-
Odvaha být jiný – (1) Zvětšení Coca-Colové lahve
Jako příznivec odvážného designu zahajuji touto prací sérii článků o automobilech, které se tučným písmem nesmazatelně zapsaly do automobilové historie. Nemohl jsem jí pojmenovat jinek než Odvaha být jiný. Pochopitelně bych sem započítal i vozy Avantime a Vel Satis, o těch ale byla řeč v samostatných článcích.
První článek věnuji modelu, který veřejnost přijala zprvu poněkud neklidně, poté si ale získal srdce mnoha milovníků designu. Pro svou zajímavou a i přes nástrahy chřadnoucí automobilky i dlouhou životní kariéru (společně s druhou generací, první vydržela ve výrobě pouhý rok) se mu také přezdívá „nesmrtelný Američan“. Bylo by dobré si tento avandgardní model připomenout. Bude řeč o modelu Studebaker Avanti.
Byl představen na dubnovém autosalonu v New Yorku roku 1962 a ihned byl prohlášen za nejmoderším americký automobil. Od běžné produkce se lišil takřka v každém ohledu. Nabízel například kotoučové brzdy na přední nápravě, což byla věc, která se u masově vyráběných amerických vozů nikdy neobjevila.(nepočítáme-li v omezených sériích vyráběné vozy Crosley Hotshot z roku 1950 a Chrysler Imperial z roku 1951). Revoluční design laminátové karoserie navrnul designér Raymond Loewi, který se podepsal i pod klasický design láhve na Coca-Colu. Výroba plastových dílů byla svěřena společnosti Molden Fiber Glass v Ohiu. Ve zdejší továrně vznikaly také karoserie Chevroletu Corvette, které často způsobily zpoždění dodávky modelů Avanti zákazníkům. Tyto modely byly vyráběny na zbývajících linkách továrny v malých sériích.
Mohutná a precizně vedená reklamní kampaň na nový Studebaker Avanti obsahovala také jmenování Oficiálním zaváděcím vozem závodu 500 mil Indianapolisu 1962. Tlak na veřejnost se vyplatil a závazné objednávky se hrnuly ve velkém. Došlo ale ke komplikacím v rozběhu sériové výroby. Největší potíže působily sklolaminátové díly karosérie a vyklápěcí záď, která se ukázala jako příliš těžká pro použití skleněné výplně
Výhodou sklolaminátu je ale předevšim jeho lehkost. V případě Avanti činila hmotnost celé karoserie 321 kg, z čehož právě plastové díly činily 161 kg. Zbylou hmotnost způsobovaly zbylé výztuhy a úchyty z oceli. Vůz se měl stát konkurentem Chevroletu Corvette. Při finančních problémech značky bylo ale obtížné například zkonstruovat zbrusunovou platformu, proto se využívala starší. Nakonec se jí stal podvozkový rám z Larku Convertible, vystužený křížovým příčným nosníkem.
Pod kapotou modelu Avanti sídlil robustní vidlicový osmiválec konstruovaný roku 1951. Ten byl pro Avanti k dispozici ve verzích R-1, R-2, R-3 a R-4. Objem byl však zvýšen z 3,8 l na 4,7 l. Motor Studebakeru Avanti dosahoval v provedení R-1 výkonu 240 koní a ve verzi R-2 dokonce 289 koní, a to díky použití dmychadla Paxton. Motory R-3 a R-4 nesly rukopis americké závodnické legendy Andy Granatelliho. Jednotka R-3 dostala mimo jiné nové hlavy válců s většími sacími kanály a ventily, masivnější vačkovou hřídel a dmychadlo Paxton, jež spalovací prostory plnilo skrze čtyřnásobný karburátor. Oficiální výkon činil 355 koní, ale svědkové uvádějí, že z něj na brzdě dostaly až 411 koní. Motor R-4 byl téměř shodný, ale díky použití dvou čtyřnásobných karburátorů Carter AFB dával až 380 koní
V prosinci 1963 byla oznámena likvidace továrny v South Bandu a výroba automobilů byla přesunuta do Hamiltonu v kanadském Ontariu. Celkově bylo vyrobeno 4 643 kusů tohoto pokladu. Poslední Studebaker Avanti se zrodil 20. prosince 1963. Jednalo se o bílý vůz R-3 v plné výbavě a zaměstnanci pod podlahu jeho kufru uložili dopis se svými podpisy a připomenutím jedinečnosti tohoto posledního vozu. Výroba v Hamiltonu pokračovala modely Commander, Daytona, Wagonair a Cruiser, vybavovanými šesti a osmiválci z produkce GM Canada LTD. Studebaker jako automobilka zaniknul dne 17. března 1966. Avšak ikona Avanti ještě definitivně nezanikla. 1. října 1982 zakoupil veškerá práva na vozy Avanti realitní makléř Stephen H. Blake. Z jeho iniciativy byl vůz poprvé od roku 1965 výrazněji modernizován. Dostal plastové integrované nárazníky, přepracovaný interiér a verzi kabriolet. Po bankrotu Blakeova impéria celý projekt převzal jistý Michael Kelly. Pod jeho vedením se model Avanti vyráběl až do doby jeho obvinění pro podvod, ovšem s označením Avanti II. (2006). Továrny v Mexiku zůstaly nečinně stát…
Některé informace byly čerpány z denny78.ceskyblog.cz
Odvaha být jiný (2.) Spolupráce srdcařů Quo vadis, Renault?
28 Responses to Odvaha být jiný – (1) Zvětšení Coca-Colové lahve
[1]
18. 9. 2008 v 20:13jurajos
Nič nové som sa sice nedozvedel, ale je to skôr moja chyba. Toto je naozaj krásne auto a nevedieť o ňom povinne minimum by bola chyba. Až teraz mi vlastne dopína že sa neobjavil v ankete. Škoda. Čo však v tvojom článku absentuje, je viac obrázkov. Interiéru, krásnej zadnej časti a možno aj novšich verzii. Ale som zvedavý na pokračovanie.
[2]
18. 9. 2008 v 20:28Avantime
Zdravím
Je to jen stručný výpis faktů. Chtěl bych se ale omluvit za absenci technických údajů a některých fotek. Dělal jsem to narychlo, tížil mě čas…
Jsi zvědavý na pokračování Avanti, nebo sérié článků „Odvaha být jiný“;-)
[3]
18. 9. 2008 v 20:37jurajos
Som zvedavý na pokračovanie série.8-) Tiež mám rád odvážny a provokatívny dizajn a tak som zvedavy čo ešte predstavíš.
[4]
18. 9. 2008 v 20:49Avantime
Na seznamu mám sérii slavných avandgardních Citroenů, Multiplu, Toledo, modely značky Panhard, Mercedes 300SL…Bude toho víc. Na zbytku ještě přemýšlím
[5]
18. 9. 2008 v 21:15Lonestarstate
Určitě jedno z nejkrásnějších aut všech dob. Navíc s pohnutou historií a účinkováním v nezapomenutlném filmu Gattaca.
[6]
18. 9. 2008 v 21:24Avantime
Film jsem neviděl, ale s hodnocením vozu se ztotožňuji 🙂
[7]
18. 9. 2008 v 21:37Lonestarstate
Avantime: Spolu s Citroenama DS tam Studebakery hrály auta budoucnosti 🙂 A jedno z nejlepších sci-fi všech dob…..nedoceněný stejně jako Avanti. ps: a o Multiple radši nepiš 🙂 tohle má ke Studebakerům daleko: http://katalog-automobilu.cz/img/fiat-multipla-1-6-16v-100-6.jpg
[8]
19. 9. 2008 v 7:15Avantime
K těm Citroenům, chtěl bych napsat každopádně o modelech DS, SM, AMI 6 a podobně. S tou Multiplou uvidíme. Sice je pravda, že vyznává jiný styl než jiný přítomní na seznamu, ale je „jiná“
[9]
19. 9. 2008 v 8:21Beaumont
Jo, Gattaca je skvělá, ale zná ji málokdo.
[10]
19. 9. 2008 v 8:34prekladys
třeba poděkovat za připomenutí, škoda však, že jsi nezmínil více o spolupráci studia Loewi a automobilky Studebaker. trvala mnohem déle(především úchvatné kupátko autorů Loewy/Bourke z roku 53), toto je její hmotné vyvrcholení. a když už avanti, stálo za to také uvést, že automobilka tento design rozvinula i do podoby čtyřdveřových prototypů s výhledem na možné nahrazení stávající modelové řady těmito liniemi.
[11]
19. 9. 2008 v 8:54prekladys
teď to čtu po sobě – samozřejmě Loewy!
[12]
19. 9. 2008 v 9:01jurajos
Gattaca…film to bol výborný, ale predsa…Jude Lawa by som si z Ethanom Hawkom nikdy nezmílil. 8-)))
[13]
19. 9. 2008 v 9:03prekladys
http://cll.hemmings.com/uimage/772768-1000-1312.jpg
http://cll.hemmings.com/uimage/772767-1000-1376.jpg
a do třetice odkazy, tak se kochejte!
[14]
19. 9. 2008 v 9:51Lonestarstate
jurajos: Já asi taky ne, ale na druhou stranu ta černobílá fotka v „digitální občance“ byla dost podobná oběma. 😉 A kolik lidí na fotu v občance si není úplně podobných 😀 Taky jeden link na pěkný Studebaker: http://i.pbase.com/u30/xl1ken/upload/18507703.061lo.jpg
[15]
19. 9. 2008 v 10:07prekladys
/14/
taky Loewy. ono to Avanti je spíš dílem mladíků v jeho týmu. Loewyho skicy ke kupé jsou mnohem boubelatější, představoval avantgardu 30. a 40. let (lokomotiva, autobus, obytný příves, užitný design, nábytek…, to byla jeho vlastní díla)
[16]
19. 9. 2008 v 10:16prekladys
trošku jsem si osvěžil paměť – co se týče Avanti II, to se původně montovalo s různými motory od ukončení výroby původního Avanti do roku 69.
tady je odkaz na video s testem jednoho takového kousku z roku 1969:
http://www.youtube.com/watch?v=iPRYRTNWN9w
[17]
19. 9. 2008 v 10:18Lonestarstate
Taky sem kdysi četl, že velké ploutve nenavrhl přímo Harley Earl ale nějací dva mladíci v jeho týmu. Holt šéfdesignér vždycky slízne smetanu. 🙂
[18]
19. 9. 2008 v 14:12507
Viete o tom, že dizajn nenavrhol priamo Raymond Loewy? Za krátky čas, aby bol model navrhnutý čo najrýchlejšie, bol zoskupený tým dizajnérov. Repsktíve-Loewyho kacelária. Takže dizajn nemusí byť z pera Raymond Loewyho, ale aj niekoho z dovch iných dizajnérov, ktorý preňho pracovali.
[19]
19. 9. 2008 v 20:06Avantime
(10)-Díky za hodnocení. Omlouvám se všem za případnou absenci některých údajů, které byste zde rádi viděli.Taky bych chtěl poděkovat za odkazy;-)
(17+18)-Pánové, v podstatě máte pravdu. Holt je to na světě zařízaný tak, že smetánku slízne šéfdesignér…
[20]
20. 9. 2008 v 10:10507
19: Presne tak.
[21]
20. 9. 2008 v 10:10507
Ale je veľká škoda, že sa nikdy nedozvieme kto je ten pán dizanér. Škoda.
[22]
20. 9. 2008 v 12:47507
Avantime: 😉
[23]
20. 9. 2008 v 19:23507
Avantime: 😉
[24]
21. 9. 2008 v 16:56507
Avantime 😉 😉 😉
[25]
22. 9. 2008 v 21:14Avantime
Zdravím, 507;-)
[26]
23. 9. 2008 v 19:35507
25: Myslel som SZ.
[27]
23. 9. 2008 v 21:44Avantime
Tu, kterou jsem napsal? Můžeme v debatě o designu pokračovat;-)
[28]
1. 4. 2009 v 13:35advedopomyday
Is it honourable carbon copy ? Already saw the unvarying info on this area
Watch
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.