto hodím svůj soukromej žebřířek, kterej zohledňuje a kombinuje schopnost poskytnout radost z jízdy a zároveň fungovat na klasických československých silnicích. Vždy pouze zadokolka, jen v případě A6 pohon Quattro a vždy ocelový pružiny.

Ghibli 100%
XF 90%
5er 85%
A6 75%
E-Klasse 75% (před FL)

Odpovědět
[16]

14. 2. 2014 v 18.19lled

Pekne cteni, hosi, kolik jako merite, hlavne dinarove nastaveni predni sedacky jaksi naznacuje, ze asi nebude evropsky prumer? tedy doufam…

Odpovědět
[17]

14. 2. 2014 v 22.43GTI

[13] Dobrá čísla, díky.

Odpovědět
[18]

15. 2. 2014 v 14.36woody-alien

Iled: Dinar je chlap jak hora, šest stop a palců pět, do eSTéčka nevejde se, tak jezdí X5. Kdyby si ale v světě moh ještě něco přát, tak s Twingem RS na plácku si hrát. 😀

Odpovědět
[19]

15. 2. 2014 v 15.10webpaja

(14) Já jsem europrůměr spočítanej z Bruselu, Dinar se vymknul 🙂

(15) Víš, že je to individuální 😉

(16) 😀

Odpovědět
[20]

15. 2. 2014 v 18.33šmoula nešika

[17] 😀

Odpovědět
[21]

15. 2. 2014 v 20.36MariAchi

[10]

Woody, moc se omlouvám, ale jakmile mám chvilku na psaní (respektive na sepsání, poznámky z jízdy jen čekají na zpracování), tak se na mně zakření petiměsíční synáček a v tu chvíli už pro mně nic jiného neexistuje 🙂

Odpovědět
[22]

15. 2. 2014 v 21.04woody-alien

mariachi: To mi nemusíš vysvětlovat, když děti jen kývnou hlavou, auta přestávají existovat. 😉 Ale většinou mě z toho stavu proberou pošlapaný prahy a zadrobený sedačky. 😀

Odpovědět
[23]

19. 2. 2014 v 21.52random.jitter

Také vás prodejce přesvědčoval, že vám ukazuje „džibli“ – jak tvrdí experti z autosalonu na primě?

Odpovědět
[24]

20. 2. 2014 v 18.04MariAchi

Děti mají neskutečnou moc… 🙂 Vždyť já se na ty okopaný zadky sedadel a drobky všude kolem vlastně těším! 😀

Odpovědět

Napsat komentář: mariachi
Odpověď na komentář zrušíte zde.
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Jméno

Email

Webová stránka

Komentář

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Založit nový blog

Maserati Ghibli (+zvuk)

24 Responses to Maserati Ghibli (+zvuk)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

Napsat komentář: mariachi

webpaja