• Sklopte zrak! Přijíždí král! (2.)

  Publikováno: 13. 5. 2008

  

  Konec dvacátých let dvacátého století se nesl v rytmu swingu, na který tancovaly dámy s cigaretovými špičkami, Charles Lindberg právě přeletěl Atlantik, USA jsou stále na „suchu“ a Cosa Nostra dělá vše proto, aby Američané neumřeli žízní. A všichni dohromady byli plní optimismu, že již nikdy nemůže být hůře. Přesně do této doby se hodily superluxusní automobily, u kterých bylo neslušné ptát se na jejich cenu, a jejichž budoucí majitelé rozhodovali o každém detailu karosérie a výbavy.Jedním z těchto vozů byl i Bugatti Royale.
  Podle legendy za existenci tohoto vozu může jedna neznámá lady, která Ettoremu Bugattimu řekla : „Je sice hezké, že vyrábíte rychlá a krásná auta, ale když chci to nejlepší tak koupím Rolls Royce!“ To se samozřejmě tak hrdému muži nelíbilo a započal se zaobírat myšlenkou výroby luxusního automobilu, který by deklasoval onen Rolls Royce ve všech ohledech (mimochodem nepřipomíná Vám tato legenda vzdáleně jinou legendu o vzniku Lamborghini?).Ať je tato legenda pravdivá, či ne, Ettore Bugatti přišel s myšlenkou vyrábět superluxusní a supervýkonný automobil, který by byl vyroben v pouhopouhém počtu 25 kusů.

  

  Před Bugattim stála těžká otázka, kterak postavit luxusní automobil, ze kterého by poklesl v kolenou i onen pověstný anglický lord? Ettoreho hlavní zbraní se stal motor! Oprášil konstrukci svého leteckého šestnáctiválce a doslova jej rozpůlil. Díky tomu vznikl řadový osmiválec s rozvodem OHC s třemi ventily na válec (dva sací a jeden výfukový), jehož rozměry jsou vskutku ohromující. Délka 1420mm a váha 380kg hovoří samy za sebe. Jen samotná kliková hřídel váží 137,5kg! Ke svému bez problémovému chodu potřeboval 23litrů mazacího oleje a k chlazení 48 litrů vody. Na každých sto kilometrů si z nádrže vzal 40 až 50 litrů benzínu. Jako protihodnotu nabízel výkon 275 až 300 koní při 1700ot/min! Zdají se Vám tyto čísla trochu nadsazená? Tak co řeknete na objem? Ten byl pouhých 12 753cm³, respektive 14 726cm³ u prototypu a pozdější osobní limuzíny E.Bugattiho. Další perličkou byla údržba tohoto motoru. Aby totiž automechanik získal přístup k ventilům musel demontovat celý motor, neboť hlava s blokem válců tvořila jeden celek. Již výše zmíněný klikový hřídel byl usazen v devíti vodou chlazených hlavních ložiscích.
  Motor přenášel svůj výkon na zadní nápravu skrze suchou jednokotoučovou spojku a třístupňovou převodovku. První rychlostní stupeň sloužil pouze k rozjetí a k jízdě do strmého kopce. Druhý rychlostní stupeň mohl být díky síle motoru použit až do rychlosti 150km/h. Maximální rychlost mohla být až 200km/h, ovšem podle toho jak jste si nechali „ušít“ karosérii. Motor spolu s převodovkou umožňovala důstojně zrychlovat z nuly na stovku za 13 vteřin. Nabízí se myšlenka,za kolik by dal Royale stovku při nedůstojném zrychlování?
  Karosérie byla umístěna na žebřinovém rámu, vpředu byla tuhá náprava s půleliptickými pružinami, vzadu pak tuhá náprava s čtvrteliptickými pružinami směřujícími dopředu. Řízení bylo šnekové a vůz pak umožňovaly zastavit bubnové brzdy. V případě defektu jste museli zápasit s 24″ ráfky a pneumatikami Rapson 6,75×36 (celkový průměr kol 970mm). Na benzínové pumpě jste zase pro změnu mohli natankovat plných 190litrů benzínu. Málem bych zapomněl na rozměry podvozku. Nuže rozvor činil 4320mm a rozchod obou náprav byl 1600mm a vážil 3200kg. Celková délka pak byla až 6,5 metru, ale lišila se podle karosérie.

  

  Jak již jsem napsal v úvodu Bugatti plánoval vyrobit a prodat dvacet pět těchto automobilů, leč hospodářská krize způsobená krachem newyorské burzy těmto plánům učinila přítrž. Světlo světa spatřila pouze šestice vozů, z toho pouze tři byly prodány. Cena byla příliš vysoká…

  pokračování příště..

Sklopte zrak! Přijíždí král! (3.) Sklopte zrak! Přijíždí král! (1.)