-
Velmi snesitelná lehkost bytí
Je podvečer a den pomalu končí. Přijíždím domů a volným tempem míjím sousedovu modrou Octavii. Motor téměř neslyšně přede na volnoběh, když zastavím a natáčím auto k parkování.
Řadím zpátečku, ozve se kontrolní pípnutí, výrazně se ztlumí autorádio a na displeji se rozsvítí půdorys auta, který ukazuje na vzdálenost a směr překážek v okolí mého vozu, kdybych snad nějakou přehlédl.
Couvám ke krajnici směrem do kopce, ale nemusím se příliš zaobírat tím, abych správně synchronizoval spojku a plyn, auto samo pozná, kdy chci jet a povolí automatickou brzdu. Interval mezi pípánín se postupně zkracuje, až se slije v jeden nepřerušovaný tón (dá se tlačítkem zcela vypnout) a displej ukazuje polohu nárazníku modré Octavie spolu s vykřičníkem, značícím dosažení vzdálenosti cca 25 cm.
Rovnám kola, zařadím neutrál a nechám auto nějakých deset dvacet centimetrů sklouznost jen brzdovým pedálem. Pípání je pryč, displej už zvovu zobrazuje čas a RDS data z rádia.
Chvíli pozoruji bílé ručky otáčkoměru, rychloměru, palivoměru a ukazatele teploty vody v chladiči. Oranžová dioda ve stropním panelu tlumeně svítí na ruku svírající řadící páku, která se natáhne ke klíčku a vypne zapalování. Rádio naráz utichne a celý středový panel se ponoří do přítmí, zároveň zabzučí automatická parkovací brzda a ručky s ciferníky přístrojů se rozzáří jasnou bílou barvou po dobu, po kterou mám nastavenu funkci „guide me home“.
Chvíli na to vytáhnu klíčky ze zapalování, což auto pochopí tak, že chci vidět na to, co jsem třeba nechal uvnitř a tak postupně, nikoliv skokem, rozsvítí hlavní vnitřní světla – ta postranní nechává na mé libovůli.
Tohle všechno trvá jen pár sekund od chvíle, kdy jsem vypnul zapalování a tak jen tiše sedím uvnitř a poslouchám, co se bude dít dál. Ticho je absolutní, vypnulo i sotva postřehnutelné dochlazování turba.
Po třiceti sekundách s něžným cvaknutím sepne relátko v přístrovové desce, potkávací světla zhasnou a s nimi postupně i celý interiér, snad až na malou kontrolku na ovladači centrálního zamykání, které pravidelně červeně bliká a oznamuje mi, že je auto zamčené. Ostatně, zamyká se po rozjezdu samo.
Nechce se mi ven a tak tam sedím dál a pozoruji okolí, včetně potemnělého nebe nad hlavou. To už uběhne zhruba minuta od vypnutí zapalování, když se někde z hloubi palubní desky ozve tlumený zvuk elektromotoru, který vrací klapky ve ventilaci klimatizace zpět do neutrální polohy. Zvuk zcela nepostřehnutelný při jízdě, ale v tiché ulici a zamčeném autě je dokonalou elektronickou serenádou
Usmívám se, protože mi právě došlo, že mám námět na malé blogové zamyšlení nad neuvěřitelným pokrokem, který udělala technika za nějakých deset nebo patnáct let, kdy jsem jezdil Favoritem. A to šlo jen o takovou banalitu, jakou je parkování a zhasnutí motoru. Nezmínil jsem se slovem o inteligentní klimatizaci, reagující na intenzitu slunečního světla, head-up displeji, programovatelném ESP, ABS s rozdělovačem brzdového účinku, degresivním posilovači, automatickém zavírání oken, světelném a dešťovém senzoru, detektoru tlaku v pneumatikách, chladicím boxu…. mám pokračovat? Asi ne, že…
Armáda elektro-mechanických pomocníků nám usnadňuje každodenní život na silnici a vytváří iluzi o tom, že máme všechno pevně pod kontrolou. Ale to je jen iluze, tak jako dnes, kdy jsem se záměrně pokoušel přivádět auto na hrbolaté okresce nedaleko Vrchlabí do úzkých.. ESP mi celou dobu nenápadně pomáhalo a prakticky mi nedovolilo byť jen pomyslet na výlet smykem do škarpy, nebo, hůře, do stromu…
Otevřu dveře a vystupuji. Okolo volantu se protáhnu snadno, je dole mírně sploštělý a nepřekáží. Světla ve zpětných zrcátkách osvětlují prahy a zem po autem, kdyby tam snad někde leželo… něco nepěkného, z ramínka za hlavovou opěrkou beru černé manšestrové sako a na klíčku s dálkovým ovládáním stisknu tlačítko se zámkem. Dveře cvaknou, zrcátka se s bzučením přiklopí k vozu a auto usne až do zítřejšího rána.
Dobrou noc.
CITROËN DS5: PREMIANT STŘEDNÍHO PROUDU Svět Motorů na miskách vah
Bebo
Delicious
Digg
Bleetbox
64 reakcí na Velmi snesitelná lehkost bytí
[1]
30. 9. 2011 v 4:40webpaja
To je moc pěkně a lyricky napsáno…a nejlepší je, že naprosto inkognito
[2]
30. 9. 2011 v 5:56Perun
webpaja: Ano
A díky..
[3]
30. 9. 2011 v 8:01Kuko
Krásný textík.
Je fajn, že si člověk v tom každodenním zhonu umí občas vychutnat i takové malé detaily.
[4]
30. 9. 2011 v 8:17Ondore
Perune, romantika letnej noci ako vyšitá, palec hore
Takto by mali vyzerať blogy, nie o zúrivom pomerovaní si, o koľko milisekúnd to nandáš v dlouhým táhlým kolegovi 
PS: Už dávnejšie mám v hlave myšlienku popísať elektronických asistentov vo vyšších triedach, ale nejako sa k tomu nie dostať – nechce si to niekto zobrať na starosť?
[5]
30. 9. 2011 v 8:22webpaja
(4) Mám odzkoušeno jen od M-B a Audi a myslím, že by hodnocení bylo neprůkazné. Ve finále musím napsat, že na většinu vychytávek si každý velmi rychle zvykne a i přechod na rádoby intuitivnější verzi konkurence vnímá pak jako těžký porod
[6]
30. 9. 2011 v 8:42Ondore
(5) Tak idylicky ako Perun by som to asi podať nedokázal, ale určite by sa niektorí čudovali o koľko sa zmení kvalita jazdy. Ide jeseň, ranné hmly budú časté a nočné videnie + lane assist dokážu spraviť aj takúto cestu príjemnejšou
[7]
30. 9. 2011 v 8:57Magistr
Pěkné!
Já sice nejsem velký fanda všech těch elektronických hraček, ale uznávám, že občas umí usnadnit život (a občas přesně naopak)
[8]
30. 9. 2011 v 9:26sgt
No preč sú tie doby, keď ste si otvorili kapotu motoru a vedeli ste o všetkom, kde je aká súčiastka, čo má na starosti a ako funguje, dokonca aj elektrika auta nebol problém.
Teraz vás prekvapí hocijaký zvuk auta a to ste ešte ani nestihli otvoriť dvere po odomknutí auta alebo poeticky opísané zaparkovanie
[9]
30. 9. 2011 v 11:56Emel
Moc hezky napsané :yes:
Já jsem v tomhle trošku buran… různé front asisty, side asisty, lane asisty, park asisty a podobně s radostí vyměním za 20kW a klidně přihodím i tempomat a připomínač bezpečnostních pásů.
To ale neznamená, že bych promyšlenost a dotaženost současné elektroniky neuměl ocenit… pokud konfiguraci auta neřešíš přes peněženku, může být příjemné nechat se rozmazlovat :-).
[10]
30. 9. 2011 v 15:26GTI
Jestli tohle není ironie, tak si zejtra sám převlíknu zimní gumy. Nakonec mě odrovnalo (a trklo) to černý manšestrový sako…
Kapište, kolegové, Perun napsal dokonale ironickej textík. Srandička. No, dneska možná přijde i kouzelník…
[11]
30. 9. 2011 v 15:43GTI
Tak sem to konečně dorval domů, tam, na horizontu, kde se tetelí, můj pes a moje láhev režný. Pět sek kilo v rukách, tam a zpět, do toho déjedna co ti rozvorá i neodbytnou myšlénku na zítřejší horkou noc.
Tak to zaříznu na pětníku, vytáhnu ručku, típnu vo strop žváro, zhasnu halogen, vysoukám se ven, kopnu levým kopytem do dveří a svý káře řeknu – jo, bejku, eště máme na dvěstědvacet, ty na rychlosti, já na tlaku, ale spolu to nabeton dotáhnem do rakve, do mý rakve, kámo. Pak ji vobjedu po zadku, lehce polaskám, pohladím, akorát tam jak je nad třetím „r“ ten průstřela od sig sauera, co fasujou v miami dálniční poliši, tam to obkroužím palcem, a jdu na kutě. Doma srkám dvojitě přeplňovanou režnou a při pohledu z votevřenýho vokna sejmu ještěrku na zahradě jedním dlouhým, přesně mířením flusem. Nějakej panák v černým manšestru si na chodníku prozpěvuje song – nonstop, já chci žít nonstop… zavírám radši vokno a prásknu sebou do kanafasu. Jo, přesně, zejtra nanovo.
[12]
30. 9. 2011 v 21:00Andromeda
Perune, skutečně hezky napsáno a vykresleno. Čeština je bohatá a tvárná, pokud víš jak s ní naložit a nesmírně štědrá, pokud jí věnuješ čas a pozornost
.
Paralely se dají najít všude – není parkování jako parkování, není psaní jako psaní…
Prostě si rád Tvoji češtinu užívám parde…
[13]
30. 9. 2011 v 21:57Perun
Kuko: A právě o těch detailech to všechno je.. I ty největší věci v životě závisí, kupodivu, na drobných maličkostech. Díky
[14]
30. 9. 2011 v 22:00Perun
Ondore: Myslím si, že bys to klidně mohl zastat sám.. viz Tvá zmínka v dalším komentáři
Rád si to tu přečtu! Děkuji.
[15]
30. 9. 2011 v 22:03Perun
Magistr: Mě ty hračky baví, ale žít se bez nich dá docela dobře. Některé věci by mi ale nakonec asi opravdu chyběly…
[16]
30. 9. 2011 v 22:08Perun
Emel: Napsal jsi to dobře, s „buranstvím“ to ale nic společného nemá (na to je tu jiný expert). Rád jezdíš a motor má pro Tebe vyšší prioritu, než, řekněme, parkovací asistent
A to je ok 
[17]
30. 9. 2011 v 22:11Perun
Andromedo, tuláku, díky
Mám radost.
[18]
30. 9. 2011 v 22:40blowik
Perun i GTI hezky napsáno. Pánové, je pravda, že už si poslední dobou v autě připadám spíš jako v kokpitu hi-tech stíhačky nebo kosmickýho korábu, ale ten text nahoře mě donutil trochu zapolemizovat, jak by vypadal podobnej článek třeba za 50 let Tak šup do budoucnosti, temný budoucnosti…
Venku tma jak v pytli a bzučení elektromotoru mě docela otupuje, zvuk je to sice trochu nepříjemnej, ale po dvou hodinách působí jako zaručená ukolíbavka. Akorát protivnej svistot vzduchu řítícího se kolem karoserie rychlostí 345 km/h a občasný zapípaní aktualizujícího se palubního systému mě vytrhává ze spárů bezesnýho spánku. Prosim Mergla, aby mi pustil rádio, snad mě probere. „Ne tak tahle to nepude, Marešovi táhne na stovku a jeho humor je rok od roku horší.“ Radši v systému vyvolávám Everybook.com, abych zčeknul která z kolegyň z práce má krámy a co se Mirkovi včera zdálo (jeho sny mě vždycky pobaví).
Při civění do palubní desky mi najednou příjde, že je něco špatně. Žhavim moje unavený mozkový závity a „Hele jo! Mám to!“ -> ze sloupku řízení čumí volant. Jak dlouho jsem tu věc neviděl? Tak osum let? Jak rád bych to zase někdy měl ve svejch rukách, ale to by ti srá*ové z pojišťovny nesměli při každý aktivaci řidičskýho rozhraní zdvacetinásobit pojistku přesunem z AV (Automatizované vozidlo) do ČOV (Člověkem operované vozidlo). Stejnak je venku tma a vidim houby, protože rozsvícení nočních diod by mě stálo měsíčně dvěstě euro ekoteroristický daně. „K čertu s tim sem snad nějakej Ročíld? Dyť jsem vůbec rád, že z platu virtuálního barmana zaplatim tenhle lowcostovej pekáč s trojcípou hvězdou!“ Od pochmurnej myšlenek mě vytrhává až minutí cedule:
Vítá vás v Prag™
hlavní město spolkové země Česko
V duchu se poplácám po ramenou, že jsem si koupil barák v okrajový čtvrti jménem Kladno a nemusím se s*át až do centra a platit za to poplatek 100 euro… Duševní masturbaci nad mojí vychcaností přerušuju až když mě Mergl vyhodí u baráku a poděkuje za jízdu. Pak už ho jenom pozoruju, jak neslyšně odjíždí a parkuje se samo do garáže, která je jenom o pár milimetrů širší než auto samo. „Ta technika“… připitoměle se usmívám. To už ale mířím do baráku… „Sakra jak já jsem nadrženej“ strhávám ze sebe oblečení a běžim po schodech do ložnice, kde už je vše připraveno! Nasedám si na anální kolík, hubu ucpávám roubíkem a mýho kašpárka si namáčim do horkýho vosku. Víte, od tý doby co Evropská komise zakázala koitus jakožto snadnou cestu přenosu B.J.E.T., se ze mě stal trochu úchyl.
[19]
30. 9. 2011 v 22:54Perun
blowiku, nezlob, to je trochu na hraně
Ale výlet do podobné budoucnosti bych si klidně odpustil… byť nemám iluze o tom, že za nějakých padesát let budeme platit Eurem. To si koupíš tak maximálně v obchodu s kuriozitami (tam seženeš například i tužku a papír, nebo knížku…). A pak to všechno pěkně zaplatíš na dřevo… v Jüanech
[20]
30. 9. 2011 v 22:57blowik
teda to je chyb, ale komu by se chtělo ve 12 dělat korekturu, že?
[21]
30. 9. 2011 v 23:00blowik
Je no… Mimochodem já ty všelijaký elektronický fíčury zbožňuju, nejsem zpátečník, ale takováhle budoucnost dohnaná ad absurdum mě trochu děsí…
btw. s těma Juanama si teda vůbec nejsem jistej….
[22]
30. 9. 2011 v 23:07Perun
21) Ono se velice těžko předpovídá, co bude za půl roku.. natož za padesát let, že ano
Ale jak říkal Sinuhet – „O ztřku předem nikdo nic neví, a proto moudrý muž nosí v toulci vždycky více šípů“. Pro sichr si přibalím i dolary, rubly a nějaký to zlato nebo plutonium
[23]
1. 10. 2011 v 1:18Andromeda
(22)
A diamanty Perune, na ty nezapomeň, neb „Diamonds Are Forever“ …
[24]
1. 10. 2011 v 9:18GTI
Perune, chovej se na svém blogu prosím slušně, abys tu kolegy označoval za burany, na to i přes tvou legendární sobí falešnost snad místo není.
Já se omlouvám, asi jsem tě přecenil, jak jsi totiž psal o tom černým manšestrovým saku :-D, tak mě to tam jako docvaklo, že to píšeš v roli nějakého ilustrativního klasického manšestrového panáka, a to jsem ocenil, neboť kdyby předmětný text někdo myslel vážně, pak snad jedině nějaký sebestředný metrosexuál.
Tak jak je to vlastně, napsal jsi text ironicky?
[25]
1. 10. 2011 v 15:03Mr.Murphy
je hezké, když servomotorky bzučí, asisty asistují a klimatizace mě ovívá v šesti zónách…..
Ale zkus se projet v nějaké staré šestiválcové Alfě, v Porsche se vzduchem chlazeným motorem nebo třeba v Saabu Cabrio Turbo….
Myslím, že tě to naplní mnohem intenzivnějšíma emocema
A třeba budeš přemýšlet, jestli na tvoje běžné hrkání nestačí Golf v kombíku a ušetřené peníze nevrazíš do něčeho z toho, co jsem výše jmenoval…..
[26]
1. 10. 2011 v 16:22Andromeda
(24)
Kdo je teda tím označeným buranem ??? Nikdo nebyl personifikován. Jediný kdo tu nemístně z pozice samozvaného arbitra v osobní konkrétní rovině osočuje a označuje jsi ty.
Něco k věci mimo vysmívání máš ?
[27]
1. 10. 2011 v 17:00GTI
[25] No vidíš, a já se domníval, že tím buranem možná může myslet právě tebe. K věci jsem toho zde snad napsal už dost ne? Mohu ti to zopakovat – při čtení jsem se ošíval jako by mi na záda dýchala nějaká buzna, až když jsem dočetl k pasáži o manšestrovém černém saku, mi logicky docvaklo (už jsi někoho posledních dvacet let viděl v černém manšestrovém saku?
, že Perun to je „tajenka“, že to prostě nemohl pojmout jinak, než jako dokonalou ironii. Jak jsem nyní koukal, tak to v diskusi nijak neupřesnil, přiznám se, že tedy nevím přesně, zda to myslel ironicky, či ne. Ale jestli to tedy myslel navážno, pak tu píši svůj velmi přesvědčený názor – tohle vážně může myslet jen velmi sebestředný metrosexuál. Popravdě nevěřím, že to bylo Perunem myšleno navážno.
[28]
1. 10. 2011 v 17:07GTI
Vypadl mi kousek textu, správně má být – … že Perun to sako pojal jako vějičku, je to tajenka…
[29]
1. 10. 2011 v 17:30T613
Pěkný text jako vždy a těch zamrzlíků v čase si nevšímej
[30]
1. 10. 2011 v 18:02Andromeda
Dojemná starost o burany, zrovna od tebe. Obvykle jimi hojně hýříš v trochu jiné slovní mutaci takřka v každém odstavci ty a já se býti napadeným opravdu, ale opravdu necítil. Ty ano ? Dodám, že bych se obhájil v případě dotčení určitě sám.
Nechal bych na autorovi, koho a co tím myslel, včetně onoho saka. Je dost těch, co při opouštění vozu ač berouce např. sako od Armaniho, by popravdě spíše měli uchopit klaunovu čapku nebo masku jistého domácího zvířete..
[31]
1. 10. 2011 v 20:22Perun
(23) Diamanty… Jeden mám doma, malinký v krabičce
Ale „navždy“ je celkem dlouhá doba i pro bohy 
A máš úplnou pravdu.. Někteří, ač v obleku od Armaniho, ve skutečnosti nosí oslí kůži :yes:
[32]
1. 10. 2011 v 20:30Perun
(25) Máš pravdu Murphy, ale toho mého „běžného hrkání“ je zhruba pět tisíc měsíčně.. A tam už tu pokročilou techniku celkem ocením
Nehledě na to, že v mém věku a s rodinou na palubě jsou preference přeci jen někde jinde, než, dejme tomu, před patnácti roky. Tehdy jsem toužil po červeném BMW, které parkoval soused o jednu ulici dál. Nádherný sen, do dneška vzpomínám, jak se ten Baworák leskl na slunci 
[33]
1. 10. 2011 v 20:54Perun
Tatro, díky
Všímám si jen těch, kteří mi za to stojí…
[34]
1. 10. 2011 v 21:00GTI
[30]
Jedna věc jsou diskuse na hlavní straně, druhá věc jsou diskuse pod blogy. Tak promiň, jestli se tě dotklo, že když jsem se mohl třeba domnívat, že právě tebe tu Perun častuje buranem, že jsem se ozval.
To s tím sakem od Armaniho samozřejmě ve špatné komplexní konfiguraci fungovat může přesně jak popisuješ, ano, také panák, ale pokud tě dobře chápu, ty se domníváš, že Perunův text je napsán navážno, tedy že to není srandička o panácích v manšestrových sakách, co se rozněžňujou po příjezdu k rodnému paneláku tím, že jim na rozloučenou jejich auto zabliká na cestu, pak mi teda ale vysvětli, co tam to černé manšestrové sako jako dělá? Ty jsi snad mimo šapito cirkusu Berousek někoho viděl v černém manšestrovém saku?
Podle mého tím sakem na závěr Perun vyjádřil ten autorský odstup od toho smyšleného, popisovaného panáka v tom saku, nemyslíš, že spíše tohle je správná výkladová verze? Na podporu mého tvrzení sděluji, že právě to sako se tam objevuje až na závěr, tedy že celou dobu čteme jako vážný text, a jako nás autor vodí elegantně tzv. za nos, aby nám na závěr votevřel voko, že jako jo, že si rozumíme, že je to srandička o panákovi v saku. Je-li to správná verze, pak Perun zaslouží potlesk. Podle mého to jinak vlastně ani dost dobře být nemůže…
[35]
1. 10. 2011 v 21:59T613
Quo usque tandem abutere patientia nostra? Quam diu etiam furor iste tuus nos eludet?
[36]
2. 10. 2011 v 8:56Perun
(35) Odium et debilis. Insanabilis.
[37]
2. 10. 2011 v 9:04Mr.Murphy
co si to píšete? něco ve stylu „jednou klaun – vždycky klaun?“
[38]
2. 10. 2011 v 9:11Perun
[37]
Víceméně..
[39]
2. 10. 2011 v 10:06GTI
Ještě snad na podporu svého postoje uvedu dvě skutečnosti. První je uchopení názvu článku – „Snesitelná lehkost bytí“. Jde podle mého o elegantní kontra sdělení, které vychází z původního názvu knihy od Kundery – „Nesnesitelná lehkost bytí“. v knize jde v jedné z rovin o jistou krizi intelektuála kolem roku 1968, a právě ta paralela k hornímu manšestrovému panákovi je tu přece evidentní, tedy nikoliv páralovská intelktuální „muka obraznosti“, nýbrž dokonalý prosťáček za volantem moderního vozu.
Druhou podporu shledávám přes to ramínko. Normální (nepanákovskej) chlap by přece nikdy neměl v autě ten drát na opěrce hlavy. Sako se buď hodí na zadní sedadlo, pověsí na háček na vnitřní straně hlavové opěrky, případně, kdo nemá, na háček u zadního madla.
A tedy nyní jsem vypsal markanty, které podlé mého upřímného názoru jednoznačně vypovídají otom, že Perun to opravdu pojal něž jako dokonalou ironickou burlesku. A jestli tu má někdo jiný názor, ať mi ho prosím nějak přehledně sdělí.
Ve zkratce – Perun podle mého názoru napsal vyčerpávající stať (pochvala) o jistém druhu šoférů – toporní panáci v manšestrových sakách, s drátěným ramínkem na hlavové opěře, plochou duší (niz evokace přes název), kteří v postavení plochých prosťáčků bývávají rozněžnění tím, že jim auto na rozloučenou třikrát zabliká.
[40]
3. 10. 2011 v 10:10pepanek
A vida, jde to. Diskuse pod články může dál být zajímavá a přínosná. Stačí pouze přeskakovat stereotypně nudné flamewary trolla GTI. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Trolls.jpg
[41]
3. 10. 2011 v 15:22Emel
GTI: ohledně burana by sis měl přečíst vlákno diskuse ještě jednou… použil jsem ho jako první já, pro popis svého vztahu k současné nabídce všech možných asistentů. Na Peruna bylo to slovo moc silné a tak mě trošku utěšoval, oba ale rozumíme, co jsem jím chtěl říct.
[42]
3. 10. 2011 v 15:31Emel
No a ještě k Perunově stati – já ji chápu jako ódu na civilizaci. Jako pozastavení se nad tím, do jakých detailů jsou dotažené dnešní produkty, jmenovitě automobily, a jak je dnes často vnímáme jako samozřejmost a leckdy ani nechápeme.
Samozřejmě to není nic nového pod sluncem, ale čas od času je dobré si připomenout, co všechno se skrývá za tím, že se po stisknutí vypínače rozsvítí žárovka. Prokletím doby totiž je, že čím více věcí máme, tím méně jim rozumíme…
[43]
3. 10. 2011 v 16:44GTI
Emele, jo všiml jsem si, že píšeš o buranech, ovšem v obecné rovině, já toho burana v individualističtější rovině objevil v textu Peruna, a domníval jsem se, že s odkazem na texty andromedy tu nesmyslně na něho útočí, proto jsem se ozval.
Tvůj pohled na jádro věci svou logiku má. Obecně tomu nelze než přitakat, jenomže když se pozorně začteš do Perunova textu, začnou vyskakovat ty jeho (podle mého zřetelné a výborně dávkované ) jednotlivosti, ty udičky, kterými upozorňuje na tu jakousi panákovitost, topornost domnělého autora textu. Já to považuji za výbornou stylizaci.
Mohu ti dát další příklad. Kdyby jako to psal Perun takzvaně „za sebe“, asi těžko by napsal tolik panákovsky nivní a formulačně zcela špatný úvod. Perun totiž vtiskl tomu panákovi do úst větu, cituji: „Je podvečer a den pomalu končí. Přijíždím domů a volným tempem míjím sousedovu modrou Octavii.“
Tohle napíše přece výhradně ten dále vykreslovaný „manšestrový panák“, neboť, jinak (psát to Perun za sebe) by Perun samozřejmě frmuloval asi nějak takto – Je podvečer, den pozvolna odchází, vracím se domů a pomalým tempem…“
Totiž užití slov „den pomalu končí“… to je jak z první (rozuměj panákovské) obecné, Den nekončí pomalu, nýbrž právě v podvečer pozvolna odchází. Zrovna tak to zvolené volné tempo je výrazový nesmysl, tohle není tango, ale jízda v autě, tedy – tempo pomalé. A samozřejmě na závěr u toho návratu užité sloveso „přijíždím“. Tohle je zcela mimo, domů se nepřijíždí, domů se člověk zásadně – vrací. Takhle by se dal rozebrat celý text ale jako ilustrace to snad postačí.
Píši to proto, abych nějak uceleně dokumentoval to, že podle mého přesvědčení volil Prun právě taková toporná spojení, takové panákovské formulace, aby podtrhl to, že to jako píše ten manšestrovej fiktivní, avšak do jisté míry velmi realistický panák. Však je známe
Jsem proto hluboce přesvědčen, že text Peruna je autorská licence, že se jedná o prosťáčkovsky stylizovaný text z „hlavy“ manšestrového naivky, který se rozněžňuje z toho, že mu fungují blikače.
Jinak samozřejmě s tebou souhlasím, že současná technika je tématem k nekonečným diskusím.
[44]
3. 10. 2011 v 19:29Perun
(40) Ano, Pepánku, jde to a jsem za to rád
Mimochodem, pěkný odkaz 
[45]
3. 10. 2011 v 19:43Perun
[42] : Je to přesně tak, jak píšeš… slovo od slova
Svět okolo nás, zejména svět techniky, včetně té automobilové, ja tak sofistikovaný a důmyslný, že ve většině případů přesahuje schopnost běžného uživatele udržet s ním krok.
Nejde o nic víc, než o spotřební zboží, ale… má to své kouzlo. Ve Favoritu před těmi patnácti lety jsem mohl obdivovat leda tak možnost regulace podsvícení palubní desky… Ani bych neřekl, že jsem z toho měl menší radost, nebo to – úměrně věku – nějak zásadně jinak prožíval, ale o to nejde. Jde o to, že nás dnes obklopuje technika, která nám slouží tak dobře, že se život bez ní stává… no, řekněme, obtížnější. I svět kolem se totiž přizpůsobuje tomu, že už nepočítáme na logaritmickém pravítku, jestli mi rozumíš
Dvanáctiletý syn mého známého s Iphonem zachází se stejnou samozřejmostí, jako já s poznámkovým blokem… za třicet let bude s ledovým klidem programovat trasu antigravitačního vznášedla (
), zatímco já budu rád, že to domů zvládnu v elektromobilu 
[46]
3. 10. 2011 v 21:19Andromeda
(43)
Tak teď jsi mne jednak udivil a zároveň rozesmál. Nicméně Ti samozřejmě nejdříve poděkuji za překvapující zastání, nebyl jsem na něj připraven.
Možná jsem skutečně buran ( adresná sebekritika ), ke všemu nechápající, omezený, ale já skutečně v Perunových řádcích nenašel stopy, ani v souvislostech, po snahách konkrétně mne takto klasifikovat.
Přiznám, že v tento moment nevím, o jaké odkazy na které konkrétní mé texty se mělo jednat ( opakuji, může býti způsobeno mojí částečnou intelektuální nedostatečností ), ale to je v tento moment již nedůležité.
Abych pravdu děl, co se týče „poselství“ Perunova blogu, možná mylně, jsem v něm shledal minimalistické lehké zamyšlení nad kvantem el. pomocníků, jež jsou v pohotovosti třeba během jednoho běžného podvečerního parkování, s příjemnou nadstavbou tvořenou do děje vtahujícím popisem atmosféry letního podvečera a vlastních pocitů, jinak řečeno – na malé ploše naprosto rutinního automatického úkonu na konci dne lehce servírované uvědomnění si souvislostí, jen takové příjemné odbočení při přechodu z pracovní do domácí každodennosti s nádavkem bezprostřednosti…Žádné osudové: To be, or not to be…, žádný „vyšší princip mravní…“. Chápu, že zmínka o saku, konkrétně o takovém saku, může díky individuálním asociacím pro některé čitatele znamenat radikální změnu vnímání tohoto jinak k nedělnímu odpolednímu čaji,blogu ( autor dozajista neprotestuje ).
Opakuji, že význam materiálu onoho saka bych v kontextu díla nepřeceňoval a i kdyby autor onen materiál jako jinotaj pojmul, tak to provedl nenásilnou, elegantní formou, NEADRESNĚ a umožnil každému objevit co objevit chtěl, mohl a chtěl…
Myslím, že nemá smysl dále z jakýchkoli příčin a postojů vést polemiku nad smyslem Perunových vět – nechme Perunovi, co Perunovo jest.
A já se šibala autorského na konci svého mírně intelektuálně podměrečného povídání zeptám: Božský zástupče, byl snad nick s původem mimogalaktickým a vzhledem k pozemským měřítkům nesmírně vzdáleným, opravdu myšlen co by ekvivalent názvu jistého sovětského vesmírného ( dobrá, maximálně nedaleko od vrchních vrstev atmosféry ) plavidla, v dobách nedávných zvaném BURAN ???
[47]
3. 10. 2011 v 21:35Perun
Andromedo, šibal jsi Ty… a jaký
A protože vím, že víš, tak oba víme, že adresát se s tím identifikoval velice, velice rychle.
Mimochodem, ten bajkonurský Buran, ten měl k Andromedě docela blízko. Z oběžné dráhy to je co by kamenem dohodil (řádově 100 světelných let)…
[48]
3. 10. 2011 v 23:01Andromeda
(47)
Dobrá tedy vládče hromu a blesku, zanechám tedy obav o svůj status v Tvých očích. Mne nazývat šibalem – to ty jsi použil ve svém blogu onen záhadný fragment …
A k té Andromedě -> chápu omyl i vládce božstva, neb jest božstvem z galaxie, jenž je Mléčnou zvaná a jsme u jádra pudla ( ne atomu ). Často dochází k záměně místně galaktického souhvězdí ( podle něhož dostala ta „moje“ galaxie jméno) Andromeda, jenž je tvořeno hvězdami z tohoto vesmírného ostrova za galaxii M31 alias Mlhovinu v Andromedě či Galaxii Andromeda, jenž je o fous vzdálenější než směšných cca 100 let světelných – přidej cca 2,2 až 2,5 (dle místních rozdílných údajů ) milionu světelných dalších let a jsi u nás v M 31 …
[49]
4. 10. 2011 v 1:51GTI
[46]
Nemusíš mi nějak moc děkovat, ta adresnost burana směrovaná k tvému nicku mi byla zřejmá na první čtení. Zastal bych se ovšem i ostatních kolegů, nejen tebe. Bylo to logické ohrazení se, ne snad že bych vůči tobě pociťoval nějaké nadstandardní sympatie. Proč také? Perun prostě vybočil z poměrně slušného toku diskuse směrem k neurvalcům, tak jsem mu to sdělil. To je vše.
Co se týká tvého hodnocení předmětného textu, pak s tím zásadně nesouhlasím. Argumentem není přece jen to sako, ale i jiné markanty, asi jsi nečetl mé horní příspěvky, tedy shrnuji:
- sako je snad jasné
- kovové ramínko na hlavové opěrce – klasický atribut garážových panáků
- název článku – nahoře vysvětluji poměrně podrobně
- úmyslně toporné věty a nesmyslná slovní spojení (den pomalu končí atd.)
Můj postoj je neměnný, Perun nenapsal „za sebe“ oddychový (k čaji) článek, nýbrž vnitřně slušně propracovaný textík „jakoby“ psaný klasickým panákem, jakýmsi moulou v manšestrovém saku, co sedí tiše za volantem a rozněžňuje ho světélko u zpětného zrcátka. A, Andromedo pozor, ten text dal Perunovi jistě dost práce, a to jednak ve věcné rovině, jednak aby udržel tu prosťáčkovskou konsistenci, neshazuj to proto odkazem na čaj o páté…
A tedy v tom tkví síla Perunova textu, ta propracovaná panákovská „realita“ nikoliv snad v tom, že by nám chtěl Perun blahosklonně sdělit novinu, že dnešní auta mají dvouzónovou klimatizaci. To bys Peruna až příliš podcenil a v podstatě do jisté míry též nedůvodně zde veřejně ponížil.
[50]
4. 10. 2011 v 6:17Perun
(48)
Vycházel jsem z toho, že samotná hvězda Andromeda to má ke slunci (tedy k nám bez osmi světených minut…) asi 97 světelných let :-*)
Ouha!
[51]
4. 10. 2011 v 7:22T613
K Andromedě jednou vyšleme Ikarii XB2
[52]
4. 10. 2011 v 8:19Emel
[43] GTI: „den pomalu končí“ a „den pomalu odchází“ jsou pro mě rovnocenné formulace, neodvažoval bych se na jejich základě cokoliv tvrdit o obsahu textu (odchází je lyričtější, to tu ale není zapotřebí). Stejně tak přijíždět nebo vracet se domů – druhé sloveso je sice jako slovní spojení obvyklejší, ovšem evokuje archetypy domova, klidného přístavu, spočinutí po celodenní námaze. Perunův textík klade důraz nikoliv na domov, ale na akt příjezdu někam v podání moderního automobilu. Proto v daném kontextu vnímám „přijíždím“ jako vhodnější.
Jako lingvistické cvičení je to zajímavé, ale zabředáváme do nuancí, o kterých podle mě sám autor nepřemýšlel. Možná je to tak, že textík jen nastavuje zrcadlo čtenáři… a na něm pak závisí, co v něm uvidí. Zda intriky a osočování, nebo krátké zamyšlení nad technickou civilizací.
[53]
4. 10. 2011 v 11:50Andromeda
(49)
Pokud Ti adresnost a směrování bylo zřejmé na první čtení, jsi na rozdíl ode mne jasnozřivý…Co se dá dělat, nebylo každému shůry dáno.
[54]
4. 10. 2011 v 13:27Mr.Murphy
důležité je bojovat proti označování někoho za burana a zároveň v textu šermovat „buznama“…. BRAVO
[55]
4. 10. 2011 v 14:20webpaja
Tady je hotový Hyde park.
Mám jednu, která s auty téměř nesouvisí (jako většina příspěvků na ACZ v poslední době).
Správný džentlmen věší své sako na ramínko tak, aby nedošlo k deformaci v oblasti ramen nebo k nežádoucímu muchlání (ne muchlování, to může být příjemné).
Ideální je samozřejmě využít originál ramínko z nákupu obleku, zavěšené na háčku nebo madle nade dveřmi zadní části vozu.
Beru to ne jako výraz metrosexuality, ale držení si určité úrovně.
[56]
4. 10. 2011 v 14:22Mr.Murphy
tak je fakt, že věšení saka v autě a s tím související ergonomicko-sociální problematiku jsme tady ještě neprobírali…. Z některých příspěvků se zdá, že by na to téma mohl snad být i blog
[57]
4. 10. 2011 v 16:47Andromeda
(51)
…
Tatro čekám
[58]
4. 10. 2011 v 20:54Perun
(51)
Pošleš tam časopis?
[59]
4. 10. 2011 v 20:55Perun
(56)
Do černého
[60]
5. 10. 2011 v 6:13T613
pošleme tam sebrané spisy Kterak se státi neomylným aneb všeználkem snadno a rychle, od neznámého autora
[61]
5. 10. 2011 v 10:45iudex
Perune, za blog máš (ako ostatne takmer vždy) 1.
Mňa to bzučanie nových elektrických serepetičiek čaká od budúceho týždňa, tak snáď si na to rýchlo zvyknem a budem si to tiež užívať.
Diskusia je tradične zábavná, ale najzábavnejšia je tá snaha niektorých o pozornosť, ktorá vychádza o to trápnejšie, že sa jej im napriek množstvu provokačných príspevkov nedostáva.
[62]
5. 10. 2011 v 12:19Andromeda
(60)
To klasifikuju jako vědomý pokus o vědomou destrukci jiné civilizace >:-[] …
[63]
5. 10. 2011 v 19:21Perun
(61)
Díky Iudexi. A jsem si naprosto jistý, že na ty bzučící serepetičky si velmi rychle zvykneš
[64]
25. 10. 2011 v 7:17hajny
Tak poeticky napsaný článek jsem dlouho nečetl , je to neuvěřitelné , že člověka v dnešní uspěchané době vůbec napadne se zastavit a tiše poslouchat a naslouchat a jěště o tom tak krásně napsat. Takových lidí víc a nebudem řešit nesmysly.
Moc fandím a přeji další takové povidky.
Komentáře nejsou povoleny.